STRES V ČESKÉ REPUBLICE: SROVNÁNÍ LET 1996 A 1999

stress in the czech republic: comparison of the years 1996 and 1999

Zdeňka Pechačová, Jiří Hradecký, Joseph Hraba, Frederick O. Lorenz

Adresa autorů:

Česká zemědělská univerzita, Praha

Iowa State University

Anotace:

V souvislosti s ekonomickými změnami v České republice po roce 1989, byly v roce 1995 zjištěny důsledky ekonomického tlaku ve formě symptomů distresu. Distres byl měřen čtyřmi dimenzemi Derogatisovy symptomatologické škály SCL-90 (deprese, anxieta, hostilita, somatizace). Finanční problémy, negativní sociální události a zranitelnost vůči stresu (úroveň sociální podpory a sebekontroly) byly zkoumanými stresory 1995. Soubor byl tvořen 740 (711) domácnostmi. Příspěvek porovnává symptomy distresu v roce 1996 a 1999 u žen a u mužů a rovněž obsahuje srovnání městské a rurální populace. Byly zjištěny signifikantní rozdíly mezi muži a ženami v anxietě - vyšší u žen a u obou pohlaví je vyšší v roce 1999 než v roce 1996. Obdobné výsledky jsou u dalších symptomů distresu. Nebyl nalezen signifikantní rozdíl v žádném symptomu distresu mezi městskými a venkovskými muži a ženami.

Summary:

In the course of economic change in the Czech Republic was found in 1995 that economic strain has greater effect on the symptoms of distress of men and women. Stressors were measured by: financial problems, negative network events (family, friends, job problems).

Vulnerability measured by social support and mastery (Pearlin, 1981).

In contribution are explored the measures of model stress-distress in 1996 and 1999. The data from 1996 and 1999 are compared for women and men and according to residence (rural and urban population). The sample was created as representative of the Czech Republic; includes 740 (711) households. The significant differences between men and women were found in anxiety - higher than in 1996. The similar results are also in other symptoms of distress. There das not exist significant difference in any symptoms of distress between urban and rural men and women.

Klíčová slova:

stres-distres, negativní události, zranitelnost vůči stresu

Key words:

stress, distress, negative events, vulnerability

Od začátku devadesátých let probíhají v České republice v důsledku politických, ekonomických a společenských změn na makro-úrovni výrazné změny ve společnosti. Sociální a ekonomické rozdíly mění systém sociální nerovnosti, kdy se vytváří vrstva bohatých a na druhé straně vrstva chudých. Výsledky studie (Pechačová, Hraba, Hradecký, Lorenz, 1996) potvrdily, že ekonomický tlak, který vznikl v průběhu změn v České republice, měl větší vliv na úroveň symptomů distresu v roce 1995 u mužů i žen. Městské i venkovské ženy měly vyšší úroveň distresu než muži, na rozdíl od Spojených států nebyl v České republice nalezen model stres-distres, kdy jsou muži stresováni negativními ekonomickými a finančními problémy (stresory 1994) a ženy sítí negativních sociálních vztahů (stresory 1994). Nebyly prokázány signifikantní rozdíly v symptomech distresu mezi městskou a venkovskou populací. Muži a ženy z města vypovídali o větších problémech v zaměstnání a finančních problémech než obě pohlaví na venkově, nicméně tyto rozdíly nebyly signifikantní. Úrovně sociální podpory a sebekontroly (zranitelnost vůči stresu) byly na srovnatelné úrovni. Rovněž byl prokázán signifikantní vliv sebekontroly jako faktor redukující symptomy u obou subsouborů kromě hostility.

Následující dotazníkové šetření probíhalo v roce 1996 a 1999. Obsahem tohoto příspěvku je srovnávání symptomů distresu v roce 1996 a 1999. Vzhledem k tomu, že nebyl proveden průzkum v roce 1998, nemůžeme zkoumat závislosti mezi symptomy distresu 1999 a stresory 1998 (negativní události), sociální podporu a sebekontrolu. Předmětem našeho zájmu bylo rovněž testování závislostí mezi symptomy distresu 1996 a stresory, sociální podporou a sebekontrolou v roce 1995.

Hypotézy

Podstatné změny v národním hospodářství, které měly zřetelný vliv na životní úroveň obyvatel České republiky (Pechačová, Hraba, 1991), začaly v roce 1991. Preliminární studie (1991) i výzkum v období 1994 - 1996 prokázaly vliv na životní pohodu populace v ČR. Vzhledem k podstatným změnám v ekonomické i politické sféře po roce 1996, předpokládáme i změny v životní spokojenosti obyvatel. Na základě předešlých výsledků našeho longitudinálního výzkumu lze očekávat naplnění těchto hypotéz.

1. Rozdíly v distresu mezi pohlavími (1996, 1999): ženy budou vykazovat více symptomů distresu než muži.

1. U obou pohlaví žijících na venkově bude vyšší úroveň distresu než u mužů a žen žijících ve městě (1996, 1999).

2. Rozdíly v závislostech mezi jednotlivými stresory a psychologickými zdroji (1995) s dimenzemi distresu (1996): tyto hodnoty budou vyšší než výsledky získané studií v roce 1995; distres u žen byl ovlivňován negativními sociálními a finančními událostmi ve stejné míře jako u mužů. U obou pohlaví městské a venkovské populace bude distres redukován sociální podporou a sebekontrolou. Podkladem pro tyto hypotézy jsou výsledky studie 1990 - 1991 a studie 1994 - 1995 (Hraba, Pechačová, Lorenz, 1994, 96).

Metody

Soubor

Soubor 740 domácností z České republiky byl v roce 1994 vybrán ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. V průběhu rozhovorů koncem roku 1993 zprostředkoval ČSÚ informování respondentů o cílech a postupech našeho výzkumu a rodiny byly požádány o spoluúčast. Účast ve výzkumu potvrdili účastníci podpisem. Náhodně vybraný soubor 774 rodin tvořily dva podsoubory se stejným počtem účastníků z venkova (obce do 5000 obyvatel) a z měst. V zimě počátkem roku 1994 byly těmto rodinám zaslány dotazníky a 740 rodin (96 %) vrátilo dotazníky vyplněné. První vlna zahrnovala 577 manželských párů, 146 samostatných žen a 17 samostatných mužů. Druhé vlny v roce 1995 se zúčastnilo 546 manželských dvojic, 139 samotných žen a 16 samotných mužů, třetího šetření v roce 1996 525 dvojic, 128 žen a 13 mužů. Posledního šetření v roce 1999 se zúčastnilo 621 domácností, které zahrnovaly 479 manželských párů, 124 jednočlenných domácností - žen a 18 jednočlenných domácností zastoupenými muži. Návratnost dotazníků v roce 1999 byla 92,13 %. Vyplňování dotazníků s více než šesti sty položkami bylo honorováno. Soubor tvořilo 54,82 % žen a 45,18 % mužů. 78 % respondentů je ve věkovém intervalu 19 - 55 let a 22 % v intervalu 56 - 84 let. Složení souboru podle nejdelšího dosaženého vzdělání: 5,77 % respondentů má základní vzdělání, 23,92 % vychodilo odborné učiliště, 47,38 % vystudovalo střední odbornou školu, gymnázium absolvovalo 9,95 %, vysokoškolské vzdělání má 12,76 % a 0,23 % respondentů získalo vědeckou hodnost. 49,45 % žije v rodinném domku, 22,91 % v družstevním bytě, 20,27 % v nájemním bytě, 7,37 % respondentů bydlí jinde.

Proměnné

Distres v letech 1996 a 1999 byl měřen Derogatisovou symptomatologickou škálou (1983) SCL 90, a to čtyřmi dimenzemi - depresí, anxietou, hostilitou a somatizací. Symptomy deprese byly hodnoceny třinácti položkami, např. ztráta sexuálního zájmu, nízká úroveň energie, myšlenky na sebevraždu, pocit bezvýchodnosti a obav, beznaděj, pocit bezcennosti. Odpovědi byly zaznamenávány na pětistupňové škále od vůbec ne (0) po velmi silně (4). Realiabilita deprese byla alpha = 0,87. Dimenze hostilita (1996, 1999) obsahovala šest položek, které zjišťovaly např. pocity snadného popuzení, podráždění, nutkání někomu nebo něčemu ublížit, atd. Realiabilita škály byla alpha = 0,71.

Anxieta (1996, 1999) byla měřena deseti položkami, které zjišťovaly symptomy anxiety otázkami např. na pocit vnitřního roztřesení; pocit náhlé bezdůvodné paniky; pocit strachu; bušení srdce; pocit napětí; pocitu, že se něco špatného přihodí, atd. Respondenti opět volili odpovědi na pětistupňové škále (0-4). Škála byla reliabilní (alpha = 0,81). Somatizace (1996, 1999) byla měřena rovněž částí škály SCL-90, a to dvanácti otázkami, např. zjišťování symptomů jako jsou bolesti hlavy, slabost, bolesti srdce a hrudi, bolesti zad, svalů, potíže s dýcháním atd. Reliabilita stupnice somatizace byla alpha = 0,83.

Stresory v roce 1995. Problémy v zaměstnání v roce 1995 zjišťovalo pět otázek. Problémy se týkaly změn dosavadního zaměstnání za horší, neshod s nadřízeným, snížení platu, výpovědi z pracovního místa, dlouhodobější nezaměstnanosti. Finanční problémy v roce 1995 zjišťovala škála s pěti položkami: strádání a finanční ztráty, výrazné snížení rodinných úspor v důsledku finančních problémů, prodej majetku na pokrytí dluhů, prodej majetku kvůli nízkému zisku a zanechání podnikání v zemědělství či jiných oborech z důvodů finančních problémů. Negativní sociální události prožité v roce 1995 byly zjišťovány jedenácti položkami (5 otázek - negativní události s přáteli, šest otázek - negativní události v rodině¨, např.: přátelé se odstěhovali, rozchod s nejbližším přítelem, zranění přítele, apod. Zranitelnost vůči stresu: sociální podpora byla zjišťována Interpersonal Social Evaluation List (Cohen, Hoberman, 1983). Dotazník měří přijímání sociální podpory od druhých, vypovídá o materiální podpoře od ostatních a pocitu sounáležitosti. Respondenti odpovídali na otázky typu: zda mají někoho, koho mohou požádat o radu nebo řešení osobních problémů; zda je v jejich okolí někdo, kdo jim pomůže s opravami v domácnosti nebo je dovede k lékaři nebo zda je někdo, s kým si mohou popovídat, když se cítí osamoceni. Stupnice zahrnovala 17 položek se čtyřstupňovou škálou odpovědí. Pocit sebekontroly a sebehodnocení byly zjišťovány Pearlinovým dotazníkem (1981), tvořeným sedmi položkami. Respondenti zaškrtávali odpovědi na pětistupňové škále od rozhodně souhlasím po rozhodně nesouhlasím. Výzkumy prokázaly, že pokud jsou sociální podpora a sebekontrola nízké, lidé jsou vůči stresu zranitelnější.

17,1 % respondentů mělo v roce 1995 problémy v zaměstnání (15,45 % mužů a 16 % žen z města; 18,2 % mužů a 18,6 % žen z venkova). Finanční problémy v tomto roce mělo 23,5 % respondentů (22,75 % městské populace, 24,1 % venkovské populace). 63,9 % respondentů prožilo negativní události (64,8 % městské populace, 63,1 % populace z venkova).

Výsledky

Rozdíly v distresu mezi pohlavími - srovnání let 1996 a 1999. Mezi muži a ženami existují signifikantní rozdíly v jednotlivých symptomech distresu. Anxieta je výrazně vyšší u žen než mužů v roce 1996 a u obou pohlaví je vyšší v roce 1999 než v roce 1996. Rozdíly jsou potvrzeny t-testem na 5 % hladině významnosti. Obdobné výsledky byly nalezeny u dalších symptomů distresu deprese, hostility i somatizace. První hypotéza byla potvrzena. V roce 1999 byly hodnoty symptomů distresu signifikantně vyšší než v roce 1996 a byly rovněž potvrzeny rozdíly mezi muži a ženami.

Rozdíly v distresu mezi městskými a venkovskými muži a ženami . Nebyl nalezen signifikantní rozdíl v žádném symptomu distresu mezi subsoubory pohlaví žijící ve městě nebo na venkově v letech 1996 a 1999. Vyšší hodnoty somatizace vykazovali muži i ženy z venkova jak v roce 1996 tak v roce 1999. Hodnoty všech symptomů distresu byly v roce 1999 vyšší než v roce 1996. Výsledky šetření v roce 1996 ukazují tabulky 1 - 4.

Tab. 1 Průměry a směrodatné odchylky distresu (1999) u mužů a žen z měst v ČR

Tab. 2 Průměry a směrodatné odchylky distresu (1999) u mužů a žen z venkova v ČR

Tab. 3 Průměry a směrodatné odchylky distresu (1999) u mužů v ČR

Tab 4 Průměry a směrodatné odchylky distresu (1999) u žen v ČR

Rozdíly v závislostech mezi jednotlivými stresory a psychologickými zdroji 1995 s dimenzemi distresu 1996. Předpokládali jsme, že ve srovnání s výsledky studie v roce 1995 budou tyto hodnoty vyšší v roce 1996. Jedná se o vnímání stresu a zranitelnosti vůči němu. V roce 1996 muži i ženy z města měli více finančních problémů než muži a ženy na venkově; jak u mužů i u žen z města byly větší problémy co se týče negativních událostí v rodině. Srovnáme-li míru finančních problémů v zaměstnání mezi muži a ženami nenalezneme podstatné rozdíly. Ženy celého souboru vypovídají o vyšší míře negativních rodinných událostí a problémech s přáteli než muži. Nalezené rozdíly nejsou signifikantní. Oba subsoubory mají srovnatelnou úroveň sociální podpory. Hodnoty průměrů stresorů i hodnoty sociální podpory a sebekontroly jsou v šetření z roku 1996 vyšší než v roce 1995.

Diskuse

Výsledky naší studie v letech 1996, 1999 potvrdily, že ekonomický tlak, který vznikl v průběhu společenských a ekonomických změn v České republice, měl větší vliv na úroveň symptomů distresu u mužů i žen. Městské i venkovské ženy v roce 1996, 1999 měly vyšší úroveň distresu než muži (obdobně jako v roce 1995). Obdobně jako v roce 1995 ani v letech 1996 a 1999 nebyly prokázány signifikantní rozdíly v symptomech distresu mezi městskou a venkovskou populací, jak jsme očekávali. Námi stanovená hypotéza vycházela ze skutečnosti většího tlaku změn v zemědělství na adaptaci venkovské populace (změna vlastnictví, velikost a struktura zemědělství, nové ekonomické podmínky, adaptace na vstup do EU, snižování či absence dotací, útlum zemědělské výroby v některých oblastech republiky apod.). V roce 1996 byl rovněž prokázán signifikantní vliv sebekontroly a sociální podpory jako faktorů redukujících symptomy distresu u obou subsouborů, kromě závislosti sociální podpory a hostility u žen z města i z venkova. Prokazatelné rozdíly v symptomech distresu mezi roky 1996 a 1999 potvrzují zhoršování ekonomické, politické i společenské situace v zemi.

Literatura:

Aneshensel, C.S., 1992: Social stress: theory and research. Annual Review of Sociology, 18, 15-32

Cohen, S., Wills, T.A., 1985: Stress, social support and the buffering hypothesis, Psychological Bulletin, 98, 310-357

Derogatis, L.R., 1983: SCL-90-R: Administration, scoring and procedures Manual II., Townson, MD: Psychometric Research

Hraba, J., Lorenz, F., Pechačová, Z., 1994: Stres a jeho důsledky u mužů a žen v období transformace české společnosti, Zemědělská ekonomika, 40, 1994, 8, 667-688

Pechačová, Z., Hraba, J., Lorenz, F. O., 1993: Vliv ekonomických změn v České republice na duševní zdraví populace, Sborník z konference PEF ČZU, Praha, s. 158 - 163

Pechačová, Z., Hraba, J., 1991: Některé předběžné výsledky z výzkumné studie: Dopady transformace československé ekonomiky na rodiny v ČR za rok 1990, Sborník ze semináře Masarykovy sociologické společnosti ČSAV, Kosova Hora, Praha, s- 75 - 87

Thoits, P.A., 1983: Dimensions of life events that influence psychological distress: An evaluation and synthesis of the literature, In Howard B.