VLIV VÝŠE VÝSEVKU NA STRUKTURU VÝNOSU HYBRIDNÍCH ODRŮD ŽITA

Influence of sowing rate on the yield structure of hybrid rye varieties

Ivana Capouchová, Jiří Petr

KRV AF ČZU Praha

Souhrn

V pokusech s hybridními odrůdami žita Rapid, Marder a Locarno a klasickou populační odrůdou žita Daňkovské nové byla hodnocena struktura výnosu odrůd při různé výši výsevku (100, 200, 300, 400 a 500 klíčivých zrn na 1 m2 u hybridních odrůd a 300, 400 a 500 klíčivých zrn na 1 m2 u populační odrůdy), a tím rozdílné hustotě a organizaci porostu. Nejvyšších výnosů ve sledovaném souboru dosáhly v obou pokusných letech 1995 a 1996 hybridní odrůdy při výsevcích 200 a 300 klíčivých zrn na 1 m2. Při užití vyšších výsevků (400 a 500 klíčivých zrn na 1 m2) reagovaly hybridní odrůdy znatelným, statisticky průkazným poklesem výnosů. U populační odrůdy Daňkovské nové se ukázal jako nejpříznivější výsevek 400 klíčivých zrn na 1 m2, rozdíly ve výnosech mezi jednotlivými výsevky 300, 400 a 500 klíčivých zrn na 1 m2 však byly statisticky neprůkazné. To naznačuje větší citlivost hybridních odrůd žita na přehuštění porostu a menší autoregulační schopnost ve srovnání s klasickými populačními odrůdami. Struktura výnosu naznačila, že podstata vyšší výnosové schopnosti hybridních odrůd žita ve srovnání s populačními leží jednak ve vyšším a produktivnějším odnožování a jednak ve větší produktivitě klasu. Při optimálních výsevcích pro hybridní odrůdy (200 a 300 klíčivých zrn na 1 m2) se průměrný počet zrn v klasu u nich pohyboval kolem 60 v roce 1995 a kolem 58 v roce 1996. U populační odrůdy Daňkovské nové byl průměrný počet zrn v klasu podstatně nižší - při optimálním výsevku 400 klíčivých zrn na 1 m2 to bylo 49 zrn v roce 1995 a 44 zrn v roce 1996.

žito, hybridní odrůdy, populační odrůda, výsevky, struktura výnosu

Summary

The trials with hybrid rye varieties Rapid, Marder and Locarno and classic population rye variety Daňkovské nové were conducted to study the yield structure of the varieties at the different sowing rate (100, 200, 300, 400 and 500 germinative grains per 1 m2 in hybrid varieties and 300, 400 and 500 germinative grains per 1 m2 in the population variety), and hence the different density and organization of the stand. The highest yields in the studied set were obtained in both experimental years 1995 and 1996 by hybrid varieties at sowing rates of 200 and 300 germinative grains per 1 m2. When higher sowing rates were used ( 400 and 500 germinative grains per 1 m2), hybrid varieties responded by statistically significant decrease of yields. In the variety Daňkovské nové the sowing rate 400 germinative grains per 1 m2 seemed to be the best in both years, the differences in yields among different sowing rates 300, 400 and 500 germinative grains per 1 m2 were statistically insignificant. This indicates greater sensitivity of hybrid rye varieties to over-density of the stand and lower autoregulation capacity when compared with the traditional population varieties. The structure of the yield indicated that the principle of higher yield capacity of hybrid rye varieties compared with population varieties consists in higher and more productive tillering, as in higher spike productivity. In optimum sowing rates for hybrid rye varieties (200 and 300 germinative grains per 1 m2) an average number of grains per spike in them ranged around 60 in 1995 and 58 in 1996. In the population variety Daňkovské nové average number of grains per spike was significantly lower - at the optimal sowing rate of 400 germinative grains per 1 m2 this was even 49 grains in 1995 and 44 grains in 1996.

Úvod

Žito dlouho zůstávalo pozadu v intenzifikaci pěstování za ostatními obilovinami. Dlouho se u nás pěstovaly odrůdy ještě z poválečného období a později jen odrůdy zahraniční - polské nebo německé, které dosud převažují.

Po dvacetiletém šlechtitelském úsilí se dostávají i na naše pole hybridní odrůdy žita, u kterých je využíván heterózní efekt podobně jako u kukuřice a jiných hybridů. Základní literární údaje o vlastnostech hybridních odrůd žita pocházejí od šlechtitelů z Hohenheimu (Geiger, 1982; Aufhammer,Kübler,1989; Wilde, 1990, 1993), další informace již praktického charakteru jsou od šlechtitelských a semenářských firem. Podle těchto pramenů mají hybridní odrůdy všechny přednosti odrůd populačních, z nichž si nejvíce ceníme, že při zachování vysoké produkční schopnosti si podržely nenáročnost na půdní podmínky, vláhu a živiny. Nevyžadují také odlišnou agrotechniku, hnojení a ošetření porostu, kromě jiné organizace porostu, jak dále ukážou i výsledky našich pokusů. Shrneme-li význam hybridních odrůd, pak jsou velkou nadějí pro obilnářství marginálních, horských a podhorských oblastí, kde mohou konkurovat ozimé pšenici, tritikale a ozimému ječmeni. Jsou to odrůdy vhodné do integrovaných a low input pěstitelských systémů a i pro ekologické zemědělství.

Cílem našich pokusů bylo získat poznatky o výnosotvorném procesu hybridních odrůd žita ve srovnání s klasickou populační odrůdou žita Daňkovské nové a ověřit některé agrotechnické prvky s cílem maximálního využití výnosového potenciálu hybridního žita.

Metoda a materiál

Pokusy s hybridními odrůdami a populační odrůdou žita byly vedeny v letech 1995 a 1996 na Pokusné stanici ČZU Praha v Uhříněvsi. Stanice leží v řepařské výrobní oblasti s hnědozemními jílovitými půdami s produkční schopností 84 bodů. Průměrná roční teplota je 8,3°C, průměrný roční úhrn srážek 575 mm.

Přesné maloparcelkové pokusy byly založeny metodou znáhodněných bloků ve čtyřech opakováních, při sklizňové ploše parcely 10m2. Předplodinou byly brambory hnojené chlévským hnojem. Pokusy byly vedeny bez použití pesticidů a průmyslových hnojiv.

V roce 1995 byla použita hybridní odrůda žita Rapid (SRN), povolena u nás v roce 1994, jako kontrola nejrozšířenější populační odrůda Daňkovské nové (Polsko), povolena u nás v roce 1977. V roce 1996 byly použity ještě dvě další hybridní odrůdy - Marder (SRN), povolena u nás 1992 a Locarno (SRN), povolena v roce 1996, jako kontrola opět Daňkovské nové.

V pokusech byly použity výsevky 100, 200, 300, 400 a 500 klíčivých zrn na 1m2 u hybridních odrůd a 300, 400 a 500 klíčivých zrn na 1 m2 u odrůdy populační. V průběhu vegetace byla sledována dynamika růstu a tvorba jednotlivých výnosových prvků, po sklizni byla stanovena rozborem struktura výnosu.

Výsledky a diskuse

Výnosové výsledky a struktura výnosu v obou pokusných letech jsou uvedeny v tab. I a II. V roce 1995 se výnosově jako první umístila odrůda Rapid ( při výsevku 200 klíčivých zrn na 1 m2, dále při výsevku 300 klíčivých zrn na 1 m2 a 100 klíčivých zrn na 1 m2. Na čtvrtém místě se umístila odrůda Daňkovské nové při výsevku 400 klíčivých zrn na 1 m2. Odrůda Rapid reagovala na vyšší výsevky (400 a 500 klíčivých zrn na 1 m2) výrazným snížením výnosu - při výsevku 500 klíčivých zrn na 1 m2 byl dosažen vůbec nejvyšší výnos z celého sledovaného souboru.

V roce 1996 dosáhla ze sledovaného souboru nejvyšších výnosů opět odrůda Rapid (při výsevcích 200 a 300 klíčivých zrn na 1 m2). Na dalších místech se umístily obě další hybridní odrůdy Marder a Locarno, rovněž při výsevcích 200 a 300 klíčivých zrn na 1 m2. Při výsevcích 400 a 500 klíčivých zrn na 1 m2 byly výnosy hybridních odrůd nižší ve srovnání s populační odrůdou Daňkovské nové. U ní se ukázal jako nejpříznivější výsevek 400 klíčivých zrn na 1m2. Celkově byly výnosy v klimaticky méně příznivém roce 1996 cca o 0,3 až 0,6 t.ha-1 nižší ve srovnání s rokem 1995.

Statistické vyhodnocení rozdílů ve výnosech mezi jednotlivými výsevky je uvedeno v tab. III. Z výsledků vyplývá, že u hybridních odrůd existovaly statisticky významné rozdíly ve výnosech mezi všemi výsevky, kromě výsevků 200 a 300 a dále 400 a 500 klíčivých zrn na 1 m2, zatímco u odrůdy Daňkovské nové byly rozdíly ve výnosech při všech užitých výsevcích statisticky neprůkazné. To naznačuje, že populační odrůdy žita se ve srovnání s hybridními vyznačují větší autoregulační schopností. Vysokou autoregulační schopnost populačních odrůd žita zjistili již ve svých dřívějších pokusech Petr et al. (1984a) a Petr et al. (1984b) - téměř stejných výnosů bylo dosaženo výsevkem 300 i 500 klíčivých zrn na 1m2.

Struktura výnosu ( tab. I a II ) naznačuje, že podstata vyšší výnosové schopnosti hybridních odrůd žita ve srovnání s populačními leží kromě vyššího a produktivnějšího odnožování i ve větší produktivitě klasu. Při optimálních výsevcích pro hybridní odrůdy (200 a 300 klíčivých zrn na 1 m2) se průměrný počet zrn v klasu u nich pohyboval kolem 60 v roce 1995 a mezi 57 až 59 v roce 1996. U odrůdy Daňkovské nové je průměrný počet zrn v klasu podstatně nižší - při výsevku 400 klíčivých zrn na 1 m2, při kterém v obou pokusných letech dosáhla tato odrůda nejvyššího výnosu, to bylo 49 zrn v roce 1995 a 44 zrn v roce 1996.

Vliv různého výsevku se na struktuře výnosu projevuje obecně známým způsobem. Nejvyšší produktivní odnožování a počet klasů ve sklizni je u všech hybridních odrůd při optimálním rozmezí výsevku 200 až 300 klíčivých zrn na 1 m2, u populační odrůdy Daňkovské nové při výsevku 400 klíčivých zrn na 1 m2. Nejproduktivnější klasy jsou u nejřidších výsevů. Hmotnost 1000 zrn klesá od řídkých výsevů k nejhustším. Shodný trend se projevuje u podílu předního zrna a objemové hmotnosti.

Tab. I

Struktura výnosu pro hybridní a populační odrůdy žita (1995)

Tab. II

Struktura výnosu pro hybridní a populační odrůdy žita (1996)

Tab. III

Výsledky analýzy variance pro výsevek x výnos ( Scheffeho test )

Výsevek ( počet zrn .m-2) : A = 100, B = 200, C = 300, D = 400, E = 500

literatura

Aufhammer,W., Kübler,E., 1989: Zur Ertragsbildung von Populations und Hybridroggensorten (Secale cereale L.) bei differenziertem Bestandesaufbau. Bodenkultur, 40, (3):207-220

Geiger,H.H., 1982: Breeding methods in diploid rye (Secale cereale L.). Tag.-Ber. Akad. Landwirtsch. Wiss. DDR, Berlin, 198, 305-332

Petr,J., Hradecká,D., Hodan,V., Bubnová,J., 1984a: Tvorba a redukce odnoží a jejich podíl na výnosu u ozimého žita. Rostl. Výr., 30, (6):579-589

Petr,J., Hradecká,D., Hodan,V., Bubnová,J., 1984b: Potenciální a reálná produktivita klasu žita ozimého. Rostl. Výr., 30, (10):1049-1057

Wilde,P., 1990: Hybridroggen - ein neuer Sortentyp. Inform. Saatbau Linz, (2):12-13

Wilde,P., 1993: Ertragsreaktion von Populations und Hybridroggen auf stark unterschiedliche Standorte und Behandlungsintensität. Inform. Saatbau Linz, (2):9-11

Adresa autorů :

Ing. Ivana Capouchová,CSc

Prof.Ing. Jiří Petr,DrSc

Katedra rostlinné výroby

Agronomická fakulta

Česká zemědělská univerzita v Praze

Práce byla financována grantem ČZU č. 2060/10/18679/0. a výzk. záměremMSM 412100002