Unie se pře o roli nových členů

Finanční aspekty rozšíření shrne dokument, který komise vypracuje během několika měsíců.

O konečné podobě účasti kandidátských zemí v konventu, který bude od příštího roku debatovat o budoucí podobě Evropské unie, rozhodne až prosincový summit v Laekenu. Včera to v Bruselu uvedl belgický ministr zahraničí Louis Michel, jehož země předsedá unii.

"Většina zemí, včetně předsednické Belgie, je pro "plnou účast" těchto zemí v konventu," řekl Michel.

U Turecka, které je oficiálně kandidátskou zemí, ale se kterým dosud nebyly zahájeny přístupové rozhovory, dosud není rozhodnuto, zda se má jednání konventu vůbec účastnit. Mnoho zemí EU si přeje, aby se Ankara účastnila, ale měla jiné postavení než ostatní kandidáti.

Z říjnových schůzek EU se zdálo jasné, že kandidáti budou v konventu zastoupeni stejně jako členské státy, ale bez hlasovacího práva. To ČR odmítla a požadovala plnoprávnou účast.

Všem stejným metrem?

Na rozpor mezi zásadou diferenciace v procesu rozšiřování Evropské unie a možným přijetím deseti kandidátských zemí najednou (tzv. velký třesk) poukázal včera francouzský ministr zahraničí Hubert Védrine.

"Myslím si, že ministr Védrine nastolil správnou otázku. Je to dobře položená otázka, která podnítí užitečné přemýšlení," reagoval na výrok Michel.

Komisař Michel Barnier uvedl, že z "geopolitického a geostrategického hlediska by bylo možná na pováženou", kdyby dvě významné balkánské země zůstaly nějakou dobu stranou.

Nejmenovaný diplomat členské země se naopak domnívá, že Védrine vůbec nechtěl upozornit na postavení Rumunska a Bulharska, ale naopak vyslat varovný signál na adresu Polska: "Každý ví, že připojení Bulharska a Rumunska k vlaku o deseti vagónech by nutně znamenalo zpoždění rozšíření. To si dnes nikdo nemůže dovolit navrhnout."

Šéfové diplomacií Nizozemska a Británie požadovali, aby EU neslibovala budoucím novým členům žádné, ani minimální přímé platby pro jejich zemědělce, dokud nebude vnitřní dohoda o obrysech reformy společné zemědělské politiky. Komise slíbila, že všechny finanční aspekty rozšíření shrne v souborném dokumentu, který vypracuje během několika měsíců.

Obrana zaostává

Evropská unie sice není ještě plně připravena k vojenským zásahům, od ledna příštího roku by však mohla vyhlásit jistou operativní schopnost a počítat s omezenými zásahy. Po jednání ministrů zahraničí, obrany a vnitra 15 členských zemí to řekl šéf evropské obrany Javier Solana.

Ministři se shodli, že za uplynulých 12 měsíců sice učinili "podstatné dodatečné příspěvky" a odstranili tak "řadu nedostatků a deficitů", v některých oblastech jsou však zapotřebí "dodatečné kroky". Pro jejich naplnění schválili akční plán.

Solana jmenoval prvky ochrany nasazených sil, velitelské a kontrolní schopnosti, logistiku a získávání zpravodajských informací.

Balkán má být stabilní

Ministři zahraničí se vyslovili proti jednostranným krokům, které by vedly k odtržení Kosova a Černé Hory od Jugoslávské svazové republiky (JSR). V závěrech svého jednání o Balkánu zdůraznili potřebu nedělat nic, co by mohlo destabilizovat tuto oblast. Rada EU vyzvala nově zvolené představitele v Kosovu, aby striktně respektovali rezoluci 1244 Rady bezpečnosti OSN a ústavní rámec pro autonomii. Jedině tak prokáží smysl pro odpovědnost a přispějí k mírovému rozvoji a stabilitě Kosova. Ministři také potvrdili zájem o "demokratickou Černou Horu v rámci demokratické JSR". Případné referendum o samostatnosti v Černé Hoře podmínili jeho demokratickým uspořádáním.