Strategie předvstupního období pro sektor: ryby a rybolov

Sladkovodní rybářství v České republice vychází z dlouhodobých tradic a z technologických návazností založených na produkci ryb v rybnících, jenž byly převážně budovány v návaznosti na přirozené podmínky utváření krajiny a většinou tvoří ekologicky propojené soustavy umožňující produkci kvalitní potraviny. Sladkovodní rybářství v České republice na produkční úrovni kolem 20 000 tun je známo výrobou vysoce kvalitních ryb. Sladkovodní ryby, především kapr, jsou úspěšnou exportní komoditou.

Technologie chovu kaprovitých ryb,dominantních pro Českou republiku, se zaměřuje na maximální využití rybniční přirozené potravy (zooplanktonu a bentosu, bohatých na živočišné bílkoviny), doplněné obilovinami, jako zdroje energie. Tato potravní kombinace poskytuje ryby s vysokou konzumní kvalitou svaloviny, odpovídá ekologickému přístupu k hospodaření ve vodách s příznivým ekonomickým pozadím.

Kapr jako rozhodující produkovaný druh je tradiční komoditou jak na domácím, tak zahraničním trhu. V průběhu roku 1999 se prezentuje pod obchodním označením ”Český kapr”.

Přes všechny složitosti v budování trhu a s ohledem k náročnosti na kvalitní podmínky distribuce z titulu malé údržnosti rybího masa jako potraviny je nutné konstatovat, že objem zpracovaných ryb je v ČR velmi nízký a nezvyšuje se. V distribuční síti chybí nabídka náročněji zpracovaných a upravených ryb do výrobků vysoké spotřební hodnoty ”value added products”. Vývojový trend z vyspělejších států při zavádění a rozšiřování výrobků této kvalitativní úrovně je zcela jednoznačně hodnocen jako velmi perspektivní.

Součástí obchodní strategie se musí stát propracovaný systém mnohostranného marketingu, který zatím v sektoru produkčního rybářství chyběl. Naplňování tohoto komplexního systému bude v současnosti narážet na omezené finanční prostředky, které do něj mohou producenti vkládat. Dlouhodobou perspektivou je sofistikovanější zpracování ryb v úrovni, na kterou je konzument adaptován z jiných potravinářských sektorů. V rámci této perspektivy je z pohledu trhu s rybami nutno i nadále počítat s tradičním prodejem živých ryb.

Vývoj průměrné spotřeby sladkovodních ryb na obyvatele ČR:

Tabulkové přehledy k výrobní situaci v ČR:

Orientační údaje o ploše rybníků a malých vodních nádrží na území ČR

Produkce ryb z chovu v České republice za období 1994 - 1998 (v tunách živé hmotnosti)

Přehled o produkci a užití tržních ryb (bez samozásobení, v tis. tun živé hmotnosti)

*) Kromě každoroční tržní produkce ryb nutno vzít v úvahu i počáteční stav (zásobu z minulého roku) a objem importovaných tržních ryb, což vedle ztrát představuje celkovou bilanci.

Očekávaný vývoj komodity po vstupu do EU

Samotný vstup ČR do EU by se jinak v produkční oblasti neměl výrazněji projevit ve spektru dopadů (odbourání cel, vliv na tržní ceny). Sladkovodní ryby (především kapr jako dominantní druh) si budou na specifických trzích udržovat své postavení. Samotný kapr bude zřejmě charakterizován jako regionální produkt, který nevstoupí do bezprostřední konkurence s ostatními, v západoevropských zemích chovanými rybami (pstruh, losos). V roce 1999 bylo Rybářským sdružením ČR registrováno označení ”Český kapr”. Za tímto označením stojí standardizovaná úroveň kvality výsledného produktu, organický způsob jeho chovu a specifické postavení kapra na středoevropském trhu.

K nejdůležitějším vlivům na vývoj komodity patří zejména:

· snižující se konkurenceschopnost ryb jako důsledek dovozu subvencovaných potravin a nadbytek nabídky zlevňované drůbeže, která je prvořadým substitučním produktem

· zvyšující se škody v chovech ryb, způsobované krádežemi a chráněnými predátory (vydra, kormorán, volavka),

· chybějící důsledné celostátní řešení problémů s odbahňováním rybníků mající za následek snižování produkčního objemu pro chov ryb,

· neřešené úhrady veřejných zájmů na rybnících.

Ekonomická podpora sektoru v předvstupním období by měla být zaměřena na:

· odbahňování, rekonstrukce a obnovu rybníků

· zpracování ryb

· marketing, odbytová centra a informatiku

· šlechtitelskou práci

· udržování genetických zdrojů

· náhradu škod způsobených zvláště chráněnými živočichy a omezování jejich stavů na optimum

· podporu chráněných a ohrožených druhů ryb

· veterinárně-hygienické aspekty chovu tržních ryb v rybnících

· značkování ryb

Odbahňování, rekonstrukce a obnova rybníků

Rybníky plní řadu veřejných zájmů (obdobně jako velké vodní nádrže a lesy), především akumulaci vod, zlepšení vodního režimu, protipovodňová opatření, dočišťovací a sedimentační účinek a jako významný krajinný prvek.

V současné době je u nás akumulovaný objem vody o cca 200 milionů m3 menší, a to na úkor sedimentů v rybnících a nádržích (ve skutečnosti je zadržovaných vod pouze cca 425 milionů m3). Z hlediska naléhavosti odstranění sedimentů jsou rybníky a malé vodní nádrže zařazovány do tří tříd:

· 38% rybníků vyžaduje okamžitý zásah

· 58% rybníků s výhledem těžby v příštích 7-15 letech

· 4% rybníků s potřebou odstranění sedimentu v létech 2010-2020

Kritická je situace i z hlediska technického stavu rybníků. U 30 - 40% nádrží jsou identifikovány závažné technické závady s dopady na bezpečnost díla i bezpečnost území pod nádrží.

Zpracování ryb Nedostatečná úroveň a rozsah zpracování sladkovodních ryb potřebuje podporu na modernizaci a výstavbu provozů ke zpracování, chlazení a na rozvoj nových výrobků z rybího masa, dopravu a distribuci.

Marketing, odbytová centra a informatika - rozvojem sítě řetězců došlo k rozšíření možnosti nabídky sortimentu ryb formou dodávek finalizovaných výrobků (chlazených, zmrazených, uzených a jinak upravených). Stoupají požadavky na posílení a modernizaci distribuční sítě.

Šlechtitelská práce a udržování genetických zdrojů

V současné době je poskytována finanční podpora do rybářství na základě ”Zásad”, které vycházejí ze zákona č. 252/1997 Sb. Zahrnuje uplatňování šlechtitelských metod zvyšování užitkovosti (selekce, hybridizace, inbreeding) a dalších způsobů zvyšování homozygotnosti populací, případně jejich kombinací na základě genetických analýz výchozích populací.

Podpora zahrnuje kontrolu užitkovosti, kontrolu dědičnosti a zdraví a testování užitkových vlastností a vedení ústřední evidence, zveřejňování výsledků plemenářské a šlechtitelské práce, osvětovou a poradenskou činnost při šlechtění ryb.

Udržování genetických zdrojů - podporovány jsou autochtonní české, dlouhodobě adaptované a v místních podmínkách vyšlechtěné populace, plemena a linie ryb. Kromě kapra obecného a pstruhů bylo druhové spektrum rozšířeno o lína, sumce, síhovité a jeseterovité ryby.

Podpora chráněných a ohrožených druhů ryb - mnoho druhů žije jen díky umělému chovu. Nelze předpokládat, že mohou existovat původní a nenarušená společenství bez zásahů člověka a finanční podpory na biologicky vyvážená společenství.

Veterinárně - hygienické aspekty chovu tržních ryb v rybnících Ekosystémy povrchových vod jsou nejvíce zatěžovanou environmentální složkou. Vodní prostředí může být rezervoárem řady cizorodých látek, které přicházejí do potravního řetězce a odtud k rybám. Proto je třeba otázce hygienické kvality masa tržních ryb věnovat pozornost (obsahu polutantů).

Konečným cílem je garance bezpečnosti a hygienická kvalita tržních ryb pro tuzemský trh a na export.

Značkování ryb - ke zpřesnění individuální evidence ryb a k účelům kontrolním bylo navrženo jednotně používat implantovaných mikročipových značek, zpracovatelných počítačovým programem. Plošným zavedením systému u nás se zvýší naše kompatibilita s EU.

Pro zabezpečení Nařízení Rady č. 788/96 z 22. dubna 1996 o předkládání statistických přehledů o akvakultuře bude postupováno účelově zavedením formy statistického výkazu s roční periodicitou.Tato problematika je již rozpracována ve spolupráci s odborem statistických a informačních služeb MZe ČR. K zavedení systému zabezpečování dat za sektor sladkovodního rybářství v ČR dojde od roku 2000.

Z hlediska propojenosti vztahů s nevládními organizacemi je nutné zajišťovat přenos informací a výměnu dat s mezinárodními organizacemi - FAO v Římě, EIFAC - Evropský poradní výbor pro sladkovodní rybářství a EASTFISH (Eurofish) v Kodani. Česká republika je řádným členem těchto organizací a je potřebné udržovat aktivní vazbu a pracovní zapojenost.

Zavedení požadovaného opatření EU k ochraně druhů a zdrojů ryb, školení zainteresovaných pracovníků celních orgánů a veterinární správy, které budou zajišťovat a provádět realizaci opatření si vyžádá, jako jednorázový náklad.

Je třeba kofinancovat odborné činnosti prováděné Rybářským sdružením České republiky a JU - VÚRH Vodňany a JU ZF v Českých Budějovicích (sběr aktuálních informací, prognózy).

Vyjednávací pozice ČR

Ponechání současné úrovně podpor na šlechtitelskou práci, na udržování genetických zdrojů a na chráněné a ohrožené druhy ryb + zavedení náhrad škod způsobených zvláště chráněnými živočichy, na odbahňování, rekonstrukce a obnovu rybníků a na zpracování ryb.

Z hlediska dalšího vyjednávání o pozici sladkovodního rybářství v České republice bude zdůrazněna výroba charakteru akvakultury (kolem 20 000 tun ročně), která pomáhá řešit nepříznivé dopady vyčerpanosti světových moří a je produkována při využívání přirozené potravy pro ryby. Akvakultura tohoto typu je směr produkce, který není v zemích Společenství běžný a proto je potřeba rozvíjet daná specifika ČR.

Potřebná opatření:

· V rámci postupného přejímání legislativy EU je potřebné zajistit vytvoření systému kontroly zdrojů a druhů ryb z dovozu (tzv. management and control of resources and species). Tento legislativní nástroj bude vhodné provést ve vazbě na Státní veterinární správu, Generální ředitelství cel a Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí tak, aby jeho uplatňování bylo zajištěno před rokem 2002.

· Zabránění nárazovým subvencovaným dovozům ryb do ČR.

· Odbourávání cel u nás by mělo být v EU provázeno rušením exportních dotací.

· Novelizace platných legislativních předpisů pro rybářské hospodaření, které již neodpovídají současným potřebám a změněným podmínkám ( zásadní nesoulad zákona o vodách č. 138/1973 Sb. se zákonem o rybářství č. 102/1963 Sb., se projevují u intenzivního rybářského hospodaření.

Škody na rybách způsobené predátory se každoročně zvyšují a představují v ČR přes 100 milionů Kč/rok. Návrh zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy uvažuje s odškodněním v objemu zhruba 10% ve vztahu k vznikajícím škodám.

Není řešena odpovědnost státu za škody způsobené v tekoucích vodách a nejsou stanoveny regulace stavů predátorů.

Přímé škody na rybách za rok 1999 způsobené predátory (včetně norka amerického) přesáhly 169 milionů Kč.

Přehled o právních předpisech EU se vztahem k možnostem podpor v akvakultuře:

· NR (EEC) č. 2636/95 o přidělování finanční pomoci v sektoru rybářství v zájmu zlepšení jakosti produktů,

· NK(ES) č. 3516/93 ustanovující případy pro převodní tarify při výpočtu částek poskytovaných v rámci mechanizmů společné organizace trhu s rybími produkty a produkty z vodních živočichů. (Toto nařízení má těsnější vazbu na mořské ryby (tuňák, sardinka) a jejich skladování.) K němu se váže další NK (ES) č. 1690/94, které stanovuje předpisy v souvislosti s udělováním příspěvku za soukromé skladování jistých rybích produktů.

· Nepřímo lze usuzovat o možnosti podpor podle RK 95/331/ES o schválení programu strukturální pomoci Společenství v sektoru rybářství a akvakultury a při zpracování a prodeji jeho produktů v Rakousku na období 1995 - 1999. Konkrétní výše podpory však není stanovena.

· Ze strukturální pomoci Společenství je v platnosti NR (EC) č. 3699/93 stanovující kritéria a úpravy týkající se akvakultury, zpracování a marketingu, se vztahem k NR (EEC) č. 4042/89, též o zlepšení podmínek zpracování a marketingu rybářských produktů a akvakutury.

Navrhovaná strukturální politika v komoditě

Realizace strukturální politiky Společenství v sektoru rybolovu pro Českou republiku vyžaduje předkládání statistických přehledů o produkci.

Data deklarovaná podle domácí legislativy nebo na základě praxe jako důvěrná budou v souladu s Nařízením Rady (Euroatom, EHS) č. 1588/90 z 11. června 1990 o předávání dat podléhajících statistickému utajování zasílána Statistickému úřadu Evropských Společenství.

Pro zabezpečení Nařízení Rady č. 788/96 z 22. dubna 1996 o předkládání statistických přehledů o akvakultuře bude postupováno účelově zavedením formy statistického výkazu s roční periodicitou. Zavedení systému zabezpečování dat za sektor sladkovodního rybářství v ČR dojde od roku 2000 (údaje za rok 1999).

Po vstupu do EU bude Česká republika požadovat takovou úroveň podpory rybářství, která bude v rámci SZP, CFP (Common Fisheries Policy) a FIFG (Financial Instrument for Fisheries Guidance) realizovaná v členských zemích. EU hodnotí akvakulturu jako důležitý a perspektivní směr produkce ryb a akvakultuře je také věnována značná pozornost EU ve strukturální politice. Podpora je vyjádřena zejména ve strukturálním fondu FIFG (Financial Instrument for Fisheries Guidance) a kryje obecně akvakulturu, zpracování a marketing.

Hospodářská činnost v chovu ryb bude stále víc ovlivňována vnějšími faktory optimalizace životního prostředí a ochrany krajiny. Podstatně bude ovlivňována i vodohospodářskými a dalšími veřejnými zájmy na rybnících.

Závěr

U sladkovodních ryb a výrobků z ryb by měly být v dalších letech objemy:

· dovoz do 1tis. tun celkem

· vývoz do 12tis. tun celkem.

Struktura komodity co do zastoupení produkovaných druhů sladkovodních ryb zůstane zachována.

Rentabilita sektoru bude do budoucna podmíněna finalizací výroby(zpracování ryb, rozvoj regionální certifikované nabídky, pestrý sortiment výrobků). Ve vazbě na potřebnou podporu v předvstupním období by měla zůstat významnou exportní činnost.

Zcela specifickým odvětvím produkce v ČR je chov kapra, který má vazby na další země (Polsko, Maďarsko, Slovinsko) a je zde reálná šance, že EU může používat referenční cenu kapra určenou v podmínkách České republiky i pro ostatní členské země. To však bude vyžadovat vybudování spolehlivého datového zdroje s údaji od výrobců a zpracovatelů ryb.

Autor: Pracovní skupina "Ryby", Ing. František Vácha, CSc., vedoucí pracovní skupiny, Ing. Jiří Filistein

Zdroj: MZe ČR

Datum: leden 2000