Tažní ptáci do ČR z východu moc nemíří

Riziko rozšíření aviární influenzy z Ruska a Kazachstánu do Evropy nelze sice podceňovat, ale rozšíření prostřednictvím volně migrujících ptáků lze považovat spíše za hypotetické. Nicméně Státní veterinární správa ČR registruje veškeré kroky, které členské země EU přijímají nebo se přijmout chystají a potvrzuje, že v případě nutnosti je schopna okamžitě přijmout účinná mimořádná veterinární opatření.

Za závazné a odborně podložené jsou však pro ČR, stejně, jako pro ostatní členské země EU opatření, o kterých rozhodne Evropská komise. Zatím platí, že žádná zásilka drůbežího masa, násadových vajec, ani živých ptáků, ani neošetřeného peří z Ruska a Kazachstánu nesmí být vpuštěna na území EU, tudíž ani na území ČR. Vyplývá to z rozhodnutím Evropské komise, která v tomto smyslu doplňuje své rozhodnutí 2004/122/ES. Tento zákaz samozřejmě postihuje především i dovoz jakýchkoli ptáků určených pro zájmové chovy i ptáky doprovázející jejich vlastníky (tzv. pet birds). O této skutečnosti informovala SVS ČR i Generální ředitelství cel již v uplynulém týdnu.

K aviární influenze lze říci, že byla dosud zjištěna v celé řadě asijských zemí. Poslední nálezy byly potvrzeny iv Mongolsku a dále v Kazachstánu, odkud se nákaza rozšířila do asijské části Ruska. Výskyt je prozatím lokalizován do oblasti za Uralem. Jako jednou z příčin šíření chřipky ptáků je uváděn přenos uskutečňovaný tažným ptactvem.

Některé země EU (Holandsko) z obavy před zavlečením onemocnění a následných finančních ztrát přijímají opatření k ochraně drůbeže u chovatelů, které spočívá v omezení chovu ve výbězích, chovu ve volnosti přírody, u vodní drůbeže na vodních plochách s přilehlými výběhy. Pro chovatele to znamená organizovat chov v uzavřených prostorách – stájích a zamezit styku chované drůbeže s volně žijícím ptactvem.

V ČR se prozatím nepředpokládá přijetí zákazu chovu drůbeže ve volnosti s ohledem na nebezpečí šíření influenzy, přesto je možno doporučit chovatelům drůbeže, aby dodržovali všechna protinákazová opatření a zvažovali i tuto možnost ochrany svých chovů.

Kdyby bylo v případě reálného nebezpečí, které zatím opravdu nehrozí, nutné omezit vypouštění drůbeže do výběhů, museli by chovatelé pamatovat na zajištění dostatečného podestýlání v halách, zajištění dostatečného krmného prostoru (krmítek) a napáječek. Rovněž tak by museli dodržovat doporučené množství kusů drůbeže podle jednotlivých kategorií na jednotku prostoru a dbát na dostatečnou výměnu vzduchu zvýšeným větráním. Všechna doporučení a pokyny pak by sdělila včas Státní veterinární správa, popřípadě místně přislušné krajské veterinární správy.