Vliv hustoty porostu a pojezdové rychlosti na kvalitu sklizně

Vliv hustoty porostu a pojezdové rychlosti na kvalitu sklizně cukrovky samojízdným šestiřádkovým sklizečem

Influence of plants density and harvester velocity on a yield quality of sugar beet harvested by self-fare six-row harvester

Překlad z německého originálu převzatého ze sborníku konference “Zamyšlení nad rostlinnou výrobou 1999”.

H. J. Koch, M. Bavorová

Institut für Zuckerrübenforschung Göttingen

Summary: The object of this experiment is to identify the influence of the plants density on the morphology of sugar beet root and consecutively the quality of harvest. The influence of harvesting machines speed was observed during the harvest too. Four densities with different space ratio were compared with two various velocities of harvesting machine. Harvest was assured by self-fare six-row harvester optimally adjusted to field density. There were not identified significant influences of density on harvest quality in first experimental year, even if some morphological parameters were changed remarkably. Higher velocity of harvesting machine, higher than optimal for actual conditions, were significantly negative. Experimental data were collected in 1999 year again, the results will be published later.

Key words: sugar beet, quality of harvest, plantsdensity, velocity of harvesting machine.

Souhrn: Cílem tohoto pokusu je zjistit vliv hustoty porostu na morfologii bulvy cukrovky a následně na kvalitu její sklizně. Zároveň je sledováno působení pojezdové rychlosti. Byly srovnávány 4 hustoty porostu s různým poměrem mezer a 2 stupně pojezdové rychlosti sklízeče. Mechanizovaná sklizeň byla provedena samojízdným šestiřádkovým sklizečem, který byl pro každou hustotu porostu optimálně seřízen. V prvním pokusném roce nebyl zjištěn podstatný vliv hustoty porostu na kvalitu sklizně, ačkoli morfologické znaky byly ovlivněny významně. Vyšší pojezdová rychlost než za daných podmínek optimální se projevila výrazně negativně. Tento pokus byl proveden i v roce 1999 a výsledky z dvouletého pozorování budou zveřejněny později.

Klíčová slova: cukrovka, kvalita sklizně, hustota porostu, pojezdová rychlost.

Četné pokusy prokázaly, že při pěstování cukrovky je nejvyšších výnosů a nejlepší zpracovatelské kvality dosahováno u porostů s minimálně 80 tisíci jedinci na ha (Märländer, 1991). Ze strany zemědělců se ale často setkáváme s obavou, že se s narůstajícím počtem rostlin na hektar zhoršuje kvalita sklizně.

Cílem tohoto pokusu je zjistit vliv hustoty porostu na morfologii kořene cukrovky a následně na kvalitu její sklizně. Zároveň je sledováno působení pojezdové rychlosti.

Metodika

Pokus byl založen v roce 1998 ve třech opakováních a uspořádán metodou dělených čtverců. Byly srovnávány 4 hustoty porostu s různým poměrem mezer a 2 stupně pojezdové rychlosti sklizeče (3,5 a 5,5 km.hod-1). Tyto nízké pojezdové rychlosti byly voleny v důsledku sklizni velmi nepříznivých (mokrých) podmínek. Odlišných hustot porostů bylo dosaženo variabilní výsevní vzdáleností, mezerovitosti přimíšením neklíčivého osiva (tab.1).

Morfologické znaky a vzdálenost dvou sousedních řep byly měřeny při ruční sklizni (Kromer, Thelen 1997). Mechanizovaná sklizeň byla provedena samojízdným šestiřádkovým sklizečem, který byl pro každou hustotu porostu optimálně seřízen. Z každé parcely byl odebrán vzorek přibližně 500 řep, u kterých byla hodnocena kvalita sřezu a měřen průmčr zlomu kořene. Na jeho základě byly spočítány ztráty zlomem. Celé řepy byly po sklizni sesbírány a zváženy.

Tab.1: Sestavení porostu, Gottingen 1998

Výsledky a diskuse:

Průměrná vzdálenost rostlin v řádku u jednotlivých porostů je zobrazena v grafu 1 (dole). Podle očekávání byla u porostů s vyšší hustotou část bulvy vyčnívající z půdy menší (graf 1, nahoře). Oba parametry silně kolísaly u mezerovitých porostů.

U porostu s nejvyšší hustotou byl signifikantně nejnižší podíl optimálně seříznutých řep, přičemž hluboko seříznuté a neseříznuté se zde vyskytovaly nejčastěji (graf 2, nahoře). Stejně tak bylo i v mezerovitém porostu se 75 tis. jedinci, který byl rovněž založen výsevní vzdáleností 16,7cm, zvýšeno množství neseříznutých řep. Nedostatečné seříznutí je způsobeno tím, že při velmi krátkých odstupech mezi jednotlivými rostlinami inklinuje seřezávací ústrojí k přeskočení následné řepy. Vyšší pojezdová rychlost sklizeče působila na kvalitu sřezu negativně. Podíl optimálně seříznutých bulev se snižoval, neseříznutých zvyšoval (graf 2 nahoře). Při vyšší sklizňové rychlosti se snižuje čas, za který se musí seřezávací ústrojí přizpůsobit morfologii následné řepy. Nebezpečí, že tato bude nekvalitně seříznuta, se zvyšuje. Nejnižší ztráty zlomem kořene byly zjištěny u porostů s hustotou kolem 80 tis. rostlin na hektar (graf 2, dole). Naopak ztráta celých řep byla u výše jmenovaných porostů nižší. Při vyšší pojezdové rychlosti byla ztráta, způsobená zlomem kořene, tendencielně vyšší.

Závěr:

V prvním pokusném roce 1998 nebyl zjištěn podstatný vliv hustoty porostu na kvalitu sklizně samojízdným šestiřádkovým sklizečem, ačkoli morfologické znaky byly ovlivněny významně. Vyšší pojezdová rychlost než za daných podmínek optimální, se projevila výrazně negativně. Tento pokus byl proveden i v roce 1999 a výsledky z dvouletého pozorování budou zveřejněny později.

Literatura:

Märländer, B., 1991: Zuckerrüben. Verlag Ute Bernhardt-Pätzold, Stadthagen, 138 Seiten.

Kromer, K.-H. und M. Thelen, 1997: Testmethode für Erntemaschinen und Reinigungslader. Zuckerrübe 46, 30-35.

Kontaktní autora

Sborník z konference “Řepařství 2000” pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000