Vinaři jsou spokojeni, výnosy i cukernatost hroznů se zvýšily

Loňská sklizeň moštových hroznů se zvýšila meziročně o půl tuny na 6,3 tuny z jednoho hektaru. Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 19,7 stupně, což bylo o 0,7 stupně více než v roce 2002. Výběrové šetření provedla ve svých 71 členských podnicích Českomoravská vinohradnická a vinařská unie (ČMVVU). Firmy vlastní asi třetinu plodných vinic v tuzemsku, tedy necelých 3450 hektarů. "Ročník 2003 měl nejvyšší cukernatost za posledních deset let," řekl předseda unie Jiří Sedlo. Průměr od roku 1995 činil 17,7 stupně. Podíl modrých odrůd od roku 1999 trvale roste a loni dosáhl již 33 procent z celkové sklizně 21.660 tun. Loňský rok charakterizoval Sedlo jako úspěšný i z hlediska rentability produkce. Poprvé za čtrnáct let tak mohou pěstitelé hroznů mluvit asi o desetiprocentním zisku, přičemž souhrnná ztráta ve vinohradnictví dosáhla od roku 1990 zhruba 3,3 miliardy korun. "Na kompenzaci ztrát by muselo následovat asi 33 obdobných let, jakým byl loňský rok," upozornil předseda. Průměrná cena hroznů se pohybovala kolem 14,80 Kč na kilogram a proti předloňské úrovni posílila o 1,80 Kč na kilogram. I když výnosy kvůli zimním mrazům a krupobití kolísaly od 0,4 do 11,4 tuny z hektaru, sklidily se v zemi hrozny za 1,1 miliardy Kč. Podniky, sdružené v unii, nakoupily od jiných pěstitelů ke zpracování dalších asi 25.500 tun hroznů. Mimořádné sucho na podzim podle vinohradníků nakonec výnosy nijak výrazně neovlivnilo. Může se však projevit na kondici keřů vinné révy a tím zasáhnout i budoucí letošní sklizeň. Stále trvá také obava ze zimního poškození keřů. "Vegetace skončila dříve a réva si nemusela vytvořit dost zásobních látek," uzavřel Sedlo.