Vliv listových hnojivCampofort na technologickou jakost cukrovky

Vliv listových hnojiv CAMPOFORT na technologickou jakost cukrovky

The experiences with evaluation effect of leaf fertilisers CAMPOFORT to technological quality of the sugar beet

J. Zahradníček 1, J. Pulkrábek, V. Švachula

1 VUC Praha, a.s., Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: In the last years 1998 and 1999 was tested an influence of three sorts leaf fertilisers CAMPOFORT to the yield, technological quality and storability of sugar beet. The testing leaf fertilisers: Campofort Plus, Campofort Garant K and Campofort Special B were applied by spray to the growing sugar beet in dose 6 kg/ha in 300 l water and compared to control. In spite of difference bioclimatic conditions years 1998 and 1999 and variability of results, was found out increase of content sucrose, overall recovery of white sugar, yield of raffinade and in the second year 1999 also yield of sugar beet. In the contrary of Control was higher relatively in extent of 3,5 to 23 %. The storability of treated sugar beet was better (losses of sugar were decreased). To the state of health and morphological deformation of beet the influence Campofort was not proofed.

Key words: sugar beet, technological quality, leaf fertiliser, Campofort, content of sucrose, overall recovery of white sugar, storability of beet.

Souhrn: V ročnících 1998 a 1999 jsme v poloprovozních polních pokusech - parcelách o ploše 2,0 ha sledoval účinek foliární aplikace tří druhů listového hnojiva CAMPOFORT na výnos a kvalitu cukrovky při sklizni a ztráty cukru při jejím dlouhodobém skladování. Testovaná hnojiva: Campofort Plus, Campofort Garant K a Campofort Special B jsme aplikovali na vegetující cukrovku v dávce 6 kg/ha ve 300 l vody. Přes bioklimatické odlišnosti ročníků 1998 a 1999 byl při jisté proměnlivosti výsledků zjištěn pozitivní účinek na hlavní ukazatele, tj. na cukernatost řepy, výtěžnost a výnos rafinády. V porovnání s neošetřenou kontrolou je nárůst těchto ukazatelů relativně o 3,5 až 23 % vyšší. Aplikace Campofortu se projevila i v lepší skladovatelnosti cukrovky. Na zdravotní stav cukrovky a morfologické deformace (celerovatění řepy) se vliv Campofortu neprojevil.

Klíčová slova: cukrovka, technologická jakost, listová hnojiva, Campofort, skladovatelnost řepy, cukernatost, výtěžnost rafinády.

Úvod

Řepa cukrová jako bioenergeticky výkonná plodina s mohutným asimilačním aparátem a vysokým fotosyntetickým koeficientem je současně velmi náročnou rostlinou na živiny jak co do množství, tak i na jejich skladbu. Poslední výsledky výzkumu i praktické zkušenosti v oblasti výživy a hnojení cukrovky dokládají, že významné místo na tomto úseku zaujímají i listová hnojiva, která obohacují rostlinu nejen o momentálně potřebné makro a mikroživiny, ale působí i bioregulačně. Z tohoto důvodu se náš výzkum v posledních dvou letech zaměřil na listová hnojiva řady CAMPOFORT.

Materiál a metody

Campofort je moderní ekologicky příznivé listové hnojivo, které obsahuje vedle hlavních živin (makro-elementů) také fyziologicky důležité mikroelementy. Výrobcem a dodavatelem hnojiva řady CAMPOFORT je tuzemská firma AGRA CZ a.s., Střelské Hoštice u Strakonic.

Zvolené druhy hnojiva: Campofort Plus, Campofort Garant K a Campofort Special B jsme aplikovali na vegetující cukrovku - plně zapojený porost postřikem v jednotné dávce 6 kg/ha ve 300 l vody ve dvou termínech (I. začátkem července a II. začátkem září). Účinek hnojiv se ověřoval v polních provozních pokusech na parcelách o ploše 2,0 ha. Polní pokusy i následné technologické skladovací pokusy se uskutečnily v souladu se zásadami řepařskocukrovarnického pokusnictví (Schmidt, Bernardová a spol. 1977), platných návodů (Friml, Tichá 1986, JAM) a norem (ČSN 462110, JK 753971, Praha 1981).

Současně s výše uvedenými variantami Campofortu byly ověřovány také jeho směsi (kombinace) s biostimulátory a fungicidy (Atonik, Synergin, Brestanid, Topsin).

Veškeré pokusy se uskutečnily v úrodné řepařské výrobní oblasti - rajonu cukrovaru Žatec. V roce 1998 na lokalitě Čeradice, kde byla použita odrůda KW DUCA a v roce 1999 na lokalitě Velemyšleves cukernatá odrůda KRISTALL.

Sledované ukazatele cukrovky

V předsklizňovém období jsme sledovali obsah chlorofylu v řepných listech. Měřili jsme přístrojem japonské provenience HYDRO N-tester (Anonym 1997). Současně jsme hodnotili počet asimilujících listů a hodnotu pH šťávy listů a bulev digitálním pHmetrem s vpichovými (injekčními) elektrodami (WTW, HAMILTON). Při sklizni cukrovky v období její fyziologické zralosti jsme u každé varianty (parcely) sledovali množství a jakost sklizených bulev.

Ve skladovacích technologických pokusech se zjišťoval úbytek na hmotnosti řepy, úbytek na cukernatosti (digesci), úbytek na polarizačním cukru, změny v obsahu technologicky významných necukrů v řepě (a-N, K, Na), zdravotní stav bulev (výskyt plísní a jiných skládkových chorob) a rašení a prorůstání bulev.

Výsledky

Veškeré naměřené kvantitativní a kvalitativní ukazatele uvádíme v průměrných hodnotách zvlášť podle ročníku.

Pokusný rok 1998

Výsledky dosažené při sklizni cukrovky v roce 1998 dokládají, že při zhruba stejném výnosu bulev cukrovky se pozitivní účinek Campofortu projevil hlavně ve zvýšené cukernatosti, výtěžnosti a výnosu cukru. Nejvyšší vykázal Campofort Special B. V porovnání s neošetřenou kontrolou je relativní nárůst 9,9 %, 18,7 % a 17,1 %.

V tabulce II jsou stejným způsobem, tj. v průměr-ných číselných hodnotách uvedeny zjištěné ztráty na hmotnosti řepy, cukernatosti a polarizačním cukru po dlouhodobém skladování na akumulační ukládce (zpevněném složišti). Doba skladování řepy byla u všech sedmi variant stejná. Činila 45 dnů a vztahuje se na období od 5.10. do 20.11.1998.

Číselné údaje dokládají, že ztráty na cukernatosti a polarizačním cukru byly u všech ověřovaných variant CAMPOFORTU v porovnání s kontrolou nižší. Zvláště obdivuhodný účinek na snížení ztrát vykázala třetí varianta, tj. CAMPOFORT Garant K samotný, kde ztráty oproti Kontrole byly o polovinu nižší.

Na zdravotní stav skladované řepy se účinek Campofortu neprojevil. Stejně tak se neprojevil na morfologické deformace (celerovatění bulev) sledované při sklizni.

Tab. I: Kvantitativní a kvalitativní ukazatele cukrovky ošetřené Campofortem (Čeradice u Žatce 1998)

Tab. II: Ztráty při skladování cukrovky přihnojené CAMPOFORTEM (Cukrovar Žatec 1998)

Pokusný rok 1999

Ve druhém pokusném ročníku se na lokalitě Velemyšleves u Žatce za stejných metodických podmínek ověřovaly tytéž tři druhy Campofortu, avšak v redukovaném počtu směsí s jinými pesticidy jako komponenty. Atonik a Brestanid byly vyloučeny a ve směsi s Campofortem Special B, který v předcházejícím roce 1998 vykázal nejlepší výsledky se ověřoval pouze fungicid TOPSIN.

Zjištěné průměrné hodnoty všech ukazatelů cukrovky před sklizní i při oddělené sklizni pokusných parcel jsou analogicky vyhodnoceny v následující tab.III.

Tab. III: Kvantitativní a kvalitativní ukazatelé cukrovky (Velemyšleves u Žatce 1999)

Z tabulky III. vyplývá, že v roce 1999, který se vyznačoval podstatně lepšími povětrnostními a pěstitelskými podmínkami došlo u cukrovky přihnojené CAMPOFORTEM také k výraznému nárůstu výnosu bulev. Podobně jako v roce 1998 se pozitivní účinek Campofortu prokázal ve všech klíčových kvalitativních ukazatelích. Nejvyšší nárůst výtěžnosti a výnosu rafinády opětovně vykázal Campofort Special B.

Analogicky jako v předešlém roce 1998 byl zjištěn příznivý účinek všech tří druhů Campofortu na skladovatelnost cukrovky. Po dlouhodobém skladování řepy - 46 dnů (od 18.10 do 3.12.1999) byly ztráty oproti Kontrole relativně nižší o:

I. varianty Campofort Plus o 10,4 %,

II. varianty Campofort Garant K o 18,2 %,

III. varianty Campofort Special B o 16,4 %.

Ve zdravotním stavu řepy po skladování nebyly zjištěny mezi řepou ošetřenou a Kontrolou žádné rozdíly. Podobně žádný účinek Campofortu se neprojevil v celerovatění kořene aj. morfologických deformacích řepy. Sledované látky neovlivnily rašení a porůstání bulev.

Diskuse a celkové hodnocení výsledků

Předložené výsledky se vztahují na povětrnostně a pěstitelsky značně odlišné ročníky. Zatímco ročník 1998 byl srážkově podnormální a vyznačoval se zejména v jarních měsících extrémně suchým počasím doprovázeným vysokými teplotami, tak ročník 1999 byl srážkově i teplotně vyrovnaný po celou dobu vegetace. Oproti roku 1998 se dále vyznačoval mírnou zimou, včasným nástupem jarních prací, raným výsevem cukrovky, relativně nízkým výskytem chorob a škůdců, menší zapleveleností porostů a příznivým (sušším) počasím v období sklizně. Uvedené příznivé poměry se projevily i ve výsledcích řepné kampaně. V průměru ČR byla cukernatost řepy o 1,2 % vyšší a dosáhla hodnoty 17,28 %. Podobně absolutně o 1,4 % se zvýšila výtěžnost rafinády na 14,5 % a výnos rafinády z 5,9 na 6,87 t/ha.

Přes bioklimatické odlišnosti pokusných ročníků je možno konstatovat, že pozitivní vliv Campofortu na hlavní ukazatele technologické jakosti cukrovky byl v obou ročnících prokázán. Projevil se i na snížení acidity řepné šťávy a obsahu technologicky škodlivých necukrů.

Ze všech výše uvedených výsledků dvouletých polních poloprovozních biologických pokusů prozatím vyplývá poznatek, že Campofort je nejen hnojivo jako zdroj živin, ale působí i bioregulačně jako fyziologicky aktivní látka příznivě ovlivňující technologickou jakost cukrovky i její skladovatelnost.

Literatura

Anonym: Listová hnojiva, AGRA CZ 1997.

Anonym: Cukrovka ČSN 462110 a JK 753971, Praha 1981.

Anonym: Hydro-chlorofylmetr. Prospekt firmy HYDRO, Praha 1997.

FRIML M., TICHÁ B.: Laboratorní kontrola cukrovarnické výroby. Díl A (Základní rozbory). ÚVÚPP STIPP, Praha 1986.

KOTYK A., KAMÍNEK M., PULKRÁBEK J., ZAHRADNÍČEK J.: Biologia plantarum 38 (3) 363-368, 1996.

SCHMIDT L., BERNARDOVÁ H. a spol.: Řepařsko-cukrovarnické pokusnictví (Metodiky). ÚVÚPP ČAZ, Praha 1973.

ZAHRADNÍČEK J., ČATSKÝ J., GAUDINOVÁ A., KAMÍNEK M., KOTYK A., POSPÍŠILOVÁ J., PULKRÁBEK J.: Chemical Papers, 52 (6), 793, 1998.

Adresa prvního autora

Sborník z konference “Řepařství 2000” pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000