V ČR přetrvávají problémy s odbytem geneticky modifikované kukuřice

Plocha polí osetých geneticky modifikovanou, takzvanou Bt kukuřicí, v letošním roce zřejmě poprvé od roku 2005, kdy bylo pěstování této plodiny v ČR povoleno, nevzroste. Z informací, které poskytli ministerstvu zemědělství distributoři osiv, vyplývá, že se naopak zřejmě sníží.

Zatímco v loňském roce dosáhla výměra ploch s Bt kukuřicí 8000 hektarů, letos by plodinou mělo být oseto zhruba 7000 hektarů. Za poklesem jsou ekonomické faktory, ale také skeptický postoj řady zemí EU k této plodině.

Odběratelé upřednostňují nemodifikovanou kukuřici, neboť Bt kukuřici je nutné označovat a tím i oddělovat od ostatní produkce. Osivo Bt kukuřice je navíc dražší než osivo klasické a pěstitelé se v době hospodářské recese více než kdy jindy snaží šetřit na vstupech.

Meziročně nižší je v současnosti také výkupní cena komodity, což snižuje efekt navýšení tržeb při absenci škůdce zavíječe, proti němuž je Bt kukuřice odolná. Rozloha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí přitom ještě loni meziročně vzrostla o více než 3000 hektarů a byla přibližně třicetkrát větší než v roce 2005, kdy bylo pěstování Bt kukuřice povoleno. O 40 se loni meziročně zvýšil také počet pěstitelů plodiny.

Celosvětově se GM plodiny podílejí na světových plochách již jednou desetinou a odborníci očekávají do budoucna další výrazný nárůst jejich podílu. GMO původu je například 70 procent světové produkce sóji. Největší plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami se nacházejí v USA, Argentině a Brazílii.

Evropská unie však pod tlakem zelených organizací zůstává k pěstování GMO plodin skeptická a v jejich pěstování zaostává za ostatním světem. Na celkových osetých plochách v EU se pěstování GMO podílí pouze 0,1 procenta.

Unijní předpisy v současnosti povolují z GMO plodin pěstovat pouze geneticky modifikovanou kukuřici a to za velice přísných podmínek. Bt kukuřici v loňském roce pěstovalo sedm zemí EU na ploše zhruba 107.000 hektarů, když jednoznačně největším pěstitelem zůstalo Španělsko, ČR patřila druhá příčka. Podle informace z ministerstva zemědělství nově zakázalo pěstování GMO také Německo.

Proti pěstování geneticky modifikovaných plodin dlouhodobě vystupující ekologické organizace, které se obávají zejména nekontrolovaného šíření upravených plodin mezi původní druhy. Za hlavní rizika GM plodin označují také jejich údajné toxické vlastnosti a možné alergenní reakce. GM plodiny podle nich zvyšují spotřebu pesticidů a umožňují vznik odolných škůdců či virových chorob.

Podle zastánců GMO plodin jejich pěstování naopak snižuje chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu či snižuje výjezdy zemědělské techniky.