Třeboňsko jde světu příkladem
16.10.2002 | Listy Jindřichohradecka
Vědci se shodují, že za klimatické změny přinášející povodně a další živelné katastrofy může do značné míry člověk.
Profesor Patrick Denny z holandské univerzity v Delfu pravidelně přednáší studentům mezinárodního kurzu UNESCO, jehož část se koná i v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Třeboni. Řeč je v tomto případě především o tropických mokřadech.
Co si studenti přináší domů a jak mohou vědomosti využívat?
"Jedná se o postgraduální studium. Kurzu se mnohdy zúčastňují studenti z těch nejchudších rozvojových zemí na světě, kteří mají často za sebou již i několik let praxe. I když dostávají školení na vědeckém základě, řada z nich se aktivnímu vědeckému výzkumu nevěnuje, mnozí působí jako manažeři či ve státní sféře. Smyslem programu je spolupracovat s nimi při rozvoji jejich vědomostí a zkušeností při obhospodařování vodních a mokřadních ekosystémů, a to zejména z hlediska trvale udržitelného rozvoje."
Jaký je váš názor na tvrzení, že častější povodně a bouře jsou důsledkem činnosti člověka?
"Věřím, že činnost lidského rodu přispívá ke klimatickým změnám, které pozorujeme. Zejména je to naše plýtvavé počínání především ve vztahu získávání a využívání energie. Pálí se fosilní paliva, čímž se zvyšují emise oxidu uhličitého do atmosféry, a to změnám přispívá.
I když probíhají i přírodní změny a kolísání klimatu, naše činnost to ještě zhoršuje a urychluje. Velkou měrou se také podílí mýcení lesů a odvodňování mokřadů. A především ve vztahu k mokřadům musíme vypracovat dobré způsoby obhospodařování, neboť se jedná o systémy, které umí zadržet kvalitní vodu v povodí. Bez toho by došlo k vážné erozi a zhoršovaly by se záplavy."
Třeboňsko je se svými soustavami rybníků a Zlatou stokou vlastně krajinou budovanou rukou člověka. Jaký má z vašeho pohledu v dnešní době dílo našich rybníkářů význam?
"Koncepce třeboňské biosférické rezervace není příkladem jenom pro Evropu, ale pro celý svět. Je zde jasně vidět rozumné využívání mokřadních zdrojů a ochrana přírody. Aby bylo účinné, nemůže se týkat pouze malých území, ale musí pokrývat celé území. Na Třeboňsku je velice dobrá kombinace a integrace mokřadních, zemědělských a lesnických systémů, včetně rybárštví a lidí, kteří zde žijí a vykonávají svoji práci."
Není to území tedy příliš malé?
"To sice ano, ale je to pro budoucnost dobrý počátek."
Další články v kategorii Zemědělství
- První letošní hrozny na burčák začali v Dolních Dunajovicích sbírat s rozedněním (04.08.2026)
- Chovatelé řeší kvůli suchu vážné problémy (04.08.2026)
- Vědci zkoumají půdní mikrobiom kvůli rozvoji personalizovaného zemědělství (04.08.2026)
- Farmáři mají kvůli suchu problémy s nedostatkem sena na krmení (04.08.2026)
- Celkem 2,4 miliardy korun rozdělí Ministerstvo zemědělství v 8. kole příjmu žádostí na rozvoj venkova ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023–2027 (04.08.2026)
- Nové masné plemeno brahman oficiálně schváleno (03.08.2026)
- Stejné množství deště jako dřív? To už dnes nestačí (03.08.2026)
- V Alpách přibývá útoků krav. Mohou skončit tragicky, problémem jsou psi (03.08.2026)
- Sen o penzionu manželům nevyšel. Místo něj ale vybudovali úspěšnou kozí farmu (03.08.2026)
- Šebestyán: Zákon o střetu zájmů je zmatečný a spor o Agrofert poznamenává celý resort zemědělství (03.08.2026)

Tweet



