VÝSKYT PLEVELŮ V SEMENNÝCH POROSTECH

a osivu trav

Occurence of weeds in seed grass stands and grass seed

Ing. Jan Macháč

Oseva PRO, s.r.o. - VST Rožnov pod. Radhoštěm - Zubří

Abstract

In 1994 - 1997 the occurence of weeds was studied in seed grass stands in natural and uncleaned grass seed. It was found out, that the weediness is increasing in grass weeds - mainly Agropyron repens (common couch-grass), Apera spica-venti (loose silky bent), Avena fatua (spring Wild oat), Poa trivialis (rough meadow-grass), Poa annua (annual meadow-grass), Echinochloa crus-galli (cockspur) and another species of cultural grasses. From the dicotyledonous weeds the most present are Chamomilla sp. (scented mayweed), Matricaria sp. (false mayweed) and Antemis sp. (corn chamomile) and also Rumex crispus (curled dock) a Rumex obtusifolius (broad leaved-dock). While the protection against dicotyledonous weeds has been solved, the protection against monocotyledonous weeds to be completed.

seed grass stands, grass seed, weediness

Realisační výstup výzkumného úkolu EP0960006034 Inovace pěstitelských technologií v travním semenářství.

Trávy na semeno patří mezi tzv. maloobjemové plodiny. Jejich výměra kolísá mezi 10 - 15 tis. ha ročně a v současnosti jde převážně o zahraniční množení, kdy pěstitel vysévá vyšší stupně dovezené ze zahraničí a produkce, pokud splňuje smluvní parametry, je opět beze zbytku vyvezena. Z tohoto pohledu jde většinou o lukrativní produkci jak pro vlastního producenta - pokud tomu ovšem odpovídají nákupní ceny, tak i pro resort a stát neboť export zde výrazně převažuje nad importem. Aby tomu tak bylo i nadále, případně ještě lépe, je zapotřebí zajišťovat takové technologie, které zajistí maximální výnos i maximální kvalitu.

V současné době nemůžeme být spokojeni ani s dosahovanými výnosy, ani s kvalitou. Travní semenářství trpí stejnými neduhy jako celé naše zemědělství. Ve svém dnešním příspěvku se nebudu zabývat intenzitou výroby, ale zaměřím se více na kvalitu, i když oba tyto faktory mají k sobě velmi blízko.

V rámci výzkumného úkolu, jehož část je věnována ochraně trávosemenných porostů vůči plevelům, provádíme monitoring výskytu škodlivých činitelů, tedy i plevelů a to na třech úrovních:

a. před jarním ošetřením na porostech, kde v rámci poradenské činnosti u členů Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen doporučujeme vhodná ošetření - jedná se cca o 10 - 15% celkové výměry trav na semeno,

a. při uznávacím řízení v porostu - jedná se cca o 20 % celkové výměry trav,

b. z rozborů přírodního osiva z vybraných laboratoří semenářských organizací - cca 20% celkové produkce.

Výsledky uvádíme v %, jednak z důvodu srovnatelnosti mezi jednotlivými léty, jednak z důvodů našeho závazku vůči spolupracujícím semenářským organizacím - utajení výměry ploch i produkce jednotlivých travních druhů.

O vývoji zaplevelení svědčí následující tabulky:

Tab. 1: Výskyt plevelů v porostechtrav - uznávací řízení 1994-97

Pozn.: údaje v % z celkové výměry posuzovaného souboru

Z uvedené tabulky vyplývá, že vývoj zaplevelenosti našich půd se neustále zhoršuje. Že jde o velmi negativní jev pro celé zemědělství, jistě není nutno zdůrazňovat, ale v semenářství jde o jev přímo alarmující, zejména proto, že jde o jev nejvíce ovlivňující kvalitu a tím i efektivnost výroby osiv, jak si ukážeme dále. V další tabulce si zdokumentujeme, jak se to promítá do přírodního osiva.

Tab. 2: Výskyt plevelů v přírodním osivu trav 1994 - 1997

Pokračování tab. 2

Pozn.: údaje v % z celkového množství přírodního osiva trav

I když jsou zde čísla o něco nižší, v podstatě se dá říci, že stav osiv kopíruje stav porostů. Alarmující je především výskyt trávovitých plevelů, proti nimž je ochrana velmi problematická, a dále vzrůstající výskyt šťovíků, heřmánkovitých plevelů a pcháče, které jsou z celé řady trav těžko čistitelné.

Tento stav výrazně ovlivňuje i ekonomiku travního semenářství. Při přepočtu na celkovou výměru trav v naší republice, představuje účinná ochrana proti uvedeným plevelům 34 mil. Kč, což představuje 22,3% z jejich produkce, a dále lze odhadovat ztráty na výnosu ve výši dalších 30 - 40 mil. Kč.

V cem vidíme problém tohoto stavu a jak jej rešit?

Odpověď na tuto otázku je jistě složitá a netroufám si ji zodpovědět zcela. Přesto bych se pokusil formulovat alespoň tři základní příčiny:

1. Nedostatek pohotových finančních prostředků v zemědělské prvovýrobě, to je otázka jistě nikoliv jen ekonomická, ale i politická a nepůjde vyřešit ze dne na den, ale je na ni třeba intenzívně pracovat na všech úrovních, které k této otázce mají co říci.

1. Nedostatečné znalosti managementu. Víme, že zemědělství opustila řada velmi zkušených agronomů a my se při své poradenské činnosti, ale i jiném styku s praxí setkáváme s velkými neznalostmi a to nejen z hlediska ochrany, ale i dalších prvků semenářské technologie (zakládání porostů, výživa a hnojení, sklizeň a zejména posklizňová úprava). Tuto otázku se snažíme řešit každoročním školením, vydáváním Pícninářských listů, články v odborných časopisech i přednáškami na školeních pořádanými jinými organizacemi. Na jaře provádíme poradenskou činnost přímo na porostech členů SPTJS a v loňském roce vyšla kniha ing. Cagaše CSc.: “Choroby a škůdci pícních a trávníkových druhů trav”. V závěru tohoto století bychom chtěli i inovovat příručku zabývající se celou technologií travního semenářství.

2. Nevyřešené postupy ochrany proti některým škodlivým činitelům. Z pohledu tématu této přednášky, se dá říci, že ochrana proti nejškodlivějším dvouděložným plevelům v travách je vyřešena, avšak při současné poměrně rychlé obměně herbicidů, považujeme za nezbytné i v této problematice stále pracovat. Jen velmi nedostatečně je metodicky vyřešena problematika trávovitých plevelů. A tady narážíme na problém týkající se jak legislativy, tak ekonomiky a zejména ochoty přistoupit k ekonomicky přijatelnému řešení. Všichni, kdo se s problematikou zkoušení přípravků na ochranu rostlin seznámili, vědí, že jde o záležitost poměrně nákladnou a s pohledu prodeje v maloobjemových plodinách pro výrobce či registranta ekonomicky nezajímavou. Zde se nám podařilo dohodnout se SRS minimalizaci zkoušek , pokud jde již o herbicidy povolené do jiných plodin.

Pozitivní je i příslib MZe, které přislíbilo příspěvek na úhradu nákladů na tyto zkoušky. Vzhledem k tomu, že však jde o zkoušky rozsáhlého počtu druhů - v současnosti je jich v našem sortimentu již více než dvacet a uvedení dalších se očekává v nejbližších letech - je nutno hledat cest více, na př. začleněním do výzkumných grantů (návrh grantu jsme již podali), přebírání a také předávání výsledků zkoušek (a jejich respektování příslušnými institucemi) mezi zeměmi EU a pod.

Problematika zaplevelení trávosemenných porostů je složitá a souvisí se stavem celé rostlinné výroby i zemědělské výroby jako celku. I když jde o odvětví malé, není ekonomicky nezajímavé. Aby bylo ještě zajímavější, je třeba vytvářet podmínky pro jeho rozvoj, zejména proto, že producenti travních semen se na rozdíl od producentů v západní Evropě nacházejí převážně v marginálních a submarginálních oblastech, kde je absolutní nedostatek tržních plodin. Je na nás na všech, abychom odvětví, které nás v minulosti ve světě proslavilo, nenechali zemřít, ale abychom je rozvíjeli ku prospěchu celého zemědělství i celé naší společnosti.