Vliv rozdílného přihnojení N na akumulaci energie u pšenice ozim

28.05.1996 | Kalorimetrický seminář

Vliv rozdílného přihnojení dusíkem na akumulaci energie u rostlin pšenice ozimé

ÚVOD

Tvorba biomasy rostlin v zemědělské praxi je ovlivňována především dusíkatou výživou.

Neuberg et al. (1989) a Bezděk (1962) aj. konstatovali, že pro dosažení vysokého výnosového potenciálu je nutné zajistit nejen dostatečné hnojeni dusíkem, ale přihlédnout i k nárokům kultivarů v jednotlivých fázích ontogeneze. Výkonnější kultivary mají vyšší požadavky na dusík především v druhé polovině vegetace. Používání extrémně vysokých (nevhodných) dávek dusíkatých hnojiv může naopak vést ke kolísání nebo ke snižování výnosů a kvality produkce.

Při experimentální práci jsme proto sledovali obsah energie v 1 g sušiny bez popelovin a obsah energie ve slámě a klasech u jedné průměrné rostliny při rozdílném hnojení dusíkem během ontogeneze.

METODIKA

Polní pokusy s rozdílnou minerální výživou byly založeny v letech 1992 - 1995 na pokusných plochách v Krásném Údolí, okr. Karlovy Vary.

Půdním typem byla hnědozem s hloubkou ornice 25 cm, půda byla částečně podzolovaná. Nadmořská výška 600 m. Bramborářská výrobní oblast. Pokusné pozemky byly středně zásobeny živinami. Předplodinou byl vždy jetel.

Srážkově i teplotně byly pokusné roky 1992 -1995 mírně nad normálem - 50letým průměrem. Pokusné rostliny jsme pěstovali při obvyklé agrotechnice.

Pokusné varianty hnojení dusíkem ( kg N. ha-1)

Varianta hnojení	Základní hnojení	Regenerační hnojení	Produkční hnojení
1	0	0	0
2	30	30	45
3	0	45	60
4	podle Nan	podle Nan	podle ARR
5	podle Nan	podle Nan	podle ARRs
6	0	podle Nan	podle Nan

Nan - rozbory půdy na obsah dusíku podle Dr. Scharfa (SRN), ARR -anorganický rozbor rostlin, ARRs -anorganický rozbor rostlin se sníženou dávkou N

Základní přihnojení superfosfátem a draselnou solí pro všechny pokusné varianty . 60 kg P205 a 80 kg K20 na 1 ha. Pro základní hnojení dusíkem na podzim byl použit síran amonný. K regeneračnímu a produkčnímu hnojení jsme použili ledek amonný s vápencem.

Pokusné rostlinky jsem odebírali ve fázi 31.DC - začátek sloupkováni, 39. DC - konec sloupkování, 87. DC - žlutá zralost, 91. DC - plná zralost.

Pokusnou rostlinou byla pšenice ozimá ( Triticum aestivum' L.), její dva kultivary Sparta a Torysa. Oba kultivary jsou rajonizovány pro bramborářskou a řepařskou oblast a jsou pěstovány pro krmné účely.

Hodnoty brutto energie jsme stanovili kalorimetrem polské výroby KL - 5. Spalné teplo jsme stanovili podle ČSN 441352, bez opravy na rozpouštěcí teplo kyseliny sírové a dusičné.

Hodnoty spalného tepla vzorků jsme přepočítali na organickou sušinu bez popelovin (netto energie). Hodnotu spalného tepla jsme stanovili u tří opakování vždy u 18 dokonale spálených vzorků.

Ke statistickému vyhodnocení výsledků jsme použili analýzu rozptylu jednoduchého třídění - F - test a T - test.

EXPERIMENTÁLNÍ VÝSLEDKY A DISKUSE

Hodnoty netto energie organické sušiny klasů kolísaly při odběrech u kultivaru Sparta od 17,2 do 19,2 kJ.g -1. U kultivaru Torysa od 17,4 do 19,1 kJ.g -1. Téměř stejné hodnoty jsme zjistili u netto energie slámy u obou kultivarů.

Při hodnocení T - testem nebyly hodnoty spalného tepla u pokusných kultivarů mezi jednotlivými variantami hnojení u klasů ani slámy statisticky významné. Statisticky významné rozdíly jsme nezjistili ani při porovnání naměřených hodnot u obou kultivarů navzájem, ani v jednotlivých pokusných letech a odběrech. Podobné výsledky získal GOLLEY (1962). Autor prokázal, že energetická hodnota sušiny biomasy je funkcí genotypu a závisí i na podmínkách prostředí.

V našich pokusech se vliv dusíkaté výživy projevil v růstu jednotlivých částí rostlin a obsahem netto energie ve slámě a klasech.

Při hodnocení vlivu varianty hnojení na obsah netto energie v klasech u citlivějšího kultivaru Torysa jsme konstatovali statisticky velmi významně vyšší hodnoty u varianty 6 v roce 1995. Rostliny byly přihnojeny při regeneračním hnojení 45 kg N. ha-l a produkčním hnojením 60 kg N.ha-1 podle rozborů půdy na obsah dusíku. Ostatní rozdíly v obsahu energie u rozdílně hnojených variant byly v klasech a ve slámě statisticky nevýznamné.

U plastického kultivaru Sparta byly rozdíly v obsahu energie ve slámě a v klasech při jednotlivých odběrech u pokusných variant hnojení v jednotlivých letech statisticky nevýznamné. Tyto výsledky ukazují, že u plastických kultivarů pěstovaných na dobře vyhnojených půdách v bramborářské výrobní oblasti nezvyšuje dusíkaté hnojení statisticky významně obsah energie ve slámě ani v klasech.

Tyto výsledky potvrzují, že spalné teplo organické sušiny (kJ.g-l) je poměrně velmi stabilní hodnota.

Rozdíly v hodnotách obsahu energie v jednotlivých částech rostlin závisí především na citlivosti genotypu na přihnojení N. Tyto hodnoty mohou být u kultivarů citlivé reagujících na hnojení ovlivněny nejen klimatickými podmínkami, ale i způsobem a dobou přihnojení.

LITERATURA

1. BEZDĚK, V.: Propracování výživy obilnin vzhledem k potřebám jednotlivých růstových fází, Závěrečná zpráva Vúob. Kroměříž, s. 145, 1962

2. GOLLEY, F., B.: Energy valeres of ecoligical materials. Ecology, Vo1.42, č. 3, s. 581 - 584, 1961

3. NEUBERG, J. et al.: Komplexní metodika výživy rostlin, ÚVTIZ Praha, s. 327, 1989

4. ČSN 441352: Stanovení spalného tepla a výpočet výhřevnosti, Československá státní norma, Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření Praha, s. 18, 1980