VLIV CENY PŮDY NA KONKURENCESCHOPNOST ČESKÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ

24.09.1999 | Odborné konference

Influence of Land Prices on Competition of Czech Agricultural Enterprises

Antonín Valder, Jaromír Ryska, Martina Vodičková

Adresa autora:

Doc. Ing. Antonín Valder, CSc., katedra obchodu a financí provozně ekonomické fakulty ČZU Praha

Doc. Ing. Jaromír Ryska, CSc., katedra obchodního podnikání fakulty mezinárodních vztahů VŠE Praha

Ing. Martina Vodičková, katedra obchodu a financí provozně ekonomické fakulty ČZU Praha

Abstrakt:

Půda je základní výrobní faktor zemědělce. Zjistit její finanční vklad do konečného zemědělského produktu je v současné etapě transformace ekonomiky velice obtížné. Pro zemědělskou půdu neexistuje volný trh. Cena zemědělské půdy je vzhledem k posunu hodnot současné postindustriální společnosti vnímána spíše jako okrajová záležitost. Přitom je to zboží s limitovaným množstvím, v případě vyhrocených mezinárodních konfliktů pro stát ničím nenahraditelné. Určení tržní hodnoty zemědělské půdy je vzhledem k současnému převisu nabídky nad poptávkou spíše v oblasti abstraktních spekulací, bez možnosti širšího ověření na reálném trhu.

Stanovení podílu půdy na ceně konečného zemědělského produktu bylo analyzováno na podkladě dostupných tuzemských i zahraničních statistických údajů. Základní faktory, které ovlivňují cenu půdy, leží podle provedených rozborů spíše v oblasti zahraničně-politické, globalizaci trhů, dotační politiky státu a ratingu ČR nežli přímo v kvalitě a poloze zemědělského pozemku. Přesto se však bude i cena zemědělské půdy v souvislosti s rozšiřováním EU i v ČR zvyšovat.

Summary:

Agricultural land is a main farmer´s production factor. To assess financial contribution to value of final agricultural product is extremely difficult, especially in stage of transformation Czech economy. Supply of agricultural land is higher as demand for it. There is not regularly open market for agricultural land and therefore it is not possible to determine fair market value.

Contribution of land to final agricultural product was analysed on the basis of accessible domestic and foreign statistical data. Price of agricultural land is mainly influenced by international rating of Czech Republic, and not by quality and regional location of plots. There is expected an increase of land prices when Czech Republic will be incorporate to the European Union.

Klíčová slova:

zemědělská půda, cena půdy, hodnota půdy, globalizace trhů, konkurenceschopnost zemědělství, transparentnost trhu, EU.

Key words:

agricultural land, price, market value, fair market value, competition

1. Úvod

Současná koncepce agrárního sektoru ČR je založena na docílení jeho konkurenceschopnosti vzhledem k EU a světu, při zachování intenzivního i extenzivního zemědělství na co největší ploše, při respektování všech existujících závazků a dohod ČR v mezinárodním agrárním obchodu. Podle této koncepce by mělo dojít ke stabilizaci podnikatelského prostředí a jeho postupnému přizpůsobení na budoucí, očekávané podmínky jednotného trhu EU. Současná situace českého zemědělství a jeho konkurenceschopnosti v porovnání se zahraničím je známá. České zemědělství zaostává za EU jak ve výnosech pěstovaných plodin, tak i užitkovosti hospodářských zvířat. V EU jsou výnosy u řepky o čtvrtinu, u obilí a cukrovky asi o třetinu a u brambor dokonce o 80 % vyšší. Dlouhodobě je nižší i užitkovost hospodářských zvířat, zejména skotu. Mléčná užitkovost činila v ČR 4453 kilogramů mléka na dojnici ročně, v EU to je v průměru 5513 kilogramů.

Příčiny současného stavu českého zemědělství jsou diskutovány a vysvětlovány z různých pohledů: nedokončené transformace, nevyjasněných vlastnických vztahů, nedostatečné ochrany vnitřního trhu, nízkých státních dotací do zemědělství, velké předluženosti zemědělských podniků, plošného uplatňování dotací, aj. V tomto příspěvku jsme se zaměřili na význam půdy a její ceny na konkurenceschopnost našeho zemědělství. Půda je základním výrobním prostředkem zemědělce, který ovlivňuje efektivnost jeho podnikatelských aktivit. Bez půdy nelze produkovat žádné zemědělské výrobky. Ona je alfou i omegou agrárního sektoru.

2. Zemědělská půda

Zemědělská půda je základním výrobním prostředkem zemědělce, který je produktem přírodních sil a lidské práce. V literatuře lze nalézt mnoho jejích definic, zde citujeme podle V. Nováka: “každá drobivá vrstva země, která je způsobilá nebo se dá přizpůsobit na stanoviště zemědělských plodin.” Její nejvýznamnější charakteristikou je ohraničenost. Rozloha zemědělské půdy je dána rozlohou kontinentů a v průběhu lidských civilizací se její množství vlivem erozivních činností, (nejen člověka) snižuje. Dominantní vlastností zemědělské půdy je tvorba prostředí pro pěstování užitkových plodin. Na půdu lze nahlížet jednak z pohledů speciálních věd, ekonomie, sociologie, geografie, ale i z pohledu holistického, celostního.

V klasické ekonomii Adama Smitha je půda chápána jako jeden ze tří základních výrobních faktorů lidstva, společně s prací a kapitálem. Půda tvoří bohatství národa. Zemědělská půda a její cena je vzhledem k posunu hodnot současné postindustriální společnosti vnímána spíše jako okrajová záležitost. Přitom je to zboží s limitovaným množstvím a v případě vyhrocených mezinárodních konfliktů pro stát ničím nenahraditelné. Stanovení její hodnoty je vždy ovlivněno základním metodickým přístupem hodnotitele. Pokud budeme zemědělskou půdu chápat pouze jako výrobní prostředek pro získání konečného zemědělského produktu, zboží, vystačíme se slovníkem ekonomů. Pokud budeme zemědělskou půdu chápat jako složku vytvářející životní prostředí a tímto způsobem harmonizující vztah člověka k přírodě, bude nutné na ní nahlížet holisticky.

3. Ekonomický popis půdy

Půda je charakterizována jako prostředek k zemědělské činnosti, podnikání, jehož výsledkem je zboží. Zboží je vyráběno pro směnu a jeho hlavním atributem je cena, kterou za něj zemědělec získá. V tomto zorném úhlu lze půdu popisovat základními ekonomickými kategoriemi, z nichž nejdůležitější je cena. I cena má však mnoho svých definic. Pokud budeme vycházet ze základní premisy o směně zboží, je nejdůležitější směnná cena. Ta je vyjádřena podle současně užívané oceňovací terminologie - cenou obvyklou. Cenu obvyklou lze ztotožnit s tržní hodnotou. Ta je definována jak v české, tak i zahraniční literatuře jako: “částka vyjádřená v penězích, za kterou by se k datu prodeje majetek směňoval mezi koupěchtivým kupujícím a prodejechtivým prodávajícím při transakci samostatných a nezávislých partnerů po náležitém marketingu, přičemž každá strana jednala se znalostí trhu, rozumně a bez nátlaku.” Z této definice a priori vyplývá, že existuje trh, na kterém k této směně, prodeji, dochází.

Trh zemědělské půdy v současných podmínkách ČR má však daleko k onomu ideálnímu trhu, jak s ním pracují ekonomové. V současné době je v ČR značný převis nabídky nad poptávkou zemědělské půdy. A navíc, stát zvažuje možnost dalšího masivního odprodeje státní půdy do soukromých rukou. Jaký vliv to bude mít na cenu půdy? Pokud budeme respektovat základní ekonomická pravidla nabídky a poptávky, dojde ke snížení ceny půdy. Možná ne přímo, potenciální kupci se zaváží, že v budoucnu státem požadovanou cenu za získanou půdu zaplatí, ale mechanismus jak to v praxi zabezpečit neexistuje. Viz zkušenosti z velké privatizace. Existující trh zemědělské půdy je limitovaný, ve smyslu velkého nadbytku dané komodity. V těchto podmínkách nachází uplatnění státní regulace a z ní plynoucí regulované ceny. Stanovení regulovaných cen je vždy poznamenáno odtržením od reality. Ať již z důvodů malého počtu porovnatelných údajů, nebo pouze opožděním při zveřejňování regulovaných cen. V obou případech dochází k rozevření cenových nůžek mezi realitou, trhem, a administrativními zákroky státu.

Z pohledu platných účetních předpisů bychom mohli nabýt dojmu, že cena půdy není pro podnikatele v zemědělství až tak důležitá. Zemědělská půda je nemovitý majetek, a navíc se ani nemůže odepisovat. V účetnictví je to položka, která se stále opakuje. Pouze v případě nového nákupu, či prodeje se projeví její účetní změna. Zemědělské podniky nemají v současné době zájem půdu nakupovat. Buďto obhospodařovanou půdu přímo vlastní, nebo ji vlastní jejich členové, nebo mají půdu v pronájmu od restituentů. Za ně obvykle zemědělský podnik platí daň z pozemku a dává, či nedává, jim jistou naturální prémii. Přesto má podle našeho názoru cena půdy podstatný vliv na produktivitu zemědělského podnikání, jeho konkurenceschopnost.

Zemědělci neustále zdůrazňují rychlejší růst cen zemědělských potřeb, vstupů než cen placených zemědělským výrobcům za jejich produkty. Tento stav je dokazován na bazických cenových indexech. Viz následující graf.

Graf č. 1

Zajímavý je v této souvislosti další graf. Změna ceny zemědělské půdy v tomto sledovaném období se změnila následovně: pro větší názornost je uvedeno porovnání s průměrnou cenou stavebních pozemků pro hlavní město Prahu a průměrnou cenou zemědělské půdy.

Graf č. 2

Zatímco se cena průměrných stavebních pozemků změnila v období let 1989 až 1998 v poměru: 2.000,00/20,00 = 100 ×, cena průměrné zemědělské půdy se změnila v tomto období pouze: 4,00/0,40 = 10 ×. Tento trend se většinou neuvádí, ale pokud by se měla provádět seriózní ekonomická vyhodnocení efektivnosti zemědělské produkce, měl by se v nich i tento fenomén respektovat. Půda je zboží s limitovaným množstvím a v případě vyhrocených mezinárodních konfliktů pro stát ničím nenahraditelné.

Stanovení podílu půdy na ceně konečného zemědělského produktu je vzhledem k současně relativně nízce nasazeným cenám půdy irelevantní. Pokud se v ČR postupně dostáváme s cenami potravinářského zboží na úroveň trhu EU, není tento trend patrný na ceně půdy. V nejbližší budoucnosti lze předpokládat, že ani po žádném administrativním opatření, např. zvýšením regulované ceny zemědělské půdy, nebudou obvyklé ceny této půdy klesat. To je dáno celkovým stavem české ekonomiky. Cena půdy v sousedních zemích, které patří do EU je přibližně, kvantitativně shodná s cenami v ČR. Rozdíl je pouze v měnových jednotkách. 4,00 Kč/m2 je podstatně jiná cena než-li 4,00 DEM/m2. Při této ceně půdy, vyšší minimálně o jeden řád, je již možné provádět seriózní analýzy vlivu ceny půdy na konečný zemědělský produkt. V našich podmínkách se nám nepodařilo žádný seriózní podkladový materiál, zabývající se tímto fenoménem získat.

Cena zemědělské půdy, podobně jako i ostatních pozemků státu, je v současném globalizovaném světě ovlivněna podle provedených rozborů spíše v oblasti zahraničně-politické, ratingu ČR jako státu, nežli přímo kvalitou a polohou zemědělského pozemku. Zemědělec zde má relativně úzký prostor na zhodnocení půdy a tím zvýšení její ceny.

4. Holistický popis půdy

V předchozích odstavcích bylo konstatováno, že analyzovat vliv ceny půdy na konečný zemědělský produkt je z úzkého ekonomického pohledu náročné. U holistického přístupu k půdě je situace ještě komplikovanější. Půda je v tomto pojetí chápána nejen jako tržní, ale i jako netržní část přírody. Je to vzácný ekonomický statek s kladnou hodnotou, nenahraditelná. Při stanovení její ceny se musí vycházet z metod oceňování netržních statků a služeb přírody (environmentálních zdrojů). Oceňování netržních environmentálních zdrojů znamená řešit následující otázky:

a. etickou základnu hodnocení - to je uznání hodnot, které přesahují koncept individuálního užitku či přímé užitné hodnoty pro jednotlivce,

b. mikroekonomické a makroekonomické oceňování - zohlednění makroekonomických agregátů jako HDP a přitom zohlednění kvality životního prostředí,

c. zahrnutí nových hodnot - netržních statků do ekonomického systému prostřednictvím demokratického rozhodování veřejnosti.

Ekonomická teorie prokázala, že tržní mechanismus je schopen dosahovat efektivní alokace zdrojů za předpokladu, že nejsou přítomny externality, anebo veřejné statky. Půda v tomto smyslu externalitou je. Proto se při oceňování půdy bude stále narážet na kardinální problém selhávání trhu. Mimo klasické ekonomické hodnoty, odvozené z preferencí jednotlivých občanů, se musí respektovat i nepřímé užitné hodnoty, hodnoty opční a existenční. Opční a ani existenční hodnota nejsou internalizovány trhem, ale vyplývají z nejistoty vztahující se k budoucí nabídce a poptávce po službách ekosystémů. Tyto hodnoty jsou vázány na udržitelný rozvoj a přírodní, environmentální kapitál. Jejich určování souvisí s metodami hedonického oceňování a využitím mnohonásobné regrese. Takto pojaté ocenění zemědělské půdy nebylo podle nám známých podkladů v ČR zatím prováděno.

5. Závěr

Půda je základní výrobní faktor zemědělce. Její směnná hodnota se realizuje na nedokonalém , limitovaném trhu ČR. To má za důsledek, že neexistuje databáze její reálné ceny. Regulovaná cena půdy neodpovídá vzhledem k velkému převisu nabídky nad poptávkou cenám obvyklým. Přesto se domníváme, že cena zemědělské půdy je v ČR podhodnocená a v budoucnu se v souvislosti s rozšiřováním EU bude v ČR zvyšovat. Změna regulované ceny zemědělské půdy od roku 1989 zůstala v porovnání s touto cenou stavebních pozemků řádově 10 × nižší. Tato nízká cena zemědělské půdy se prakticky nepromítá do ceny konečného zemědělského produktu. Zemědělec má relativně malou možnost cenu půdy ovlivnit. Cena půdy je v současném globalizovaném světě více ovlivněna celkovou situací státu, jeho ratingem a politicko-hospodářským postavením, nežli konkrétní kvalitou a polohou zemědělského pozemku.

Přesto se domníváme, že cena zemědělské půdy se v souvislosti s rozšiřováním EU i v ČR bude zvyšovat. Zvláště pak v souvislosti s uvažováním netržních aspektů její podstaty.