Strategie předvstupního období - Skot a hovězí maso

Strategie předvstupního období: skot a hovězí maso

Předložený orientační materiál zahrnující komoditní strategii ČR u jatečného skotu vychází a respektuje následující skutečnosti, podmínky a předpoklady:

· ”Koncepci rezortní politiky MZe pro období před vstupem ČR do EU”, kterou vzala na vědomí vláda ČR;

· přijetí ČR do EU v roce 2003;

· vývoj a realizaci společné agrární politiky Unie podle schválené ”Agendy 2000”;

· plnoprávné členství ČR v Unii se všemi povinnostmi a právy včetně poskytnutí dotací a podpor chovatelům podle zásad platných v Unii;

· postupné oslabování ekonomické krize v ČR a zlepšování situace v chovu skotu;

· mírné zlepšení situace na východních trzích;

· realizace ”předvstupní” ekonomické pomoci z prostředků Unie (programy SAPARD, PHARE a ISPA plánované pro kandidátské země od roku 2000.

1. Stručný popis stávající situace a jejího vývoje v uplynulém období

Produkce jatečného skotu je po chovu dojených krav druhým nejvýznamnějším odvětvím chovu skotu. Zahrnuje specializovaný výkrm jatečných zvířat (býků, jalovic a telat) chov masných plemen skotu (krav bez tržní produkce mléka) a další kategorie skotu (dojené a nedojené krávy, jalovice, telata) vyřazované z různých důvodů z chovu nebo z odchovu k jatečným účelům (tab. 1).

Význam produkce jatečného skotu vyplývá především z následujících skutečností:

· podíl produkce jatečného skotu na celkové agrární produkci dosahuje cca 10 %;

· v důsledku úzké vazby na půdu je chov různých kategorií jatečného skotu plošně rozšířen ve všech podmínkách a oblastech ČR (producentem jatečného skotu je i každý chovatel dojených krav);

· vzhledem k mimoprodukčním funkcím (ekologické aspekty, udržování trvalých travních porostů v přirozeném a kulturním stavu, sociální aspekty aj.) je chov některých kategorií jatečného skotu zvlášť významný v podhorských a horských oblastech;

· vysoká kvalita telat českého strakatého a masných plemen skotu umožňuje exportovat relativně vysoké počty zástavových býčků;

· dlouhodobá tradice ČR v produkci kvalitního jatečného skotu a hovězího masa.

Vývoj hlavních ukazatelů produkce jatečného skotu v posledních deseti letech uvádí tab. 2. V období let 1989 až 1998 se snížily početní stavy a produkce jatečného skotu o 51 %, domácí spotřeba jatečného skotu poklesla o 48 % a spotřeba hovězího masa na obyvatele a rok vykázala snížení o 47 %. Zhoršení těchto základních ukazatelů má mimo jiné za následek snížení počtu pracovních sil v agrárním a v navazujících sektorech, nižší spotřebu objemných a jadrných krmiv, omezení možnosti exportu zástavových zvířat aj. I přes výrazný pokles v uplynulém desetiletí je však spotřeba hovězího masa na obyvatele, narozdíl od mléčných výrobků, do značné míry srovnatelná se spotřebou v Evropské unii (tab. 3).

Jedinou kategorií skotu, jejíž početní stavy se v posledních letech postupně zvyšují, jsou krávy chované v systému bez tržní produkce mléka (tab. 4), a to především v důsledku několikaleté ekonomické podpory tohoto systému chovu. V současné době se jejich počet odhaduje na cca 70 tis., přičemž je nutno očekávat další zvyšování stavů.

Zajímavým údajem v tab. 5 jsou počty vyvážených zástavových telat. V posledních dvou letech dosáhl export více než 10 % celkového počtu narozených telat a 20 % narozených býčků. Poněvadž se jedná především o býčky českého strakatého plemene, činil jejich export cca 30 až 40 % narozených.

Tab. 6 uvádí vývoj nákupních cen hlavních kategorií jatečného skotu od roku 1992. Je z ní zřejmé, že od roku 1995 jsou ceny placené producentům jatečného skotu přibližně stabilní, a že tedy nepokrývají ani v důsledku inflace zvyšující se náklady na produkci jatečných zvířat. Ve státech Evropské unie jsou ceny za jatečná zvířata v průměru o 28 až 30 % vyšší než v ČR. Relativně nízké nákupní ceny jatečných býků nejsou však jedinou příčinou v průměru neuspokojivých ekonomických výsledků výkrmu této kategorie skotu. Jednou z příčin jsou jistě i dlouhodobě vykazované přírůstky hmotnosti intenzivně vykrmovaných býků v rozmezí 700 až 800 gramů na kus a den. Proto jejich zvýšení na úroveň dosahovanou ve většině států Unie (1 000 a více gramů na kus a den) je nutno považovat za jednu z hlavních možností zlepšení ekonomických ukazatelů.

O relativní vyrovnanosti nabídky jatečného skotu s poptávkou svědčí roční bilance této významné komodity (tab. 7).

Tab. 1 Odhad struktury produkce jatečného skotu v ČR (1997, porážková hmotnost)

Tab. 2 Ukazatele produkce jatečného skotu a spotřeby hovězího masa v ČR

Prameny: Zemědělství. Mze ČR, 1998.

Situační a výhledové zprávy ”Hovězí maso, vepřové maso”. Mze ČR, 1994 až 1998.

Tab. 3 Spotřeba masa ve státech EU a v ČR (kg na obyvatele a rok)

1) ze spotřeby v EU; 2) odhad.

Pramen: Situační a výhledová zpráva ”Hovězí a vepřové maso”, Mze ČR, květen 1997 a 1998.

Tab. 4 Početní stavy jatečného skotu v období 1996 až 1998 (tis. kusů)

1) krávy bez tržní produkce mléka;

Tab. 5 Ukazatele produkce jatečného skotu

1) včetně vnitřností.

Pramen: Situační a výhledová zpráva ”Hovězí a vepřové maso”, Mze ČR, květen 1998.

Tab. 6 Nákupní ceny jatečného skotu v ČR (v živém, Kč za 1 kg hmotnosti)

1) leden až červen;

2) bez telat.

Pramen: Statistické přehledy Mze ČR.

Situační a výhledová zpráva ”Hovězí a vepřové maso”, Mze ČR, květen 1998.

Tab. 7 Ceny průmyslových výrobců u vybraných druhů hovězího masa (Kč za kg)

1) leden až březen

Tab. 7 Spotřebitelské ceny vybraných druhů hovězího masa (Kč za kg)

1) leden až březen

Tab. 7 Bilance nabídky a spotřeby jatečného skotu (tis. tun živé hmotnosti)

1) prognóza

Pramen: Situační a výhledová zpráva ”Hovězí a vepřové maso”, Mze ČR, květen 1999.

Zdroj: MZe ČR březen 2000

Autor: Ing. Přemysl Čech, vedoucí pracovní skupiny "Skot a hovězí maso"