VLIV PŘEDSEŤOVÉHO HNOJENÍ DUSÍKEM A OBSAHU Nmin V PŮDĚ NA AKUMULACI BIOMASY NA PODZIM

Influence pre-seeding treatment of Nitrogen and Nmin soil content on accumulation of biomass in autumn.

Ing. Vlastimil Mikšík, Doc. Ing. Jan Vašák

ČZU v Praze

Souhrn

Předseťová dávka dusíku 20 kg N/ha zvyšuje růst nadzemní biomasy. Podporuje akumulaci živin a biomasy kořenů, ale jen za předpokladu, že je podzimní období dostatečně dlouhé. Jinak podporuje především růst nadzemní biomasy. Předseťová dávka dusíku zvyšuje průkazně obsah Nmin v půdě a zvyšuje mineralizaci organické hmoty. Kořeny rostou hlavně od listopadu, kdy se vlivem teploty zastaví růst nadzemní biomasy. Před nástupem zimy se zvýší obsah sušiny v kořeni a tím je pozitivně ovlivněno přezimování.

Summary

Pre-seeding treatment 20 kg per ha of Nitrogen increases growth above-ground biomass. Support nutrient accumulation and root biomass, if autumn season is enough long. Otherwise supports growth above-ground biomass mainly. Pre-seeding treatment of Nitrogen increases statistically significantly content of Nmin in soil and increases decomposition of organic matter. Roots growth mainly since November when effect of temperatures abort growth above-ground biomass. Before entrance of winter increases content dry matter in root therewithal positive influence on overwintering.

Rapeseed, pre-seeding treatment, Nitrogen, autumn, nitrogen uptake, dry matter, biomass accumulation

Úvod

V současné době zaznamenáváme i v celé Evropě posun v názorech na potřebnost a efektivnost podzimního hnojení dusíkem. Důvodů existuje jistě více, ale mezi základní důvody omezující předseťové hnojení dusíkem patří nebezpečí většího množství vyplavování nitrátů přes období vegetačního klidu, nejisté přezimování a také vysoká cena dusíkatých hnojiv (Mikšík, 1996).

Požadavek ozimé řepky na podzimní přihnojení záleží na průběhu teplot v nastupující zimě stejně jako i na přístupnosti půdního dusíku (Holmes & Ainsley, 1978; La Taille, 1980), dále také na úrodnosti půdy, úrovni nitrifikace N, předplodině (Lesage, 1976).

Výsledky z Velké Británie poukazují na výhodnost předseťového hnojení N, avšak jinde v Evropě se tyto výsledky neprokázaly:

· pokud všechny jarní aplikace N byly porovnávány s dělenou (podzimní-jarní), neprojevily se v Polsku žádné rozdíly (Debowski, 1971; Goralski, 1970; Pieczka, 1969; in: Holmes & Ainsley, 1978).

· ve Švýcarsku předseťová dávka N zvyšovala výnos pouze při vynechání jarního hnojení dusíkem (Gisiger, 1956; in: Holmes & Ainsley, 1978).

· v maloparcelkových pokusech v Červeném Újezdě se při celkové dávce 160 kg N/ha efektivnost podzimní aplikace dusíku (20 kg N/ha) neprojevila (Mikšík, 1996).

Ve zbytku Evropy se obecně tvrdí, že hnojení během vegetace je efektivnější než na začátku vegetace (Sieling, 1992).

Na neúčelnost předseťové dávky dusíku pro výnos semen prostřednictvím aplikace průmyslových hnojiv poukazoval Fábry a kol. (1992), která byla potvrzena také analýzou výnosových výsledků v rámci SVŘ. Prokázalo se, že po uplatnění předseťové dávky N výnos semen klesal.

Janovec (1988) soudí, že dusíkaté hnojení v podzimním období působí jednoznačně negativně. Vysvětluje to tím, že rostliny nejsou nuceny rozvíjet kořenový systém, protože mají pohotový dusík k dispozici. Důsledkem je horší využití N v celé další vegetaci. Na stejné výnosy je pak potřeba vyšší dávka dusíku v jarním období. Proto není aplikace předseťového N v české technologii (SVŘ) doporučována.

Vyšší růst rostlin na podzim aplikací dusíkatých hnojiv nezbytně nemusí zvyšovat výnos (Ogilvy, 1985; Chalmers & Darby, 1992), avšak standardní předseťová dávka 50 kg N/ha byla a je doporučována po mnoho let v Anglii a Skotsku (MAFF, 1988; in: Chalmers & Darby, 1992). Podle Holmese & Ainsleyho (1978) je ekonomicky nejvýnosnější předseťová dávka 60 kg N/ha.

Novější práce nepřímo ukazují na malý nebo žádný vliv podzimního hnojení dusíkem (seťového nebo předseťového) na výnos ozimé řepky (Ogilvy, 1985; Chalmers, 1989; Chalmers & Darby, 1992; Chalmers & Froment, 1992), avšak aplikace dusíku na podzim byla standardně doporučována po mnoho let zejména ve Velké Británii.

V poslední práci Chalmers & Froment (1992) zjistili, že hlavní faktor ovlivňující výnosovou odezvu k podzimnímu hnojení je sklizení nebo zaorání slámy předplodiny.

Předseťová dávka dusíku je chápana většinou jen jako pojišťovací faktor proti špatnému založení porostu a příštímu možnému poškození porostu, např. holuby (Chalmers, 1989). Způsobuje však vyšší vzrůst a tím riskujeme u řepky nižší otužilost vůči mrazu (Holmes & Ainsley, 1978). Proto v české technologii se až na výjimky pro zajištění dobrého přezimování vylučuje předseťové hnojení dusíkem (Vašák a kol., 1997).

Podzimní dávka dusíku podporuje růst rostlin před nástupem zimy a zbržďuje jejich vývoj. Podle Ogilvy & Bastimana (1992) je možné dodatečně aplikovat dusík k brzy založeným porostům.

Aplikace dusíku na podzim není opodstatněná na úrodných (Skinner, 1988; in: Chalmers & Darby, 1992) a také na lehkých písčitých půdách, neboť může způsobit značné ztráty NO3- vyplavením do spodních vrstev půdy (Chalmers & Froment, 1992).

Hnojení dusíkem na podzim je doporučováno před setím nebo max. do stadia dvou pravých listů. Ne později než začátkem října, abychom se vyvarovali vyšším ztrátám NO3- a tím nižší účinnosti aplikace. Také proto jsou jiné plodiny, které se sejí později, méně vhodné pro podzimní hnojení dusíkem, neboť utilizace dusíku na podzim je méně efektivní v závislosti na omezených podmínkách růstu ozimých plodin před nástupem zimy (Chalmers & Darby, 1992).

Tyto výsledky jsou v rozporu s komerčními experimenty např. firmy Hydro, ve kterých hnojiva této firmy aplikovaná na podzim do výše 50 kg N/ha měla odezvu na výnos semene (Whitear, 1984; in: Chalmers & Darby, 1992).

Materiál a metody

Maloparcelkové hnojařské pokusy byly zakládány na Výzkumné stanici Agronomické fakulty v Červeném Újezdě v roce 1994/95. Stanice se nalézá na rozhraní okresů Kladno a Praha-západ, cca 22 km od Prahy.

Lokalita spadá do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku mírně suchého, převážně s mírnou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu činí 7,7 ° C, průměrný roční úhrn srážek činí 493 mm. Průměrná teplota ve vegetačním období je 13,9 ° C, průměrný vegetační úhrn srážek činí 333 mm. Délka vegetačního období činí 150-160 dní. První mrazivý den se dostavuje v průměru 11. října. Na jaře se vyskytují mrazíky ojediněle koncem dubna (Hyklová, 1998).

Půdotvorným substrátem je spraš a sprašový pokryv s velmi dobrou vododržností, dobrou vnitřní drenáží. Na opukách v důsledku větší štěrkovitosti a tím rychlého zásaku se projevuje vyšší vysýchavost v půdním profilu (Sova, 1999).

Po stránce zrnitostního složení se jedná o půdy středně těžké s hloubkou ornice od 25 do 30 cm. Objemová hmotnost dle Matuly (ústní sdělení, 1994) činí 1,4 t/m3, 7% skeletu.

Půda má střední až vysokou sorpční kapacitu a její reakce je neutrální.

Pokus měl 8 a 12 opakování. V tabulce jsou uvedeny varianty pokusu.

Odběry rostlin z každé parcely

1. Ve všech termínech se rostliny odebíraly z každé parcely z druhého řádku zleva (vynechá se 1 m z kraje) z délky řádku 0,5 m. Při šířce řádků 25 cm byl tedy odběr proveden z plochy 0,125 m2 (celkem u varianty z 0,5 m2). Pro statistické vyhodnocení byly údaje přepočteny na m2.

1. Po odebrání celých rostlin (rýčem) se rostliny uložily do popsaných igelitových sáčků. Další manipulace probíhala již v laboratoři Výzkumné stanice Červený Újezd.

2. Laboratoř Výzkumné stanice Červený Újezd:

· kořeny se omyly vlažnou vodou

· zjistil se počet odebraných rostlin

· rostlina se rozřízla na linii kořenového krčku

· zjistila se hmotnost (vždy z 0,125 m2) z každého opakování zvlášť:

· čerstvé nadzemní biomasy

· čerstvé kořenové hmoty

· rostlinný materiál se ihned usušil ve velkoplošné sušárně při 95oC s předsušením na 105 ° C

· po vysušení vzorků se opět zjišťovala hmotnost jednotlivých částí:

· nadzemní biomasy (sušiny)

· kořenové hmoty (sušiny)

Odběr vzorků půdy pro stanovení obsahu Nmin

Vzorek půdy se odebral vždy z místa odběru rostlin, ovšem vždy před samým odběrem rostlin. Rozboroval se souhrnný vzorek ze všech opakování jedné varianty.

Vzorky se odebíraly z hloubky 25 cm pomocí malé sondovací tyče, na vzorek přichází min. 16 vpichů (4 na opakování).

Obsah Nmin byl stanoven klasickou destilační metodou.

Výsledky a diskuse

Akumulace biomasy v kořenech a nadzemní hmotě a průběh obsahu Nmin v závislosti na hnojení N je uveden v tab. 3 a v následujícím grafu.

Graf 1: Akumulace sušiny kořenů a nadzemní biomasy, vývoj obsahu Nmin. Červený Újezd, podzim 1994.

V první půli podzimního vegetačního období (do poloviny října) roste především nadzemní biomasa, kdežto u kořenů tak rychlý nárůst sušiny nebyl zaznamenán. Od listopadu rostou a sílí především kořeny, neboť pro růst nadzemní biomasy je zapotřebí vyšších teplot.

Intenzivnější růst kořenů v tomto období souvisí také s otužováním rostliny. Při nástupu chladných nočních teplot nastává intenzivnější akumulace živin z nadzemní biomasy do kořenů - rostlina se připravuje na přezimování. Proto je velmi důležité, aby podzimní období bylo co nejdelší a nástup chladných nočních teplot nastal až ke konci listopadu či až v prosinci a byl pozvolný. Jen se silnými a zdravými kořeny může rostlina dobře přezimovat.

Akumulace sušiny u nadzemní hmoty je ke konci podzimního vegetačního období pouze přibližně trojnásobná ve srovnání s kořeny.

U hnojených variant je akumulace sušiny kořenů i nadzemní biomasy vyšší i na úrodných půdách Červeného Újezda. V druhé půli podzimního vegetačního období (od pol. října) je akumulace biomasy u nadzemní hmoty a zejména u kořenů mnohem strmější, než u nehnojených variant. Ke konci podzimu může hnojená varianta dosáhnout o 50% vyšší akumulace biomasy než nehnojená, v závislosti na délce podzimního vegetačního období a průběhu teplot.

Průběh obsahu Nmin je typický a odpovídá každoročnímu vývoji. Při přípravě půdy k setí řepky dochází k provzdušnění ornice a tím k intenzivnější mineralizaci org. hmoty, umocněné zapravením posklizňových zbytků předplodiny. V průběhu podzimního vegetačního období dochází ke snižování obsahu Nmin, ať již vlivem jeho odčerpávání rostlinou či postupným vyplavením do spodních vrstev ornice. Rozdíl v obsahu Nmin mezi hnojenou a nehnojenou variantou bývá poměrně vysoký, neboť hnojením dusíkem před setím dosáhneme i vyšší intenzity mineralizace org. hmoty v půdě (tzv. priming efekt).

Obsah sušiny a dusíku v biomase kořenů a nadzemní hmotě v závislosti na hnojení N je uveden v tab. 3 a v následujících grafech.

Graf 2: Obsah sušiny a dusíku v kořenech. Červený Újezd, podzim 1994.

Graf 3: Obsah sušiny a dusíku v nadzemní biomase. Červený Újezd, podzim 1994.

Obsah dusíku v kořenech a nadzemní biomase má odlišný vývoj. Stejně tak i obsah sušiny.

V nadzemní biomase je již od vzcházení ozimé řepky koncentrace dusíku velmi vysoká, až k 5%. Postupně, jak řepka roste, se obsah dusíku v nadzemní části rostliny snižuje, což souvisí se zřeďováním živin.

V kořenech obsah dusíku od vzejití stagnuje a až při otužování rostliny pozvolna stoupá. V procese otužování dochází k reutilizaci živin z nadzemní hmoty, neboť naakumulované vysokoenergetické látky včetně rozpustného cukru se ukládají do kořenového krčku a vegetačního vrcholu (první fáze otužování dle Golcova a kol., 1983). Zároveň odtéká přebytečná voda z buněk (druhá fáze otužování dle Golcova a kol., 1983) a se zvýšením koncentrace buněčné šťávy se zvyšuje obsah dusíku v kořeni a zimovzdornost rostliny.

U hnojené varianty je na počátku obsah dusíku vyšší než u nehnojené, avšak ke konci podzimní vegetace se tato závislost vlivem bujného růstu biomasy - zejména u hnojených kořenů - obrací (zřeďovací efekt živin).

Z dlouhodobějších výsledků se obsah sušiny v kořenech jeví jako jeden ze zásadních faktorů, které ovlivňují přezimování řepky. Projevuje se zde přímoúměrná závislost. Podobná provázanost je s délkou podzimního vegetačního období a teplotami.

Sušina v kořenech od vzejití neustále stoupá. Před nástupem zimy již obsah sušiny v kořenech stagnuje a poukazuje tím o připravenosti porostu na zimu. Je zřejmé, že kořeny lépe přezimují při vyšší sušině, tedy větší koncentraci buněčných šťáv. Jinými slovy, nadměrný obsah vody v buňkách při zmrznutí kořene rostlinu poškozují. Rozdíl mezi hnojenou a nehnojenou variantou byl minimální v neprospěch hnojené varianty dusíkem.

U nadzemní hmoty se obsah sušiny vyvíjí odlišně. Nejvíce sušiny je obsaženo v polovině podzimní vegetace, kdy řepka intenzivně přijímá živiny. Před nástupem zimy obsahuje nadzemní hmota poměrně mnoho vody, zřejmě z důvodu odvodu živin do kořene. Proto řepka přichází nejprve o starší listy, které nejsou tak životaschopné, neboť udržují v sobě mnoho vody a živiny z nich jsou odváděny do mladších listů nebo postupně akumulovány v kořeni.

Statistické vyhodnocení

Pozn. k následující tabulce: Použita metoda Analýzy rozptylu na hladině významnosti 99% (n=8 a 12). Pro větší přehlednost průkazných rozdílů jsou průměrné hodnoty v tabulce označovány písmeny (A, B, C, D), kde průměry označeny odlišnými písmeny vyjadřují průkazné rozdíly na hladině významnosti a =0,01 podle Bonferroniho metody.

Ve sloupci odběr je uveden datum odběru ve formátu rr-mm-dd (stejné jako ve statistické příloze).

odběr N nad. = odběr dusíku u nadzemní hmoty (g× m-2)

odběr N kor. = odběr dusíku u kořenů (g× m-2)

sušina nad. = akumulace sušiny nadzemní biomasy (g× m-2)

sušina kor. = akumulace sušiny kořenů (g× m-2)

Nmin = obsah minerálního dusíku v půdě (ppm)

obsah N nad. = obsah dusíku u nadzemní části (%)

obsah N kor. = obsah dusíku u kořenů (%)

obsah sus. nad. = obsah sušiny u nadzemní části (%)

obsah sus. kor. = obsah sušiny u kořenů (%)

Tab. 1: Vliv předseťového hnojení dusíkem na odběr dusíku, akumulaci biomasy a obsah sušiny a dusíku u kořenů a nadzemní hmoty, podzim roku 1994

Graf 5:Odběr dusíku v kořenech (g/m2) ve třech podzimních odběrech (21.9., 19.10. a 6.12.1994) u nehnojených (n=12) a hnojených 20 kg N/ha (n=8) variant.

U kořenů ozimé řepky, které zpočátku rostou pomaleji, se předseťové hnojení dusíkem na růstu sušiny statisticky významně projeví (a =0,01, graf 7) až ve třetím odběru, tj. při ukončení vegetace. Tzn., že se hnojení kladně projeví v akumulaci biomasy kořenů pouze tehdy, pokud je podzimní růstové období dostatečně dlouhé, tj. nástup chladných teplot nastane až koncem listopadu či začátkem prosince.

Stejně tak je tomu u nadzemní biomasy (a =0,01, graf 6). Navíc u nadzemní hmoty ozimé řepky se růst sušiny statisticky významně projevuje u každého odběru v rámci jedné varianty, neboť akumulace sušiny je od počátku mnohem rychlejší než u kořenů.

Graf 6:Akumulace sušiny v nadzemní části rostliny (g/m2) ve třech podzimních odběrech (21.9., 19.10. a 6.12.1994) u nehnojených (n=12) a hnojených 20 kg N/ha (n=8) variant.

Graf 7:Akumulace sušiny v kořenech (g/m2) ve třech podzimních odběrech (21.9., 19.10. a 6.12.1994) u nehnojených (n=12) a hnojených 20 kg N/ha (n=8) variant.

Odběr dusíku v kořenech a nadzemní hmotě v jednotlivých termínech má podobný průběh jako akumulace sušiny (a =0,01, graf 4, 5).

Předseťové hnojení dusíkem má kladný vliv především na bujný růst nadzemní biomasy a výsledně na zvýšenou akumulaci živin v kořeni, pokud je podzimní vegetační období dostatečně dlouhé.

Ještě téměř měsíc po aplikaci dusíkatých hnojiv (1. odběr půdy - 21.9.1994, předseťová aplikace N hnojiv - 29.8.) je obsah Nmin průkazně vyšší (a =0,01, graf 8) u hnojené varianty.

Vyšší obsah Nmin v půdě kladně ovlivňuje příjem dusíku rostlinou (grafy 4, 5) a výsledně i akumulaci sušiny v kořeni i nadzemní části (grafy 6, 7). U hnojené varianty se tento vztah statisticky průkazně (a =0,01) projevuje až ke konci podzimní růstové vegetace (viz 3. odběr, graf 4-7).

Graf 8:Obsah Nmin (ppm) ve třech podzimních odběrech (21.9., 19.10. a 6.12.1994) u nehnojených (n=12) a hnojených 20 kg N/ha (n=8) variant.

Obsah Nmin v půdě při vzcházení rostlin předurčuje vývoj příjmu dusíku rostlinou a akumulaci sušiny na podzim, stejně jako obsah Nmin na jaře prozradí momentální výživný stav půdy. Vztah mezi obsahem Nmin zejména na počátku vegetace a příjmem (odběrem) dusíku, popř. akumulací biomasy (sušiny nebo čerstvé hmoty rostliny) v dalším období je přímoúměrný. Průkaznost hnojení dusíkem na podzim i na jaře však není na přirozeně úrodné půdě v Červeném Újezdě vysoká vzhledem k vysokému obsahu Nmin v půdě na podzim i na jaře.

Graf 9:Obsah celkového dusíku v nadzemní části rostliny (%) ve třech podzimních odběrech (21.9., 19.10. a 6.12.1994) u nehnojených (n=12) a hnojených 20 kg N/ha (n=8) variant.

Výsledky obsahu Nmin v půdě po všechny sledované roky 1994-1999 ukazují, že nebylo nutné na Červeném Újezdě hnojit ozimou řepku dusíkem před setím nebo na podzim (viz tab. 2). Obsah Nmin byl vždy vyšší než 10 ppm, což je podle Klíra (a kolektiv: in Neuberg, 1990) hranice, kdy je nutné o hnojení dusíkem na podzim uvažovat. Taktéž Matula (ústní sdělení, 1999) považuje obsah Nmin na podzim vyšší než 14 ppm za dostatečně vysoký.

Janovec (in: Vašák a kol., 1988) soudí, že dusíkaté hnojení v podzimním období působí jednoznačně negativně. Vysvětluje to tím, že rostliny nejsou nuceny rozvíjet kořenový systém, protože mají pohotový dusík k dispozici.

Vývoj obsahu Nmin v půdě v průběhu celého vegetačního roku u tří rozdílně hnojených variant dokladuje graf A10.

Tab. 2: Průměrné obsahy Nmin v ppm (mg N/kg půdy) u nehnojené kontroly na pokusném poli v Č. Újezdě v jednotlivých letech

Graf 10:Obsah celkového dusíku v kořenech (%) ve třech podzimních odběrech (21.9., 19.10. a 6.12.1994) u nehnojených (n=12) a hnojených 20 kg N/ha (n=8) variant.

Obsah dusíku v kořenech i nadzemní části je u hnojených variant na počátku vegetace průkazně vyšší (a =0,01, graf 9, 10), a to díky zvýšenému příjmu dusíku kořeny v podmínkách vyššího obsahu Nmin v půdě (graf 8).

U kořenů nehnojené varianty dosahuje obsah dusíku vrcholu až na konci podzimní vegetace (graf 10), avšak - ve srovnání s hnojenou variantou - na úkor průkazně nižší akumulace sušiny a průkazně nižšího odběru dusíku kořeny (a =0,01, graf 5, 7).

U nadzemní hmoty se obsah dusíku ke konci podzimní vegetace rázně snižuje, patrně vzhledem k jeho utilizaci do kořenů rostliny.

Graf 11:Obsah sušiny v nadzemní části rostliny (%) ve třech podzimních odběrech (21.9., 19.10. a 6.12.1994) u nehnojených (n=12) a hnojených 20 kg N/ha (n=8) variant.

Graf 12:Obsah sušiny v kořenech (%) ve třech podzimních odběrech (21.9., 19.10. a 6.12.1994) u nehnojených (n=12) a hnojených 20 kg N/ha (n=8) variant.

V obsahu sušiny kořenů i nadzemní biomasy se neprojevil statisticky průkazný rozdíl mezi hnojenou a nehnojenou variantou. Zatímco však u kořenů se obsah sušiny ke konci vegetace strmě zvyšuje (viz graf 12) a tvoří tak jeden z předpokladů zdárného přezimování, tak naproti tomu u nadzemní hmoty obsah sušiny, vlivem odumírání starších listů a odvodu živin do mladších listů a kořenů, klesá (viz graf 11).

literaturA

FÁBRY, A. a kol. (1992): Olejniny. Ministerstvo zemědělství ČR, 1992.

GOLCOV, A. A. a kol. (1983): Đŕďń č ńóđĺďčöŕ. Moskva, Rusko.

HOLMES, M. R. J., AINSLEY, A. M. (1978): Seedbed Fertiliser Requirements of Winter Oilseed Rape. Journal of the Science of Food and Agriculture, 29, s.657-666, Velká Británie.

HYKLOVÁ, I. (1998): Výzkumná stanice Červený Újezd, ČZU v Praze - Informace o místě, kde bude geneticky modifikovaná rostlina uvedena do životního prostředí. 23.6.1998.

CHALMERS, A. G. (1989): Autumn and spring fertiliser nitrogen requirements for winter oilseed rape. Aspects of Applied Biology 23, s.125-133. Production and protection of oilseed rape and other brassica crops. Velká Británie.

CHALMERS, A. G., DARBY, R. J. (1992): Nitrogen application to oilseed rape and implications for potential leaching loss. Aspects of Applied Biology 30, s.425-430. Nitrate and Farming Systems. Velká Británie.

CHALMERS, A. G., FROMENT, M. A. (1992): The efect of seedbed nitrogen fertiliser and straw incorporation for winter oilseed rape on leaching losses of nitrate in sandy and chalk soils. Aspects of Applied Biology 30, s.275-278. Nitrate and Farming Systems. Velká Británie.

JANOVEC, J. (1988): Optimalizace dusíkatého hnojení. In: VAŠÁK, J. a kol. (1988): Systém výroby řepky, s.131-132. MZVž ČSR Praha.

La TAILLE, G. (1980): La fumure de pand du colza, une plante exigeante en potasse et en acide phosphorique. Er. agr. 36, s.26-27, Francie.

LESAGE, J. (1976): La fertilization de colza. Lengreis 89, s.21-23, Francie.

MIKŠÍK, V. (1996): Výživa a hnojení ozimé řepky dusíkem. Rigorózní práce. Boissay Francie a ČZU v Praze.

NEUBERG et al. (1990): Komplexní metodika výživy rostlin. ÚVTIZ Praha. Ev. ÚVTEI - 73665/1-2.

OGILVY, S. E. (1985): Nitrogen for oilseed rape. In High Mowthorpe EHF Annual Review, s.28-33. MAFF, Malton, N. Yorks.

OGILVY, S. E., BASTIMAN, B. (1992): The efect of rate and timing of autumn nitrogen on the pre-flowering dry matter production and seed yield of winter oilseed rape. Aspects of Applied Biology 31, Nitrate and Farming Systems.

SIELING, K. (1992): Effect of varying nitrogen fertilization on yield of oilseed rape and oats in the following year. Proc. 2nd ESA congress, s.374-375, Warwick University.

SOVA, A. (1999): Hodnocení produktivity a ekonomické efektivnosti různých pěstitelských systémů řepky ozimé s přihlédnutím ke kvalitě produkce. Disertační práce, ČZU v Praze.

VAŠÁK, J., FÁBRY, A., ZUKALOVÁ, H., MORBACHER, J., BARANYK, P. a kol. (1997): Systém výroby řepky. Česká a slovenská pěstitelská technologie ozimé řepky pro roky 1997-1999. Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin. 115 stran.

Výzkum vznikl za finančního přispění Grantové agentury ČR a Výzkumného záměru MSM 412100002.

Kontaktní adresa:

Ing. Vlastimil Mikšík; ČZU Praha, Středisko počítačových služeb AF; 165 21 Praha 6 - Suchdol;

E-mail: MIKSIK@AF.CZU.CZ

Tab. 3: Akumulace biomasy v kořenech a v nadzemní hmotě v závislosti na hnojení N (podzim r.1994, Č. Újezd)

Varianta 20 a 24 byly hnojeny 29.8.1994 20 kg N, resp. 30 kg N/ha.