Unie chce vyšší mobilitu občanů

Evropané se nestěhují proto, že jim v tom brání jazykové a kulturní problémy.

Žádné přílišné nadšení nevzbudil mezi odborníky plán na zvýšení mobility pracovních sil, který včera schválila Evropská komise.

Většinou poukazují na to, že Evropané se příliš nestěhují. Navržená opatření tak ulehčí život pouze těm lidem, kteří by se za prací stěhovali tak jako tak.

"Kulturní rozdíly mezi jednotlivými evropskými rozdíly vzbuzují otázku, nakolik může být plán komise účinný. A to na kontinentě, kde většina lidí umírá maximálně dvacet kilometrů od místa, kde se narodili," kritizuje pro server International Herald Tribune návrh EK pracovník Ústavu pro hospodářský výzkum v Mnichově Hans-Werner Sinn.

Shodný názor má i Henry Overman z prestižní London School of Economics. "Jednou věcí je rozšířit svobodu pohybu osob, ale druhou věcí je to, zda jí lidé opravdu využijí," ohodnotil návrh EK.

Podle něho ulehčí přijetí nové legislativy život pouze těm osobám, které by se stěhovaly tak jako tak.

Problémy si uvědomuje i Evropská komise. Přiznává je i její mluvčí pro sociální otázky Andrew Fielding. Hlavní překážkou při stěhování totiž podle něho není vadná legislativa či byrokratické překážky. "Při stěhování jsou velmi důležité spíše kulturní a jazykové otázky," tvrdí.

Komisí uváděný důvod reforem - hospodářsky dohnat Spojené státy - ekonomové vítají, ale nevztahovali by to na otázku migrace. Komise však argumentuje tím, že Evropané jsou "línější" změnit nejenom bydliště, ale i firmu nebo obor své činnosti.

Proti tomuto srovnání se nejostřeji postavil Sinn. V Evropě je podle něho mnoho kulturních překážek migrace. "Větší mobilita ve Spojených státech je přirozeným důsledkem toho, že tato země je tavícím tyglíkem," uvedl. To však v národnostně většinou homogenních evropských zemích neplatí.

V roce 2000 se jenom 225 000 lidí přestěhovalo za prací do jiného členského státu, což je sotva 0,1 procenta obyvatel unie. Také profesní mobilita - změna zaměstnání díky přeškolení - je v zemích unie o polovinu nižší než ve Spojených státech.

Uvedený návrh reforem vzešel "paradoxně od téže komise, která pod tlakem části členských států navrhla a prosadila dvou- až sedmileté přechodné období omezující pohyb pracovních sil z budoucích nových zemí v dnešní EU". Obsáhlý text se ovšem o rozšíření v nejmenším nezmiňuje.