Vstup do EU pocítí řada odvětví

Přistoupení k Evropské unii bude mít celkově pozitivní dopad na ekonomiky dnešních kandidátských zemí, jeho důsledky však budou v jednotlivých odvětvích velmi rozdílné. Členství by mohlo mít vážné dopady například na hutnictví, farmaceutický průmysl, energetiku a telekomunikace, ale zkomplikuje život například i poštám. Vyplývá to ze studie zveřejněné v Bruselu konzultantskou firmou McKinsey and Co. Studie předpovídá, že vstup nových zemí ze střední a východní Evropy způsobí dodatečný růst jejich hrubého domácího produktu o jedno až 1,8 procenta, takže celkově tyto ekonomiky porostou v průměru o 4,4 procenta ve srovnání s 2,5 procenta v dosavadních členských státech. Nejvyspělejší nováčkové, například Česká republika, by tak měli během patnácti let dohnat nejslabší země dnešní unie. Na stávající členy EU bude mít rozšíření na Východ jen velmi omezený, byť pozitivní vliv, tvrdí McKinsey. Vedle mírného růstu obchodu - asi o 0,6 procenta - se mohou těšit hlavně na příliv kvalifikované pracovní síly, a to navzdory přechodnému období, které unie prosadila. Pozitivně se tato migrace projeví zejména v Německu a Rakousku, které se jí nejvíce bránily. Členství v EU znásobí tlak na zásadní restrukturalizaci hutnictví, zejména v Polsku a Česku. Riskantní bude vstup do EU také pro farmaceutický průmysl nových zemí, který kvůli přechodu na legislativu EU přijde o možnost rychleji přecházet na výrobu generických léčiv. V energetice čeká dnešní kandidáty liberalizace trhu elektřiny a plynu, tedy vesměs dramatický přechod od dosavadního monopolu velkých firem ve státním vlastnictví, který není bez rizik. Za typický příklad složitého odvětví se smíšenými dopady přistoupení k EU označuje studie telekomunikace. Upozorňuje, že problémy vznikají už dnes při privatizaci pevných sítí, protože lidé v mnoha kandidátských zemích přestali vy užívat pevné linky a přešli k mobilním telefonům. "V zemích jako Česko nebo Maďarsko je úroveň vybavenosti pevnými linkami na pouhých 40 procentech EU, ale trh lze již považovat za saturovaný," uvádí studie. Šok by mělo členství v EU znamenat pro poštovní služby kandidátských zemí, které vesměs zaostávají za unií z pohledu ziskovosti i dodržování unijních předpisů. Jakmile vstoupí v platnost nová liberalizační směrnice, která otevře od roku 2003 poštovní trh z 25 procent konkurenci, budou mít dosavadní státní pošty co dělat, aby se tlaku přizpůsobily, tvrdí studie.