Švédsko navazuje na české předsednictví. Ministři zemědělství řešili situaci na zemědělských trzích, dovozy z Ukrajiny i úpravy v označování medu

Situaci na zemědělských trzích po ruské invazi na Ukrajinu, rostoucí dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny, biohospodářství nebo označování medu dnes řešili ministři zemědělství Evropské unie na první Radě pod švédským předsednictvím v Bruselu. Česká republika i nadále podporuje rozvoj opatření zvyšující vývoz ukrajinské zemědělské produkce zejména do zemí mimo EU, které jsou často závislé na dovozu např. obilovin. Podpořili jsme také návrh na jasnější značení medu pro spotřebitele. Českou republiku na Radě zastupoval náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík.

V úvodu jednání vedoucí české delegace poděkoval Švédsku za skvělou spolupráci během našeho předsednictví (CZ PRES). Priority švédského předsednictví považujeme za vhodně zvolené a je dobře, že navazují na témata, která CZ PRES řešilo v uplynulém půlroce. Zejména jde o situaci na zemědělských trzích, kterou je potřeba i nadále pravidelně vyhodnocovat.

„Během našeho předsednictví jsme věnovali velké úsilí rozvoji tzv. solidarity lanes pro vývoz obilí z Ukrajiny. Věřím, že se nám společným úsilím podaří pokračovat v rozvoji logistických kapacit tak, aby zboží mohlo rychle zamířit do zemí, které jsou na ukrajinské produkci závislé. To pomůže stabilizovat ceny potravin nejen v daných zemích, ale i na světovém trhu. Zboží by nemělo zůstávat v zemích bezprostředně sousedících s Ukrajinou, ale mělo by se posouvat dále. Samozřejmě je potřeba také sledovat a minimalizovat případný negativní dopad na lokální trhy Unie,“ řekl náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík.

Situace v České republice je v tuto chvíli stabilizovaná a nedošlo zde k takovému nárůstu dovozu obilovin a řepky z Ukrajiny, který by negativně ovlivnil domácí trh a tvorbu cen.

Na situaci na zemědělských trzích mají také vliv vysoké ceny hnojiv, energií a klimatické podmínky. V chovech hospodářských zvířat je nyní situace složitější ještě kvůli šíření ptačí chřipky a afrického moru prasat. Česká republika se přiklání k možnosti využít evropskou zemědělskou rezervu k mimořádné podpoře. Každý stát by si mohl zvolit příslušné sektory, do kterých by případná podpora směřovala.

Dalším tématem bylo biohospodářství, jehož hlavní myšlenkou je zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji, ať už jde o udržitelné zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, akvakulturu nebo udržitelnou produkci potravin a krmiv. Ministři EU zahájili diskuzi, která by měla vést ke shodě na konkrétních podmínkách rozvoje biohospodářství.

„Rozvoj biohospodářství nám může výrazně pomoct ve snižování závislosti Evropské unie i České republiky na fosilních palivech a neobnovitelných surovinách. Musíme začít více využívat zbytkovou biomasu a podporovat modernizaci malých a středních podniků. To přispěje i ke vzniku pracovních míst. Chceme se zaměřit také na větší využívání dřeva ve stavebnictví,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík.

Česká republika také podpořila návrh Slovinska na úpravu povinností v označování původu směsí medu. Současné označování je zastaralé, nevyhovující a pro spotřebitele zavádějící a klamavé. Je potřeba přistoupit ke konkrétnímu označování, ze kterého bude na první pohled patrné, ze které země daný med pochází. Tím se zajistí lepší sledovatelnost výrobků a posílí důvěra spotřebitelů. Med patří mezi nejčastěji falšované potraviny. Česká republika proto podporuje důkladnou revizi a modernizaci evropské směrnice o medu, nejen v oblasti označování, ale také kvalitativních požadavků na med a metod, které by měly odhalit a

prokázat jeho falšování. Legislativa by ale zároveň měla být nastavena tak, aby byla proveditelná a vymahatelná ze strany dozorových orgánů. Aktuální pravidla pro označování medu najdete zde.

Dalšími tématy jednání byly směrnice o průmyslových emisích, přeprava zvířat nebo globální konkurenceschopnost a odolnost EU.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství