V Česku klesají plochy rostlin pro léčbu a koření
30.06.2015 | E15 on line
Pěstování léčivých rostlin a bylin pro koření se v Česku přestává dařit. Loni rostly na 5566 hektarech, což je nejméně za posledních šest let a zhruba polovina ve srovnání s rekordními lety. Jsou ale výjimky, jakou je ostropestřec, jím oseté plochy od roku 2006 díky zájmu farmakologického průmyslu výrazně stouply.
Podle ministerstva zemědělství je rozsah pěstování léčivých a kořeninových rostlin v Česku určován nestabilní situací jejich odbytu. „I když celosvětově po nich roste poptávka, tuzemských pěstitelů je málo. Důvodem je na jedné straně především vysoká ekonomická i odborná náročnost, na druhé pak jejich nízká výkupní cena a konkurence levných dovážených,“ uvádí ministerstvo ve výroční a situační zprávě za loňský rok.
Přesto si podle ministerstva tuzemské léčivé a kořeninové rostliny zachovávají svou pozici, a to především kvalitou, tedy vysokým obsahem účinných látek a nízkým obsahem nežádoucích příměsí a znečištění. Do roku 2008 se přitom v Česku až na výjimky ve velkém pěstovalo více kořeninových a aromatických rostlin. Poté se začal podíl měnit ve prospěch léčivých, které nyní podle plochy převažují, byť poměr je velice vyrovnaný.
Kmín ustupuje exotickým kořením z dovozuPokles kořeninových rostlin je dán snížením ploch a produkce tradičního kmínu, pro který si čeští pěstitelé vyjednali i chráněné označení původu Evropské unie. Podle Sdružení pěstitelů Pelero, z jehož údajů ministerstvo při zpracovávání situační zprávy rovněž vycházelo, je za poklesem ploch s kmínem vyšší zájem o často exotická koření z dovozu. Kmín je však v Česku stále hlavní plodinou na koření a na plochách se stále podílí více než 90 procenty.
Kromě kmínu patří v posledních letech mezi hlavní komodity ostropestřec, a to kvůli jeho využití ve farmacii a příznivých účincích na lidská játra. „Ostropestřec mariánský zaznamenává výrazné zvýšení poptávky ze strany zpracovatelů především z farmaceutického průmyslu, kde se pro izolaci účinných látek využívají pokrutiny po lisování nažek,“ uvádí ministerstvo.
Olej z něj vylisovaný se navíc jako vedlejší produkt uplatňuje i v kosmetickém průmyslu.
Dušan Kütner, redaktor deníku E15
Další články v kategorii Zemědělství
- Technická fakulta ČZU v Praze slaví 20 let pivovaru Suchdolský Jeník – unikátního spojení vědy, výuky a poctivého českého piva (19.05.2026)
- Zemědělci mají na jaro víc než polovinu potřebných hnojiv, ale zvažují omezení (19.05.2026)
- Zemědělský svaz a Agrární komora prosazují spravedlivější pravidla nákupu půdy (19.05.2026)
- Oblíbené jahody ze Svádova mají dlouhou historii, následovatel se zatím nenašel (19.05.2026)
- Zelináři: Jarní mrazy a sucho místy poškodily zeleninu a brambory (18.05.2026)
- Počet zemědělců pojištěných proti suchu u Agra pojišťovny letos klesl (18.05.2026)
- Šebestyán jednal v Srbsku o posílení zemědělské spolupráce, rostla už loni (18.05.2026)
- U předkupního práva na zemědělskou půdu je klíčová otázka, komu nejvíce prospěje (15.05.2026)
- Krize napříč kontinentem. V Evropě se hromadí mléko, které mělo skončit v Číně (15.05.2026)
- Čínský tým s AI chemií proměnil dusičnany z odpadních vod na amoniak (15.05.2026)

Tweet



