Slovácko má nejvíc vinařů v republice

Co Čech, to muzikant. A definitivně také platí: co obyvatel Slovácka, to vinař. Nikde jinde v republice, dokonce ani ve vinařsky nejvýznamnějších oblastech na jihu Moravy, se pěstování vína nevěnuje tolik lidí jako právě na Slovácku. Potvrdilo to sčítání ploch vinohradů, se kterými Česká republika vstoupila v květnu do Evropské unie. Experti ho ukončili v těchto dnech. Výsledek? Na téměř osmnácti a tři čtvrtě tisíci hektarech registrovaných vinic hospodaří přes osmnáct tisíc pěstitelů. A téměř osm tisíc jich žije na Slovácku.

"Nepřekvapuje mě to, aspoň maličký vinohrad tady má skoro každý," komentuje výsledky sčítání jeden z nejznámějších vinařů v regionu Jaroslav Vaďura z Polešovic.

Sčítání exaktně potvrdilo i další dlouholetý trend. Na jihu Moravy, ve velkopavlovické a mikulovské vinařské oblasti, se víno pěstuje ve velkém, na Slovácku převažují drobní vinaři, které réva neživí. Zatímco v okolí Mikulova připadají na jednoho vinaře dva hektary půdy a poblíž Velkých Pavlovic víc než tři čtvrtě hektaru, na Slovácku už je to jen půl hektaru. Víc než za příležitost k výdělku považují místní pěstování vína za koníček po práci.

Proto si také část vinařů své vinice nezaregistrovala, jak od nich vyžadovala Evropská unie. Révu tak sice mohou dál pěstovat, nesmí ale už nikdy prodat ani litr vína z vlastní produkce a vyrobené víno mohou použít jen pro vlastní potřebu. Pro region to není žádná katastrofa: prodat "načerno" pár desítek litrů vína svým známým, to je už nyní běžná a trpěná praxe, na které zjevně ani Evropská unie nic nezmění. Stěží totiž najde někoho, kdo by vinaře kontroloval a prohřešky pokutoval.

"Zatím vůbec nevíme, jak zajistíme, aby se víno z načerno vysázených vinic neprodávalo. Vždyť na celou republiku je nás tady dva a půl," přiznal nedávno úředník z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Větší vinařské společnosti z regionu se pochopitelně registraci nebránily, na poslední chvíli se naopak snažily vysadit další vinice. Třeba Jaroslav Vaďura z Polešovic k původním pěti hektarům přidal další tři. "Bylo to hodně finančně náročné, ale zároveň nezbytné, peníze jsme na to dát museli," konstatuje šéf rodinné polešovické firmy.

Pro představu: jeden hektar nově vysazené vinice přijde na šest set až osm set tisíc korun. Například společnost Agrosovín Boršice možná i proto zvolila jinou strategii. "Letos jsme neosadili ani hektar. Získali jsme ale souhlas vlastníků půdy k odkoupení jejich vinic," vysvětlil Josef Magdálek z boršické vinařské společnosti.

(Viz Vinic je... strana D3)

***

Rozlohy vinic

1. Velkopavlovická oblast: 5129 ha, 6563 pěstitelů

2. Mikulovská: 4724 ha, 2343 pěstitelů

3. Slovácká: 4456 ha, 7849 pěstitelů

4. Znojemská: 3450 ha, 1083 pěstitelů