STÁRNUTÍ OSIV HRACHU VE VZTAHU K VÝNOSU, ZDRAVOTNÍMU STAVU A KVALITĚ SKLIZENÝCH SEMEN

RNDr. Michal Ondřej, CSc.

Ing. Lenka Odstrčilová

AGRITEC výzkum, šlechtění a služby s.r.o. Šumperk

Produkce kvalitního osiva luskovin je negativně ovlivňována širokým komplexem příčin, mezi něž patří stáří osiv, jejich životaschopnost a zdravotní stav. Zdravotní stav osiv je ovlivňován průběhem povětrnostních podmínek jednotlivých ročníků a infekčním tlakem patogenů. Patogeni napadají buď nadzemní části rostlin a přecházejí na semena (skvrnitosti, antraknózy, diskolorace), nebo poškozují kořenový systém, krčky a stonkové báze, čímž narušují přívod vody a živin do reproduktivních orgánů a snižují ukládání N-látek (proteinů) v semenech. Rozvoj kořenových a krčkových chorob způsobuje navíc předčasné (nouzové dozrávání rostlin. To vše má vliv nejen na pokles HTS, ale i na celkový pokles životaschopnosti a vitality sklizených semen. Méně vitální semena při klíčení snáze podléhají mikrobiální destrukci a jsou ve zvýšené míře citlivější k různým stresorům (např. k fytotoxinům parazitických a saprofytických hub).

V každém vzorku osiv lze se stanovit procentický podíl semen se sníženou hodnotou HTS, vypovídající o zdravotním stavu porostů v průběhu vegetace. Výše tohoto podílu patří k parametrům určujícím kvalitu osiv.

Malá semena s nízkou hodnotou HTS ztrácejí při skladování svou vitalitu rychleji než semena s vyšší hodnotou HTS. Vliv stárnutí osiva rozdílných hmotnostních frakcí HTS na citlivost k fytotoxinu Fusarium equiseti (produkující diacetoxyscirpenol) je možné zjišťovat v testech in vitro (tab. 1).

Osivo hrachu ze sklizně roku 1993 bylo kalibrací roztříděno do rozdílných hmotnostních frakcí HTS (A = 239 g, B = 189 g, C = 139 g a D = 96 g). Získané frakce byly testovány v intervalech pěti měsíců (celkem po dobu 35 měsíců) na citlivost k fytotoxinu Fusarium equiseti. Fytotoxický filtrát k testům byl po celou dobu hodnocení uchováván v ledničce. Máčená a nabobtnalá semena (24 hod. ve vodě) byla umístěna do Petriho misek na filtrační papír s fytotoxinem. Na každé misce o průměru 10 cm byly tři filtrační papíry navlhčené 5 ml roztoku fytotoxinu. Po deseti dnech byla odpočtem zjišťována schopnost přežívání a regenerace klíčenců. Testy prokázaly značné rozdíly v citlivosti na fytotoxin. Vyšší frakce HTS regenerovaly uspokojivě po dobu 25 měsíců, než se začal projevovat pozvolný pokles této schopnosti. Nízké frakce HTS s dobou skladování ztrácely schopnost regenerace velmi rychle. Po 15 - 20-ti měsících tato schopnost klesala k nulovým hodnotám. Opakovaný pokus s novým osivem ze sklizně 1994 (frakce HTS: A = 227 g, B = 192 g, C = 130 g a D = 90 g) prokázal stejnou závislost mezi velikostí semen, dobou skladování a citlivostí k fytotoxinu.

Shodné kalibrované frakce osiva použité v testech in vitro byly vysety ve dvou variantách (nemořené a mořené VITAVAXem 200 FF v dávce 250 ml/100 kg osiva) v polních maloparcelkových pokusech roku 1994 a opakovaně po přeskladnění i roku 1995. Pro srovnání bylo v roce 1995 vyseto i čerstvé osivo shodné odrůdy (ze sklizně 1994). Výsledky hodnocení vlivu velikosti, stáří a moření osiva na zdravotní stav, výnosové parametry a kvalitu sklizených semen jsou uvedeny v tab. 2.

Výsledky polních maloparcelkových pokusů prokázaly pozitivní vliv vyšší HTS na zdravotní stav, výnos a kvalitu sklizených semen. Výsev staršího osiva negativně ovlivnil některé parametry. Moření osiv prokázalo své opodstatnění jak u čerstvého, tak i u přeskladňovaného osiva a to u všech hmotnostních frakcí. V průměru u všech frakcí zhoršil výsev staršího osiva oproti čerstvému u nemořené varianty vzcházivost o 15,5 %, výnos o 33,4 %, zvýšil výskyt odumírajících rostlin o 163,7 % a u sklizených semen snížil podíl větších semen (frakcí A + B) o 40,3 %. Moření osiv u čerstvého osiva zvýšilo v průměru dvou let u všech frakcí vzcházivost o 8,2 %, výnos o 31,8 %, podíl větších semen o 40,2 % a snížilo odumírání rostlin o 54,9 %. Obdobně se pozitivně projevilo moření i u výsevu staršího osiva v roce 1995. Vzcházivost byla vyšší o 18,3 %, výnos o 59,5 %, podíl větších semen o 75,3 % a odumírání rostlin se snížilo o 65,7 %.

Pozitivní přínos moření osiv ke zlepšení kvality sklizených semen byl ověřován roku 1996 v polních maloparcelkových pokusech u dvou odrůd hrachu - Komet a Tyrkys (tab. 3). Z mořících přípravků byly použity Wolfen - thiuram (250 g/100 kg osiva) a Vitavax 200 FF (250 ml/100 kg osiva). Z biologických přípravků byl použit granulovaný Kupralit (nosič) s bioagens Supresivit (Trichoderma harzianum) v dávce 2 g na řádek 1 m aplikovaný při setí a to jednak v kombinaci s nemořeným osivem a jednak s osivem mořeným Vitavaxem. Třicátý den po vzejití byly odebrány vzorky ke zjištění stupně mikrobiálního rozkladu zbytků semen. U nemořené varianty byla dekompozice semen téměř úplná (97,5 - 100 %) a z napadených semen se hniloba (mykózy a bakteriózy) rozšířila na kořenové krčky, kořeny a epikotyl. U mořených osiv byla dekompozice vysetých semen snížena u Wolfen-thiuramu o 42,5 -54,2 % a u Vitavaxu o 94,5 - 95,1 %. Moření osiv Vitavaxem účinně zabránilo přechodu patogenů z rozkládajících se semen na kořeny, krčky a stonkové báze. To umožnilo dobrý rozvoj kořenového systému a snížilo množství odumírajících rostlin v průběhu vegetace. Pozitivní vliv moření osiv Vitavaxem se projevil následně ve zvýšené dynamice růstu, výnosu semen u obou odrůd nad 10 %, HTS, počtu semen v lusku, podílu větších semen (frakcí A + B) a větší délce lusků. U kombinace moření osiv Vitavaxem a aplikací granulovaného bioagens byl zjištěn synergický efekt.

Tab. 1.: Vliv stárnutí osiva rozdílných hmotnostních frakcí HTS na citlivost k fytotoxickým metabolitům Fusarium equiseti (odr. Bohatýr). Intervaly hodnocení - po pěti měsících

Frakce

Regenerace a přežití klíčenců v testech in vitro

HTS

prosinec 1993

květen

1994

říjen

1994

březen 1995

srpen 1995

leden 1996

červen 1996

-

Osivo ze sklizně 1993

A 239

82,2

76,8

81,0

81,5

79,0

74,6

63,2

B 189

73,5

74,0

68,5

64,0

59,2

55,5

47,0

C 139

43,3

40,0

35,6

21,2

6,0

1,2

0,0

D 96

19,0

11,5

2,2

0,0

0,0

0,0

0,0

-

Osivo ze sklizně 1994

A 227

-

-

86,5

86,0

84,7

83,0

82,5

B 192

-

-

82,0

83,2

80,0

72,6

65,6

C 130

-

-

56,8

47,2

30,5

18,4

8,2

D 90

-

-

44,6

21,0

5,3

0,0

0,0

Tab. 2 : Vliv moření hrachu (odr. Komet a Tyrkys) na zdravotní stav, výnosové parametry a kvalitu sklizených semen (maloparcelkový pokus na provokačním poli v Temenici 1996)

Varianta

Vzchá-zivost

Dekom-pozice

Odumřelých rostlin za

Výnos semen

(g)

HTS

(g)

Průměrná délka

Počet semen

Zastoupení hmotnostní

-

(%)

semen 30. den

vegetaci pozice

semen 30. den

z parcely (% ko)

z 1 rostliny

(% ko)

-

lusků

(cm)

v lusku

frakce HTS (A + B)

KOMET

Kontrola

75,8

97,5

12,7

100,0

100,0

250

7,16

5,3

55,5

Wolfen - thiuram

80,0

45,8

13,0

99,6

105,5

251

7,28

5,4

59,4

Kupralit TH

80,8

98,2

8,5

80,7

78,1

229

7,50

6,0

55,3

Vitavax 200 FF

81,6

5,5

2,5

115,6

110,9

265

7,52

6,0

70,0

Vitavax+ Kupralit TH

86,6

5,5

2,0

127,2

115,6

269

7,77

6,1

73,5

TYRKYS

Kontrola

89,6

100,0

9,3

100,0

100,0

258

6,37

4,4

49,2

Wolfen - thiuram

90,8

57,5

11,4

110,4

110,5

262

6,33

4,4

52,7

Kupralit TH

91,6

100,0

5,6

100,4

104,6

261

6,80

4,5

45,6

Vitavax 200 FF

89,4

4,9

0,0

115,9

118,3

273

6,82

4,4

64,8

Vitavax+ Kupralit TH

90,8

4,6

0,0

115,2

117,5

278

6,91

4,6

66,0

Tab. 3.: Výsledky polních maloparcelkových pokusů (1994, 1995) s výsevem osiva hrachu (odr. Bohatýr) ze sklizně 1993. Vytříděného do rozdílných hmotnostních frakcí. Hodnocení vlivurozdílných hmotnostních frakcí HTS, stáří osiva a moření osiv (VITAVAX 200 FF) na zdravotní stav a výnosové parametry

Frakce HTS

Vzcházivost (%)

Odumřelých rostlin za vegetaci (%)

Výnos semen na 1 rostlinu (g)

Podíl frakcí A+B ve sklizeném osivu (%)

-

nemořeno

mořeno

nemořeno

mořeno

nemořeno

mořeno

-

Rok 1994 (výsev osiva z roku 1993)

A 239

86,4

90,3

3,2

1,9

4,8

6,2

58,2

69,6

B 189

87,0

91,5

3,0

1,5

4,6

6,0

52,0

65,8

C 139

80,6

87,3

7,8

3,3

3,3

4,3

33,6

50,7

D 96

73,4

81,5

18,9

8,5

2,6

3,5

18,2

36,5

průměr

81,8

87,6

8,2

3,8

3,82

5,0

40,5

55,6

Rok 1995 (výsev osiva z roku 1993)

A 239

83,0

87,8

9,9

4,2

3,6

5,2

42,2

56,8

B 189

80,0

85,6

11,8

5,6

3,0

4,6

35,0

51,5

C 139

61,4

78,8

23,2

9,0

2,3

3,5

14,4

38,8

D 96

51,0

73,5

37,9

13,7

1,2

2,8

4,2

20,6

průměr

68,8

81,4

20,62

7,07

2,52

4,02

23,9

41,9

Rok 1995 (výsev osiva z roku 1994)

A 227

88,6

91,5

4,0

1,6

4,6

6,0

56,8

67,6

B 192

88,0

91,2

4,4

1,8

4,4

5,8

50,3

66,0

C 130

79,2

88,6

6,6

3,0

3,5

4,6

29,6

50,4

D 90

68,4

83,3

14,7

6,7

3,0

4,1

21,3

42,5

průměr

81,05

88,6

7,42

3,27

3,87

5,12

39,5

56,6

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info