Unie diskutuje o zdanění devizových operací

Otázkou Tobinovy daně se budou zabývat ministři financí na svém nadcházejícím zasedání

Jaroslav Lenert

Evropská unie zahajuje debatu o takzvané Tobinově dani. Její princip, formulovaný americkým ekonomem Jamesem Tobinem v roce 1972, spočívá v tom, že veškeré přeshraniční devizové obchody by byly dodatečně zdaněny a výtěžek by byl rozdělen mezi nejchudší země. Podle odhadů různých ekonomů by se jednalo o částku mezi 90 a 300 miliardami dolarů ročně. Tato otázka je považována za natolik důležitou, že o ní budou jednat ministři financí zemí unie na svém zasedání, které se bude konat 21. a 22. září v Lutychu.

Původní nadšení pro koncepci nové daně však pomalu vyprchává, jelikož většina ekonomů ji považuje za škodlivou. Podle nich by tento protiglobalizační krok zpomalil růst světové ekonomiky. Včera zvolil vyhýbavá slova i francouzský premiér Lionel Jospin, který je největším zastáncem nové daně. "Je to pouze jedna z myšlenek, které se týkají vztahu ke globalizaci," řekl podle deníku Le Figaro.

Ostrého odmítnutí se Tobinova daň dočkala v Itálii. Klíčový muž tamější vlády, ministr hospodářství Giulio Tremonti, ji ve svém včerejším článku pro francouzský deník Le Monde označil za nepřijatelnou. "Její zavedení by se dalo nazvat osvíceným absolutismem," napsal. Podle něho je nepřijatelná kvůli tomu, že "dramaticky omezuje demokratické základy společnosti".

Podporu si nezvyklé omezení světového obchodu vysloužilo u německého kancléře Gerharda Schrödera. "Je to jeden z možných nástrojů. Pokud bychom se ale fixovali jenom na něj, pak bychom dosáhli malých výsledků," vysvětlil na nedávné ekonomické konferenci své sociálně demokratické strany. Proto prosazuje i další opatření, která by měla omezit vliv globalizace. Patří mezi ně zavedení mezinárodních sociálních a ekologických standardů, zlepšení fungování mezinárodních finančních institucí a zrušení daňových rájů. "Musíme mít větší politický vliv na celý proces globalizace," požadoval. Německá vláda však není v otázce daní jednotná. Mezi její největší odpůrce patří například ministr financí Hans Eichel.

Stejná je situace i ve Finsku. Tamní ministr zahraničí Erkki Tuomioja podporuje novou daň a dokonce vstoupil do mezinárodního sdružení ATTAC, které ji prosazuje. Premiér Paavo Lipponen má opačný názor. "Je to úplný nonsens," ohodnotil návrh.

Belgický kabinet zavedení daně podporuje a ministr financí Didier Reynders dokonce požádal Evropskou komisi, aby vypracovala studii, která by prokázala její oprávněnost. Tento dokument by měl být hotov do nadcházející schůzky ministrů financí.