Tchecomalt Group: TECHNOLOGIE PĚSTOVÁNÍ JARNÍHO JEČMENE

11.03.1998 | PR

Tchecomalt Group: TECHNOLOGIE PESTOVÁNÍ JARNÍHO JECMENE

OSIVO

Jedním z predpokladu dosažení dobrých výnosu i kvality je hodnotné osivo, které patrí k nezastupitelným položkám variabilních nákladu pestování sladovnického jecmene. Položka za osivo u obilovin tvorí 8 - 10 % z celkových nákladu, což není zanedbatelná cástka. Otevrená a velmi diskutovná je otázka, zda je možné a vhodné snižovat náklady na osivo. Základem úspor je zakládání porostu pouze na bázi kvalitního osiva a pri dodržování biologicky a technologicky zduvodnených výsevku.

Z ekonomických duvodu si pestitel nemuže dovolit nadmernými výsevky nahrazovat nekteré jiné nedostatky v agrotechnice. Prvoradým požadavkem by ovšem vždy mela být kvalita osiva. To znamená bud nákup certifikovaného osiva od autorizovaných firem, nebo zabezpecení kvalitní produkce osiva z vlastních zdroju. Pri tomto rozhodování je potrebné vzít v úvahu nekolik hledisek:

- vhodnost prírodních podmínek

- respektování fytokarantenních predpisu

- technické a technologické vybavení, poprípade možnost využití služeb spec. semenárských zarízení pro konecnou úpravu osiva

- zabezpecení pestitelské technologie na vysoké úrovni, se znalostí biologie a semenárství

- zabezpecení laboratorního stanovení semenárské kvality

Meli bychom si být plne vedomi, že kvalitou osiva je ovlivnována polní vzcházivost, úplnost a vyrovnanost porostu, osivem jsou prenášeny nekteré choroby (prašná snet a pruhovitost jecná) a lze jím rozširovat plevele.

Výsledky výzkumu prokazují, že osivo se podílí na výnosové schopnosti také prímo svou biologickou hodnotou, která je podmínena genetickým základem odrudy a modifikována prostredím. Biologická hodnota osiva tak vlastne predstavuje potenciální produkcní hodnotu osiva dané odrudy za urcitých podmínek prostredí.

Naproti tomu semenárská hodnota je vyjadrována parametry, které lze zmerit laboratorním rozborem vzorku. K základním semenárským hodnotám náleží: klícivost a životaschopnost, cistota, hmotnost 1000 semen a vlhkost osiva. V soucasné dobe má mimorádný význam hodnocení zdravotního stavu osiva, respektive významných patogenu prenosných osivem.

Uvedené semenárské hodnoty osiva ovlivnují kvalitu založených porostu, výsledný výnos a jakost produkce.

Pokud se rozhodneme pro vlastní osivo, mela by být dodržena kriteria, stanovená pro certifikaci. Jde zejména o spodní hranice procenta klícivosti, prípustný výskyt patogenu, prímesí a plevelu.

Dusledne platí heslo "Co zaseješ, to sklidíš!".

VOLBA STANOVIŠTE

Jarní jecmen má pro svou krátkou vegetacní dobu 95 - 120 dní, znacné geografické rozšírení. Avšak sladovnická kvalita je dosahována jen za urcitých podmínek. Na teplotu je pomerne málo nárocný, suma teplot za vegetaci se pohybuje v rozmezí 1.700 - 2.500 oC. Stejne jako i u jiných obilovin, tak i u jarního jecmene se teplotní nároky v jednotlivých rustových fázích ruzní. Jarní jecmen klící již pri pomerne nízkých teplotách +1 až +3oC, což má praktický význam z hlediska vcasnosti setí. V dalším období je optimální postupné zvyšování teplot a snáší zpravidla dobre sucho i pozdní jarní mrazíky. V prvních rustových fázích však pusobí negativne déle trvající chladné a deštivé pocasí. Jecmen zastaví rust, jeho listy sežloutnou a trvá-li nepríznivé pocasí delší dobu, špicky jeho listu zhnednou. Stejné príznaky fyziologického charakteru se projeví i pri " zamazání" porostu (predcasné setí do nevyzrálé vlhké pudy) a jsou casto zamenovány za projev chorob.

Jarní jecmen má pomerne menší nároky na vláhu než ostatní obiloviny. V nárocích na vláhu se liší nejen ruzné formy jecmene, ale i odrudy. Celkové rocní úhrny srážek v ideálních jecmenárských oblastech se pohybují v zozmezí 450 až 650 mm. Více však záleží na jejich rozložení, zejména v období sloupkování a metání.

Z hlediska svetla je jarní jecmen rostlinou dlouhodenní; jen odnožování je podporováno, krátkým dnem a proto je žádoucí vcasný výsev. Svetelné podmínky jsou regulovány predevším jeho hustotou, t. j. výsevkem a hnojením N.

Jarní jecmen je na pudy nárocnejší než jiné obiloviny. Vyplývá to z jeho jemnejšího do hloubky méne pronikajícího korenového systému (kde ve vrstve 0.3 m se nachází 90 % korenové hmoty), jakož i z potreby intenzívního príjmu živin behem krátkého vegetacního období. Vyžaduje hlinité, jílovitohlinité a píscitohlinité pudy s dobrým vlhkostním stavem, dostatkem vápníku a prístupných živin.

Významným faktorem limitujícím pestování jarního jecmene je pudní kyselost. Ta by se mela pohybovat v rozmezí 5,8 - 7.2 pH. Kyselé pudní prostredí má negativní vliv na rust jarního jecmene i sladovnickou kvalitu, potlacuje tvorbu korenového systému a snižuje úcinnost živin. Pokud hodnoty pH nedosahují uvedeného rozpetí a pokud nebylo vápneno k predplodine, bylo by nutné vápnení na podzim pred orbou nebo v zime na zmrzlou pudu, v krajním prípade i na jare pred prípravou pudy. Dávka CaO by mela cinit 250 - 300 kg/ha podle kyselosti pudy.

Krome toho vyžaduje pudy v dobrém strukturálním stavu, propustné pro vodu a vzduch. Ve srovnání s pšenicí snáší lépe lehcí pudy, ne však pudy s extrémními vlastnostmi. Rovnež nejsou vhodné pudy biologicky málo cinné, studené a težké jílovité. Nejlepší jsou pudy, které na jare rychle vysychají, zahrívají se, mají dobrou vododržnost a potrebnou zásobu živin. Jako optimální zásobenost pudy makroprvky se uvádí následující hodnoty v mg/kg pudy

P: 66 - 80

K: 201 - 261

Mg: 60 - 80.

Vysoká zásobenost pudy draslíkem výrazne zvyšuje obsah hrubých bílkovin v sušine zrna. Proto bychom meli znát agrochemické hodnoty pudy, na které chceme pestovat jarní jecmen.

Dodržováním techto hlavních zásad pri výberu vhodných pozemku pro jarní jecmen se odrazí nejen zvýšeným výnosem a kvalitou produkce, ale i snížením nákladu na pesticidy a hnojiva. Je ve vlastní ekonomickém zájmu každého zemedelce opatrovat si agronomicky využitelné informace o výživném stavu pud svých pozemku a systematicky jich využívat k minimalizaci zjištených disproporcí hnojením. Vyrovnaná zásobenost pudy živinami pusobí pri vhodném chemismu pudy mnohem efektivneji než jednorázové korekce disproporcí vysokými dávkami hnojiv nebo dokonce paušální stejné hnojení.

Podklady pro racionální používání hnojiv poskytují agrochemické rozbory pud. Ve všech vyspelých státech sveta je rpzbor pud osvedceným prostredkem racionalizace hnojení, úspor materiálových vstupu až po ochranu životního prostredí a to za predpokladu aktivního postoje zemedelce.

ZARAZENÍ V OSEVNÍM POSTUPU.

O kvalite sladovnického jecmene rozhoduje i jeho zarazení v osevním sledu. V lepších pudne klimatických podmínkách lze pestovat sladovnický jecmen po okopaninách hnojených chlévským hnojem (po cukrovce nebo pozdních bramborách) sklizených za príznivých povetrnostních podmínek. Okopaniny zanechávají pudu v lepším stavu jak i z hlediska struktury tak obsahu hlavních makroprvku. Jecmen je plodinou staré pudní síly, to však neznamená dobernou. Obiloviny a ostatní nehnojené plodiny jsou pro pestování kvalitních sladovnických jarních jecmenu méne vhodné.

Vliv predplodiny na výnos zrna

Predplodina Relativní výnosová úroven

Cukrovka 100 %

Oz. pšenice 83 %

Kukurice 97 %

Krome nižšího výnosu zrna po oz. pšenici dochází i k jeho vetšímu kolísání v závislosti na rocníku, i když je jarní jecmen méne citlivý na predplodinu obilovinu než oz. pšenice (choroby pat stébel), je možné tento nagativní vliv eliminovat dotací organické hmoty (zelené hnojení, zaorávka slámy). Toto lze dokumentovat na dlouhodobých výsledcích (od r. 1970) s pestováním jarního jecmene po sobe v monokulture a ruznou formou dodávání organické hmoty.

Vliv organické hmoty na výnos jarního jecmene pestovaného v monokulture

Organická hmota Relativ výnosová úroven

Sláma 97 %

Zelené hnojení 97 %

Sláma + zel. hnojení 100 %

Bez organické hmoty 90 %

Mezi rozdílným zpusobem dodávání organické hmoty není prukazný rozdíl, je však mezi organickou hmotou a bez ní.

Výsledky s monokulturou také prokazují, že ani pestování jarního jecmene v monokulture nemusí za urcitých opatrení výrazne snižovat výnos, ve srovnání s tradicní predplodinou cukrovkou zarazenou v klasickém 4-honém osevním postupu typu Norfolk. Monokulturní pestování jecmenu je velmi závislé na kvalitní chemické ochrane proti plevelum a predevším proti houbovým chorobám.

Osevní postup Relativní výnosová úroven

Monokultura 93 %

Norfolk 100 %

Je však nezbytné uvést, že monokulturní pestování jarního jecmene je krajní zpusob jeho pestování a z hlediska sladovnické kvality problematický.

Také kukurice na siláž i zrno je dobrou predplodinou pro sladovnický jecmen, což dokumentuje i výše uvedená tabulka. Musíme však respektovat nekterá omezení této predplodiny. V sušších podmínkách kukuricné oblasti zarazovat sladovnický jecmen radeji po méne vláhove nárocné ozimé pšenici oproti kukurici na zrno. Jarní jecmen je také velmi citlivý na zbytky herbicidu používaných v kukurici.

Brambory hnojené chlévským hnojem jsou vhodnou predplodinou. V prípade zarazení po obilovine je vhodnejší pestování ozimé pšenice než jarního jecmene.

PRÍPRAVA PUDY A SETÍ

Sladovnický jecmen klade pomerne velké nároky na fyzikální stav pudy a na nedostatky v príprave pudy reaguje mnohem citliveji než ostatní obilniny.

Základním predpokladem dobrého výnosu i jakosti zrna jecmene je podzimní orba. Optimální hloubka orby závisí na stavu pudy v jakém ji zanechává predplodina. Orbu je nejlépe provádet na popdzim (po sklizení predplodiny) s termínem ukoncení v prvé dekáde mesíce listopadu, za príznivých vlhkostních podmínek do hloubky 15 - 20 cm. Na pudách s nenarušeným fyzikálním stavem, dobrou strukturou, po okopanine, bez výskytu plevelu (laskavec, merlík). Z výsledku výzkumu se prokázalo, že pro tvorbu výnosu je vcasnost operací a predevším jejich kvalita duležitejší než hloubka zpracování pudy, pricemž po dobrých predplodinách je možné i minimalizovat zpracování pudy.

Mezi sklizní predplodiny a setím jarního jecmene není zpravidla casová tísen a proto základní zpracování pudy neprináší vetší problémy. Bylo jednoznacne prokázáno, že hlubší zpracování pudy nezvyšuje výnos ani kvalitu a pritom je ekonomicky, energeticky i pracovne nevýhodné. Je to práve ekonomika, která bude rozhodovat o zpusobu zpracování pudy. Pri volbe hloubky orby je nutné dukladne zapravit poskliznové zbytky.

Setí do nezpracované pudy nebo jen povrchove zpracované pudy, patrí mezi tzv. pudoochranné technologie. Je to však jen mezní varianta, použitelná predevším jen na nejkvalitnejších pudách.

Nejvetší pozornost vyžaduje predsetová príprava, která príznive nebo nepríznive ovlivnuje pocátecní rust jarního jecmene. Duležité je vystižení nejvhodnejší doby, protože jarní jecmen nesnáší "zamazání" semen. Jarní predsetovou prípravu je nutné proto orientovat na provzdušnení a prohrátí ornice, a prípravu setového lužka v hloubce 40 - 60 mm, nejlépe jednou pracovní operací, aktivními bránami ve sledu s pechovacím válcem a secím strojem. Vlastní hloubka setí by mela být maximálne do 30 mm. Hloubeji seté porosty nepravidelne vzcházejí a odnožují a projevuje se u nich žloutnutí listu.

Pri tradicní príprave pudy by první pracovní operací, zejména na težkých pudách, melo být nakyprení ornice težkými bránami. Teprve další prípravu provést agregátem smyk - brány. Naprosto nevhodné jsou kultivátory s pružnými slupicemi, které se príliš zahlubují a vytahují hroudy na povrch pole.

U jarního jecmene je setí a založení pozemku jednou z nejduležitejších operací v technologii jeho pestování, protože vzhledem k sladovnické kvalite jsou možnosti korekce porostu v prubehu vegetace omezené (prihnojení N). Z agrotechnického hlediska je významný termín setí. Vzhledem k zachycení zimní vláhy, ale i krátkého dne, který ovlivnuje pocátecní rustové a vývojové fáze jarního jecmene (potlacuje apikální dominanci a podporuje odnožování) je žádoucí co nejranejší.

Ze sledovaných faktoru bylo vcasné setí jedním z nejvýraznejších opatrení ve vztahu k výnosu i jakosti; každé opoždení o 1 den proti vcasnému termínu setí prináší ztrátu výnosu až o 0.1 t/ha.

Dalším predpokladem dobrého porostu je rovnomerné rozmístnení osiva v hloubce 30 mm úzkorádkovými (75 -95 mm) ci páskovými typy secích stroju v rozmezí 350 - 400 klícivých obilek na m-2, aby pocet vzešlých rostlin dosahoval hodnot 300 - 350 na jednotce plochy. V lepších výrobních podmínkách volíme spodní hranici výsevku, v horších pestebních podmínkách vyšší.

Výsevek stanovíme na základe cistoty, klícivosti osiva a hmotnosti 1.000 zrn (HTZ). Duležité je aby, se nevytvárely shluky rostlin (špetky), které mohou být potenciálním ohniskem chorob. Z hlediska tohoto požadavku se dobre osvedcily secí stroje typu Amazone, nevhodné jsou diskové secí stroje. Pro presnou aplikaci herbicidu, prípadné hnojení se osvedcují kolejové rádky nebo vodící stopy.

Zvlášte je treba varovat pred prekracováním doporucených výsevku, kdy prehuštené porosty jsou náchylné k napadení chorobami, poléháním a konecnému snížení výnosu i kvality.

Vliv normy výsevku na výnos a výnosové prvky jarního jecmene.

Výsevek Relativní Klasy HTZ Relativní Klasy HTZ

MKZ/ha výnos m-2 g výnos m-2 g

2.5 97 % 702 46.7 94 % 683 50.1

3.5 99 776 44.6 100 755 49.6

5.0 100 874 44.1 100 805 49.2

Z uvedené tabulky je patrné, že vysoký výsevek již nezvyšoval výnos zrna.

Pri opoždeném nástupu jara, pri nepríznivých pudních podmínkách a na pozemcích s vyšším výskytem obtížne hubitelných plevelu je možné zvýšit výsev o 10 - 15 %.

VÝŽIVA A HNOJENÍ SLADOVNICKÉHO JECMENE JAKO REGULACNÍ FAKTOR TVORBY VÝNOSY A JAKOSTI ZRNA

Sladovnický jecmen je z celkového osevu pestován prevážne po organicky hnojených okopaninách (cukrovka, brambory, krmná repa) a v menší míre po zhoršujících predplodinách, prevážne obilovinách a kukurici na zrno.

Nejvyšší výnosy a normativní jakost zrna jsou dosahovány po predplodinách hnojených organickou hmotou. Proto se doporucuje pripravovat pozemky již k predplodinám se zámerem pro následné pestování sladovnického jecmene. To predpokládá použití rocních dávek cistých živin P, K, Ca a Mg pro sladovnický jecmen již k predplodine. Rovnež na pozemcích, kde zustávají poskliznové zbytky slámy, doporucujeme jejich úpravu pred zaoráním o doplnení vyrovnávací dávky dusíku, která je nanahraditelná i pri omezeném nákupu prumyslových hnojiv (vyrovnávací dávka N 1 kg na 0.1 t slámy).

Sladovnický jecmen je nárocný na prístupné, ale také vyvážené živiny v pude.

Velmi vysoká hladina dusíku nebo i fosforu v pude a jejich tzv."luxusní príjem" aktivuje v rostlinách syntézu auxinu (rustove aktivních látek), které stimulují vysokou odnoživost (zahuštování porostu) s negativními projevy lámavostí stébla, sníženou odolnost porostu k poléhání, pokles výnosu a jakosti zrna. Velmi vysoká prístupnost draslíku a další zvyšování jeho hladiny hnojením, ovlivnuje jeho zvýšený príjem. V rostline aktivuje syntézu inhibitoru což se projeví poklesem odnoživosti, vyšší a drívejší redukcí odnoží, výnosu a jakosti zrna.

Odber živin na jednu tunu sklizeného sladovnického jecmene je:

dusík (N) 24.0 kg,

fosfor (P2O5) 12.0 kg,

draslík (K2O) 24.0 kg,

vápník (CaO) 9.0 kg,

horcíku (MgO) 3.0 kg.

Cílem soustavy výživy a hnojení sladovnického jecmene je korekce prístupnosti minerálních živin již u predplodiny, protože vysoká a vyvážená prístupnost minerálních živin je predpokladem pro nezbytnou energetickou potrebu rostlin a tím ekonomické využití výrobních nákladu. Hlavním znakem stability výnosu a jakosti je odolnost porostu na stresové podmínky. To potvrzuje translokacní efektivnost dusíku, který je rozhodující živinou pro výnos a jakost zrna. Je prímo úmerný využití N v zrnu (kg/ha) a neprímo úmerný využití N v rostline (kg/ha). Vynásobíme-li jejich pomer 100, získáme t.zv. translokacní koeficient, který ukazuje na míru adaptability porostu. V podmínkách interakce optimálního vláhového režimu nebo simulovaného sucha byl studován význam hladiny dusíku. Z výsledku vyplynulo, že pri stoupající úrovni výživy dusíkem, klesá jeho translokacní koeficient a intenzita poklesu se zvýraznuje s nadnormálními srážkami. Pri studiu indexu reakce sladovnického jecmene na vysokou hladinu dusíku, fosforu nebo draslíku byl prokázán dominantní vliv draslíku. Uvedené dopady nevyrovnané minerální výživy potvrzuje "index stability" soucasných genotypu v podmínkách sucha. Dále z výsledku vyplývá, že výnosovou stabilitu sladovnického jecmene ovlivnuje korekce stresových faktoru ( nadnormální povetrnosti a nevyvážené hladiny minerálních živin v pude) a plné využití poznatku pri zakládání a vedení porostu.

V soucasném období je u sladovnického jecmene dobre prostudována soustava výživy a hnojení jako regulacní faktor tvorby výnosu a jakosti zrna. Základem jsou poznatky o tzv. kritických obdobích rustu a vývoje sladovnického jecmene. Do období vývoje prvního kolénka na bázi stébla se uplatnují a príjem živin ekologické podmínky. Toto období trvá 25 až 30 dnu od vzejítí rostlin. V období dlouživého rustu je ovlivnován príjem a vyváženost živin organizací porostu. Pocet klasu na jednom ctverecním metru se zvyšuje s relativne vyšší využitím N:K v rostlinách, až do období kvetení. Pocet obilek v klasu a jejich HTZ se zvyšuje s relativne vyšším využitím P:N od pocátku dlouživého rustu do konce vegetace.

Podle uvedených poznatku nedoporucujeme pestovat sladovnický jecmen na pozemcích s velmi nízkou a nízkou hladinou fosforu, draslíku, horcíku nebo vápníku (Tabulka 1,2,3 a 4).

Na pozemcích s vyhovující, dobrou a vysokou prístupností, doporucujeme hnojení prumyslovými hnojivy podle tabulek 1,2,3 a 4. U velmi vysoké prístupnosti uvedených živin v pude, doporucujeme vynechat hnojení prumyslovými hnojivy na 3 roky. Po 3 letech doporucujeme provést kontrolní rozbory pud a prípadné úpravy hnojením. Pro tyto zámery nevyhovují kombinovaná hnojiva NPK (Tabulka 1,2,3, a 4). Mimo rozboru pud na obsahy živin doporucujeme pro úspešné vedení porostu provádet i analýzy rostlin. Pudní analýza posuzuje stanovištní podmínky, analýza rostlin skutecný stav jejich výživy. Praktické uplatnení je prímo úmerné možnostem a operativní schopnosti pestitele.

Casté výnosové deprese nebo nežádoucí jakostní zmeny závisí na pomeru živin v rostlinách již ve 3.- 4. listu. Bez diagnostiky není možné zodpovedné vedení porostu, protože behem vývoje rostlin vstupuje do výrobního procesu rada faktoru v jejich vzájemné interakci.

Nejduležitejší živinou ve výžive a hnojení sladovnického jecmene je dusík. Jeho použití a využití na tvorbu výnosu i jakosti zrna je ovlivneno radou faktoru :

- hnojením organickou hmotou

- predplodinou a jejím výnosem

- agroekologickými podmínkami

- odrudou

- spotrebou prumyslových hnojiv v delší casové rade

- efektivní pudní úrodností pozemku pro sladovnický jecmen

Pusobení dusíku na sladovnickou hodnotu zrna závisí od jeho využití na tvorbu zrna. Cím se dosáhne vyššího skliznového indexu a výrobního efektu na 1 kg aplikovaného dusíku, tím menší je predpoklad pro zvýšení obsahu bílkovin v zrnu a negativní ovlivnení extraktívnosti sladu.

Ke sladovnickému jecmenu doporucujeme jen v oblastech chudých na vláhu použít dusík pred základním zpracováním pudy na podzim, ve oblastech s vetším množstvím srážek až pred setím, nebo ve fázi 3.- 4. listu. Pro prihnojování poškozených rostlin (nízkými teplotami, zahloubením osiva pri setí, zamazaných pri setí) nedoporucujeme kapalnou formu hnojiv. Podle našich poznatku se neuplatnuje u kapalných hnojiv synergický úcinek minerálních živin a rostliny vykazují jen zvýšené využití aplikované živiny. Sladovnický jecmen prihnojujeme nejpozdeji na pocátku odnožování (3.- 4. list). Nejvhodnejší jsou kapalná hnojiva ve forme postriku .Pri potrebe doplnení fosforu rovnež postrikem v kapalné forme NP roztoku.

Tuhá a kapalná forma dusíku má v rostlinách jecmene ruzný význam. U kapalných hnojiv byla zjištena nejvyšší HTZ u jednorázové i rozdelené a stupnované dávky N. Také % bílkovin bylo v zrnu u aplikace kapalných hnojiv nižší. Pri rozpracování této problematiky se ukázalo, že po aplikaci kapalných hnojiv dochází k posílení fotosyntetického procesu, zejména rustove nejmladších listu. Zvýšení je relativne vysoké a trvá déle než 300 hodin. Tyto procesy jsou u jecmene velmi aktivní a mají vysoký vliv jednak na celkovou produkci biomasy, ale zejména na N-metabolismus a snížení transportu N-látek do zrna.

U sladovnického jecmene na pudách s vyšší prirozenou úrodností nedoporucujeme prekrocit dávku 30 kg N/ha; po zhoršujících predplodinách 50 kg N/kg. Pri zarazení sladovnického jecmene ve druhém a dalším sledu po obilovine, nebo pri vyšším výnosu cukrovky, doporucujeme zvýšit hnojení dusíkem o 10 až 20 kg cistých živin na hektar podle úrodnosti pozemku. Hlavním kritériem korekce výživy a hnojení sladovnického jecmene je prubežná diagnostika rostlin, prístupnost dusíku a jeho hladina v pude. První testaci pudy doporucujeme po sklizni predplodiny v podzimním období a potom na jare ve 3.- 4. listu, v obou prípadech do hloubky 0 - 300 mm.

Diagnostika rostlin je druhým kritériem, které hodnotí adaptabilitu porostu (podle obsahu N.NO3 v rostlinách).

Hlavním cílem je dosáhnout vysoké a vyrovnané koncentrace minerálních živin v rostlinách ve 3.- 4. listu :

-Dusík ( N ) vyšší než 5,0 % optimum 5,5 %

-Fosfor ( P ) vyšší než 0,5 % optimum 0,6 %

-Draslík ( K ) vyšší než 5,0 % optimum 4,0 %

-Vápník ( Ca ) vyšší než 0,8 % optimum 1,2 %

-Horcík ( Mg ) vyšší než 0,2 % optimum 0.3 %

Na dosažení vysokého výnosu s dobrou jakostí potrebujeme dosáhnout ve 3.- 4. listu v prepoctu na 1 t sušiny porostu :

-Minimálne 55 kg N

-minimálne 5 kg P

-maximálne 35 kg K

-minimálne 12 kg Ca

-minimálne 3 kg Mg

Z výsledku vyplývá, že výživa a hnojení sladovnického jecmene je nárocné a již na pocátku rustu vytvárí u dobre založených porostu základní predpoklady stability výnosu zrna a jeho jakosti.

Záverem nekteré zásady pro úspešnou korekci hnojení rostlin a výsledku pudního dusíku pro korekci hnojení:

v prípadech doplnkového hnojení dusíkem, doporucujeme zásadne mimokorenovou aplikaci roztoku mocoviny nebo jiné formy kapalných hnojiv. Hnojení provádet bezodkladne pri dosažení 3.- 4. listu jecmene v nejkratším casovém období.

na pozemcích se zaoráním listu cukrovky nedoporucujeme žádné hnojení dusíkem. Jen v prípadech opoždeného setí, hlubokého uložení zrna do pudy pri výsevu nebo pri soucasném schodku dusíku v pude a rostlinách.

u jarního jecmene po organicky hnojených predplodinách, který dosáhl do konce dubna 3 listu a v pude bylo stanoveno více než 30 kg NAN nebo více než 1.0 mg N.NH4, nedoporucujeme prihnojení dusíkem.

u porostu, které splnují základní predpoklady pro zajištení výživy, ale nedosáhly do konce dubna 3 - 4 listu, doporucujeme prihnojit 15 kg dusíku na 1 ha. U hluboko zasetých porostu doporucujeme rovnež zvýšený dusík prihnojením do 15-20 kg na ha, podle stavu porostu (k hlubokému zasetí sladovnických jecmenu by však nemelo docházet).

u jarního jecmene po méne vhodných predplodinách, který dosáhl do konce dubna 3 listu a v pude bylo stanoveno více než 50 kg NAN nebo více než 2 mg N.NH4 nedoporucujeme prihnojení dusíkem. Jen u hluboko zasetých porostu 15-20 kg dusíku na ha, podle stavu porostu.

1 ha.

zvýšená hladina N.NO3 v rostlinách ( optimum je 0.16 až 0.20 %) ukazuje na stresové vlivy prostredí ovlivnující negativne rust a vývoj rostlin. Doporucujeme aplikaci mikroprvku v roztoku v dávce 3 litry na 1 ha. Opatrení umožní rychlejší redukci N.NO3 forem dusíku, jeho zapojení a energetické posílení metabolických procesu. Zvyšuje se výnos zrna, jeho vyrovnanost a jakost. Roztoky mikroelementu doporucujeme aplikovat soucasne s herbicidními prípravky. Upozornujeme na MKH - 18 a jeho míchání s herbicidy, které obsahují fosfáty.

Tabulka 1

Rocní normativy fosforu podle kritérií hodnocení výsledku rozboru

pud a predpokládaného výnosu.

FOSFOR - ve výluhu podle Melicha v mg/kg pudy

Obsah pH

< 5.5 5.6-6.5 6.6-7.2 7.2 <

Velmi nízký < 35 < 20 < 15 < 10 x

Nízký 36- 60 21- 45 16- 30 16- 20 x

Vyhovující 61-130 46- 90 31- 65 21- 45

Dobrý - vysoký 131-170 91-110 66- 80 46- 55 xx

Velmi vysoký 170 < 110 < 80 < 55 < xx

x - nedoporucujeme pestovat sladovnický jecmen