Včerejšímu kolu jednání o reformě trhu s vínem dominovaly finance

Princip tzv. národních obálek, tedy rozdělení finančních prostředků, které jsou v jednotlivých členských státech určené na specifické oblasti restrukturalizace trhu s vínem, jejich výdaje na propagaci v třetích zemích, návrh zkrácení doby klučení a opět problematika doslazování - taková byla náplň včerejšího jednání o reformě sektoru vína na Radě ministrů zemědělství a rybolovu EU v  Lucemburku.

„Zásadní je pro nás spravedlivé rozdělení finančních prostředků, bez použití historických alokací jako převládajícího kriteria. To totiž konzervuje nynější nevhodné vynakládání prostředků na oblasti, kde obvykle docházelo k plýtvání, jako je např. destilace a podpora skladování stolních vín. Toto je v rozporu s definovanými cíli reformy. Navrhujeme použít jako kriteria plochu vinic a objem produkce vína,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Nelíbí se nám také stanovený objem prostředků na propagaci na trzích třetích zemí, protože naši vinaři nemají problém s odbytem. Chceme spíš využít navržené prostředky na jiné nástroje, například na podporu moderních technologií nebo je alespoň přesměrovat na podporu prodeje našeho vína na trhu Společenství.“

Rozdělení finančních prostředků na jednotlivé nástroje je nejen málo transparentní, ale neodpovídá reálné situaci v jednotlivých členských státech. Na propagaci v třetích zemích je pro ČR navrhováno 28% z předpokládaných prostředků, ačkoliv naše země nemá přebytky. Naopak pro tradiční vinařské velmoci, které mají problém s nadprodukcí nekvalitních vín, je na propagaci určeno jen 17%.

V otázce použití sacharózy při výrobě vína se postoje členských států v zásadě nemění. Česká republika společně s mnoha dalšími členskými státy požaduje zachovat doslazování řepným cukrem, neboť zrušení této tradiční technologie by mělo ekonomické dopady na naše producenty, a to zejména v nepříznivých letech, a mohlo by změnit charakteristiky dosud produkovaných vín.