V Česku klesají plochy rostlin pro léčbu a koření
30.06.2015 | E15 on line
Pěstování léčivých rostlin a bylin pro koření se v Česku přestává dařit. Loni rostly na 5566 hektarech, což je nejméně za posledních šest let a zhruba polovina ve srovnání s rekordními lety. Jsou ale výjimky, jakou je ostropestřec, jím oseté plochy od roku 2006 díky zájmu farmakologického průmyslu výrazně stouply.
Podle ministerstva zemědělství je rozsah pěstování léčivých a kořeninových rostlin v Česku určován nestabilní situací jejich odbytu. „I když celosvětově po nich roste poptávka, tuzemských pěstitelů je málo. Důvodem je na jedné straně především vysoká ekonomická i odborná náročnost, na druhé pak jejich nízká výkupní cena a konkurence levných dovážených,“ uvádí ministerstvo ve výroční a situační zprávě za loňský rok.
Přesto si podle ministerstva tuzemské léčivé a kořeninové rostliny zachovávají svou pozici, a to především kvalitou, tedy vysokým obsahem účinných látek a nízkým obsahem nežádoucích příměsí a znečištění. Do roku 2008 se přitom v Česku až na výjimky ve velkém pěstovalo více kořeninových a aromatických rostlin. Poté se začal podíl měnit ve prospěch léčivých, které nyní podle plochy převažují, byť poměr je velice vyrovnaný.
Kmín ustupuje exotickým kořením z dovozuPokles kořeninových rostlin je dán snížením ploch a produkce tradičního kmínu, pro který si čeští pěstitelé vyjednali i chráněné označení původu Evropské unie. Podle Sdružení pěstitelů Pelero, z jehož údajů ministerstvo při zpracovávání situační zprávy rovněž vycházelo, je za poklesem ploch s kmínem vyšší zájem o často exotická koření z dovozu. Kmín je však v Česku stále hlavní plodinou na koření a na plochách se stále podílí více než 90 procenty.
Kromě kmínu patří v posledních letech mezi hlavní komodity ostropestřec, a to kvůli jeho využití ve farmacii a příznivých účincích na lidská játra. „Ostropestřec mariánský zaznamenává výrazné zvýšení poptávky ze strany zpracovatelů především z farmaceutického průmyslu, kde se pro izolaci účinných látek využívají pokrutiny po lisování nažek,“ uvádí ministerstvo.
Olej z něj vylisovaný se navíc jako vedlejší produkt uplatňuje i v kosmetickém průmyslu.
Dušan Kütner, redaktor deníku E15
Další články v kategorii Zemědělství
- Češi jedí víc vepřového a kuřecího. Dovoz masa je o 37 miliard vyšší než vývoz (27.02.2026)
- Reuters: Neobvykle teplý březen může v Indii ohrozit úrodu pšenice a řepky (27.02.2026)
- Celosvětová produkce kávy bude v příští sezóně na rekordu, analyzuje Rabobank (27.02.2026)
- Ministr Šebestyán představil potravinového ombudsmana: Mediátor řešení vztahů mezi články potravinového řetězce a kontakt pro zákazníky a firmy (26.02.2026)
- Koncem března bude v ČR k dispozici vakcína proti dalším typům katarální horečky ovcí (26.02.2026)
- ČSÚ: V Plzeňském kraji loni meziročně klesly stavy drůbeže i prasat (26.02.2026)
- O status rodinné farmy si po měsíci řekl jediný podnik (26.02.2026)
- MZe rozšíří podmínky pro vyplacení dotace na vakcinaci prasat, projedná to vláda (26.02.2026)
- V Žatci vytvořili výukové materiály k přiblížení chmelařské tradice žákům (25.02.2026)
- Chumecký mlýn – zlatá medaile v programu Pestrá krajina 2025 (25.02.2026)

Tweet



