Transgenní kráva s odolností proti mastitidě
02.05.2001 | ÚZPI
Výzkumníci z organizace Agricultural Research Service (ARS) amerického ministerstva zemědělství a univerzity ve Vermontu vytvořili klon čistokrevné jerseyské krávy, jejíž buňky mohou poskytovat biotechnologickou obranu proti zánětu mléčné žlázy - mastitidě. Uplyne přinejmenším ještě rok, než kráva "Annie" narozená v březnu 2000 začne produkovat mléko a vědci budou moci zahájit testování odolnosti vůči této chorobě. Ačkoliv nejde o první klonovanou krávu, Annie je první, která je geneticky pozměněna genem využitelným pro zemědělské účely. Ztráty způsobené mastitidou stojí ročně americké farmáře okolo 1,7 miliardy dolarů včetně příjmů za mléko. Okolo 30 % případů mastitidy u dojnic je zůsobeno bakterií Staphylococcus aureus, která ničí buňky vylučující mléko v mléčné žláze zvířete. Vědci doufají, že Annie bude odolávat útokům na tyto buňky vylučováním přídavného proteinu zvaného lysostafin. Antibiotika jsou účinná pouze u asi 15 % krav infikovaných bakterií S. aureus. Avšak lysostafin může nabídnout alternativní obranu včleněnou biologickým inženýrstvím do buněk zvířat. Vědci z laboratoře Gene Evaluation & Mapping Laboratory (GEML) organizace ARS zkoušeli také identifikovat přirozeně se vyskytující geny odolnosti, ale bylo jich nalezeno velmi málo. Ať bioinženýrsky vytvořená nebo přirozeně se vyskytující odolnost by mohla snížit únik financí, snížit nadměrné užívání antibiotik a zajistit tím další prospěch pro zdraví veřejnosti. V pokusech v roce 1999 se sedmi transgenickými typy myší produkujících lysostafin, likvidoval tento protein účinně bakterie Staphylococcus aureus jak v mléčné žláze geneticky modifikovaných hlodavců tak v jejich mléce. Vědci se zaměřili na bakterii Staphylococcus aureus, protože patří mezi nejvirulentnější patogeny způsobující mastitidu a způsobuje okolo 30 % všech infekcí u krav. Gen pro lysostafin pochází z benigního druhu bakterie Staphylococcus simulans, která konkuruje svému virulentnímu příbuznému. Testování myší produkujících lysostafin v laboratoři v širokém měřítku pomůže výzkumníkům zjistit, které výsledky pozorované u těchto transgenních hlodavců budou aplikovat na Annie a její potomstvo. Avšak praktickou aplikaci technologie klonování bude možno provádět až za několik let.
Feedstuffs, 73, 2001, č. 4, s. 22 (Vo)
Další články v kategorii Zemědělství
- Úroda chmele loni v Olomouckém kraji vzrostla o 5,8 pct na 753 tun (30.03.2026)
- Na jižní Moravě ubylo za posledních 20 let přes 11.000 ha zemědělské půdy (30.03.2026)
- ASZ podpořila snahy MZe o snížení byrokracie, v jiných novelách však vidí problém (29.03.2026)
- SOCR: Obchodníci pokryjí velikonoční poptávku po vejcích i přes přestavby chovů (27.03.2026)
- Rusko není schopno navýšit vývoz hnojiv, uvádějí zástupci odvětví (27.03.2026)
- Zemědělec Šebek: Vláda chce nahrát velkým hráčům typu Agrofert. Jde o zásah do vlastnických práv (27.03.2026)
- O podobě budoucí SZP a víceletém finančním rámci jednali v Budapešti ministři zemědělství zemí V4, Bulharska a Rumunska (27.03.2026)
- Na Vysočině loni zemědělci sklidili nejvíc brambor, žita a máku v Česku (27.03.2026)
- Ministři zemědělství a životního prostředí se shodli na nutnosti urychlit obnovu území po povodních i na racionálním přístupu k ochraně půdy před erozí (26.03.2026)
- Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu výrazně zdražují zemědělská hnojiva (26.03.2026)

Tweet



