Státní normy poškozují špičkové chovatele prasat

Takzvaná cenová maska, podle které se od dubna letošního roku zpeněžuje ve většině domácích masokombinátů maso prasat, je zastaralá a neodráží plemenářskou práci posledních deseti let. Ve svém stanovisku pro Agris to uvedl ředitel akciové společnosti Animo Žatec Vladimír Petrů s tím, že jeho názor zdaleka není mezi tuzemskými chovateli prasat ojedinělý.

"Pro výpočet procenta libové svaloviny se používá rovnic, vypočtených Výzkumným ústavem živočišné výroby v Uhřiněvsi (VÚŽV) roce 1992. Podkladem byl přitom stav z let 1990 až 1991. Pokud dnes VÚŽV tvrdí, že tyto normy platí i dnes, říká to proto, aby nemusel přiznat, že se na vývoji tohoto úseku třináct let spalo, a dále tím říká, že čeští plemenáři ve šlechtění prasat za tuto dobu vůbec nepokročili," zdůraznil Petrů.

Podstatou problému je zvýhodnění chovů, které dosahují nižšího denního přírůstu. Chovy, které dosahují 620 až 640 gramů, naměří totiž podle současných norem až 57 procent libového masa, naopak chovy s denním přírůstem 800 gramů naměří maximálně 54 procent. Tyto konkurenceschopné chovy jsou díky tomu nuceny prodávat jatečná zvířata dřív než v optimálním termínu, aby prasata nepřerostla, a tím si podle Petrů dále zhoršují ekonomiku výroby. Některé z nich dokonce uvažují o umělém snížení přírůstků extenzivní výživou, aby dosáhly lepšího zpeněžení. "Místo, aby se úměrně zhodnotily prostředky, vložené do plemenářské práce, výživy a nových technologií, poškozuje liknavost státu špičkové producenty. A to až do konce roku 2002, kdy mají být nové rovnice do aparativního zpeněžování vepřového masa zakomponovány," konstatoval Petrů.