Výhody pro rakouské vinařství převládly

Za výhodnou pro rakouské vinařství označili tamní odborníci účast na společném trhu po vstupu země do Evropské unie. Úvahy o zachování určitých protekcionistických pravidel se později ukázaly jako nepotřebné. Vyplývá to z materiálů, které poskytl šéf Sdružení znojemských vinařů Jaromír Čepička. "Očekávala se ztráta třetiny trhu ve vnitrozemí a vyhlídky k vyrovnání exportem byly nepatrné,"uvedl Čepička. Problematická byla i struktura hospodářství se značným podílem drobných firem. Import se sice ustálil ze 180 000 hektolitrů v roce 1994 asi na 330 000 hektolitrů, vývoz však nepřetržitě rostl a za šest let se více než dvaapůlkrát zvýšil na 260 tisíc hektolitrů vín. "Dynamika obchodu vzrostla natolik, že v roce 2001 poprvé export převýšil dovoz,"doplnil Čepička. Rakouské vinařství mělo již před vstupem do EU rámcově shodné zákonné podklady k trhu s vínem. Na rozdíl od ostatních komodit nebylo navíc víno podřízeno žádným tržním pravidlům a trh byl v zásadě volný. Roční import pouze omezoval vlastní správní režim na čtvrt milionu hektolitrů. Rakousko nepřistoupilo k přechodným lhůtám a od 1. ledna 1995 převzalo zcela právní stav v EU. "Nepotvrdily se obavy o zaplavení rakouského trhu vínem ze zemí EU,"zopakoval Čepička. Budoucí vývoj oboru bude podle něj záviset i na sedmi vstupujících zemích, které produkují víno na ploše 500 000 hektarů, tedy méně než šestině plochy v EU. Výroba zde dosahuje 15 milionů hektolitrů, asi desetiny úrovně EU. Rakouští vinaři hospodařili loni na téměř 48 500 hektarech vinic a ročně vyprodukují asi 2,565 milionu hektolitrů vína. V oboru působí 24 600 firem a roční spotřeba na osobu dosahuje až 32,4 litru, což je asi dvojnásobek české. V tuzemsku se vinaři snaží, aby při vstupu do EU rozloha vinic činila asi 15 tisíc hektarů.