Všude samý plevel. A lidé na něj nestačí

Tráva nyní roste tak rychle, že všechno se uhlídat nedá. To tvrdí úředníci, kteří mají dohlédnout, aby se plevel nevysemenil a nezamořil zahrádky a pole. Novela zákona o rostlinolékařské péči z minulého roku dokonce říká, že mohou dát nepořádným majitelům pokutu. Většinou tyto prohřešky řeší domluvou. „Rozsah zaplevelených pozemků je tak obrovský, že se to uhlídat nedá,“ říká Petr Homola ze Státní rostlinolékařské správy ve Vyškově. „Dříve lidé kosili trávu i v příkopech u cest, asi od poloviny devadesátých let přibývá pozemků, o které není zájem. I na venkově lidé změnili styl života.“ Podle Homoly rozfoukaná semena plevele nepřidělávají práci jen pěstitelům, ale vytvářejí také optimální životní podmínky hlodavcům, kteří přenášejí klíšťata a různé nákazy.

„Pro trávu je letos mimořádně dobrý rok. Pokud se často střídá deštivé a slunečné počasí, je to pro ni ideální,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí hodonínské radnice Milana Klapalová.

Rostlinolékaři přiznávají, že je nyní spíše zaměstnává peronospora ve vinicích, představitelé obcí však tvrdí, že se snaží vlastníky nebo správce pozemků ke kosení popohnat. „Kontrolujeme je a často nás upozorní i sousedé, kterým se nelíbí, že se plevel vysemeňuje na jejich zahrádku,“ řekla Klapalová. Podle ní tráva nejčastěji bují na pozemcích, které si lidé koupili jako stavební parcelu, pozemek zdědili nebo už jsou staří a na kosení nemají sílu. „Písemně vlastníky vyzveme, aby pozemek pokosili, a většinou si dají říct. Pokutu jsme ještě neudělili,“ uvedla Milana Klapalová.

Davidu Baladovi ze Suchova v Bílých Karpatech roste tráva na 340 hektarech. „Ovečkám se líbí, že letos mají šťavnatou pastvu, teď jich máme jen pět set, a tak stejně sečeme od rána do večera,“ říká Balada.