Vědci vyvíjí novou vakcínu proti zánětu mléčné žlázy u krav

Novou vakcínu proti zánětu mléčné žlázy u krav vyvíjí vědci z Agronomické fakulty MENDELU, zároveň chtějí omezit používání antibiotik. Terapie pracuje na podobném principu, který lékaři využívají k léčbě rakoviny. Základem jsou takzvané dendritické buňky, které pomáhají imunitnímu systému v boji s původci zánětu. Nejčastěji onemocnění způsobují bakterie, ale také kvasinky nebo některé mikroskopické řasy.

„Mastitidy jsou celosvětový problém. Chovatelům dojnic způsobují obrovské ztráty, například v Evropské unii to vychází na dvě stě až tři sta euro za krávu ročně," říká vedoucí výzkumu Petr Sláma z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat. V současnosti se k léčbě mastitid používají běžně antibiotika. Vzhledem k problematice rezistence, a jejich masivnímu nasazování, se ale vědci rozhodli najít jiný typ léčby. Soustředili se přitom na jeden z častých patogenů, bakterii Streptococcus uberis.

Zmíněná bakterie se díky specifické molekule na své cytoplazmatické membráně dokáže přilepit na epitelové buňky, které tvoří výstelku dutinového systému mléčné žlázy. „Když se tato bakterie dostane strukovým kanálkem do dutinového systému, zaleze si do epitelových buněk a tam si v klidu přežívá. Antibiotika se k ní nedostanou, takže je jejich použití v této situaci vlastně bez efektu," vysvětluje Sláma.

Vakcína, která by měla antibiotika nahradit, funguje právě na principu využití dendritických buněk. Ty si vědci umí uměle vyrobit v laboratoři. Celý proces zabere zhruba pět dní. Dendritická buňka pracuje jako pomyslný spojovatel mezi vrozenou a získanou imunitou. Svými dlouhými výběžky vzorkuje prostředí v organismu, a když rozpozná škodlivou bakterii, pozře ji a ve svém těle rozloží. Část bakterie ale dendritická buňka zároveň vystaví na své cytoplazmatické membráně a ukáže ji tak lymfocytům. T-lymfocyty buď přímo zničí napadené buňky, nebo mohou stimulovat B-lymfocyty, které jsou následně schopné produkovat protilátky.

„Princip léčby je takový, že dendritické buňce v in vitro prostředí předložíme naši bakterii. Buňka si ji vezme, část „rozžvýká" a část by byla schopná ukázat lymfocytům. V této fázi dendritickou buňku vezmeme a vrátíme ji zpátky do těla krávy," upřesňuje Sláma. Tímto způsobem vědci urychlí získanou imunitu, protože tělu předloží už hotové informace, které jsou dále předávány lymfocytům. Díky tomu se organismus dokáže vypořádat se zánětem rychleji a bez nutnosti použití antibiotik. Cílem je vakcínu dodat do lymfatických uzlin, ve kterých lymfocyty čekají na potřebné informace.

Zatím vědci pracují na vakcíně proti bakterii Streptococcus uberis. Pokud se princip léčby osvědčí, přenesou ho vědci na další typy patogenů. „Není to tak, že vytvoříte nějakou vakcínu, aplikujete ji do všech chovů a najednou budou všechny v pořádku. Bylo by to opravdu cíleně, podle toho, kdo má s čím problém," shrnuje Sláma, který za naprostý základ považuje čistotu chovu. Čím čistší je prostředí, tím méně organismů, které se mohou dostat do mléčné žlázy.

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Petr Sláma, Ph.D., tel.: 774 089 177, e-mail: petr.slama@mendelu.cz, vedoucí Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat (AF)