Sucho, eroze a klimatická změna versus sedláci - rozhovor s jedním ze zakladatelů portálu Intersucho

Svítí sluníčko, teplota se vyšplhává k 35 °C, více jak týden už nepršelo, na ten další meteorologové srážky opět nehlásí. Pro městského člověka idylka, zvlášť když plánuje v této době vyrazit na plovárnu či dovolenou. Pro zemědělce a naší krajinu katastrofa. Extrém, který se však objevuje čím dál častěji, a do budoucna se s ním budeme muset dokázat nějak vypořádat. O čem je řeč? O suchu a klimatické změně, která dá jednou vinou nedostatku vody možná znovu do pohybu celé národy.

I přesto, že je situace vážná, řada lidí si stále neuvědomuje, jak cenná pro nás voda je a jak bychom se k esenciálnímu zdroji měli chovat. Není tomu tak u rodinných farem, které jsou založené na tom, že je hospodářství předáváno z generace na generaci, a to často i po staletí. Logickým zájmem sedláků je tedy zanechat půdu v co nejlepším stavu, zadržet v krajině vodu, zvelebit okolí svého statku a starat se o svůj podnikat tak, aby jejich potomci měli jednou tu nejlepší „startovní pozici“. S tím v současné době souvisí i nutnost vyrovnat se s erozí, suchem, klimatickou změnou a dalšími faktory. O těchto problémech a řadě dalších věcí jsme si promluvili s jedním ze zakladatelů portálu Intersucho, pedagogem a pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Zdeňkem Žaludem.

Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. (1965) působí jako pedagog na Mendelově univerzitě v Brně a vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. (CzechGlobe). Zabývá se zemědělskou a lesnickou meteorologií se zaměřením na studium vazeb mezi půdou, rostlinou a atmosférou. Specializuje se na dopady změny klimatu se zaměřením na problematiku sucha a klimatické předpoklady udržitelného zemědělství.

Je zřejmým faktem, že se naše planeta otepluje a přichází klimatická změna. Kdo je podle vás největším viníkem této situace?

Jen výjimečně najdete klimatologa či odborníka, který zpochybňuje antropogenní přispění k zesílení skleníkového efektu a porušení radiační bilance Země prostřednictvím tzv. „radiačně aktivních plynů“ jako jsou oxid uhličitý, metan, freony či oxid dusný. Výsledky výzkumů vedené tímto směrem jsou vysoce průkazné. Koncentrace skleníkových plynů roste především (ale nejen) vinou vyšší celosvětové potřeby energie z fosilních zdrojů, která je v přímé úměře s vyšším počtem obyvatel a jejich rostoucí spotřebou nejen v oblasti potravin.

Existuje nějaká mezinárodně uznávaná definice, co je to SUCHO?

Většinou je prezentováno ve čtyřech úrovních jako sucho klimatologické (srážek je za určité období méně, než je dlouhodobý průměr), zemědělské (někdy agronomické či půdní, kdy voda chybí rostlinám), hydrologické (klesá hladina vodních toků, nádrží, rybníků apod.) a socio-ekonomické, kdy pocítíme dopady v produkčních, ale i neprodukčních ekosystémových službách.

Jak je možné, že v jednotlivých regionech, i přesto, že mají podobnou nadmořskou výšku a ráz krajiny, je nástup a průběh zemědělského sucha odlišný?

Jednu z hlavních rolí hraje půda a její schopnost infiltrovat vodu. Například kvalitní černozemě zadrží ve svrchních 150 cm půdního profilu až 300-350 mm vody (tj. skoro polovinu průměrného ročního srážkového úhrnu v ČR), zatímco extrémní písčité půdy jen něco přes 50 mm. Pokud je denní výpar na jaře kolem tří mm, podělte si zásobu vody beze srážek na těchto půdách a dostanete počet dní, po kterých začíná vláhový deficit.

Jste jedním z autorů portálu Intersucho, jak se vůbec stalo, že jste se tímto tématem začal zabývat a spolu s kolegy vás ho napadlo založit?

Na základě scénářů změny klimatu, které jsme měli k dispozici na konci devadesátých let, nebylo těžké identifikovat hlavní klimatická rizika pro 21. století. Že to bude právě sucho, naznačovaly všechny scénáře vývoje, které jsme měli k dispozici. Zpočátku jsme se mu věnovali formou vědeckých prací, protože na tento typ produktů musí jak Akademie věd, tak univerzita hledat finanční prostředky, které byly nutné nejen na vývoj, ale také pořízení nezbytých dat. Ty přinesly až projekty financované z rozpočtu EU. Posléze jsme se spojili s dalšími organizacemi, čímž vzniklo dodnes funkční partnerství. Další podněty k obsahu a podobě tohoto ryze praktického portálu přišly „ze spodu“, od lidí, kteří problém sucha pocítili na vlastní kůži jako první, a od počátku s námi spolupracují - od sedláků. Portál běží od roku 2012.

Co užitečného na něm mohou sedláci nalézt?

Okamžitý stav a minulý vývoj sucha na svém území. Systém je budován na 500 x 500 m rozlišení (25 ha), a lze v něm najít a vidět podrobné mapy všech okresů s hranicí katastrů. Součástí jsou detailní předpovědi sucha, půdní vlhkosti a dalších agrometeorologicky významných prvků. Předpovědi jsou na deset dní a nabízí odhad vývoje počasí pro ČR na základě pěti různých světových předpovědních center. Součástí je i dvouměsíční prognóza pravděpodobnosti dosažení normální či vyšší vlhkosti půdy. Lze se podívat i na sucho na Slovensku, kde provozujeme naprosto stejný monitoring, ale i na půdní vlhkost prakticky po celé Evropě. Zjistíte tak zda, jak a kdy sucho ohrožuje nejen naše sousedy, ale i přímou konkurenci.

Nabízíte sedlákům možnost se do monitoringu sucha zapojit, k čemu budou tato data využita?

Sucho monitorujeme pomocí výpočtu půdní vlhkosti, satelitu, který posuzuje kondici biomasy a třetím pilířem je pro nás zpětná vazba od uživatelů. V současné době se číslo aktivních zpravodajů blíží dvěma stům. Jejich data využíváme jako zpětnou vazbu na naše posouzení sucha a jeho dopadů prostřednictvím monitoringu půdní vlhkosti a družicí. Dále pro kontrolu a samotné vylepšení monitoringu, neboť mohou být regiony, kde např. náš model terénu, přes veškerou snahu, nemá zcela správně zadaný typ půdy apod. Každý zpravodaj má přístup ke svým dotazníkům a může sledovat vlastní historii hodnocení sucha. V případě, že nebude v systému 200, ale řekněme tisíc zpravodajů, dá se uvažovat o využití dat pro případné kompenzace dopadů sucha.

Jaké výhody zemědělcům zapojení do monitoringu přináší?

Každý registrovaný a současně aktivní zpravodaj má přístup k bonusovým předpovědím dalších meteorologických jevů ve formě map, ale hlavně dostává denně na e-mail aktuální lokální předpověď počasí (teploty vzduchu, srážek, rychlosti větru a vlhkosti vzduchu). Předpověď je po hodinách a umožňuje tak lepší organizaci denních prací. Upozorňuji však, že naší primární snahou je poskytovat relevantní informace o suchu a jeho dopadech, mít argumenty při řešení tohoto problému, a k tomu potřebujeme spolupráci našich sedláků. Víme, že jsou jich tisíce, co si na amatérské úrovni měří základní meteorologické údaje, zajímají se o agrometeorologii a pokud je dostaneme do tohoto systému, bude to ku prospěchu celé zemědělské, ale i krajinářské či hydrologické komunitě.

Jaké otázky je v případě spolupráce čekají a jak moc jsou odborně i časově náročné?

Otázky můžete vidět na http://www.intersucho.cz/cz/dotaznik/, kde jsou první čtyři směřovány na vlhkost půdy, dalších deset na dopady sucha na jednotlivé plodiny. Zpravodaj volí z odpovědí pouhým zakliknutím jedné z nich. Úkolem je obodovat 14 otázek o stavu půdní vlhkosti a dopadech sucha na plodiny, není to žádné dlouhé vypisování. Jde o pět až deset minut každé úterý, neboť v průběhu pondělí se na webu objeví nové mapy reprezentující nedělní stav sucha. Do systému se mohou zapojit i lesníci, ovocnáři a vinohradníci. Jen si musí vybrat na počátku v nabídce jiný typ dotazníku.

Data z portálu Intersucho by měla sloužit jako podkladový materiál pro vyplácení dotací na sucho, v jaké fázi se nyní tento návrh nachází?

Náměstek minstra zemědělství Jiří Šír zorganizoval letos v únoru v Bruselu setkání se členy příslušné komise EU, kde byly portál a metodika posuzování dopadů představeny. Nyní čekáme na reakci, zda námi navrhovanými postup bude akceptován, připomínkován či zamítnut. Každopádně je pozitivní, že se schůzky zúčastnili nejen zástupci ministerstva, ale i členové týmu Intersucha a především zástupci vedení zemědělských organizací.

Plánujete do budoucna spustit i nějaké další portály, které by se věnovaly vlivu změn klimatu na zemědělství a lesnictví?

Kromě portálu www.klimatickazmena.cz, který nabízí přehled vývoje klimatu a jeho dopadů na zemědělství, lesnictví, vodní režim, krajinu a klima dokončujeme portál na předpověď výnosů vybraných základních komodit rostlinné produkce a začínáme pracovat na dalším projektu směřujícím k posouzení komplexních agrometeorologických rizik včetně vybraných chorob a škůdců v prakticky využitelném rozlišení. Cílem bude nabídnout informace o vlivu aktuálního počasí a jeho krátkodobé předpovědi na vybrané operace v zemědělství.

„Systém velkých bloků se ukazuje na mnoha místech jako neudržitelný vzhledem k ochraně půdy.“

Co mohou sedláci udělat proto, aby se jich změna klimatu dotkla co nejméně a dokázali jí naopak do budoucna čelit co nejlépe?

Tak tato otázka je na celý rozhovor, ale je nutné mít především informace a v jejich intencích dodržovat opatření správné praxe. Ale ani to nestačí, je třeba mít aktuální informace pro rychlou reakci na okamžitou situaci. Zaběhlé modely chování, vinou variability klimatu, často nefungují, klima, a v jeho důsledku i počasí, se mění tak rychle, že jen historická zkušenost nestačí. Co fungovalo dříve, nemusí a často nebude účinkovat nyní. Zemědělci musí reagovat nejen na rozmary počasí, ale často i na velmi silnou erozi půdy, změny její struktury a zhutnění. Na střednědobý výhled bude nutná reakce formou změny technologií s cílem lépe hospodařit s vodu v půdě. Setí do mulče, strip till a minimalizace se budou hlavně v sušších oblastech stále více prosazovat. Velké opodstatnění má využití nových suchovzdorných (či vodu lépe využívajících) a mrazuvzdorných odrůd. Samostatnou, ale zásadní kapitolou, je trh a ceny komodit. Jejich vývoj často určuje charakter zemědělství.

Jaký je Váš názor na deseti až stohektarové výměry našich polí?

Pokud je to na svazích, tak eroze udělá své a je nutné reagovat např. pásovým hospodařením. Extrémů (včetně intenzivních srážek) bude přibývat, a pokud se jeden cm půdy tvoří 100 let, je jasné, jak to dopadne. Když se na povrchu půdy voda rozběhne, je již pozdě. Chápu, že jednou z hlavních překážek je technika používaná v ČR, která je těmto výměrám přizpůsobená. Velká pole rovná se velká mechanizace, vysoká efektivita práce, úspora nafty a času. Bohužel tyto výhody počátečního scelování překonaly negativní účinky eroze a utužení. Systém velkých bloků se ukazuje na mnoha místech jako neudržitelný vzhledem k ochraně půdy. A to nemluvím o charakteru krajiny a jeho mimoprodukční funkci.

Jaká je podle vás ideální výměra pole, která je ještě schopná lépe odolávat suchu?

V roce 2003 bylo takové sucho, že ani krajina našich sousedů v Rakousku, typická malými půdními bloky a velkou diverzitou krajiny rozmarům počasí neodolala. Obdobně v roce 2015. Pokud sucho překročí určitou intenzitu, není to o krajině ani hospodaření. Bez vody to prostě nejde. Proto nelze říci optimální velikost honu vůči suchu, spíše proti erozi. Pokud je pole na svahu a má více než 25-30 ha, mělo by mít v sobě vybudovány protierozní pásy či jiná podobná opatření. Dalším faktorem je půda a její stav, jak jsem uvedl v otázce tři. Je to zásadní faktor!

S oteplováním souvisí i vyšší výskyt dalších klimatických extrémů, běžný laik si všimne, že každou zimu máme méně a méně sněhu. Je možné, že u nás v budoucnu nastanou takové podmínky, že budeme moci mít například i dvě sklizně v jednom roce, nebo je to velké sci-fi?

Je to sci-fi. Průměrné scénáře počítají s oteplením do roku 2050 maximálně o +2 °C a do konce století o tři až čtyři stupně. Pozor! Základna, od které se to počítá je rok 1800 (pozn. jde o Pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015). Jeden stupeň máme již za sebou. Ostatně detaily jsou na www.klimatickazmena.cz  Tím, že zimy budou s nižší sněhovou pokrývkou, budou útočit holomrazy, jaro začne dříve, otevře se delší okno pro pozdní jarní mrazíky. Kromě toho nám hodně zimní vody odteče, protože v teplejší zimě budou srážky více kapalné a nezůstanou ve sněhové pokrývce. Rostliny ale také s dřívějším nástupem jara dříve vyčerpají vodu a bude hrozit pozdně jarní, ale hlavně letní sucho. Budeme rádi za jednu dobrou sklizeň. Ráz úspěšnosti ročníku bude určovat počasí a jeho extrémy. Budou se střídat roky, které budou bez extrémů (2014, 2016) a z pohledu sklizně vynikající, roky dobré, ale současně i špatné (plodiny s delší vegetační dobou - kukuřice, jablka, cukrová řepa, TTP) jako byl rok 2015, nebo vysloveně špatné (2017), kdy se bude ve velké části ČR kompenzovat snad 13 plodin bez ohledu na vegetační dobu.

„Ráz úspěšnosti ročníku bude určovat počasí a jeho extrémy“

Budou některé plodiny, které nepůjde do budoucna v některých oblastech ČR pěstovat?

Podmínky pěstování se mění, naše studie vymezující výrobní oblasti prokazuje, že jsou aktuálně již zcela jinde, než jsou tradičně vymezeny. Z pohledu efektivity bude přibývat rizikových plodin. Např. výsev kukuřice či ječmene jarního, zvláště na lehkých půdách v nižších nadmořských výškách, bude v budoucnu, dovolím si říci, velký risk. Zelenina, ovoce a chmel půjdou efektivně pěstovat prakticky jen pod kapkovou závlahou.

Je podle vás lepší orat nebo kypřit?

Nikdo, ani polní experimenty, neodpoví jednoznačně. Záleží na systému hospodaření (např. s živočišnou výrobou či bez), půdě, jejím druhu a typu, průběhu vlhkosti půdy a dalších faktorech, které nedovedeme na celou sezónu předpovědět (počasí). Co je jeden rok zisk, může být další rok prohra. Orba řeší problém posklizňových zbytků, utužení v ornici, mobilizuje živiny v organických vazbách, potlačuje řadu obtížných plevelů. Je však energeticky enormně náročná, poslání plní jen za příznivé půdní vlhkosti, vytváří se pod ní někdy zhutněný horizont a před setím ozimů je půdu třeba opět utužit. Dnes se prosazují kypřiče schopné provést nakypření bez obrácení ornice. Je to levnější, rychlejší, a tím i méně závislé na rozmarech počasí. Pokud v bezorebném systému dojde k rovnoměrnému zapravení posklizňových zbytků a orba se nahradí středním (15-20 cm) až hlubokým kypřením (30 cm), dá se říci, že se toto hospodaření vyrovná orbě. Na lehkých půdách neschopných udržet vodu se stále více prosazují minimalizační (bezorebné) technologie, neboť patří mezi tzv. „water-saving“ (vodu udržující) postupy.

Jak moc dokáže ovlivnit působení sucha na rostliny organické hnojení?

Do jisté míry nepřímo ano. Půda s organickou hmotou je více strukturní, lépe zadrží vodu a tím je odolnější k suchu. V okamžiku, kdy extrém trvá delší období, projeví se i tam, kde je dostatek organické hmoty. Bez vody to prostě nejde. Samozřejmě pozor na to, o jakou organickou hmotu jde, jak je snadno rozložitelná, či jak je aplikovaná. O pozitivech hnoje nemusíme diskutovat, ale kde ho při současném stavu živočišné výroby vzít? Digestát z bioplynek? Stále máme málo informací o jeho působení. Meziplodiny? V suchých oblastech často vezmou vodu pro hlavní plodinu.

„Klima se mění ve prospěch vyšších nadmořských výšek“

Bude podle vás do budoucna Haná stále jednou z nejproduktivnějších oblastí, nebo dojde k jejich přesunu do jiných částí České republiky?

Pěstitelský úspěch = kvalita půdy + klima + know-how zemědělců. Klima se mění ve prospěch vyšších nadmořských výšek. Například Vysočina bude mít i v blízké budoucnosti dostatek srážek, sněhovou pokrývku a vyšší teplotu, což bude tamním sedlákům nahrávat. Nárůst výnosového potenciálu v podobných oblastech poroste. V nižších polohách hrozí, že bude dominovat sucho, a proto naroste především význam kvality práce a rozhodování hospodářů. Změna agrotechnologií ve směru udržení vláhy je a bude nutností.

Spolupracujete v rámci monitoringu sucha i s ostatními zeměmi? Existuje vůbec nějaká prognóza, o kolik procent úrody bude lidstvo vlivem sucha a dalších extrémů ročně přicházet?

Monitoring běží naprosto stejně pro Slovensko (stačí na našem portálu kliknout vpravo nahoře na Slovensko), v jiné podobě i pro většinu Evropy (záložka vedle Slovenska). Naši uživatelé tak mohou vidět průběh sucha a vývoj vegetace u kolegů (současně i konkurentů). Hodně spolupracujeme se zeměmi na jih od nás, které mají zájem vybudovat obdobný monitoring včetně zapojení zpravodajů.

Co se týká dopadů sucha, víte, existují země (např. Kanada, Rusko), které ze změny klimatu budou i profitovat. Tam, kde je a bude dostatek vody, se pozitivně projeví oteplení i delší vegetační doba. Neznám prognózu, která by hodnotila sucho x výnos ve světě, ale doporučuji náš článek (Trnka, M. et al., 2014), který byl publikován v prestižním časopise Nature - climate change o dopadech agrometeorologických extrémů na pěstování pšenice ozimé v Evropě. (Pozn. Pokud zadáte do Google: Trnka, Nature climate change, je to první odkaz).

Jak jsou na tom v otázce sucha naše sousední země? Dokáží mu zemědělci, například díky jinému stylu hospodaření, odolávat lépe, nebo naopak hůře?

Jde o charakter krajiny. Je-li například v Rakousku průměrná výměra na „podnik“ (spíše rodinou farmu) do desítek hektarů, pak je krajina jiná. Stejně tak je odlišný i způsob hospodaření. Půda je v osobním vlastnictví, minimálně v pronájmu, a majitelé, kteří jsou současně uživateli, nedovolí její poškození (erozí apod.). Vztah k ní je často jiný než u nás, kdy se prodávají celé velké podniky a o takových operacích se uvažuje jako o jiných „investičních“ příležitostech. Budou je zpátky investovat do zemědělství, resp. krajiny? Či jde jen o byznys, kde získaný kapitál skončí mimo sektor? Ale zpět k suchu, opakuji, že při jeho vysokém stupni, neodolá žádný agrosystém.

„Efektivita využití vody se odráží od toho, kdo ji má v rukou, jaké jsou zákony a zájem státu.“

Existují nějaké země, z nichž bychom si v hospodaření s vodou měli vzít příklad a mohli bychom se od nich učit?

Ukázkovým příkladem je Izrael. Tam je voda státním zájmem. Žádné soukromé společnosti s ní nemohou podnikat. Měl jsem to štěstí poznat jejich zemědělství už na počátku své odborné dráhy, a to z první ruky během dlouhodobého pobytu. I pouštní oblasti využívající, stejně jako v úrodném údolí řeky Jordánu, systém kapkových závlah. Jejich efektivita je však někde jinde než u nás. Nutno ale říci, že nemáme tak dlouhou vegetační sezónu jako oni. Jejich přístup k produkci vlastních potravin je obdivuhodný. Systém agrometeorologického poradenství, podpora státu, to vše je na špičkové úrovni a bylo tomu tak už v devadesátých letech. Důvodem je však i jejich politická situace. Nemohou si dovolit, aby nevyprodukovali dostatek potravin pro své obyvatelstvo. Být závislí na dovozu by v dané oblasti znamenalo pro tento stát obrovské riziko. O pitné vodě to platí dvojnásob. Učit bychom se měli právě efektivitu využití vody. Ale to se odráží od toho, kdo ji má v rukou, jaké jsou zákony a zájem státu.

Jaká opatření budou pro zamezení dopadů sucha do budoucna nevyhnutelná?

Musí se změnit krajina, přizpůsobit agrotechnologie i portfolio odrůd. Jde o toto desatero:

  • Opatření první – osevní postupy. Vraťme se k osevním postupům. Jak lehce se to řekne. Vzpomínáte na léta strávená na střední či vysoké škole, kde jste slyšeli, jak je i z pohledu zadržení vody důležité střídání plodin? A jaké jsou jeho správné zásady? Všichni to víme! Ale proč pěstovat něco, když to neprodám? Vždyť každý farmář je podnikatelem, který musí uživit rodinu a své zaměstnance. Přece nebudu pěstovat jeteloviny, když zájem na trhu je téměř nulový. Ano, destrukce osevních postupů a absence pro půdu zlepšujících plodin jsou současným rysem našeho zemědělství a také jednou z nejvýznamnějších příčin neschopnosti půdy zadržet vodu.

  • Opatření druhé – organická hmota. Ekonomicky nevýhodnou živočišnou výrobu opustila velká část zemědělců, a tím se snížila produkce organických hnojiv a především zastoupení tzv. zlepšujících plodin jako jsou právě jeteloviny. Nejsou-li potřeba krmiva, mění se skladba pěstovaných plodin, která se omezila na několik málo komerčně zajímavých rostlin, často pěstovaných na nepotravinářské účely. Vytvoření podmínek pro ziskovou živočišnou výrobu je počátek nápravy všeho!

  • Opatření třetí – zadržení vody v nádržích. Často slýcháme, že je potřeba více nádrží, respektive přehrad. Je to správný přístup? Má odpověď je ano, ale… Jsou to sekundární opatření, co zadrží vodu, která bude k dispozici v případě sucha a půjde využít například pro udržení závlah. Zvýšení kapacity nádrží je zásadní a strategické rozhodnutí pro společnost jako celek, pro většinu zemědělců je však klíčové zabránit tomu, aby jim voda z polí (v suchém roce) odtekla a vzala si s sebou ornici, která by zmíněné nádrže zanesla. Srážková voda přece musí v maximálním množství zůstat v místě, kam dopadne.

    • Opatření čtvrté – rybníky, suché poldry a mokřady. Další, často diskutovaný fakt, je obnova rybníků. V minulosti jich bylo v naší krajině mnohem více. I když vždy nešlo jen o zadržení vody, ale třeba o zdroj energie pro mlýny. Tento způsob renovace vody v naší krajině má v některých lokalitách své místo. Suché poldry jsou vybudované prolákliny v krajině, které jsou schopné zachytit velkou vodu a v době mimo povodní jsou porostlé vegetací a slouží například jako louky. Drahá, ale velmi efektivní a přírodě blízká opatření! A mokřady? Slouží jako významný krajinný prvek, místo zvyšující biodiverzitu, pro zlepšení mikroklimatu, ale ne pro zadržení vody. Představte si nasáklou houbu. Kolik asi zadrží nově do ní přitékající vody?

    • Opatření páté – závlahy. Po roce 1990 došlo k privatizaci závlahových soustav, což nebyl uvážený krok. Pokud noví vlastníci závlahy nevyužívali, došlo rychle k jejich rozpadu. Řada zbývajících funkčních je na hranici životnosti. Uvidíme, jak jsou nové připravované dotační tituly na jejich rekonstrukci dobře nastaveny a zda umožní jejich renovaci.

    • Opatření šesté – šlechtění, nové odrůdy, plodiny. Těžko hovořit o suchovzdorných odrůdách, lépe snad o těch, co umí lépe zhodnotit vodu. Na ně se zaměřují šlechtitelé na univerzitách, výzkumných ústavech, ale i v soukromých firmách. Tyto nové genotypy jsou součástí komplexních technologií. Sázka na ně by mohla částečně eliminovat problémy se suchem. Portfolio plodin zůstane stejné, možná se více prosadí suchovzdorný čirok či proso. Ale cesta je v nových odrůdách.

        • Opatření sedmé – omezení zhutnění a eroze. V současné době je utuženo asi 50 % orné půdy. Příčinou je vjezd techniky na vlhké pozemky. Tento problém má několik dopadů, především narušení vodního režimu půdy a zabránění odtoku do větších hloubek, přesycení vodou vytváří dobře známé jarní laguny po roztátí sněhové pokrývky či intenzivních jarních dešťů. Obdobně je asi 50 % půdy ohroženo erozí. Na mnoha místech musí dojít k stabilizaci drah soustředěného odtoku zatravněním nebo jiným obdobně účinným způsobem. Proto by měly být aplikovány principy vrstevnicového obdělávání, budovány zasakovací pásy, na svazích uplatňováno pásové střídání plodin, je třeba více využívat setí do krycí plodiny či meziplodiny.Každé opatření má své, ale… Například u meziplodin ve vysloveně suchých oblastech jde o otázku konkrétní sezóny. Rostliny přece také potřebují vodu, která může výrazně chybět hlavní plodině. A při zakládání porostu meziplodiny se naruší půda a výrazně vzrůstá fyzikální výpar z půdy. V suchém roce nejsou proto žádnou výhrou. 

        • Opatření osmé – omezit zábor orné půdy – k tomu jen pár čísel. V roce 2015 byl u nás podíl zastavěné půdy 10,6 % a meziročně roste o 0,4 %, Každý den je to zhruba 15 hektarů = 10 fotbalových hřišť = tři Václavská náměstí. Hlavně okolo velkých měst a dálnic. Od roku 1927 ubylo z území dnešní ČR celkem 851 tisíc hektarů zemědělské půdy, tedy více než pětina. Rychlost zastavování se navíc neustále zvyšuje. Tato plocha už poté neumí zadržet vodu, ba naopak často má efekt střechy, kdy ji koncentruje do drah soustředěného odtoku s erozními dopady.

        • Opatření deváté – vzdělávání. Jako učitel na Mendelově univerzitě v Brně problematiku vody v krajině „vtloukám“ do dalších a dalších ročníků. A nejsem sám. Do tohoto bodu lze započítat i nástroje monitoringu a včasné výstrahy. Ten, který je zaměřen na zemědělce, byl představen v předchozích otázkách, a lze ho najít na www.intersucho.cz. Sám jsem přesvědčen, že efektivní využití předpovědí, které máme k dispozici, spolu s pružnou a variantní agrotechnikou počítající s tím, že každý ročník může být jiný, dává podniku šanci snížit škody způsobené suchem o pětinu i polovinu. A to není málo!

        • Opatření desáté – pojištění - sice nezadrží vodu v krajině, přesto se z pohledu ekonomického jedná o využitelný nástroj. Klasické komerční pojištění však až na minoritní výjimky neobsahuje kolonku sucho. Důvod je jednoduchý. Škody způsobené suchem na polních plodinách v roce 2015 byly Agrární komorou odhadnuty na cca tři miliardy korun, což asi třikrát převyšuje celkový roční obrat v zemědělském pojištění. V roce 2017 způsobilo ztráty ještě vyšší, proto je to pro pojišťovny velmi rizikový produkt. I z tohoto důvodu se opět oživila idea Fondu těžko pojistitelných rizik, který by měl na principu solidarity kompenzovat škody suchem a dopady srážek v době sklizně.

        Máte už nějaké odhady, jak se bude sucho vyvíjet v letošním roce?

        Předpověď počasí s dostatečnou spolehlivostí (nad 85 %) je v ČR na pět, často jen na tři dny. Nikdo nemůže vědět, jaký bude celý ročník. Přesto existují dlouhodobé odhady, a i my pro naše zemědělce vydáváme prognózu sucha vždy až na dva měsíce (naleznete na www.intersucho.cz v části předpovědi), která vymezuje pravděpodobnost dosažení normální a vyšší půdní vlhkosti, pokud by bylo (!) průměrné (bereme průměr z období 1961-2010) počasí. V roce 2015 naše březnová prognóza ukázala, že na jižní Moravě je pravděpodobnost obvyklého nasycení půdy jen kolem pěti procent. Jak to dopadlo, víme – kukuřice byla po kolena, tristně vypadaly i další plodiny s delší vegetační dobou. Zamyslel bych se, na základě této včasné informace, zda do těchto porostů vůbec investovat, a to zvláště na lehkých půdách.

        Jak se z pohledu odborníka na změnu klimatu díváte na agrolesnické systémyNení to můj obor. Vím, že se prosazuje asi v nejlepším zemědělství na světě, ve Francii, ale i v Číně. Snaží se řešit problém zadržení vody, větrné i vodní eroze. Rozhodně jsou to udržitelnější systémy než naše současné velkoplošné zemědělství. Jejich využití u nás je omezeno nejen tím, že nemají historii, tedy důvěru, ale opět narazíme na problém pronajatých pozemků, a také na nekonečně omezující zákony, kdy na řadě pozemků s vysokou bonitou je tento systém legislativně skoro vyloučen.

        „Procházíme nejsušším obdobím za posledních pět set let“

        O tvrdých dopadech sucha na zemědělství se píše i v historických kronikách, dalo by se tedy říci, že se tento fenomén vyskytuje v pravidelných cyklech, nebo nás bude v dalších letech trápit častěji a častěji?

        Extrémní sucha byla vždy. V dávné i nedávné historii byla většinou způsobena extrémním nedostatkem srážek. V posledních letech jsou ročníky, kdy srážky jsou normální, ale sucho se i přesto objevuje. Není to tím, že je tepleji? A že naše krajina ztratila schopnost zachytit vodu? Doporučuji knihu Sucho v českých zemích – minulost, současnost a budoucnost (celá kniha ke stažení v aktualitách na www.intersucho.cz), ve které je mimo jiné konstatováno, že procházíme nejsušším obdobím za posledních 500 let. Podle všech klimatických scénářů se epizody sucha budou vyskytovat bohužel častěji. Stačí si projít výhledy a scénáře v mapové podobě na www.klimatickazmena.cz.

        Který rok byl od té doby, co se v Českých zemích měří, vůbec nejsušší?

        Z pohledu srážek byly výjimečně podprůměrné roky 1947, 1953, 1983 či 2003. Podíváme-li se hlouběji do minulosti, pak to byla 60. léta 19. století. Z hlediska propadů zemědělské produkce např. 1947, 2003, 2015 a na Moravě rok 2012. Hydrologické sucho dokumentují na řekách tzv. „hladové kameny“, a šlo třeba o roky 1790, 1842, 1868, 1904, 1983, 2015. A socio-ekomomické sucho? To největší bylo asi v roce 1947, kdy bylo posledním impulzem k vybudování nebo dobudování soustav nádrží na hlavních tocích v ČR. Naše společnost přes všechny klimatické či politické turbulence bohatne a ekonomicky je na tom velmi dobře. Proto jsou dopady sucha přímo úměrné času, zvyšují se s ním. Jde nejen o cenu, co za dopady zaplatíme, ale i náklady na pojištění či kompenzace státu.

        Myslíte si, že kdyby na týden došla voda, uvědomili by si lidé její cenu a začalo by se u nás něco měnit k lepšímu?

        Rozhodně. Probudila by se i ta konzumní část společnosti. Po mnoha letech, co se vodou v krajině zabývám, jsem došel k názoru, že je problém často řešen, až lidově přeroste přes hlavu, až se vše zhroutí. Například spadne jeden most a velmi brzy se zjistí, že další desítky jsou v havarijním stavu. Okamžitě přichází zájem, reakce, investice, náprava. Varování vědců dopředu často nepřináší kýžený efekt, proto musí pomoci politici či odborníci na politických pozicích.

         „Co mi chybí, jsou však varování a kroky směrem do budoucnosti, ale možná čekáme na opravdu silnou epizodu sucha.“

        Domníváte se, že stát informuje občany o klimatických problémech dostatečně, nebo by pro to mohl udělat mnohem více? Pokud ano, máte nějaký příklad?

        Velkou „informační“ práci odvedl předchozí prezident, i díky němu si této problematiky začala veřejnost všímat, mnohdy hodnotit a dávat si dohromady souvislosti a dopady změny klimatu v běžném životě. Ti, kteří vidí a přemýšlejí, či jsou přímo v krajině zainteresováni, či jim není alespoň lhostejná, tak vidí, že sníh pro lyžování většinou vyrábíme, pozorují nárůst invazivních organismů, úbytek vody povrchové i podzemní atd. Obecně platí, že stát rozhodně dělá, co musí, tedy informuje přiměřeně tomu, čemu se mimo jiné musel zavázat v Bruselu, k čemu ho dotlačí dopady extrémních případů a voliči. To je přirozené. Co mně chybí, jsou však varování a kroky směrem do budoucnosti, ale možná čekáme na opravdu silnou epizodu sucha.

        Hrozí, že v budoucích dvaceti letech budeme nuceni zavlažovat i běžné zemědělské plodiny, u kterých to nyní není třeba?

        Nehrozí. Ale ne z důvodu, že by to nebylo potřeba. Právě naopak, ale v době, kdy bychom potřebovali vodu na závlahu, nebude žádná k dispozici. Velkoplošné závlahy nejsou budoucností. Kapkové pro speciální plodiny (ovoce, zelenina, chmel, snad rané brambory) rozhodně ano. Na závlahy plodin na větších výměrách nebude dost vody, alespoň se současnými zdroji a v těch oblastech, kde byly závlahové systémy v minulosti budovány.

        Jaká opatření pro zadržení vody v krajině považujete osobně za nejefektivnější? 

        Pokud pominu výše zmíněné desatero, je to o opatřeních vedoucích ke kvalitní strukturní půdě s organickou hmotou, bez zhutnění, s dobrou infiltrací, s omezeným odtokem vody. A to vše doplněné o technickou infrastrukturu pro disponibilní zdroje vody a přírodě blízká opatření, která zase do říčních niv a do krajiny vrací život. Žádné z těch opatření není samospásné a samo o sobě problém sucha a všech jeho podob nevyřeší. Vše musí fungovat v komplexu. Vybírat z nich jedno, které se zdá být nejvíce přijatelné, se může ukázat jako největší omyl, až sucho opět udeří.

        Chci se stát jedním ze zpravodajů a získat výhody. Jak na to?

        1. Otevřu si stránky www.intersucho.cz.

        2. V pravém dolním rohu kliknu na „Sbírejte s námi data“.

        3. Otevře se mi stránka, na které vyplním základní údaje, v kolonce oblast hospodaření vyberu ze zemědělství, ovocnářství a vinařství nebo lesnictví

        4. Vyplním deset jednoduchých otázek 

        5. Dotazník odešlu kliknutím na tlačítko „Odeslat dotazník“.

        6. Tímto krokem bude provedena registrace, do mailu mi přijde uživatelské jméno a heslo, díky němuž se budu v následujících týdnech moci přihlásit na svůj uživatelský účet a jednou týdně vyplnit dotazník (14 otázek) podle aktuálního stavu na polích.

        7. Pokud budu chtít sdělit cokoliv navíc, je možné využít „Pole pro komentáře“.

        8. A to je vše! Všechny odpovědi jsou poté zpracovány do mapy a publikovány v záložce „Sucho v okresech“.

        Co získám?

        Pomohu ke sběru a porovnání dat, bude mi zpřístupněna rozšířená detailní předpověď sucha až na deset následujících dní aktualizovaná každých 24 hodin. Denně budu na e-mail dostávat aktuální lokální předpověď počasí (teploty vzduchu, srážek, rychlosti větru a vlhkosti vzduchu). Předpověď je po hodinách a umožňuje tak lepší organizaci denních prací. A to vše za pět až deset minut času týdně!

        Závěrem bych autorovi ráda poděkovala za rozhovor a popřála hodně štěstí v dalším výzkumu a práci.

        text: Zdeněk Žalud, zpracovala: Pavlína Rejchrtová

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info