Stát chce na polích více kompostu, v Česku se ho ale vyrábí málo

Zemědělci by měli do deseti let zvýšit podíl využívání kompostů pro hnojení na úkor průmyslových hnojiv. Požadavek je součástí příprav nařízení vlády nazvaného Plán odpadového hospodářství pro období 2015 až 2024.

Rezorty podle něho musejí zemědělcům stanovit povinnost částečně nahradit průmyslová hnojiva těmi vyrobenými z odpadů, která splňují kvalitativní požadavky na běžná hnojiva. Jak velký podíl by měl být nahrazen, není zatím určeno. „MZe požadovalo zvýšení výroby kompostů z biologicky rozložitelných odpadů, a to zejména v kompostárnách dotovaných ze Státního fondu životního prostředí,“ uvedl mluvčí úřadu Hynek Jordán.

Výroba kompostů v Česku podle úřadu nepokrývá skutečnou potřebu zemědělství. Nedaří se tak jejich používáním snížit deficit organické hmoty v zemědělských půdách a více bránit erozi i negativním hydrologickým jevům. Podle některých studií činí současná produkce kompostů jeden milion tun ročně, přičemž potřeba je alespoň dvojnásobná.

Šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha se domnívá, že myšlenka částečného přechodu ke kompostovému hnojení má smysl. „Využívejme vlastní prostředky, zvlášť pokud to bude mít ekonomický i enviromentální efekt,“ uvedl.

Spotřeba průmyslových hnojiv v Česku v roce 2012 mírně klesla zhruba o procento na 117,6 kilogramu čistých živin na hektar zemědělské půdy. Stále je ale jedna z nejvyšších za několik posledních let, byť zhruba poloviční oproti době před listopadem 1989.

K největším výrobcům průmyslových hnojiv patří Agrofert miliardáře a ministra financí Andreje Babiše. Loni dosáhly tržby Agrofertu z průmyslových hnojiv 39,6 miliardy korun, zhruba sedmnáct procent.

Holding se ale neobává, že by to jeho byznys nějak zásadně ovlivnilo. „Už jen z toho důvodu, že průmyslová hnojiva vyrábíme převážně v továrnách mimo Česko, a také proto, že většina produkce hnojiv jde na export do dalších zemí,“ uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.