Společná evropská měna splnila jen část do ní vkládaných nadějí
01.03.2002 | Hospodářské noviny
Uspokojení, které provázelo včerejší náhradu osmi národních měn eurem, představuje zároveň konec oddechového času. S nástupem měny spojující dvanáct z patnácti členů unie se dostává do popředí podstatná otázka: Stane se euro na dlouhou dobu posledním bodem evropské integrace, anebo jejím dalším katalyzátorem? A v kterém směru?
Již tento měsíc na vrcholné schůzce EU v Barceloně se očekává debata mezi mezi zastánci tradičního "sociálního modelu", k jehož nejvýznamnějším obhájcům patří Francie, a stoupenci liberalizace, k níž se hlásí Velká Británie, Itálie a Španělsko.
Původní koncept společné evropské měny vycházel z již dříve osvědčené metody, podle níž si ekonomické změny následně vynucují posuny v politice.
Prvotním cílem projektu eura prosazeného před deseti lety francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem a německým kancléřem Helmutem Kohlem na summitu EU v Maastrichtu bylo ještě více propojit sjednocené Německo s Evropou a předejít tak tomu, aby na kontinentu získalo rozhodující postavení.
Politický cíl zavedení společné evropské měny týkající se Německa nebyl jediný. Dnes je daleko viditelnější vliv, který vyvolává existence eura v dalších oblastech, například tlak na slaďování národních daňových politik a na sbližování důchodových systémů.
Některé naděje spojované s nástupem eura se dosud nesplnily. Společná měna stěží výrazně napomůže hospodářskému růstu, pokud se například neuvolní trhy práce.
Keith Church z Oxford Economic Forecasting v rozhovoru pro stanici BBC připomněl, že jedním z důsledků pevně regulovaného trhu práce v některých zemích EU bylo přemístění části produkce mimo oblast států užívajících euro, například do Maďarska a do České republiky.
Euro nedokáže získat významné postavení mimo eurozónu, dokud nebude dlouhodobě předvídatelný jeho kurs. Ten je dnes vůči dolaru, hlavní světové rezervní měně, o čtvrtinu nižší, než byl při účetním zavádění eura před třemi lety.
"Z dlouhodobého hlediska bude směnná hodnota eura záviset na tom, jak budeme řídit naši ekonomiku," přiznal komisař EU odpovědný za otázky měnové politiky Pedro Solbes.
Další články v kategorii Zemědělství
- Umělá inteligence a senzory pomáhají s kontrolou porodů (28.07.2026)
- Zemědělci sklízí rychleji než loni, obilnin posekali polovinu, řepky dvě třetiny (28.07.2026)
- Nejsme pašeráci, jen přežíváme. Proč chudí Kolumbijci neopouštějí pěstování koky (28.07.2026)
- Ministerstvo zemědělství začne opět přijímat žádostí na podporu vodárenské infrastruktury. Na projekty přidá dalších 400 milionů korun (28.07.2026)
- Přebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda (27.07.2026)
- Petr Richter: Snažíme se zákazníkovi nabízet, co by si přál (27.07.2026)
- Dieselová krize sužuje chudé farmáře v Africe a Asii. Bez nafty vysychají pole (27.07.2026)
- Úroda ovoce bude letos kvůli mrazům a kroupám poloviční. Pojištěná není ani desetina sadů (27.07.2026)
- Živý venkov potřebuje místní hospodáře (27.07.2026)
- Ministerstvo zemědělství rozšiřuje podporu poradenství pro zemědělce a potravináře (24.07.2026)

Tweet



