Uvažovat důsledně
13.02.2001 | Hospodářské noviny
Spalování biomasy ochuzuje půdu o humus
Jaroslav Drobník
Úvaha Milana Daniela (HN 23. 1. 2001) patří do směru, který se bude objevovat stále častěji - hledání ekonomické a ekologické alternativy k fosilním (a nukleárním) palivům. Takové úvahy však mají cenu jen tehdy, jsou-li provedeny komplexně.
Vezměme ekologickou stránku. Spalování biomasy má nesporný klad: Je neutrální z hlediska bilance oxidu uhličitého, protože uvolňuje jen ten uhlík, který rostliny z ovzduší vázaly. Jsou ale další důsledky, které nelze přejít, jakoby neexistovaly. Biomasa sklízená z pole nebo louky nese stejný nežádoucí vliv jako moderní způsoby ustájení, které vyloučily slámu: Půda je ochuzována o humus, protože se do ní nevrací organická hmota.
Proto se v ekologickém zemědělství prosazuje ponechání »odpadů« jako sláma na poli a jejich zaorání nebo použití bezorbové technologie. Totéž platí pro les, kde vytěžení dřevní hmoty do poslední větvičky omezí surový humus a v důsledku vede k degradaci lesních půd.
Na poli se minerálie odstraněné spolu s biomasou dodávají náhradním hnojením průmyslovými chemikáliemi, což není nejšťastnější, ale v lese i to chybí. Dusík a síra se doplní z ovzduší, ale fosfor, vápník a hořčík z nebe nepadá a s každou kládou vyvezenou z lesa se jich odváží několik kilogramů. Tento postup může nějakou dobu vydržet les rostoucí na vápencovém nebo dolomitovém podkladu, ale na kyselých podkladech, kterých je u nás nejvíce, vede spolu s kyselými dešti k těžké degradaci lesních půd až k uvolňování toxického hliníku.
Tím se dostáváme k ekonomické a energetické kalkulaci. Abychom výše uvedené ekologické důsledky zmírnili, musíme používat minerální hnojiva. Jejich výroba, doprava a aplikace vyžaduje jak náklady, tak energetické vstupy (lesy lze hnojit pouze letecky). Biomasa se musí vypěstovat, sklidit, svět, vysušit, zpracovat (např. drtit a upravit do briket) a dopravit na místo spálení.
Každý z těchto kroků představuje náklady a energetické vstupy. Zejména doprava se musí specifikovat (nafta, elektřina), protože biomasa neproudí ani drátem ani potrubím. To vše je třeba zakalkulovat, jinak jsou podobné úvahy jednostranné, podobně jako hodnotit energetický přínos hnědého uhlí vynásobením spalného tepla a množství. Také tam se musí odečíst energetický vstup na těžbu, dopravu, odsíření a rekultivaci krajiny. Jen tak lze uvažovat při koncepčním řešení.
(Autorje členem občanského sdružení Biotrend)
Další články v kategorii Zemědělství
- Dotace na pojištění pro největší agrární podniky ukazuje skutečné priority této vlády (22.10.2026)
- Generální ředitel zemědělského fondu Dlouhý končí z osobních důvodů ve funkci (21.10.2026)
- PGRLF rozšíří podporu zemědělců o nový program Podpora pojištění (20.10.2026)
- Rakouský supermarket obnovuje zapomenuté odrůdy jablek. První sklidil minulý týden (20.10.2026)
- Vláda schválila nové dotace pro velké zemědělce, i když chybějí peníze pro jiné (20.10.2026)
- Nafta, sucho a levné obilí. To už podle Šebka může dostat zemědělce do existenčních problémů (20.10.2026)
- Zemědělskému podniku Rostěnice loni rostl zisk více než čtyřikrát na 111,5 mil. (20.10.2026)
- Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU (19.10.2026)
- Když se odpad z jatek mění na energii. Nová bioplynka zužitkuje prakticky všechno (19.10.2026)
- Zástupci francouzských agrárních komor a českých sedláků sdílejí postoj k nastavení evropských dotací (19.10.2026)

Tweet



