Strategie pro předvstupní období pro komodity: obiloviny, olejni

Strategie pro předvstupní období v komoditách obiloviny, olejniny, bramborový škrob a sušená krmiva.

1. Popis podmínek za kterých je tento materiál zpracován

Tato zpráva vychází ze současného stavu Společné zemědělské politiky a z reformy Agenda 2000. Tato reforma navrhuje snížení intervenčních cen u obilovin a částečnou kompenzaci tohoto snížení navýšením kompenzačních plateb. Současně se postupně snižuje výše kompenzační platby u olejnin na úroveň obilnin (od roku 2003). Nicméně základní nástroje politiky v tomto sektoru (existence intervenčních nákupů, přímých - kompenzačních - plateb včetně konceptu základních ploch a celní opatření) se prakticky nemění a lze předpokládat jejich existenci i v okamžiku vstupu ČR do EU i když pravděpodobně rozsah intervencí do té doby poklesne.

Dosud není vyjasněn přístup Komise k asociovaným zemím v otázce přímých plateb, tyto země je však budou s největší pravděpodobností nárokovat v plné výši. Proto se předpokládá, že plochy komodit budou omezeny stanovenou základní plochou pro ČR. Není vyloučena možnost dalších reforem Společné zemědělské politiky okolo roku 2003, s touto variantou však tato zpráva zatím nemůže počítat.

V důsledku sjednocení výše přímé platby pro pěstitele obilnin a olejnin se předpokládá, že dojde ke zrušení dosavadních limitů pěstitelských ploch olejnin v rámci dohody Blair House.

Vychází se ze zachování existence podpory výrobcům bramborového škrobu na základě kvotace. Bez finanční podpory by totiž produkce bramborového škrobu byla jen těžko realizovatelná, proto i v budoucnu bude bramborový škrob s velkou pravděpodobností předmětem omezení produkce a zvláštních podpor.

V případě sušených krmiv se vychází ze současné existence podpor pro výrobce úsušků dle příslušných nařízení EU. Agenda 2000 nepředpokládá žádné změny v této oblasti.

Česká republika je výrazně omezena ve svém manévrovacím prostoru mezinárodními dohodami, zejména Asociační dohodou s EU a dohodou v rámci WTO. Po dobu nového kola jednání WTO, které bude zřejmě probíhat několik let, je nutné počítat s výší závazků platných pro rok 2000. Současně je nepravděpodobné, že by se ČR podařilo vyjednat vyšší úroveň celní ochrany než je stanovena dosud, nicméně snahou ČR by mělo být dosažení vyšších objemů exportních subvencí a jejich přerozdělení do komodit, které jsou nejvíce citlivé. Jinak bude obtížné zavádět některá opatření Společné zemědělské politiky v předvstupním období.

Dále se vychází ze skutečnosti, že ČR bude muset vstupem do EU převzít výši celní ochrany platnou pro EU vůči třetím zemím. Vzhledem k tomu, že není jasné s kterými zeměmi ČR do EU vstoupí, je velice obtížné předpokládat vývoj komoditních toků. Odpověď na tuto problematiku by měla dát zvláštní komoditní studie, která by modelově předpověděla změny obchodní bilance na základě úrovně cen a změny celní ochrany po vstupu do EU. V případě existence Celní unie se SR tato okamžikem vstupu zanikne (pokud Slovensko nevstoupí do EU společně s ČR).

2. Popis situace v ČR

Česká republika je tradičním producentem zrna základních druhů obilovin (pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice) olejnin (řepka, slunečnice, hořčice, mák), bramborového škrobu a v určitém množství i úsušků na bázi vojtěšky a jetelotrav.

Obilniny

Obilniny se v ČR pěstují na výměře okolo 55% orné půdy na ploše 1,6 - 1,7 mil. hektarů. Lze předpokládat, že tato plocha se bude uvádět (spolu s dalšími komoditami) jako požadavek pro udělení přímých plateb. Z celkové spotřeby přibližně jedna třetina připadá na lidskou výživu, 6% slouží jako osivo a zbytek (okolo 2/3) se používá jako krmivo. Výnos obilnin je v ČR o 20 - 25% nižší než jsou průměrné dosahované výnosy v sousedních státech EU. Kvalita obilovin je v některých letech na nižší úrovni v porovnání s okolními státy EU a to jak u pšenice potravinářské, tak u sladovnického ječmene. V případě pšenice se jeví jako problém v některých letech splnění hodnoty pádového čísla pro intervenční nákupy v EU. Celní ochrana u obilovin je na výrazně nižší úrovni než v EU, výše cla se pohybuje od nuly v rámci bilaterálních dohod do 21,8% v případě smluvních cel. Obchodní politika je určena vydáváním vývozních licencí, snahou v posledních letech je vývozy maximálně uvolnit. Dovoz obilovin není (až na výjimečné situace) omezován. V cenových relacích se u obilovin ČR pohybuje (vzhledem k relativně nízké celní ochraně) na úrovni světových cen s výjimkou potravinářské pšenice, kde se vzhledem k zásahům Státního fondu tržní regulace udržuje vyšší hladina domácích cen.

V oblasti přímé regulace trhu vstupuje stát do regulace formou intervenčních nákupů u pšenice potravinářské a dále v některých letech formou udělování exportní subvence na slad. Intenzita těchto zásahů se odvíjí od momentální situace na trhu a to jak v případě výše intervenční ceny a množství intervenčních nákupů, tak i v případě výše exportní subvence na slad.

Olejniny

V ČR je poměrně liberální obchod s olejninami. V posledních několika letech výrazně narostly plochy ozimé řepky s tím, že značná část produkce se vyváží zejména do EU. Řepka jako jedna z mála komodit má poměrně vysokou celní ochranu, výrazně vyšší než je tomu v EU. Vývoz je předmětem udělení licence, v posledních letech je ale snahou vývozy maximálně uvolnit s tím, že v případě nedostatku řepky na domácím trhu bude nutné snížit na určité množství dovozní clo. Cenově se domácí trh se surovinou pohybuje prakticky na světových cenách a tato závislost také určuje a v budoucnu i bude dále určovat rentabilitu pěstování řepky v ČR. Pěstitelé nezískávají žádnou podporu ani exportní subvenci, pouze existuje forma daňových úlev a podpor pro výrobce methylesteru jako alternativního ekologického paliva. Pěstují se výhradně dvounulové odrůdy, jejichž kvalitativní parametry plně odpovídají požadavkům na přímé platby EU. Výnosově dosahují pěstitelé řepky v ČR v průměru o 15% nižších výnosů než v sousedním Německu.

Bramborový škrob

Výroba bramborového škrobu má v ČR svoji tradici, kdy v 80. letech dosahovala roční produkce 45 tis. tun. Po roce 1990 však došlo k výraznému propadu produkce a tento propad se nyní stabilizoval na úrovni produkce okolo 15 - 20 tis. tun ročně při ploše osázených brambor 4 - 5 tis. hektarů. Ochrana trhu clem je poměrně vysoká u nativních škrobů ale prakticky nulová u modifikátů. Proto také dovoz modifikátů výrazně omezuje domácí produkci a zpracování jak bramborového, tak i pšeničného škrobu, velikost dovozu výrobků ze škrobu dosahuje 58% tuzemské potřeby. Jako forma podpory je tradičně uplatňována exportní subvence v rámci SFTR, její výše závisí na dostupnosti finančních prostředků a situaci na trhu se škrobem. V roce 1999 byl i v rámci podpůrného programu MZe uplatněn nový dotační titul ve formě příspěvku k minimální ceně za dodané brambory. Obdobně jako v EU se i v ČR ukazuje, že bez dostatečné výše subvence je bramborový škrob jen obtížně konkurenceschopný se škroby původem v jiných surovinách.

Sušená píce

Trh se sušenou pící je v ČR tvořen zejména výrobou úsušků z vojtěšky a jetele. Před rokem 1990 se produkce úsušků pohybovala na úrovni 120 - 150 tis. tun, v roce 1990 bylo zapracováno do vyrobených 5 mil. tun krmných směsí okolo 94 tis. tun úsušků. Po roce 1990 došlo k rozpadu struktury sušárenských podniků a v současné době nejsou dostupné údaje o celkové produkci. Podle dostupných informací se značná část produkce vyváží do okolních států, zejména v příhraničních oblastech. Neexistují žádné formy podpor do tohoto sektoru a ziskovost je dána především výrobními náklady, kde největší položku tvoří ceny vstupních energií.

3. Očekávaný vývoj komodity po vstupu do EU

Obilniny

V případě aplikování režimu přímých plateb do sektoru obilnin a olejnin se tyto platby budou vyplácet na základní plochy těchto komodit. Tím dojde ke stabilizaci celkové plochy obilnin a olejnin dle dojednané základní plochy stanovené na základě určitého referenčního období. Z pozice výrobce by příjem plateb znamenal výrazný nárůst zisku na úrovni farmy. S tím lze předpokládat ve střednědobém výhledu i nárůst kvality domácí produkce. V počátku ale může docházet v některých letech k potížím při plnění kvalitativních kritérií platných pro intervenční nákupy v EU zejména u potravinářské pšenice.

Zatímco do doby vstupu bude zachována poměrně vysoká atraktivita pěstování olejnin (řepka) v důsledku exportních možností do EU a poklesu její ziskovosti v důsledku opatření Agenda 2000, lze naopak předpokládat, že okamžikem vstupu při aplikaci přímých plateb na české pěstitele dojde spíše k přesunu k obilninám neboť atraktivita jejich pěstování bude posílena na úkor olejnin. Toto tvrzení vychází ze současných prognóz ekonomů o vlivu Agendy 2000 na poměr pěstování obilnin a olejnin v EU.

Po výnosové stránce lze dnešní relativně nízké výnosy ve srovnání se sousedními zeměmi EU považovat za určitou nevýhodu související zřejmě s nedostatkem finančních prostředků a nejistotou odbytu v prvovýrobě. Přitom v Rakousku a Německu je dosahováno výnosů o 20-25% vyšších za podobných agroklimatických podmínek. Udělením vyšších subvencí do prvovýroby a aplikací tržních řádů v rámci EU lze předpokládat, že tento výnosový rozdíl bude z větší části odstraněn.

Vzhledem k celkově malé rozloze ČR a nízké produkci základních obilovin (v porovnání s ostatními zeměmi EU) nelze předpokládat, že by se domácí obchodníci dokázali dostat do výběrových řízení na export obilovin do třetích zemí. Tento prostor bude zřejmě patřit tradičním velkým mezinárodním obchodním firmám, které začnou operovat na domácím trhu. Rozhodující pro uplatnění produkce na trhu EU bude kvalita. V případě, že dojde k poklesu kvality, lze očekávat dovozy dané komodity, neboť dojde v rámci společného trhu prakticky k vyrovnání cen. Poměrně důležitou položku budou hrát dopravní náklady. Situaci ještě značně zkomplikuje případné členství Polska, Maďarska a Slovenska, neboť tyto země jsou schopny produkovat za poměrně nízké náklady a v rámci EU se stanou pro naše výrobce konkurenty. V této zprávě nelze odhadnou vlivy z členství dalších zemí CEFTA v EU, toto by mělo být předmětem zvláštní studie.

Olejniny

Okamžikem vstupu dojde spíše k poklesu rentability pěstování olejnin po vzoru EU, neboť přímé platby budou sníženy na úroveň plateb za obilniny. Vlastní obchod bude probíhat na úrovni světových cen bez větších celních bariér. Rozhodující bude výše nákladů zpracovatelského průmyslu pro uplatnění na trhu EU. Atraktivita pěstování olejnin bude ovlivněna ziskovostí pěstování obilovin, neboť tyto plochy budou mít sjednocenu výši přímé platby a budou pěstovány v rámci jedné základní plochy.

Škrob

Velikost domácí produkce bramborového škrobu bude jednoznačně dána velikostí vyjednané kvóty. Současná spotřeba škrobů je 6,1kg na obyvatele (1998), zatímco v Německu dosahuje dvojnásobné hodnoty. Argumentaci pro udělení dostatečně vysoké kvóty však bude nutné podpořit i konkrétními údaji zpracovatelského průmyslu o které se opírá názor, že spotřeba škrobu bude v budoucnu v ČR stoupat v důsledku požadavků zpracovatelských kapacit. Jinak vyjednání dostatečně veliké kvóty bude jen obtížně zdůvodnitelné.

Sušená píce

Se vstupem do EU bude nárokována finanční podpora na určité množství úsušků. Dojde tedy ke stabilizaci produkce v rámci tohoto množství s tím, že budou muset být respektována kvalitativní kritéria pro takovouto produkci. Výše finanční podpory dle nařízení rady č. 603/95 (68.83 E/t) zvýší finanční atraktivnost produkce úsušků. Pro výši garantovaného množství však bude rozhodující výše historické produkce na základě určitého referenčního období.

4. Požadavek na státní ingerence do roku 2005

Obilniny

V předvstupním období pokračovat u obilnin v intervenčních nákupech výhradně u pšenice potravinářské (jen výjimečně u dalších obilnin) při respektování kvalitativních kritérií EU, zejména hodnoty pádového čísla (min. 220 s) a hodnoty sedimentačního testu (55 ml) jako hodnoty ekvivalentu Zelenyho testu. Tím dojde k nákupu jenom opravdu kvalitní produkce a současně bude zjištěno, jak úspěšní mohou být naši pěstitelé při intervenčních nákupech v rámci EU. V období dvou let - tedy od sklizňového roku 2001 - zavést jako kritérium místo sedimentačního testu test Zelenyho, jež je v EU pro intervenční nákup pšenice vyžadován. Od sklizňového roku 2000 by Zeleny test měl být zařazen jako kriterium volitelné (spolu se sedimentačním testem). Cílem tohoto opatření je upozornit potencionální intervenční sklady na změnu analytických metod pro intervenční nákupy. S tím souvisí i nutnost informovat skladovací subjekty o požadavcích EU na kvalitu obilovin pro intervenční nákupy (nařízení č. 1908/84 stanovující standardní metody pro stanovování jakosti obilovin), tak aby tyto subjekty mohly být schopny okamžikem vstupu tyto požadavky plně respektovat. Laboratoře jednotlivých skladů si budou muset včas zajistit odpovídajícím technické vybavení. Přitom uvedená opatření se týkají v principu pouze intervenčních nákupů, jež v EU tvoří v průměru 10% celkové produkce obilovin a z právního ani obchodního hlediska nijak nezasahují do ostatních tržních vztahů. Jejich fungování je založeno na jiných principech než u nás, kdy slouží pouze jako záchranná síť pro ty subjekty, jež nebyly schopny prodat svoji produkci na volném trhu za vyšší cenu. Proto také intervenční období začíná až 1. listopadu a intervenční agentura vstupuje do vztahu se skladovatelem a nikoli s pěstitelem, jak je tomu v našich podmínkách.

V případě sladu se doporučuje pokračovat v udělování exportní subvence neboť tato podpora je standardně udělována exportérům v EU. Důvodem pro toto rozhodnutí je udržení si pozice na zahraničních trzích. Výše exportní subvence by měla být stanovena na základě aktuálního cenového vývoje na zahraničních trzích, odpovědným administrativním orgánem by měla být intervenční agentura.

Olejniny

Nepředpokládá se zavádění zvláštních opatření v oblasti zemědělské politiky, v EU je poměrně liberální systém. Postupně je potřeba přejít na neomezené vydávání vývozních licencí a v případě potřeby snížit celní ochranu na dovoz řepky v rámci WTO na potřebná množství.

V případě zpracování řepky na melhylester a výrobu bionafty se navrhuje iniciovat změnu zákona č. 303/1997 o spotřebních daních tak, aby se daňová úleva vztahovala pouze na produkci, která byla vyrobena ze surovin vypěstovaných či vyrobených na území ČR. Dále se doporučuje pokračovat v podpoře produkce výroby methylesteru, neboť po vstupu do EU bude jeho výroba důležitou součástí programů pro nepotravinářské využití půdy vyjmuté z produkce.

Bramborový škrob

V průběhu předvstupního období se navrhuje pokračovat v poskytování subvence pro vývozce škrobu s tím, že by mělo být poskytováním subvence postupně motivována výroba modifikátů. To bude znamenat zavedení výrobní subvence po vzoru EU a o tuto výrobní subvenci se bude snižovat subvence exportní. Budoucnost obchodu totiž není v obchodu se surovým škrobem ale s jeho modifikáty, které mají vyšší přidanou hodnotu a vyšší konkurenceschopnost s ostatními druhy škrobů. Současně je žádoucí uplatňovat systém minimálních cen pro pěstitele průmyslových brambor dle vzoru EU. Při stanovování výše exportní subvence je nutné vzít v úvahu limity WTO ( pro rok 2000 je maximální limit vývozu škrobu a modifikátů se subvencí 11,9 tis tun a částka 48,6 mil. Kč.).

Dále se doporučuje pokračovat v podpoře ve formě finančního příspěvku k minimální ceně, který lze považovat za formu platby (prémie, kompenzační platba) běžné v EU.

V rámci dohody s EU je žádoucí vyjednat možnosti bezcelního vývozu modifikátů (celní položka 3505, 3809) do EU neboť dovoz těchto položek je do ČR prakticky bez cla. Přitom vývoz do EU je zatížen clem jak valorickým ve výši okolo 10%, tak clem specifickým pohybujícím se v rozsahu od 10,6 do 21 Euro/100 kg výrobku.

Stanovení velikosti kvóty a její praktické respektování se doporučuje zavést až v okamžiku, kdy budou vyjasněna základní vyjednávací pravidla pro členství. Důvodem pro tento návrh je fakt, že případná dnešní velikost kvóty by se (vzhledem k omezením WTO, nízké celní ochraně a rozpočtovým možnostem) mohla pohybovat jen mírně nad současnou produkcí, tedy okolo 20 tis. tun bramborového škrobu. To by potom ale značně znevýhodňovalo budoucí vyjednávací pozici, kdy je snahou získat kvótu podstatně vyšší. Zatím se doporučuje vycházet ze současné produkce a zavést v rámci intervenční agentury veškeré mechanismy tak, jako by tato produkce byla předmětem kvóty. Jedná se především o vytvoření kontrolních mechanismů ze strany intervenční agentury vůči výrobcům škrobu, kontrola dodržování výplaty minimálních cen, kontroly účetnictví výrobců škrobu atd. - viz jednotlivá nařízení EU. Z tohoto důvodu je nutné administrativně posílit intervenční agenturu.

Sušená píce

V průběhu předvstupního období se nepředpokládají žádné zásahy, bude nutné monitorovat produkci těchto komodit aby bylo možné na základě údajů o produkci žádat o finanční podporu na garantovaná množství. Současně v předvstupním období bude nutné seznámit výrobce úsušků s kvalitativními kritérii pro obdržení těchto podpor, která jsou uvedena v jednotlivých nařízeních EU.

5. Vyjednávací pozice pro ČR

ČR bude požadovat udělení přímých (plošných) plateb v rámci základní plochy obilnin a olejnin dle nařízení rady č. 1251/1999 resp. dle nově platných nařízení komise. Velikost této plochy je dána příslušným referenčním obdobím a bude uvedena v pozičním dokumentu. Dále bude předmětem vyjednávání velikost kvóty pro výrobce bramborového škrobu. U sušených krmiv bude velikost garantovaného množství záviset na skutečné produkci zjištěné na základě pravidelných šetření ČSÚ. V každém případě je pro zdárný průběh jednání bezpodmínečně nutné mít dostatek statistických údajů, které budou přesvědčivě dokládat reálnost uvedených požadavků. Bez těchto údajů bude jednání jen těžko úspěšné.

6. Co je nutné pro správné rozhodnutí ještě zjistit

Dosud nebyla vypracována studie, která by analyzovala, jak se změní tržní prostředí při převzetí celní ochrany a navýšení cen v rámci rozšířené EU. Lze předpokládat, že se zcela změní jak obchodní toky, tak i cenové relace. Navýšení cen se pravděpodobně dotkne především spotřebitele a je otázkou jak dalece pro něho bude tato změna únosná. Studie by měla na základě modelu odpovědět na otázky změn i v oblasti produkční. Změnou výše podpor a otevřením trhu totiž může zcela dojít k vymizení některých komodit, jež budou nahrazeny dovozem a naopak se může vytvořit prostor pro některé v současné době neziskové komodity. Velkou překážkou pro vypracování takové studie je skutečnost, že není jasná nejen forma zemědělské politiky v okamžiku vstupu ale ani to, s kterými zeměmi ČR do EU vstoupí a jak bude vypadat obchodní vztah vůči SR. Tato studie by měla být vypracována po vzoru studií posledních nových členů EU (např. Švédsko) a garantem za zpracování by měl být Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky.

7. Cílová struktura komodit v roce 2002 a do roku 2005

Do vstupu do EU se předpokládá zachování současného rozsahu pěstování obilnin, v případě olejnin se do období vstupu udrží plochy řepky na současných hodnotách, eventuelně dojde ještě k mírnému nárůstu vzhledem k možnosti odbytu v EU. Rozhodující pro plochy řepky bude zejména úroveň cen na světových trzích.

V případě bramborového škrobu lze předpokládat jen mírné navýšení produkce do roku 2002 (do 20 tis. tun škrobu ročně), v dalších letech tato produkce bude výrazně ovlivněna dojednáním či nedojednáním bezcelních vývozů modifikátů do EU, eventuelně výší státní podpory a dále řešením bezcelních dovozů modifikátů zejména ze Slovenska. Dle názoru škrobárenského svazu dojde v ČR k nárůstu produkce bramborového škrobu v roce 2002 na výši 27 tis. tun ročně a v roce 2003 na 30 tis. tun. Důvodem pro tuto úvahu je růst zpracovatelských kapacit (papírny) a kvalitativní nároky na tyto odběratele škrobu související se členstvím v EU. Pokud nebude vyřešena otázka bezcelních dovozů výrobků ze škrobu, eventuelně zajištěna možnost odbytu na zahraničních trzích, není možné počítat s navyšováním domácí produkce a tím ani není možné počítat s dojednáním dostatečně vysoké kvóty na výrobu škrobu. Vzhledem k závazkům WTO a omezeným prostředkům státního rozpočtu je nutné navýšení produkce vyvážit vyšší domácí spotřebou (zlevnění suroviny pro zpracovatele) spolu se zavedením určité ochrany trhu a možnosti exportů na trhy EU. Bez existence těchto podmínek bude obtížné produkci zvyšovat a tím získat argumenty pro dosažení požadované velikosti kvóty.

V případě úsušků bude velikost produkce dána tržním prostředím a zejména cenou vstupních energií.

Po vstupu do EU bude maximální výše produkce obilovin a olejnin dána velikostí udělené základní plochy na kterou bude možné získat přímé platby. Poměr mezi plochou obilnin a olejnin bude dát mírou zisku jejich pěstování, po vzoru současné situace v EU lze odhadnout, že tento poměr bude v neprospěch olejnin (řepky). U škrobu bude celková produkce dána velikostí kvóty na produkci bramborového škrobu, u sušených krmiv o velikosti produkce rozhodne velikost garantovaného množství, jež může být předmětem podpory.

Odhad cílové struktury hlavních komodit

Pozn: Po vstupu do EU bude výše produkce dána velikostí základní plochy a kvotací

8. Nutná administrativní struktura a organizační zajištění

Klíčovou institucí v sektoru obilnin, bramborového škrobu a sušených krmiv je intervenční agentura. V případě kompenzačních plateb budou terénními kontrolami pověřeny uzemní odbory MZe. Lze odhadnout, že problematikou obilnin, škrobu a sušené píce se v rámci intervenční agentury bude zabývat asi 15 - 20 osob. Jedná se o kontroly intervenčních zásob, skladů, žádostí o přímé platby, podpory škrobárnám atd. Za tímto účelem je nutné zcela změnit strukturu dosavadního SFTR a jeho pravomoce, funkce i kontrolní činnost výrazně posílit.

Odbor evropské integrace ve spolupráci se SFTR připravil databázi potencionálních skladů pro intervenční nákupy. Současně byli majitelé těchto skladů obesláni předpisy EU popisující kvalitativní požadavky na intervenční nákupy včetně příslušných analytických metod. Pracuje se i na převzetí příslušných analytických metod (stanovení Zelenyho testu, klasifikace příměsí a nečistot apod.) po vzoru ISO norem do našich normativních předpisů.

Dále bude nutné (po vyjasnění otázek souvisejících s udělením přímých plateb) vytvořit systém terénních kontrol ploch, jež budou předmětem plateb. Pravděpodobně odpovědnost za terénní kontroly bude delegována na jednotlivé územní odbory Mze, je nutné počítat s výrazným nárůstem administrativy i na regionálních úrovních. Základem pro nárokování plateb bude i evidence v katastru nemovitostí. Je bezpodmínečně nutné, aby evidence jednotlivých pozemků v katastru odpovídala skutečnosti, neboť pro nárokování plateb se z této evidence v EU běžně vychází.

V případě úsušků je nutné zabezpečit od roku 2000 pravidelné statistické šetření ČSÚ za účelem zjištění domácích kapacit a celkové produkce. Tyto údaje budou tvořit podklady pro vyjednávání o garantovaném množství pro ČR. V této souvislosti Odbor evropské integrace spolu s oddělením statistických a informačních služeb zajistil sestavení databáze sušárenských podniků a rozeslání dotazníků pro identifikaci výše dosavadní produkce. V další fázi bude těmto podnikům zaslán překlad nařízení EU stanovující kvalitativní požadavky na úsušky, jež mohou být předmětem finančních podpor. Po vyhodnocení dotazníků bude do pozičního dokumentu ČR zapracován požadavek na výši finanční podpory pro výrobce úsušků.

Současně se bude muset rozšířit činnost intervenční organizace o administraci dovozních a vývozních licencí, zajistit propojení intervenční organizace s celními úřady a rozhodnout o vzájemném rozdělení kompetencí. Obchodní politika Evropské unie představuje poměrně velice komplikovanou oblast zahrnující nejen základní zemědělské komodity, ale i zpracované výrobky, jež jsou také předmětem exportních subvencí a dovozních cel. Převzetí pravidel obchodu se může stát velmi vážnou překážkou k plnému členství ČR v EU, neboť země, jež nebude schopna zajistit předepsané kontrolní mechanismy, nemůže být - vzhledem k nebezpečí narušení vnitřního trhu EU - přijata za rovnoprávného člena. Pro ČR to bude znamenat rozsáhlou změnu celního řízení u zemědělských a potravinářských komodit včetně přechodu z cel ad valorum na cla kombinovaná (specifická). Zásah do obchodní politiky ČR bude bezesporu jednou z nejkomplikovanějších oblastí v přejímání legislativy EU, neboť musí dojít k celkové změně kompetencí a rozhodovacích pravomocí mezi jednotlivými ministerstvy.

9. Současná podpora v EU

Současný systém podpor v EU zahrnuje:

· přímé (plošné) platby u obilnin a olejnin

· intervenční nákupy u obilovin za garantovanou intervenční cenu

· ochrana trhu clem u obilovin a bramborového škrobu

· udělování exportních subvencí na obiloviny včetně sladu

· existence kvót u bramborového škrobu, statut minimálních cen, příplatků, výrobní subvence, exportní subvence

· existence finanční podpory na produkci sušené píce (úsušků)

V rámci opatření Agenda 2000 se snižuje intervenční cena u obilovin a výše přímých plateb se sjednocuje na společnou úroveň u obilovin i olejnin. Tím dojde podle dostupných studií k poklesu ziskovosti pěstování olejnin a odklonu směrem k obilninám. Dosavadní uplatňované principy podpor v těchto sektorech však zůstávají zachovány a prakticky se nemění.

V souvislosti s jednáním WTO lze očekávat další liberalizaci obchodu, ze strany EU je však pravděpodobné, že se nebude jednat o výraznou liberalizaci na úrovni zemí střední Evropy, neboť některé členské země jsou jednoznačně zastánci dosavadní subvenční politiky. Proto se očekává stále potřeba existence exportních subvencí u obilovin, což je i podpořeno skutečností, že úroveň intervenčních cen se snižuje v rámci reformy Agenda 2000 pouze o 15% a nikoli o 20% jak bylo původně v návrhu uvedeno. Také se nepředpokládá odklon od kvotace bramborového škrobu a systému podpor, neboť tento škrob by bez dostatečných subvencí nebyl na světovém ani domácím trhu konkurenceschopný.

10. Otázka konkurenceschopnosti

Konkurenceschopnost je dána jednak kvalitou a jednak cenou. Pokud se týče kvality, je možné konstatovat, že obiloviny, olejniny a bramborový škrob jsou na trhu EU (v případě kvalitní sklizně) plně konkurenceschopné. Stejně tak tomu je v cenové oblasti, samozřejmě je nutné porovnávat cenu při stejné úrovni dotací na obou stranách. Důležité je se nedostat během předvstupního období nad cenovou úroveň EU, neboť tím by se konkurenceschopnost výrazně snížila. Do doby vstupu naráží dosažení plné konkurenceschopnosti na subvenční politiku EU, která ale vychází ze zásad Společné zemědělské politiky schválené všemi členskými zeměmi. Postavení České republiky je také znevýhodněno celkově malým objemem produkce ve srovnání s EU a tím i horší dostupností mezinárodních trhů. Do doby vstupu nelze předpokládat, že by se podařilo na trzích EU získat významná odbytiště obilovin a škrobu. V případě olejnin jsou obchodní možnosti výrazně lepší díky minimální celní ochraně trhu, rozhodující bude úroveň světových cen. V souvislosti s reformou Agenda 2000 lze očekávat i zvýšenou možnost odbytu řepky na trzích EU vzhledem k poklesu atraktivity jejího pěstování v EU.

Studie vyhodnocující konkurenceschopnost obilovin a olejnin nebyla dosud vypracována. Tato otázka by měla být řešena v rámci celkové dopadové studie (viz. výše).

11. Shrnutí a závěrečné doporučení

Celkově lze konstatovat, že v sektoru obilnin, olejnin, bramborového škrobu a sušených krmiv by vstup ČR do EU měl probíhat relativně bez větších problémů. Jako nejkomplikovanější lze označit administrativní náročnost jednotlivých opatření zejména v obchodní oblasti, kde bude nutné zcela změnit licenční a celní systém. Současně se bude muset výrazně posílit kontrolní činnost na všech stupních produkce a zpracování jednotlivých komodit. Ve vztahu k cenové úrovni dojde k určitému navýšení cen základních obilovin a tím i cen zpracovaných výrobků z obilovin. Toto navýšení by ale mělo být pro spotřebitele únosné.

Pro začátek vyjednávání s EU je nutné shromáždit dostatek statistických údajů i podpůrných argumentů pro udělení přímých plateb, kvóty na výrobu bramborového škrobu a podpory pro výrobce sušených krmiv. V současné době by tyto prvky jasně vymezovaly naše produkční možnosti.

Klíčovým orgánem v tomto sektoru budou intervenční organizace, jednotlivé územní odbory MZe (pro podkladovou evidenci přímých plateb) a celní orgány (pro kontroly dovozů a vývozů, administraci ve spolupráci s intervenční organizací). Bude nutné navázat úzkou spolupráci s celními orgány, neboť členství v EU si vynutí rozsáhlou změnu celního řízení u většiny zemědělských položek.

V oblasti vyjednávání je žádoucí zjistit pozici EU vůči kandidátským zemím v oblasti přímých plateb. Po potvrzení jejich udělení bude nutné zahájit přípravy na poměrně náročnou administraci a kontrolu těchto podpor.

Souhrn návrhu praktických kroků:

A. Administrativní oblast:

1. Založení intervenční organizace schopné vykonávat následující funkce:

· zajištění intervenčního skladování pšenice po vzoru EU, zejména v oblasti kontrolní činnosti (intervenční centra, kvalitativní kritéria, certifikace skladů, zásady skladování)

· správa kvót bramborového škrobu a poskytování subvencí

· poskytování podpor pro výrobce úsušků

· správa dovozních a vývozních licencí

2. Zmonitorovat produkci úsušků v ČR a připravit podkladové údaje pro vyjednání garantovaného množství produkce.

B. Zemědělská politika:

1. Pokračování v intervencích u pšenice potravinářské při respektování kvalitativních požadavků EU.

2. Zavedení kriteria Zeleny test pro intervenční nákupy u pšenice potravinářské od roku 2001.

3. Informovat intervenční sklady o kvalitativních požadavcích a metodách analýz u intervenčních nákupů v EU.

4. Pokračovat v udělování exportní subvence u sladu dle cenového vývoje na trhu.

5. U olejnin pokračovat v podpoře výroby methylesteru řepkového oleje jako součást programů na nepotravinářské využití půdy, daňovou úlevu poskytovat pouze na produkci vyrobenou na území ČR.

6. Připravit se na zavedení dalších možných programů na vyjímání půdy z produkce.

7. Pokračovat v udělování finančních podpor pro výrobce bramborového škrobu s použitím konceptu minimální ceny, zavést výrobní subvenci a prvky administrace kvót.

8. V rámci Asociační dohody s EU vyjednat kvótu na bezcelní vývoz modifikovaných škrobů do EU.

9. Zahájit jednání s EU ohledně vyjasnění pozice v udělení přímých plateb pro kandidátské země.

Autor: Dr. Ing. Pavel Povolný, vedoucí pracovní skupiny ”Obiloviny, olejniny a bramborový škrob”

Zdroj: MZe ČR

Datum: březen 2000