Vliv simulovaného krupobití na výnos kukuřice

VLIV SIMULOVANÉHO KRUPOBITÍ NA VÝNOS KUKUŘICE

Influence of Simulated Hailstorm on the Yield of Maize

Ing. Daniel NOVÁK, CSc.

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Úvod

Vedle celé řady faktorů, které ovlivňují výnos pozitivně či negativně (agrotechnika, volba hybridu atd.) se můžeme setkat s živelnými pohromami, které ovlivňují výnos jedno-značně negativně a mezi které patří například i krupobití.

Ke krupobití může dojít v podstatě po celou dobu vegetace kukuřice. Největší četnost krupobití je ale v období intenzívního růstu nebo tvorby kvalitativní složky výnosu, tj. zrna. Vzhledem k relativně četné frekvenci výskytu krupobití a nově vznikajícími vztahy mezi pěstiteli a pojišťovacími společnostmi vznikla potřeba stanovit stupeň poškození krupobitím zejména s ohledem na snížení výnosu. Naše pracoviště řešilo tuto problematiku v roce 1993 na třech stanovištích. Hybrid DEA (FAO 300) byl sledován přímo v areálu VŠ na pokusné bázi (1). Pro druhou lokalitu byla využita provozní plocha hybridu ZENITH (FAO 200) na polích školního statku v Suchdole u Prahy (2). Třetí lokalita (pro srovnání opět hybrid ZE-NITH) byla založena na pokusné stanici VŠ v Červeném Újezdě u Kladna (3). V roce 1994 byly pokusy založeny v lokalitách (1) a (2) a v roce 1995 v lokalitě (3).

Metodika

Na všech stanovištích byla prováděna běžná agrotechnika, soustřeďující se na boj s ple-vely. Hnojení bylo provedeno v rozsahu cca 100 kg N/ha ve formě LAV.

Setí proběhlo 5.-7. května přesným secím strojem fy Becker. Po vzejití byl porost ručně dojednocen.

Vedle kontrolních porostů byly realizovány čtyři stupně poškození a to 20, 40, 60, 80 % což představovalo poškození listů z 1/4, 1/2, 3/4 a celých. Poškození bylo v roce 1993 – 1995 prováděno „česáním“ (trháním) příslušné části listů pomocí ocelového hřebenu, resp. Odstřižením příslušné části listové čepele (rok 1994 – 1995). Prvým způsobem bylo relativ-ně dobře simulováno poškození krupobitím, při druhém zase odstraněna lépe definovaná část listové plochy. Nepoškozeny zůstaly stonky a listeny palic. Jejich poškození by před-stavovalo 100% -ní poškození, které nebylo do metodiky zahrnuto. V letech 1993 až 1995 Pokusy byly založeny ve dvou blocích a to buď vedle sebe nebo za sebou. V každém bloku byla základní parcelka o dvou řádcích a délce cca 5m, tj. 7 m čtverečných. Každý řádek byl hodnocen odděleně (a, b), takže pro statistické hodnocení jsme získali čtyři opakování (po dvou z každého bloku). Varianty byly umístěny vedle sebe tak, že sousední termíny poško-zení byli sobě navzájem okraji. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o dělený porost mohlo být k vlastnímu hodnocení, (měření dosaženého výnosu) použito maximálního množství poškozených rostlin. Při klasickém pojetí okrajových řádků by nebylo fyzicky možné zvládnout pokus v takovém rozsahu.

V letech 1994 – 95 byl pokus uspořádán tak, že na jedné lokalitě se pro možnost úzké-ho srovnání realizovaly obě varianty z minulého roku, tj. „česání“ listů pomocí ocelového hřebene a odstřižení příslušné části listové čepele. Zde byla možnost detailnějšího srovnání obou způsobů poškození (jejichž ovlivnění výše ztrát se loni výrazně lišilo) s vyloučením vlivu lokality a eventuelně i hybridu.

Poškození se opakovala každých deset dnů během rozhodujícího období vegetace.

Výsledky

Výsledky jsou dokladovány pro zjednodušení a přehlednost pouze v kumulativní formě za všechny pokusné roky.

U varianty s „česáním“ korespondují výsledky všech tří pokusných let (rok 1993 lokali-ty Č. Újezd, hospodářství Suchdol i pokusná báze AF, rok 1994 lokalita Č. Újezd a rok 1995 lokalita Č. Újezd). U varianty se střihanými resp. trhanými listy byly dosažené vý-sledky opět téměř identické (rok 1994 hospodářství Suchdol a rok 1995 lokalita Č. Újezd). Mezi oběma variantami byl zjištěn pouze jeden výrazný (ovšem velmi důležitý) rozdíl v různé výnosově depresivní reakci na stejný stupeň poškození. Maximální ztráty u varianty s trháním listů dosahovaly až 60%, zatímco u varianty střihané maximálně okolo 35%. Roz-díly mezi zkoumanými hybridy (DEA, KWS 242, Zenith) nebyly průkazné ani v jedné z variant .

Využití pro praxi

Poškození kukuřice krupobitím se jistým způsobem vymyká podobným případům u obilnin či okopanin. Zničení listové plochy vede sice k depresi výnosu palic (zrna) směrné stupni poškození, nicméně jeho výše je výrazně nižší než u ostatních zmíněných plodin. K největšímu poklesu výnosu došlo v době kvetení nebo při poškození tvořících se palic, pak by byl pokles víceméně závislý na podílu zničených palic. Větší poškození palic mimo toto krátké období (kvetení - počátek zrání) přichází v úvahu pouze při katastrofálních kru-pobitích. Zde je třeba uvažovat i možnost vývratu jednotlivých rostlin. V těchto případech lze pochopitelně očekávat poškození ještě větší než zmíněných 60 %.

Poškození listů „odtržením“ (zničení části nebo celého listu) nastává v případě většího krupobití. Při menším poškození dochází k podélnému roztržení listové čepele, což má za následek i menší ztráty, neboť list pokračuje v asimilaci.

Skutečná živelná událost přináší zřejmě v různém stupni kombinaci obou způsobů sku-tečného poškození. Je třeba subjektivním posouzením konkrétní situace stanovit poměr obou poškození.

Z uvedených důvodů byly zpracovány dvě výsledné tabulky ztrát výnosu palic pro praktické využití a to:

a) průměrné ztráty výnosu. Tyto údaje doporučujeme uvažovat při menším či běžném po-škození, především pokud jsou části listů pouze roztrženy.

b) maximální ztráty výnosu. Zde uvádí tabulka ztráty při zničení úměrné části listů - tj. při větších živelných příhodách.

Z hlediska různé ranosti hybridů je nutné při stanovení konkrétní výše ztráty určit ter-mín kvetení a podle něj odvodit konkrétní hodnotu v příslušné tabulce. Ovšem rozdíly v ranosti mezi hybridy pěstovanými v rámci naší republiky (z hlediska zrnové kukuřice) nejsou výrazné. Činí maximálně několik málo dnů.

Model průměrné ztráty hmotnosti palic v %

Dny Procento poškození

od setí 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

27 1 2 3 4 5 6 8 9 10 11

37 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

47 2 5 8 11 13 16 19 21 24 27

57 3 6 10 13 16 19 22 26 29 31

67 3 7 10 14 17 21 25 28 31 35

77 3 7 11 15 18 22 26 29 33 37

87 3 7 11 15 18 21 25 29 33 36

97 3 7 10 14 17 20 24 27 31 34

107 3 6 9 12 15 18 21 24 27 30

117 2 5 7 10 12 14 17 19 21 24

127 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20

Model maximální ztráty hmotnosti palic v %

Dny Procento poškození

od setí 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

29 1 3 4 6 7 9 10 12 13 15

39 2 5 7 10 12 15 17 20 22 25

49 4 7 12 15 19 23 26 30 35 38

59 5 9 15 19 24 29 34 38 44 48

69 6 11 17 22 27 33 38 44 50 56

79 6 12 18 23 29 35 41 47 52 59

89 6 12 18 23 29 35 41 47 52 59

99 5 11 16 21 27 33 38 43 49 55

109 5 9 14 18 23 28 33 38 42 47

119 4 7 10 12 18 22 25 29 33 37

129 3 5 7 9 11 13 16 18 20 22

OBSAH ZINKU V ROSTLINÁCH JARNÍHO JEČMENE PO APLIKACI ČISTÍRENSKÝCH KALŮ

The Content of Zinc in Grain and Straw of Spring Barley Growing

at Soils Amended by Sewage Sludge

Doc. Ing. Jiří BALÍK, CSc.

Ing. Pavel TLUSTOŠ, CSc.

Ing. Daniela PAVLÍKOVÁ, CSc.

Ing. Jiřina SZÁKOVÁ, CSc.

Čistírenské kaly jsou velice specifické látky, které obsahují organickou hmotu, množství živin, ale také celé spektrum rizikových prvků a organických polutantů. V České republice zaznamenáváme v současnosti významný nárůst jejich produkce. Z celé řady námi sledovaných rizikových prvků zde uvádíme část výsledků se zinkem.