Tradiční pěstitelé kmínu v Malči ukončili sklizeň, úroda je dobrá

Zemědělské družstvo Maleč, které patří mezi tradiční české pěstitele kmínu, letos toto koření sklidilo ze 75 hektarů polí. Sucho urychlilo zrání kmínu o víc než týden. Je drobnější, ale výnosy jsou dobré, řekl ČTK agronom Josef Lihnart, který je zároveň předsedou spolku Český kmín sdružujícího pěstitele. Kmín se ale většinou pěstuje jako dvouletá plodina a chybějící vláha je znát na stavu mladých porostů vysetých zjara.

Dopad sucha na letošní sklizeň nebyl podle Linharta tak velký i díky tomu, že starší rostliny kmínu mají silný kořen. "Výnosy byly lepší průměr," zhodnotil. Z hektaru družstvo sklidilo něco přes tunu kmínu. Dosoušet ho nebylo potřeba, což se jinak musí provádět šetrně s ohledem na ceněné silice, tedy éterické látky zajišťující typickou chuť a vůni tohoto koření.

Výsledky testování obsahu silic z letošní sklizně ještě družstvo nemá. Linhart si je jistý tím, že bude vyšší než 2,8 procenta, což je jedno z důležitých kritérií pro používání chráněného označení původu Český kmín, které stejnojmenné sdružení získalo v Bruselu v roce 2008. Uspělo díky tomu, že se mu podařilo prokázat vysokou kvalitu domácí produkce. Před rokem obsah silic u kmínu z Malče převyšoval čtyři procenta.

U čerstvě sklizeného kmínu teď přijde na řadu čištění od zbytků stonků. V Malči kromě čističek se síty používají novou technologii vybavenou mikrokamerami a vzduchovými tryskami. Čištění kmínu družstvo zajišťuje i pro okolní pěstitele. Do jeho hal už je voňavého koření svezeno okolo 200 tun.

Družstvo hospodaří na 1400 hektarech orné půdy, z nichž větší část leží v CHKO Železné hory. "Kmín se v Malči pěstuje od roku 1973 nepřetržitě," řekl Linhart. Uvedl, že v posledních letech se pěstitelé musejí vyrovnávat s kolísáním výkupních cen, což má dopad na rozlohu polí. Například v roce 2015 podle statistiky rostl kmín v ČR na 1900 hektarech, letos zabíral 4685 hektarů. Pětina českých polí s kmínem je na Vysočině.

Domácí pěstitelé musejí čelit také dovozu, který plynul třeba až z Kanady nebo Egypta. Podle Linharta by naopak bylo potřeba posilovat export, jenž zatím směřoval především na Slovensko, do Rakouska a Německa. Na kmínu podle jeho zkušenosti šetří i některé pekárny. "Já těžce nesu, když přijdu do nějakého supermarketu, že tam jsou rohlíky a jiné pečivo bez kmínu," řekl. Kromě toho, že jde o tradiční koření české kuchyně, kmín podle Linharta také pozitivně ovlivňuje trávení. Podotkl, že komu vadí celý kmín, může použít mletý nebo drcený. Objevují se i nové výrobky. Jeden mlýn teď začal z kmínu z Malče dělat olej. Kmín se využívá také ve farmaceutickém průmyslu.