Sucho straší zahrádkáře. Letos není sníh

Jestli bude průběh zimy jako dosud, čekají zahrádkáře krušné časy. V krajině chybí voda, takže by se měli připravit na sucho. „Kdyby byl metr sněhu, tak by se to zlepšilo, protože sníh by postupně odtával. Průběh zimy ale ukazuje, že by sucho mohlo být horší než loni," míní předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík.

To nejsou zrovna příjemné vyhlídky. Některá místa v Česku postihla nejhorší sucha za posledních dvanáct let. Tvrdě dopadlo na sedláky a zahrádkáře na jižní Moravě, zejména pak na Břeclavsku nebo Znojemsku. Ušetřeny ale nebyly ani oblasti v takzvaném srážkovém stínu, tedy Žatecko, Lounsko nebo Litoměřicko.

Loni zahrádkáře drtily i zákazy využívat k zalévání svých zahrad povrchovou vodu. Proto by chtěli nyní vyjednávat s hejtmany, aby tyto zákazy nebyly tak striktní. Například Povodí Moravy loni zakázalo zahrádkářům odebírat vodu i z řeky. „Loni v létě jsme řešili desítky telefonátů zoufalých členů, kteří kvůli zákazu zalévání přišli o úrodu, která jim uschla doslova před očima," popsal tehdejší situaci Kozlík.

Každý zahrádkář přitom podle něho ví, jak s vodou neplýtvat. „Nesmysl je zalévat v poledne, protože se voda hned odpaří. Stejně tak se ví, že je nesmysl zalévat v malých dávkách, protože i v takovém případě se polovina vody hned odpaří," upřesnil předseda svazu.Zahrádkáři se také budou snažit získat dotace na závlahové systémy. „Vše záleží na podpoře státu, na mnoha místech navíc zažíváme nejistotu, zda na pozemcích budeme hospodařit i v příštích letech, situace tak proto není jednoduchá," řekl Kozlík.

Kromě vody by zahrady mohly ohrozit i další pohromy. Kvůli teplé zimě nevymrzli škůdci. Svůj díl zeleně by mohli spořádat i slimáci.Svaz má v současné době asi 140 tisíc členů. Jen mezi lety 2009 a 2014 jich ale ubylo 30 tisíc, což bylo hlavně kvůli úmrtí starších členů. Podle svazu je však v České republice mnoho neregistrovaných zahrádkářů, takže jejich celkový počet by se mohl pohybovat kolem 300 tisíc.

Zahrádkaření ale zřejmě zažívá renesanci. Nejenže jsou ve městech stále populárnější komunitní zahrady, ale někteří majitelé své pozemky k těmto účelům sami nabízejí. Taková osada by mohla v dohledné době vzniknout třeba v pražské Písnici. Jinde zase majitelé poskytují pozemky k zahradničení, než aby se z nich staly stavební parcely.

Je ovšem nutné podotknout, že především ve velkých městech není provozování tohoto koníčku kvůli vysokému nájmu levné. Třeba zahrádka o velikosti jednoho hektaru na okraji Prahy může přijít na 80 tisíc korun ročně.

Nicméně i města si začínají uvědomovat, že není v jejich zájmu zahrádkářské kolonie likvidovat. „Málokdo si uvědomuje, že maličká zahrádka o 400 metrech čtverečních, na kterou dopadne za slunného dne 1600 až 2400 kWh sluneční energie denně, ochladí své okolí přirozeně výkonem 200 kWh," dodal Kozlík.

Autor: Vilém Janouš