Výsledky mléčné užitkovosti u holštýnského a českého strakatého skotu v ZD Krásná Hora

Vladimír Dřevo, Alena Ježková

Katedra chovu skotu a mlékařství, ČZU Praha

Mléko v ČR patří mezi významné živočišné komodity jak pro zemědělství, tak pro výživu i pro obchod. Poslední roky jsou pro chovatele skotu velmi obtížným obdobím především z hlediska nízké nebo záporné rentability výroby mléka a hovězího masa. Jednou z cest řešení je významné zvýšení užitkovosti chovaných zvířat. Do celkové ekonomiky chovu dojnic se promítají náklady vynaložené na chov všech věkových kategorií, tj. i telat a jalovic. Management stáda by měl zajistit optimální výsledky chovu dojnic kvalitním odchovem tak, aby jalovice odchovávané pro obnovu stáda dosáhly požadovaného vývinu a byly připraveny na nadcházející produkci v nejvhodnějším věku. Za základní předpoklad pro reprodukci stáda dojnic na kvalitativně vyšší úrovní se považuje úspěšný odchov telat - jaloviček i jalovic. Doporučuje se vytvoření optimálních podmínek pro odchov telat, jalovic a chov dojnic. Dále pak všechny složky - vhodné plemeno, odpovídající výživa, způsob ustájení s technologickou návazností, ošetřování a člověk - musí být v rovnováze, aby byl docílen požadovaný efekt chovu skotu.

Cílem práce je řešit problematiku vlivu úrovně odchovu na mléčnou užitkovost a zdravotní stav stáda holštýnského a českého strakatého skotu a zhodnocení odchovu jalovic, resp. chovu dojnic se zaměřením na vhodnost techniky a technologie ustájení, krmení a ošetřování během odchovu a v produkčních stájích u dvou užitkových typů skotu (kombinovaný a mléčný) v ZD Krásná Hora.

Výsledky mléčné užitkovosti

Průměrná užitkovost v ZD Krásná Hora

První laktace

Druhé a další laktace

Všechny laktace

Průměrná užitkovost plemene C

První laktace

Druhé a další laktace

Všechny laktace

Průměrná užitkovost plemene H

První laktace

Druhé a další laktace

Všechny laktace

Věk jalovic plemene C při prvním otelení je 29 měsíců u plemene H 28 měsíců, zde se projevuje ranost holštýnského plemene při použití stejné technologie ustájení a stejné KD u obou plemen.

Rozdíl mezi plemeny H a C v mléčné užitkovosti na první laktaci činil 1323 kg, na druhé 1060 kg a za všechny laktace 1055 kg mléka ve prospěch plemene H.

Jako další byla hodnocena kvalita odchovu na základě dosavadních výsledků tří vážení telat jaloviček.

Údaje byly zpracovány programovým vybavením SAS, procedurou GLM, na základě modelové rovnice s pevnými efekty. V modelové rovnici bylo zhodnoceno 454 telat (C, H) ze šesti stájí rozdělených do skupin podle věku.

Lineární model s pevnými efekty

y i j k = m + a i + b j + c k + e i j k

yijk sledovaná proměnná (hmotnost telat)

· obecný průměr

ai vliv i-tého plemene, i=1,...2

bj vliv j-té stáje, j=1,...6

ck vliv k-té skupiny dle věku, k=1,...6

eijk chyba (náhodný efekt)

Byla vypočítána průměrná hmotnost telat a zjištěny vlivy jednotlivých efektů na sledovanou proměnnou. Průměrná hmotnost telat při prvním vážení činila u plemene C 65,0 kg a u plemene H 65,1 kg. Při druhém vážení byla hmotnost plemene C 128,2 kg a u plemene H 131,2 kg. U třetího vážení zjištěná hmotnost činila - plemeno C 192,8 kg a plemeno H 196,4kg.

U všech tří vážení byl vysoce významný vliv skupiny podle věku a středně významný vliv ustájení na hmotnost telat. Při prvním a druhém vážení nebyl prokázán vliv plemene. U třetího vážení byl zjištěn středně významný vliv plemene na hmotnost telat.