VLIV ROZDÍLNÝCH EKOLOGICKÝCH PODMÍNEK BRAMBORÁŘSKÉ A ŘEPAŘSKÉ ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBNÍ OBLASTI NA VÝNOS A VYBRANÉ KVALITATIVNÍ UKAZATELE U BRAMBOR

Influence of different ecological conditions in potatoe and sugar beet growing areas on the yield and selected gualitative potatoe indices

Karel HAMOUZ1, Jaromír LACHMAN2, Bohumil VOKÁL3, Jaroslav ČEPL3,

Vladimír PIVEC2

1 ČZU Praha, Agronomická fakulta, katedra rostlinné výroby

2 ČZU Praha, Agronomická fakulta, katedra chemie

3 Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod

Souhrn

V letech 1995 až 1997 byl sledován vliv rozdílných ekologických podmínek bramborářské (vlhčí, chladnější, méně úrodná) a řepařské (sušší, teplejší, úrodná) zemědělské výrobní oblasti na výnos hlíz, stolní hodnotu, odolnost hlíz mechanickému poškození, obsah sušiny, redukujících cukrů a dusičnanů. V průměru tří let byl zaznamenán příznivý vliv bramborářské oblasti na výnos hlíz (+17,7%) a obsah dusičnanů (-21,2%). U řepařské oblasti byla zaznamenána tendence k lepší úrovni celkové stolní hodnoty (o 6,2%), nižší obsah RC (o 21,4%), vyšší odolnost k mechanickému poškození (o 20,7% méně hlíz poškozených na odrazovém kyvadle). Výrobní oblast prakticky neovlivnila obsah sušiny (pouze 0,9% ve prospěch řepařské oblasti).

brambory, zemědělská výrobní oblast, výnos, stolní hodnota, mechanické poškození, sušina, redukující cukry, dusičnany

Summary

In 1995 - 1997 years there was investigated effect of different ecological conditions of potato growing agricultural regions (more humid, cooler and lesser fertile) and beet growing agricultural regions (drier, warmer and fertile) on tuber yield, cooking quality value, resistance of tubers against mechanical damage, dry matter content, reducing sugar content, and nitrate content. In average of three years it was found favourable effect of potato growing region on tuber yield (+ 17.7 %) a nitrate content (- 21.2 %). In beet growing region there was determined tendency to better level of total cooking quality value (by 6.2 %), lower reducing sugar content( by 21.4 %), higher resistance to mechanical damage (by 20.7 % lesser damaged tubers on Electronic Pendulum MIDAS 88PP). Growing region practically did not affect dry matter content (only by 0.9 % in favour of beet growing region).

potatoes; agricultural growing regions; yield; cooking quality; mechanical damage; dry matter; reducing sugars; nitrates

ÚVOD

Závažným problémem, který dlouhodobě snižuje stabilitu produkce a kvalitu brambor v ČR, je mechanické poškození hlíz při sklizni na kamenitých půdách. Tyto půdy v našich rozhodujících bramborářských oblastech převládají. Mechanické poškození má za následek snížení výtěžnosti tržních hlíz pro přímý konzum i na potravinářské výrobky a navíc je vstupní branou pro skládkové choroby (hlavně suchá fuzariová a fomová hniloba), které zvyšují skladovací ztráty a při napadení sadbových brambor ohrožují stabilitu výnosu, neboť hlavně v letech s chladným a vlhčím počasím po výsadbě brambor jsou příčinou mezerovitosti porostů.

K řešení problému mechanického poškození může přispět přesun části ploch konzumních brambor z bramborářské výrobní oblasti (BVO) do nižších poloh řepařské výrobní oblasti (ŘVO), k němuž spontánně došlo v 90. letech. V ŘVO se brambory pěstují na pozemcích bez kamenů či s kameny bez ostrých hran a klimatické podmínky umožňují lepší vyzrání hlíz. Zároveň snížení plochy brambor ve vyšších polohách umožňuje výběr nejlepších pozemků pro sadbu a zbylé konzumní brambory.

Cílem naší práce bylo porovnat stabilitu výnosu, stolní hodnotu, odolnost hlíz k mechanickému poškození, obsah sušiny, obsah dusičnanů a redukujících cukrů (RC) u brambor vypěstovaných v tradičních bramborářských oblastech ČR a v nižších polohách ŘVO.

LITERÁRNÍ PŘEHLED

Nejvyšších výnosů se podle Hrušky et al. (1974) dosahuje v oblastech s průměrnou červencovou teplotou 15-18oC (v ŘVO je v průměru vyšší), při ročních srážkách 650-800 mm (v ŘVO v průměru výrazně nižší). Zrůst (1995) upřesňuje oblasti “vhodné” pro pěstování brambor průměrnou denní teplotou a srážkami v rozhodujících měsících: duben 8-10oC a 45 mm, květen 12-15oC a 45-70 mm, červen 15-18oC a 90 mm, červenec 18-20oC a 80-90 mm, srpen 16-18oC a 80-90 mm. Při porovnání těchto hodnot s údaji normálu z ŘVO a BVO je zřejmé, že teplotně odpovídají realitě ŘVO. U dešťových srážek je sice zaznamenána obecně nižší hodnota v ŘVO, ale nelze tvrdit, že skutečnost BVO se hodnotám uváděným Zrůstem (1995) blíží jednoznačně.

Odolnost hlíz proti vnějšímu mechanickému poškození zvyšuje podle poznatků Blahovce (1996) větší vyzrálost hlíz. Vysokého obsahu sušiny je možno docílit v oblastech a v letech s dlouhým a na slunce bohatým pozdním létem, zatímco v oblastech a v letech s vlhkým a na slunce chudým počasím bývají obsahy nízké (Míča, Vokál, 1995). Redukující cukry (glukosa a fruktosa) mají značný vliv na hnědnutí smažených bramborových výrobků (Rodriguez-Saona, Wrolstad, 1997). Burton et al. (1992) považují za maximální přípustnou úroveň pro smažené lupínky 0,25-0,3% RC a pro hranolky asi 0,5% RC v čerstvé hmotě hlíz. Putz a Lindhauer (1994) zjistili, že obsah RC v bramborách je značně ovlivněn zralostí hlíz (s vyzrálostí klesá). Obsah dusičnanů v hlízách brambor je v ČR limitován vyhláškou Ministerstva zdravotnictví z roku 1997, a to hodnotami 300 mg.NO-3.kg-1 (u raných brambor do 15.7. 500 mg.NO-3.kg-1) v čerstvé hmotě hlíz. Obsah dusičnanů v hlízách ovlivňují vedle dusíkatého hnojení rozhodujícím způsobem faktory dané počasím a stanovištními podmínkami. Míča et al. (1991) dospěli k závěru, že základním předpokladem nižšího obsahu dusičnanů v hlízách je dostatek srážek (500 mm srážek za vegetační období by mělo zajišťovat jejich podlimitní obsah v hlízách). Záleží však i na rozložení srážek v průběhu vegetace a na dalších faktorech. Např. chladné počasí, malá četnost slunečních dnů a bohaté srážky snižují fotosyntetickou aktivitu a vedou ve svém důsledku k hromadění dusičnanů.

METODIKA

V letech 1995 až 1997 byly v přesných polních pokusech na 12 stanovištích v ČR vypěstovány jednotnou agrotechnikou hlízy odrůd Impala, Karin, Agria, Korela, Rosella, Santé a Ornella. Šest stanovišť se nachází v tradičních bramborářských oblastech ČR (Domanínek, Hradec nad Svitavou, Chrastava, Lípa, Stachy, Valečov). Dalších šest stanovišť se nachází v teplejších a sušších polohách ŘVO (Praha-Suchdol, Uherský Ostroh, Ivanovice na Hané, Čáslav, Přerov nad Labem, Uhříněves). Po sklizni byl zjištěn výnos a v laboratořích ČZU Praha a VÚB Havlíčkův Brod byly provedeny další rozbory. Stolní hodnota byla stanovena chuťovou degustační zkouškou dle ČSN 46 22 11, odolnost hlíz mechanickému poškození na elektronickém odrazovém kyvadle MIDAS 88 PP, sušina vážkově, obsah RC dle Luff-Schoorla, dusičnanů ion-selektivní elektrodou. Pro statistické vyhodnocení byl použit program Microsoft Excel.

VÝSLEDKY A DISKUSE

Výnos

Výsledky prokázaly vyšší průměrný výnos za tříleté období v BVO, a to o 17,7% oproti ŘVO. Rozdíl ve výnosech ve prospěch BVO byl prokázán v letech 1995, 1996, zatímco v roce 1997 byly průměrné výnosy v obou oblastech téměř shodné (obr. 1). Z výsledků je zřejmé, že úrodnější a teplejší oblast (ŘVO) není ještě zárukou vyšších výnosů brambor. Je pravděpodobné, že obecný předpoklad nižších srážkových úhrnů v ŘVO zároveň souvisí i s určitou tendencí nižší výnosové úrovně v ŘVO. Potvrdil se poznatek Zrůsta (1995) a dalších autorů o rozhodujícím významu dešťových srážek pro výnos brambor a jeho stabilitu. Lze usuzovat, že v ŘVO bude dosažení výnosové stability náročnější a v podmínkách vyšších teplot více závislé na dostatku srážkové (závlahové) vody především v rozhodujících růstových fázích (poupata - květ). Výsledky podtrhují význam závlah především pro ŘVO, a to nejen pro plochy nejranějšího konzumu.

Stolní hodnota

K důležitým ukazatelům jakosti brambor patří stolní hodnota, tj. soubor znaků určujících konzumní upotřebitelnost. Porovnáme-li vliv zemědělských výrobních oblastí v průměru odrůd (obr. 2), zjistíme nejednoznačné výsledky s tendencí k vyšší jakosti v ŘVO potvrzenou i skutečností, že průměrná diference, zjištěná v letech 1995 a 1997, ve prospěch ŘVO byla statisticky významná. Toto zjištění částečně zpochybnil rok 1996 s vyšší stolní hodnotou v BVO. Shrneme-li výsledky hodnocení stolní hodnoty, můžeme uvést, že není důvod k obavě, že úroveň stolní hodnoty konzumních brambor vypěstovaných v ŘVO bude nižší než u hlíz z BVO: Opačně lze očekávat určitou tendenci lepší kvality hlíz pocházejících z ŘVO, ovšem za předpokladu, že budou dodrženy technologické postupy pro pěstování konzumních brambor (přiměřené hnojení, účinná ochrana proti plísni bramborové apod.).

Odolnost mechanickému poškození

Výsledky testování na odrazovém kyvadle prokázaly vyšší odolnost hlíz k mechanickému poškození u brambor vypěstovaných v ŘVO. Tento poznatek byl jednoznačný ve všech třech letech. V tříletém průměru výsledků jsme zjistili u brambor z ŘVO o 11,6% více nepoškozených hlíz než u vzorků z BVO. Souvisí to zřejmě s vyšší vyzrálostí hlíz (Blahovec, 1996) z lokalit v ŘVO, kde byly ve všech letech zjištěny vyšší průměrné teploty a nižší úhrny srážek za vegetační období i za měsíce srpen a září, kdy brambory dozrávají. Výjimkou byly jen mírně vyšší úhrny srážek v ŘVO v závěru vegetace roku 1997, který však byl v obou oblastech mimořádně suchý.

Obsah sušiny

V obsahu sušiny nebyl prokázán v tříletém průměru výsledků rozdíl mezi oblastmi, což souvisí s velmi nejednoznačnými výsledky jednotlivých let (tab. I). Při vyrovnanosti výsledků (ŘVO k BVO) roku 1995 byl obsah sušiny v hlízách v roce 1996 nižší v BVO (statisticky významně o 1,74%), aby tomu v roce 1997 bylo právě opačně (u BVO o 1,26% vyšší úroveň). Lze tedy shrnout, že obsah sušiny více než oblast ovlivňuje ročník a především zvolená odrůda. Je pravděpodobné, že vyšší obsah sušiny v BVO v roce 1997 souvisel především se suchým teplým počasím v závěru vegetačního období v tomto roce. Tento vývoj počasí již výrazněji nepostihl porosty brambor v nižších polohách, ale způsobil snížení výnosu v BVO a vyšší obsah sušiny v hlízách některých odrůd v BVO, které zde mají do určité míry posunutou vegetaci.

Redukující cukry

Naše pokusy ukázaly, že v chladnějších a vlhčích klimatických podmínkách BVO se projevil ve všech letech trend k vyššímu obsahu RC v hlízách (tab. I). Podobně, jako jsme uváděli v případě odolnosti hlíz k mechanickému poškození, dáváme tento poznatek do souvislosti s nižší průměrnou vyzrálostí hlíz v BVO, která má za následek vyšší obsah RC (Putz a Lindhauer, 1994, Burton et al., 1992).

Obsah dusičnanů

Brambory vypěstované v ŘVO obsahovaly ve všech třech letech více dusičnanů než brambory z BVO. Rozhodující vliv na vyšší obsah dusičnanů u brambor z ŘVO měly zřejmě výrazně nižší úhrny srážek v obdobích kritických pro růst rostlin a hlíz v této oblasti proti BVO, kdy stresy suchem narušily proces fotosyntézy a omezily využití dusíku rostlinou (Míča et al., 1991). Vyšší obsah dusičnanů na stanovištích ŘVO však nepochybně souvisí s jejich vyšší nabídkou v půdním roztoku na úrodnějších půdách této oblasti (Prugar, 1992).

LITERATURA

Blahovec, J. (1996): Fyzikální a strukturní základy mechanického poškození brambor. In:

Kvalita konzumních brambor. VÚB Havlíčkův Brod, sborník přednášek ze semináře: 61-69.

Burton, W. G., van Es, A., Hartmans, K. J. (1992): The physics and physiology of storage. In:

Harris, P. M.: The Potato Crop. The Scientific Basis for Improvement, London, Chapman

and Hall: 608-709.

Hruška, L. a kol. (1974): Brambory. Praha, SZN: 71-78.

Míča, B., Vokál, B., Penk., J. (1991): Dusičnany v bramborách a možnosti snížení jejich

obsahu. Praha, MZe ČR: 75s.

Míča, B., Vokál, B. (1995): Bramborový škrob, jeho význam a podmínky tvorby v hlízách.

Bramborářství 4(3): 11 -14.

Prugar, J. (1992): Agroekologické faktory ve vztahu k hromadění dusičnanů v zelenině a

bramborách. Rostl. Výr., 40(12): 1123-1128.

Putz, B., Lindhauer, M. G. (1994): Reducing sugars in potatoes as an important factor for

processing. Agribiol.Res., 47(3/4): 335-344.

Rodriguez-Saona, L. E., Wrolstad, R. E. (1997): Influence of potato composition on chip

color quality. Am. Potato J., 74: 87-106.

Zrůst, J. (1995): Půdní, klimatické a ekonomické podmínky pro pěstování brambor. In:

Vokál, B. a kol.: Technologické postupy pro racionální pěstování jednotlivých užitkových

směrů brambor. Metodika ÚZPI: 5-7.

Karel Hamouz, Ing. CSc., Česká zemědělská univerzita, 165 21 Praha 6 - Suchdol, Česká republika, tel.: 02/24382548, fax: 02/24382535, e-mail: safrankova @ af.czu.cz

PŘÍLOHY

1. Vliv výrobní oblasti na výnosy brambor

2. Vliv výrobní oblasti na stolní hodnotu hlíz

3. Vliv výrobní oblasti na odolnost hlíz mechanickému poškození (% nepoškozených hlíz na odrazovém kyvadle)