Strategie předvstupního období pro komoditu: cukr - řepa

Strategie předvstupního období pro komoditu: cukr a řepa

1) Současný stav komodity , podmínky - srovnání ČR a EU, situace v ČR:

Evropská unie má pro komoditu ”CUKR” vytvořenu společnou organizaci trhů .

2) Regionální aspekt

V ČR jsou optimální, bonitní podmínky pro pěstování řepy na ploše až 100 tis. ha. Maximálních ploch bylo docíleno v r. 1925: cca 265 tis. ha. Minimální plochy osevu v r. 1999: cca 60 000 ha ( 1,4 % výměry zemědělské půdy v ČR- v EU činí tento podíl 1,57 %)

Pěstování řepy je koncentrováno do regionů:

a) střední a východní Čechy (cukrovary Mělník, Dobrovice , České Meziříčí, Hrochův Týnec, Zvoleněves, Modřany

b) Haná (cukrovary: Němčice, Kojetín, Vrbátky)

c) Opavsko (cukrovar Opava)

d) Rakouské příhraničí (cukrovar: Hrušovany n. Jevišovkou).

V průběhu koncentrace výroby cukru do menšího počtu cukrovarů zaniká pěstování řepy v oblasti Louny - Lovosice - Postoloprty. S ukončením výroby cukru v Uničově vznikl dopravní problém svozu řepy z vysoce kvalitní oblasti do vzdálených kapacit jiných cukrovarů.

Porovnání výtěžku cukru z řepy:

3) Specifika pěstování řepy a výroby cukru z řepy ve vztahu ke světové výrobě.

70 % světové výroby cukru ( 123 300 000 t v r. 1996 / 97) je vyráběno z třtiny (zejména v zemích střední a jižní Ameriky, Asie a Afriky) a 30 % světové výroby cukru pochází z řepy (zejména z výroby v Evropě). Ekonomika a podmínky výroby cukru z třtiny a výroby cukru z řepy se značně liší ( výnosy , rozdíly v úrovni a stabilitě ekonomiky) . Vzhledem k těmto rozdílům není cena cukru, vyráběného z řepy srovnatelná s cenou cukru, vyráběného z třtiny. Třtina se v Evropě pro průmyslové účely nepěstuje.

Rozvoj pěstování řepy a výroby cukru v Evropě má politickou souvislost s událostmi počátku XIX století. Pro zachování výroby cukru z řepy a pro ochranu trhu před neregulovanými dovozy třtinového cukru jsou tyto důvody:

a) Zajištění obdělávání půdy, uchování kulturního rázu krajiny a zaměstnanosti.

b) Zachování nejvyšší bonity půdy pěstováním řepy, která je jednou z mála hlubokokořenících plodin a zajištění optimálních agrotechnických podmínek pro pěstování sladovnických ječmenů, pro které je řepa předplodinou.

c) Zajištění produkce melasy, která je základní surovinou pro výrobu lihu, droždí, kyseliny citronové , ergosterolu , t.j. výrobků, které jsou nezaměnitelné ve vztahu k dalším odvětvím zpracovatelského průmyslu (potravinářství:pekárny, likérky, octárny, kosmetika, pharmaceutika, výroba alternativních energií, atp.). Z těchto důvodů je v ČR je potřeba zajistit zdroje melasy v množství, které odpovídá pěstování řepy na ploše nejméně 70 000 až 75 000 ha.

4) Očekávaný vývoj komodity po vstupu do EU

ČR musí po vstupu do EU převzít regulační systémy EU ( viz odst. l. ), které mají praxí EU ověřenou logiku a sledují princip samofinancování v komoditě, bez nároků na uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Na jednání Světové cukerní rady (ISO) v květnu 1999 informoval komisař EU pro zemědělství p. Franz Fischler o výhledu komodity ve vztahu k Agendě 2000 takto:

· Současný systém regulace skončí v červenci r. 2001.

· Současný systém bude revidován.

· Byla provedena analýza současného systému, která potvrdila, že zásadní změna systému regulace by způsobila zvýšení rozpočtových nákladů EU. Pro zásadní změny systému proto nejsou důvody.

· Radikální reforma nebude, princip intervenčních cen bude zachován.

· Proběhnou porady s WTO/GATT - předpokládají se drobné korekce v systému ochrany vnitřního trhu.

· Systém, který bude platit od srpna r. 2001 bude velmi podobný současnému systému.

Tyto principy byly vysvětleny komisí EU i v rámci screeningu v květnu a červnu 1999. V rámci těchto jednání byl zdůvodněn jistý protekcionismus řepného cukru ve vztahu k možné ”nekorektní” konkurenci alternativních sladidel: izoglukózy a inulinu.

Bez uplatnění regulačních principů v cukerním sektoru by však - zejména z důvodu konkurence třtinového cukru - pěstování řepy a výroba řepného cukru zanikly s důsledky, uvedenými v bodě 3) této zprávy. K těmto likvidačním postupům již došlo v Bulharsku a v Rumunsku.

Zavedení regulačních principů, úspěšně působících v EU předpokládá v ČR:

a) Přijetí zákona o Státním zemědělském, intervenčním fondu a zavedení působnosti tohoto fondu v komoditě cukr - řepa (kvotace, uplatnění intervenčních cen).

b) Zavedení informačních, platebních a kontrolních systémů, nezbytných pro zajištění funkce intervenční agentury (Státního zemědělského, intervenčního fondu).

c) Jednání s WTO / GATT ve věci limitů pro subvencované vývozy (doposud platný limit pro ČR 5300 t / rok je nepřiměřeně nízký.... 1,12 % z předpokládané roční výroby cukru a je zjevně řádovou chybou). Ve vztahu k dříve docilovaným objemům vývozu a strategickým záměrům by tento limit měl být stanoven ve výši 90 000 tun/rok).

d) Jednání se SR v rámci Celní unie a stanovení limitů a licencí pro bezcelní dovoz sladidel . Navrhovaný maximální limit 3500 t cukru, 5000 t izoglukózy).

e) Dosažení bezpečné ochrany vnitřního trhu před spekulativními dovozy sladidel.

· Celkový limit ročního dovozu za základní clo stanovit do výše nejvýše 12 500 t /rok v rozdělení na země EU a ostatní země .

· Stanovit limit pro nejnižší základ k výpočtu valorického cla na bílý cukr ve výši 10 Kč/kg, resp. nejnižší hodnotu cla ve výši 0,4 ECU /kg bílého cukru.

Problém systému:

Zavedení intervenčních cen na úrovni EU znamená růst cen cukru na úroveň 23 Kč /kg, t.j. ve vztahu k současným cenám, růst cen o téměř 60 % nad současnou úroveň cen (14,50/kg). Takové zvýšení cen by znamenalo jistý inflační vliv a zdražení výrobků, obsahujících cukr. Ekonomiku pěstování řepy a výroby cukru v ČR zajistí cena bílého cukru na úrovni 16,- až 16,50 Kč/kg. Další zvyšování cen cukru lze předpokládat v souvislosti s přibližováním ekonomiky ČR ekonomice EU a s přibližováním úrovně příjmů obyvatelstva. Cena 16,- Kč/kg je cenou obvyklou, dosahovanou v ČR již v období leden-září r. 1996 a neznamená proto růst cen nad úroveň již dříve dosahovaných cen - viz tabulková a grafická příloha.

5) Požadavek na státní ingerence.

Zavedení regulačních systémů EU v ČR sleduje zároveň také zavedení systému samofinancování v ČR podle vzoru EU. Zavedením regulačních systémů , obvyklých v EU , nevznikne žádný nárok na subvence a jiné formy financování systému z prostředků státního rozpočtu.

6) Varianty vyjednávací pozice ČR- Cílová struktura v komoditě

Základním úkolem vyjednávání s EU je pro komoditu ”CUKR” zajištění optimální výše kvóty a rozdělení podílů kvóty ”A” a kvóty ”B” pro ČR. Komise EU stanoví výši této kvóty podle průměru výrob, dosažených zpravidla za období posledních 5-ti let. Nepředpokládá se, že jednou stanovená kvóta bude zásadním způsobem měněna. Proto je důležité již nyní usilovat o dosažení příznivých výsledků ve výrobě a prodeji cukru. Snižování výroby a prodeje cukru v ČR vlivem růstu dovozů ohrozí do budoucna a nenávratně pozici výroby cukru v ČR, včetně všech důsledků, které jsou uvedeny v odstavci 3 této zprávy

Záměrem je dosáhnout stability pěstování řepy na ploše 75 000 ha a výroby bílého cukru 470 000 tun za rok.

Výroba nad tyto objemy je reálná cestou uplatnění programu BIOETANOL ve využití řepy k výrobě kvasného lihu a použití tohoto lihu jako zdroje obnovitelné energie ve výrobě paliv. Ekonomický rámec pro realizaci tohoto programu, zpracovaného m.j. v projektu PHARE CESA 025 je již vytvořen v ustanovení zákona č. 61 / 1997 Sb. a zákona č. 129/1999 Sb.. Podrobný výklad je zpracován v kapitole komoditní strategie pro LÍH.

7) Nutná administrativní struktura a organizační zajištění

Zavedení regulačních systémů aplikovaných v EU vyžaduje zřízení intervenční a platební agentury a zajištění činnosti této agentury v rozsahu vymezeném zákonem ( viz § 4 návrhu zákona o státním zemědělském intervenčním fondu). Záměr ČR je vytvořit jednu, společnou agenturu pro všechny komodity. V zemích EU existují také intervenční agentury samostatné pro jednotlivé komodity. Intervenční a regulační fond pro cukr ve Francii (FIRS) zaměstnává celkem 84 osob. Fond je strukturován pro divize: a)cukr, b)skladování a líh, c) dodávky pro zpracovatelský průmysl, d) ekonomika, e) kontrola, f) zúčtování, g) služby, h) audit.

8) Podpory , poskytované v EU, problematika WTO, Agenda 2000

Systém regulace v cukerním oboru je v EU založen na principu samofinancování, který vychází z regulací výroby formou rozpisu kvót na prodej cukru a zavedených limitů intervenčních cen (princip závazné, minimální ceny). Funkce systému předpokládá dokonalou ochranu vnitřního trhu před spekulativními dovozy ( vysoké clo, dovozní licence, limity pro dovoz z rozvojových zemí - viz smlouva z Lomé). Systém umožňuje podporu vývozu z prostředků, tvořených povinnými odvody z tržeb za prodej kvotovaného cukru. Do společných fondů EU je odváděno 2 % tržeb z prodeje z kvóty ”A” a 37,5 % z tržeb z kvóty ”B”. Vytvořené zdroje jsou používány k :

· vyrovnávání rozdílu cen mezi světovou a intervenční cenou při vývozu cukru v rámci kvóty (o výši a přidělení podpory rozhoduje společný orgán EU každý týden formou ”tendru”),

· financování nákladů, spojených se skladováním kvotovaného cukru,

· financování systému.

9) Konkurenceschopnost

Seriozní rozborkonkurenceschopnosti výroby cukru a pěstování řepy v ČR neexistuje.

Studie VÚZE (Zpráva o stavu zemědělství za r. 1998) se omezuje pouze na cenové hledisko ve vztahu k světové ceně -bez rozlišení rozdílů mezi výrobou třtinového a řepného cukru a bez analýzy a rozlišení dalších vlivů (rozdíly v ochraně trhu, kvalita, balení, sortimentní skladba atp.). Studie VÚZE z důvodu absence řady hledisek proto dospívá k absurdním a likvidačním požadavkům na snížení nákladů pěstování řepy v ČR o více než 30 %.

ČR byla leadrem evropského obchodu s cukrem, má ve výrobě cukru, pěstování řepy a ve výrobě zařízení cukrovarů vynikající tradici, má optimální klimatické a bonitní podmínky pro pěstování řepy a je schopna konkurovat světovým výrobcům za předpokladu přístupu na trh a za předpokladu dosažení stejných podmínek. Konkurenceschopnost je řešena restrukturalizací odvětví, koncentrací výrob do menšího počtu cukrovarů ( počet cukrovarů se snížil z 52 v r. 1989 na 11 v r. 1999 při zachování stejných celkových kapacit).V ČR podniká ve výrobě cukru 5 subjektů, z toho 3 s majoritou zahraničního kapitálu. Zahraniční vlastníci investovali do odvětví přes 3 mld Kč. Podstatná zlepšení nastala v agrotechnice pěstování, sklizně a svozu řepy. Základní informace je zpracována ve srovnávacím tabulkovém přehledu bodu 1 této zprávy.

10) Použité zdroje informací

a) Legislativa EU, vycházející ze základního nařízení č. 1785/l981

b) L´Economie sucriere 1998

c) L´Économie betteraviere 1995

d) Annuaire FIRS

e) Quarterly market review ISO May 1999

f) Dr.Franz Fischler: EU agriculural policy and the sugar market - May 1999

g) Dr.Jos Haynes: Zemědělská politika- předvstupní strategie v sektoru pěstování cukrovky a produkci cukru - březen 1996

h)ERSUC Paris: Bílá kniha českého cukrovarnictví - březen 1998

i )Situační a výhledová zpráva cukr a cukrovka - červenec 1999

j) Komoditní karta cukr 1999

k) Zpráva o stavu zemědělství ČR v r. 1998 - VÚZE - návrh textu

l) Cukrovarnický kalendář - ročenka 1998

m) 75 let od založení Svazu pěstitelů cukrovky- Sborník 1998

n) B.Bourges: L´organisation Commune du Marché du sucre dans l´U.E. et les échanges mondiaux - 1998.

Zdroj: MZe ČR 26. srpna 1999

Autor: Ing. Petr Exnar