Unie se bude muset rozhodnout, jak velké břímě svého rozšíření p

ZN 1.2.2000

Unie se bude muset rozhodnout, jak velké břímě svého rozšíření ponese

O tom, co bude rozšíření Evropské unie znamenat pro nové členy i pro samotnou Unii, jsme hovořili s expertem německého ministerstva zemědělství Deterdem Goemanem. Ten od loňského května působí jako poradce na českém ministerstvu zemědělství. Je prvním úředníkem, který byl do Česka vyslán v rámci programu Evropské unie "twinning" neboli "dvojčení" tuzemských úředníků a jejich kolegů ze zemí evropské patnáctky.

* Co je vašim hlavním úkolem?

Pomoci s reorganizací ministerstva, aby bylo včas připraveno na vstup do Evropské unie. Mám také poradit s přejímáním zemědělské legislativy Unie a jejím uváděním do praxe. Mám dojem, že současná vláda v tomto směru udělala velký pokrok. Jsem přesvědčen, že česká vláda zvládne převzít všechny potřebné normy, řekněme, i do roku 2003. V okamžiku, kdy Česko vstoupí do Unie bude pro každého českého občana platit na dvanáct tisíc evropských norem. S výjimkou těch případů, kde Česká republika žádá Unii o přechodná období.

* Nejsou téměř tři desítky požadavků a šest dočasných výjimek, o něž česká vláda pro agrární sektor žádá, pro Unii příliš velkým soustem?

Myslím, že je to příliš. Až v jednáních s Unií půjde do tuhého, česká vláda na její požadavky asi stejně přistoupí. Podle mého názoru připadají přechodná období v úvahu u některých fytosanitárních a veterinárních opatření.

* Kde vidíte nejslabší místa českého zemědělství?

České zemědělství je v obtížné situaci. Po roce 1989 se radikálně změnila podpora zemědělců v jejich neprospěch. Rostly ceny a poptávka po zemědělských výrobcích klesala. Další problémy vyplynuly z restitucí. Většina z těch, kterým byla půda vrácena, farmaření nerozuměla a po roce nebo dvou zjistila, že zemědělství pro ně není výhodný byznys. Znovu půdu pronajali družstvům nebo jiným sdružením. Jednotliví vlastníci zemědělských majetků tvoří obrovský kolos, ale nemají majetek, který by nabídly bankám jako záruky za úvěry. Zemědělství trpí nedostatkem investic. Je nutné modernizovat potravinářský průmysl, který bude ale muset zeštíhlet.

* Kolik peněz splnění všech nároků bude vůbec stát?

To je velmi složitá otázka, na kterou nedokáži jasně odpovědět. Ale bude to stát více než říkají mnohé dosavadní odhady. Tím spíš, že Unie nyní začne vyjednávat s více kandidátskými zeměmi.

* Proč Unie odmítá zemědělcům z kandidátských zemí po jejich přijetí. za členy vyplácet přímé platby jako svým farmářům?

Nevím, zda rozpočet Unie umožní tyto platby zemědělcům z nových zemí poskytnout. Když vezmete celý obnos, který je nyní k dispozici evropské patnáctce a srovnáte jej s jinými výdaji, je zřejmé, že na zemědělství dává Unie příliš peněz. Musíme přemýšlet, jak to zařídit.

* Jaký dopad bude mít přijetí nových zemí na samotnou Unii?

Bude mít více o 100 milionů obyvatel, kteří budou nakupovat více zboží, porostou příjmy. Na druhé straně asi ještě vzrostou přebytky zemědělských produktů. Každá z kandidátských zemí také očekává, že jí z unijních fondů poplynou velké peníze. Ale ty částky budou menší, než jaká jsou jejich očekávání. Nakolik bude Unie připravena převzít finanční břemeno budoucího rozšíření, bude politické rozhodnutí.

* O kolik vzrostou v Česku po vstupu do Unie ceny potravin?

Záleží na mnoha okolnostech, například jak se budou vyvíjet jednání WTO o liberalizaci obchodu. Unie ve svém balíku plánovaných reforem počítá se snížením zaručených cen některých zemědělských výrobků. Myslím, že růst cen v okamžiku, kdy do Unie vstoupíte, proto nemusí být tak těžký, jak se zdá při jejich současném srovnání. Nicméně ceny některých výrobků vzrostou.

* Jaký obrázek jste si o fungování českého ministerstva za dobu svého působení udělal?

Problém je, že organizace na ministerstvu zemědělství a asi i na jiných úřadech ještě funguje v kolejích zděděných z minulosti, což se někdy týká i personálního obsazení. Zájem o informace je ale opravdu velký.

Expert německého ministerstva zemědělství Deterd Goeman, poradce českého ministra zemědělství Jana Fencla.

Foto ROBERT SEDMÍK

DENISA NOVOTNÁ