Šance pro jihozápad - Finanční zdroje Evropské unie (3. část)

CompAct Bohemia s.r.o.

Klatovy

AgAkcent s.r.o.

Ústalec

Šance pro jihozápad

(kompilace programu, studií a plánu v regionu pro jejich uvedení do života)

(3. cást)

Leden 1999

Motto:

Vytvorili jsme hmotné základy pro lidsky dustojný život a nerozumíme tomu, jak tento život žít. Jsme ve stavu získat celý svet a ztratit naše duše. Zamestnáváme se tolik tím, získat pomocí všech prostredku cas, že už nám nezbývá cas na veci, které za to opravdu stojí.

F.T.Wahlen

Autor: Ing. Ivo Šašek, CSc.

tel.: 0186/202 42

fax: 0186/204 29

CompAct Bohemia, s.r.o.

Financní zdroje Evropské unie

Evropa a regiony

Seibert (1998) uvádí, že v Evropské unii existuje regionální politika. Regiony jsou tvoreny za urcitým úcelem napríklad v chránením území, v prumyslové zóne a podobne. Regiony se zcela logicky mohou vyvíjet odlišne. Produkt, který je vyroben v urcitém území, by mel být v tomto území i spotrebován.

Evropa je podle Seiberta (1998) ovlivnována tremi hlavními smery:

1. globalizace - prináší jednak negativní jevy jako konkurence levných výrobku z Ameriky, vyšší mzdové náklady, drahý kapitál a další problémy. Regiony, které jsou orientovány na zemedelství, budou mít po vstupu do EU špatnou pozici. Laicky receno, na svete bude existovat vždy nekdo, kdo bude mít výrobek levnejší než my. Regiony centra jako je napríklad Praha, budou mít lepší pozici pri vstupu do EU díky kvalitnejším službám, vyšší zamestnanosti a dalším faktorum.

2. transformace - prechod na tržní hospodárství v zemích východní Evropy, stát musí jít do ústraní a musí být dokoncena privatizace. Každé politické rozhodnutí z centra muže mít jiný vliv na region.

3. integrace - sbližování státu EU, byla zamítnuta teorie o budování dvourychlostní bohaté

a chudé Evropy. Další státy budou do EU prijímány za úcelem zvýšení jejich úrovne. Integrace znamená podporu chudším regionum.

Seibert (1998) dále uvádí, že pojem venkovský prostor se dostal do slovníku Evropské unie, stejne jako dríve stát. Venkovské regiony jsou Evropskou unií podporovány, protože jinak by nemohly existovat vedle regionu prumyslových. Jednotlivé regiony musí mají ruzné šance a identitu, kterou si musí definovat a musí ji umet využít. V Evrope jsou dnes již jasne definovány hlavní osy podle kterých bude probíhat rozvoj. Bez pomoci by se v Evrope mela rozvíjet tri hlavní centra:

1. oblast definovaná obloukem od Londýna na francouzské pobreží

2. oblouk od Barcelony po pobreží Stredozemního more

3. oblouk mezi Holandskem a severní prumyslovou cástí Nemecka

Ostatní regiony by mely být intenzívne podporovány, aby nezaostávaly a postupne se dostávaly se na stejnou úroven. Aby tato podpora byla možná je treba mít analytický nástroj na vyhodnocování charakteristiky regionu. Indikátoru muže být celá rada - rozvoj zemedelství, prírustek nebo úbytek obyvatelstva, hospodárský potenciál a podobne. Celá Evropa je rozdelena do rady regionu. Podle techto regionu jsou uplatnovány podpory presto, že je v unii uplatnována jednotná zemedelská politika. Venkovský prostor tvorí vetšinu plochy státu a žije v nem témer polovina obyvatel. Rozdílne se rozvíjejí oblasti s vetším mestem a oblasti bez vetšího mesta. Velká mesta mají problémy napríklad s životním prostredím nebo vysokými životními náklady zatímco prímestské oblasti mají nejvíce problému s infrastrukturou. Musí být tedy uplatnována odlišná politika. Tato politika se muže rozdelit do trech oblastí:

1. rozvojová politika - regiony hospodársky nevýhodné a zaostalé, programy stabilizace obyvatelstva, zajištení nových zdroju príjmu

2. politika zachování a udržení dosavadní struktury - programy pro udržení a zlepšení životního prostredí (ekologické stavby), zlepšování sociálních struktur

3. politika usporádání - organizace dopravy, výstavby, životního prostredí v oblastech

s vyšším osídlením

Evropská unie plánuje na úrovni státu, zeme, regionu. Tyto tri stupne tvorí kostru Evropské unie. Plánování venkovského prostoru se deje jako verejná cinnost. V regionu musí mít každý jedinec relativní svobodu, každý musí mít stejnou šanci využívat infrastrukturu. Záleží na obyvatelstvu, jak dovede techto zásad využívat. Seibert (1998) jako príklad uvádí, že v Bavorsku nesmí nikdo bydlet dále od vysoké školy než 200 km nebo že struktura cest musí být taková, aby nikdo nejel déle než pul hodiny na hlavní nádraží.

V každém regionu by melo být vzdelávací centrum. V tom spocívá stejná šance pro všechny.

Seibert (1998) dále upozornuje na to, že vstupem do Evropské unie ztrácí každá zeme cást své suverenity. Brusel formuluje pravidla hry a jejich naplnování náleží regionu. Pracuje se na principu subsidiarity, což znamená, že každá úroven má k rešení urcité úkoly. Jako príklad lze uvést, že rychlost rozšírení unie na východ se reší v Bruselu, zatímco výstavba konkrétní školy v regionu.

Jednotlivé regiony mohou být homogenní nebo nehomogenní. Homogenní region je napríklad Šumava nebo Trebonsko. Je možno zvolit i jiná kritéria homogenity jako treba težký prumysl na Ostravsku nebo težba surovin na Mostecku. Nehomogenním kritériem je napríklad funkcionalita. Praha je nehomogenní, ale má funkcionalitu. Duležitým kritériem je i spádová oblast pracovních sil. Regiony v Evropské unii jsou tvoreny jak podle zásad homogenity, tak i funkcionality. Musí být tedy známo, proc se nekteré regiony vyvíjejí jinak než druhé. K analýze tohoto stavu se používají jednak:

· faktory charakterizující prostor jako je napríklad historie, politické a správní usporádání, struktura osídlení, migrace, struktura prumyslu. Napríklad region s historickými a správními odlišnostmi jako je treba Chodsko. Jedná se o konstatování stavu bez možnosti zmeny,

· o homogenní faktory.

· faktory tvorící prostor jsou charakterizovány jako vztah mezi centrem a regionem. Každé centrum má urcitou spádovou oblast. Tyto oblasti se mohou prekrývat. Centrum zajištuje vzdelání, zdravotnictví, trh práce, kulturu. Jedno velké centrum muže prekrývat i více malých center. Kritériem mohou být napríklad služby, kdy pro ruzné služby mohou existovat ruzná spádová území.

· centralita - každá úroven centralizuje jiné funkce. Napríklad pri rešení nezamestnanosti je treba vzít v potaz ne nezamestnanost v jednotlivých sídlech, ale v regionu.

Každý region tvorí centrální místa a osy rozvoje. Osy rozvoje jsou podle os, které spojují centrální místa regionu. Spojení mezi centrem a spádovou oblastí tvorí region. Podarí-li se vytvorit silný region, jsou lidé ochotni do neho dojíždet do práce i z vetší vzdálenosti.

Regiony lze porovnávat i podle struktury hospodárství. Pri porovnání napríklad Prahy

a Sušice je zrejmý rozdíl produkce služeb a produktu. Ta vyplývá z rozdílné poptávky po ruzných druzích zboží. Do regionu, ve kterém je více prosperujících "drahých" obchodu automaticky plyne více kapitálu. Ve venkovském regionu, dochází ke snižování pracovních sil a tím i zamestnanosti. Rozdílná je i rychlost technického rozvoje. Technický pokrok postupuje nejrychleji v oblastech s vysokou životní úrovní, veškerý pokrok

v telekomunikacích se nejprve uplatnuje ve velkých centrech a ve spojení mezi nimi. Až 80 % veškerých investic bývá investováno do velkých center. Potenciál, který je ve venkovských regionech se prelévá do vetších mest, kde se nechá lépe využít. V 60. létech se

v západní Evrope predpokládalo, že pokud se budou centra držet zdravá, tak budou na venkove vytváret filiálky. Došlo k vylidnení vesnice a obyvatelé dnes žijí na sídlištích

s obrovskými sociálními problémy. Podpory, které byly zamereny na venkov smerovaly do urcitého odvetví, napríklad do zemedelství. Efekt byl takový, že se snížil pocet podniku, zvýšila se nezamestnanost a s ní související výše zminované stehování do mest. Dnes je jasné, že je treba zacít budovat pracovní príležitosti na venkove. Zacaly být podporovány nikoliv zemedelské podniky, ale regiony. Pokud mladí a vzdelaní lidé budou odcházet

z venkova, zustane tam umrtvený kapitál, který nemuže nikdo využít. Od konce 80. let se v Evropské unii hovorí o politice venkovského prostoru, nikoliv o agrární politice nebo politice komunální.

Dalším porovnávacím kritériem jsou regionální zvláštnosti:

· tradicní místní faktory nehrají zdaleka takovou roli jako v minulosti, ale mohou se uplatnit v turistice nebo agroturistice

· clovek s dostatecnými príjmy si muže urcit, kde chce bydlet. Kritériem muže být v takovém prípade treba i pekná krajina

· náklady na dopravu a její dostupnost, toto kritérium muže být odlišné jak

· z podnikatelského, tak i osobního hlediska

· cena pudy - vysoká cena pudy u center je dána jejím omezeným množstvím. Podnikatelé pujdou z centra ven, ale ne na venkov, pouze na periferii velkých sídel. Nákup levnejších pozemku na venkove nevyváží pozdejší vyšší náklady na dopravu vetšiny zboží.

· pracovní síly a trh práce citelne ovlivnují možnosti rozvoje regionu, globální trh práce umožnuje lepší kvalifikaci a tím i pozdejší kvalitu práce. V regionu muže být kvalifikace lidí vysoká, poptávka po pracovnících nízká a pracovník musí delat méne placenou práci. Pokud má pracovník šanci si vybrat práci, vybere si logicky práci výše ohodnocenou. Pri nízkém nebo žádném rustu HDP má pracovník v globálním trhu práce možnost najít atraktivní práci. Podnikatel má zase možnost vybírat z vetšího množství pracovníku a pri velkém trhu práce lze pomerne rychle zmenit strukturu podniku.

· nabídka infrastruktury - infrastruktura je drahá záležitost, investice do ní ale musí být intenzívní, zároven nelze nikomu zakázat, aby ji používal. Investice do infrastruktury musí být v souladu se státem. Cím vyšší je kvalita infrastruktury, tím vyšší je i kvalita života. Cím vetší hustota obyvatel, tím hustší infrastruktura. Skutecností potvrzující tento trend je, že stále více podnikatelu staví své provozy u dálnice.

· vnitrní efekty - vnitrním efektem muže být napríklad koncentrace a specializace výroby. Takový faktor se v zemedelství projeví, když ke stávající výmere pronajme podnik další hektary, ale obdelává je stejnou technikou, címž dojde ke snížení nákladu na jeden hektar.

· vnejší efekty jsou závislé na rozhodování investoru, kterí zvažují všechny výhody

· a nevýhody investovat v regionu. Šancí pro méne atraktivní regiony muže být to, že ne všechny faktory se týkají pouze financní výhodnosti.

Chybou pri plánování rozvoje regionu uvádí dále Seibert (1998) by bylo zamerit se pouze na jeden faktor a neintegrovat všechny faktory. Regionální plánování není dobrovolná akce, ale je v zákonem daná norma v Evropské unii. Je opet založeno na principu, že všichni musí mít stejnou šanci.

Na trhu jsou porovnávány produkty vyrobené za ruzných podmínek. Pokud se bude dovážet drevo z Afriky, jsou náklady pouze na kácení a na dopravu. Nejsou zaplaceny dusledky zhoršení životního prostredí. U nás by mela do ceny dreva být zahrnuta obnova lesa. Z techto

a dalších duvodu není pro zemedelství a lesnictví asi zcela ideální zcela volný trh, protože maximalizace zisku pro podnikatele muže prinést škody pro spolecnost.

Vlivy na evropské regiony

V roce 1996 se sešla konference v Corku, která stanovila nové principy financování venkovského prostoru. Bylo rozhodnuto, že pri rozdelování podpor bude uplatnován systém subsidiarity. Bylo dohodnuto, že podpora pro venkovský prostor bude zesílena a bylo navrženo, jaké prostredky mají být použity.

Na financování venkovského prostoru bude mít vliv i další kolo WTO, jehož príští konference se bude konat v roce 2001 a bude se zabývat dalším rozvojem globalizace, omezováním dotací na zemedelské produkty atd. Z tohoto hlediska je nutné, aby evropské zeme neztratily schopnost konkurence, aby byla prijata podpora území. Ješte silneji bude podporován proces koheze mezi regiony, jejich prorustání a homogenizace. Méne penez bude venováno exportu, ale pujdou do rozvoje území jednotlivých regionu. Nebudou podporováni zemedelci, ale obyvatelé venkova. Prostredky budou koncentrovány do nejvíce postižených regionu. V rámci Evropské unie neexistuje žádný predpis pro smerování podpory v regionech, krome toho, že podpora musí být smerována na slabé stránky regionu. Strategie rozvoje potrebuje poznat silné a slabé stránky území. V této souvislosti jsou v Evropské unii využívány poradenské firmy. Strategii rozvoje není možno udelat na bázi jednoho úradu nebo instituce. Musí na ní spolupracovat celá rada institucí a firem v regionu.

Strukturální fondy

Pet základních fondu

Pro podporu strukturální politiky existuje pet financních zdroju:

1. Evropský fond pro regionální rozvoj. Lze z neho financovat vše krome zemedelství, týká se zejména podpory:

· investic do prumyslu za podmínek, že budou zajištena nová pracovní místa - podpora zamestnanosti

· modernizace nebo zrizování infrastruktury v regionech - telefon, voda, plyn, silnice

· využívání cizího a domácího potenciálu. Potenciál muže být exogenní a endogenní. Exogenní je ten, který se vyskytuje mimo region, endogenní je ten, který se vyskytuje v regionu a zahrnuje vzdelanost, kvalifikaci, kapitál. Region by se mel vyvíjet vlastní silou a vlastní myšlenkou. Podpora by mela smerovat realizaci myšlenky.

1. Evropský sociální fond. Je urcen k rešení problému v sociální oblasti. Prostredky slouží ke zvyšování kvalifikace lidí v regionu a k zajištení šance na trhu práce. Ne všechny pracovní síly mají šanci se uchytit ve venkovském prostoru, zcela evidentní je napríklad problematika zamestnanosti žen s detmi. Pro prosazení podnikatelského zámeru je treba, aby predchozí fond poskytl kapitál na výrobu a tento fond by poskytl prostredky na vzdelání managementu.

2. Evropský rybárský fond - již podle názvu je zrejmé, že fond je urcen zemím s morským rybolovem.

3. Evropský zemedelský zárucní a orientacní fond - obdoba PGRLF. Na jedné strane prímá podpora zemedelských podniku, které mají možnost získání penez na investice. Prostredky se neposkytují na zvyšování výroby, ale na zlepšení kvality výrobku a na zlepšení pracovních podmínek. Tato kapitola fondu platí pro všechny cásti Evropské unie. Další kapitola platí pouze pro nekterá místa Evropské unie. Zemedelci dostanou podporu na zmenu výroby nebo její struktury. Muže být podporován i odchod ze zemedelství nebo rozvoj doplnujících zdroju k zemedelské výrobe. Dalším úkolem tohoto fondu je v regionech stabilizovat strukturu. Podporuje se i to, aby se nekolik zemedelcu dalo dohromady a spolu produkovali nový výrobek. Prostredky se mohou použít i pro ekologickou stabilizaci a využívání území pro rekreaci. Tyto úkoly chápe Evropská unie jako dlouhodobé a pokud dojde k našemu vstupu do unie v první vlne uchazecu, nechá se predpokládat, že se pravidla nezmení.

4. Kohezní fond - pro nejchudší zeme Evropské unii (Recko, Portugalsko, Španelsko).

V soucasné dobe jsou díky tomuto fondu v techto zemích nejmodernejší dálnice

a telekomunikacní síte. Tento fond jako jediný platí pro celý stát jako celek.

Poskytování podpory z fondu

Podpora je poskytována na základe cílu formulovaných Evropskou unií. Jednotlivé cíle jsou císlovány. V soucasné dobe je definováno šest cílu, pricemž cíl pet je rozdelen na a) a b). Dva z techto cílu se prímo zamerují na venkovský prostor. V roce 1999 se predpokládá, že dojde k dílcím zmenám, které se nebudou týkat všech cílu. Za problémovou je považována taková oblast, která nedosahuje cílu EU. Principy poskytování se rídí následujícími pravidly:

a) koncentrace prostredku, navyšování prostredku podpory - méne penez je použito na podporu trhu, více penez jde do strukturální podpory

b) adicionalita - Evropská unie poskytne prostredky pouze pokud se podílí i stát v jehož regionu je podpora realizována. Jako spoluúcast nelze použít stávající národní prostredky, ale je nutno vyclenit další prostredky.

c) príprava, plán projektu, provádení projektu, financní kontrola projektu. Tato kontrola je oproti drívejší dobe prísnejší a je zamerena predevším na to, zda jsou splneny cíle projektu.

d) partnerství a spoluúcast všech zainteresovaných na tomto projektu.

Cíle podpory Evropské unie

Cíl 1.

Podpora je smerována na presné cíle a presné území. 75 % všech prostredku jde na cíl 1. Tyto prostredky jsou vycleneny v takové výši presto, že postihují pouze asi 25 % obyvatelstva EU. Na tyto prostredky mají nárok všechny oblasti jejichž hrubý domácí produkt dosahuje

75 % hrubého produktu Evropské unie vypocteného podle mezinárodne závazné metody. HDP na jednoho obyvatele je v CR v soucasné dobe zhruba 55 % prumeru EU. To znamená, že celé území CR by se melo kvalifikovat jako region Cíle 1.

Cíl 2.

Podpora je smerována do regionu, které nejsou v predchozí skupine a vyznacují se zastaralým prumyslem a jsou to vetšinou oblasti s težkým prumyslem. Tyto oblasti jsou

v Belgii, Porúrí, sever Francie a podobne.

Cíl 3.

Podpora slouží k rešení dvou hlavních problému - dlouholeté nezamestnanosti

a mladistvých bez práce. Cíl 2. a cíl 3. jsou podporovány ze sociálního fondu. Jedná se zejména o zvýšení kvalifikace.

Cíl 4.

Je podobný jako cíl 3) a týká se rekvalifikace a získávání pracovních sil pri zmene výroby.

Cíl 5a.

Je zameren na cílenou zmenu agrární struktury. Jedná se o investicní pomoc výhradne pro zemedelce, kterí chtejí zmenit svoji výrobu. Spadají sem i pozemkové úpravy a obnova vesnic. Pomoc v tomto cíli je nabízena v celé EU bez ohledu na region. Žadatel musí dokázat, že investice má smysl a je životaschopná. Muže jít i o pomoc pri získávání nových trhu. Obnova vesnic je spojena s pozemkovými úpravami, zprovoznením nevyužívaných budov, novými aktivitami, ekologickými aktivitami jako je výsadba stromu, úprava prostranství a podobne. Podpory státu se pohybují mezi 25 - 30 %, zbytek musí dodat zemedelec, pricemž cást této spoluúcasti muže dodat vlastní prací. Predpokládá se i spoluúcast zdroju z regionu. Stát podporí nákup urcitého zboží nebo služeb v regionu. Ti, kdo jsou dodavateli, mají príjem

a musí zaplatit dane. Na daních se státu vrací jeho príspevek a muže se tocit dále. Na dodavatelích jsou závislí další remeslníci a tím se systém rozbíhá. Pokud dodavatel peníze

v regionu utratí, podporí tím další živnostníky. Mluví se o multiplikátoru státního vkladu a ten v techto prípadech muže dosáhnout až císla 4. Systém se tak financuje sám. Drahý je rozjezd, kdy je treba vložit mnoho milionu.

Cíl 5b)

Je urcen pro urcité presne dané extrémne slabé regiony. Cíl podpory je pro zlepšení struktury daného regionu a je zameren na diverzifikaci príjmu zemedelcu. Má za úkol hledání nových zdroju príjmu k hospodarení. podpora není plošná a region muže cerpat prostredky pouze když:

· v daném regionu je vysoký pocet zamestnaných lidí v zemedelství (cca 8,5 %)

· je nízký príjem do zemedelství

· je nízká hustota osídlení nebo silný odliv obyvatelstva

Z techto trech kritérií musí být splneny alespon dve.

Cíl 6.

Platí od roku 1995, kdy do Evropské unie vstoupilo Finsko, Švédsko a Rakousko. Severské cásti Finska a Švédska mají zcela jiné problémy než zbytek Evropy a podpora je smerována do techto oblastí zejména na podporu pracovních príležitostí.

Zpracování podkladu pro cerpání z fondu

Podklady pro získání podpory se zpracovávají v nekolika stupních. Nejprve se musí zpracovat plán rozvoje, stanovit, co bude treba podporovat a jak bude financování probíhat. V podstate se jedná o analýzu, strategii a financování. Plán je sestavován na regionální úrovni

a plánem se rozumí predevším myšlenky a potreby regionu. Tento plán je koordinován

a schvalován na státní úrovni, protože stát projekt spolufinancuje. Pokud je plán schválen, je poslán do Bruselu a tam je projednán cleny komise. U komise se sejde celá rada plánu

z Evropy. Komise si pak nechá doložit nekteré skutecnosti a stanoví podle penez, které má

k dispozici spolecný koncept podpory (cca po pul roce a déle). Potom se musí tyto návrhy prevést do naprosto konkrétních programu. Program je tedy investicní zámer na 6 let se stanovenými prioritami. Podle programu se zpracovávají jednotlivé projekty. Projekt je praktická realizace programu.

Závazný postup je plán > program > projekt.

Tento postup je prosazován pro tyto výhody:

· každý region muže formulovat své problémy

· uskutecnování projektu v jednotlivých programech se deje v regionech

· pri tvorbe programu spolupracují všechny úrovne a zamezuje se tomu, aby se stejná vec delala vícekrát, nemuže dojít k tomu, že by se ve více okresech nespolufinancovaly konkurencní projekty

· každý program musí být posouzen pred zacátkem a pred koncem vedeckým pracovištem

Opatrení mohou být v horizontální rovine, jako napríklad v cíli 5a

EU

EU - komise

clenský stát

region

zemedelec, družstvo, podnik

Podporu dostane každý, kdo o ni zažádá a splnuje kritéria. Zemedelec nemá možnost prijít do systému s novými myšlenkami.

Opatrení mohou být ale i vertikální, kdy na nejnižší úrovni vznikají nové myšlenky a nápady. Ty se zapracují do plánu a upravuje se koncept. Takto funguje cíl 5b.

Partner ve venkovském prostoru

Region

Clenský stát

EU - komise

EU

Postup pri sestavování regionálního programu

1. Obecný popis regionu: hlavní centrum, rozloha, pocet obyvatel, vzdálenost k velkému centru v blízkosti regionu, jaké je složení obyvatelstva, kolik lidí žije na vesnici, kolik ve meste, jaké jsou vazby regionu s jinými regiony, zpracovatelský prumysl

2. Urcení silných a slabých stránek regionu

· výhody - velká hustota osídlení, velký trh práce, diverzifikace prumyslu, historické památky, dobré životní prostredí, zpracovatelský prumysl, doprava

· nevýhody - velké procento lidí zamestnaných v zemedelství, záplavová území, ruznorodá skladba regionu, malá propagace regionu, slabá infrastruktura.

1. Strategie

Definice strategii je nekolika málo slovy ríci to, co charakterizuje region. Jde o to, jakým smerem region nasmerovat na základe slabých a silných stránek (napríklad tvorba nových pracovních míst, zamezení migrace, pomoc zemedelství na základe nových pracovních míst, ekologie, turistika).

2. Opatrení

Konkrétní opatrení pro naplnení strategického zámeru. Rozširuje se strategie o konkrétní akce. Napríklad vybudování zámecké restaurace do roku 2000. Do té doby je treba sehnat všechny podklady, povolení, finance atd. Dalším príkladem muže být vytvorení odbytových center pro zemedelce v návaznosti na obchod, komodity a finance.

3. Casový a nákladový plán

Tyto plány se delají na dobu 6 let. Cím bude plán delší, tím vetší bude možnost získat další kontakty.

Vlastní programování probíhá podle následujícího scénáre:

1. Analýza regionu

2. Prirazení priorit (problémová místa)

3. Prirazení konkrétních opatrení, operativní program

Operativní programy jsou vždy vetším komplexem opatrení na více let. Operativní program by mel obsahovat popis:

· navrhované akce

· uživatele

· geografickou cást

· specifické cíle

Mezi opatrení, která lze delat na regionální vertikální rovine podle cílu 1, 2, a 5 b pro nejchudší regiony, k nimž bude po vstupu do Evropské unie patrit i Ceská republika lze predevším pocítat:

· výstavba infrastruktury

· výstavba vodovodu a elektrických rozvoden

· opatrení vedy a výzkumu

· zlepšení vzdelávání

V zemedelském sektoru se muže predevším jednat o:

· zvyšování kvality

· restrukturalizaci a valorizaci tradicních výrobku

· zlepšení životních podmínek

· zlepšení života na venkove

· zlepšení zásobování vodou

· agroturistika

V ostatních oblastech se muže jednat o:

· rozširování podnikatelských aktivit

· restrukturalizaci prumyslu

· inovaci a zlepšování

· investicní pobídky

· zlepšení podmínek pro rozvoj turistiky

· zlepšení životního prostredí

· péci o lesy a zver

· zabránení prírodním katastrofám

· eroze pudy

· rekvalifikace a vzdelávání ve všech sektorech a na všech úrovních

U zemedelcu je treba, aby zacali své výrobky sami zpracovávat, provozovat další služby, agroturistiku atd. Jedná se o to, aby to co se v regionu vyrobí, aby se v regionu spotrebovalo. Zemedelství jako celek je pro politiky marginální oblastí a je nebezpecí, že pokud se budou dopouštet takticky chybných kroku, budou izolováni a ne zapojeni do systému. Mnozí úredníci na všech zemedelských ministerstvech mají tendenci tvrdit, že zemedelství je pro výrobu levných potravin. Pritom napríklad Bavorsko by mohlo žít bez zemedelcu, ale nechce to, protože díky zemedelství má z turistiky 10 krát vetší príjmy, než kdyby tam nic nebylo.

Program Leader

Program Leader je pro rozvinuté regiony. Jeho význam je prirovnáván káve. Pokud ji clovek vypije, cítí se príjemne a je spokojený. Presto zacne uvažovat, že by mohl vypít kávu se šlehackou. Program Leader v prenesené forme prispívá na tuto šlehacku. Program slouží

k propojení hospodárských aktivit ve venkovském prostoru, k podpore nových produktu,

s tím, že toto musí být vázáno na regionální inovacní program, který již v regionu beží, budování naucných stezek, zaclenení místních pametihodností do turistických stezek, spolecná propagace regionu a podobne.

Metoda SWOT

Název metody je složen z anglických slov: strength, weakness, opportunity, threat, což lze do ceštiny preložit jako silné stránky, slabé stránky, príležitosti (šance), hrozby (rizika).

V soucasné dobe jak ministerstvo zemedelství, tak i ministerstvo pro místní rozvoj doporucuje zpracovávat projekty podle této metody. V reálné situaci bude asi úcelné jednotlivé body SWOT podrobneji rozepsat a vymezit tak všechny duležité duvody hodnocení mikroregionu a predpokladu jeho dalšího vývoje. Je zcela jisté, že vymezení silných a slabých stránek, príležitostí a rizik bude v každém mikroregionu jiné a casto opacné. Nebude tedy možné, aby jednotlivé mikroregiony opisovaly charakteristiky jeden od druhého. Metodu SWOT mohou použít nejen projekty venkovských mikroregionu, ale i zemedelské podniky v projektování pro program SAPARD. Mnozí se s touto metodou setkají pri príprave projektu v rámci programu Evropské unie, a práve zde ocení její hlavní vlastnosti, kterými jsou metodická jednotnost a vzájemná srovnatelnost charakteristik více regionu.

Agenda 2000

V souvislosti s celosvetovým politickým, hospodárským, spolecenským a ekonomickým vývojem, který probíhá i ve všech státech EU, se uskutecnují zmeny i spolecné agrární politiky. Jak uvádí Kvapilík (1998) zemedelství ve stávajících státech Unie je znacne rozdílné

v prírodních zdrojích, metodách hospodarení, konkurenceschopnosti, úrovni príjmu

i v tradicích. Tato diverzifikace je jednou z predností evropského zemedelství a prispívá k jeho specifickému charakteru a kvalite. K využití této diverzity je však nezbytné její uvedení do souladu se zemedelskou politikou a jejím rízením. Puvodní agrární politika byla vypracována

a realizována pro šest clenských státu. Ponevadž její prubežné úpravy nebyly dostatecné, nevyhovuje pro patnácticlennou Unii pripravující se na další rozšírení. Dusledkem je složitost, byrokraticnost a nedostatecné pochopení zásad fungování spolecné agrární politiky ze strany farmáru.

Za východisko z této situace je považováno vytvorení nového, více decentralizovaného modelu, který by clenským státum poskytoval prostredky k samostatnému rešení rady problému pri zohlednení charakteristik daného sektoru a místních podmínek. Koncipování zásad nové spolecné zemedelské politiky "posílily" dva vnejší faktory: Prvním je pripravované rozšírení Unie o státy strední a východní Evropy, druhým pak plánované kolo rozhovoru v rámci Svetové obchodní organizace (WTO).

Co má prinést Agenda 2000

Na základe analýzy stávající spolecné agrární politiky definovala komise hlavní smery reformy, z nichž mezi nejvýznamnejší patrí:

· posílení konkurencní schopnosti (zvýšení podílu agrárních produktu Unie) na svetových trzích dostatecným snížením cen. Snížení cen by melo být vyrovnáno zvýšením (poprípade zavedením) prímých plateb výrobcum

· nové vymezení kompetencí mezi clenskými státy a Bruselem. Cást kompenzací poskytovaných formou prímých plateb výrobcum bude mít charakter "národních obálek" distribuovaných podle velikosti národní produkce. Každý clenský stát bude moci tyto prostredky výrobcu rozdelit podle vlastního uvážení a rozhodnutí. Nové narízení pro venkovský rozvoj zahrnuje všechny programy do jednoho rámce, který clenským státum umožnuje definovat vlastní "národní" priority a vybrat si z programu obsažených v tomto narízení.

· úsilí o výrazné zjednodušení pravidel v rámci navržené decentralizace kompetencí.

· posílení aktivity v oblasti ochrany životního prostredí (konsolidace a rozširování výrobních metod a postupu s minimálními vstupy, extenzifikace produkce a jiné)

· komplexní a konzistentní politika pro rozvoj venkova

· stanovení limitu pro poskytování prímých plateb zemedelským podnikum z ruzných podpurných programu spojených s tržními organizacemi

· vymezení právního rámce pro pridelování dotací pouze podnikum, které se venují zemedelské cinnosti

· delegování pravomoci clenským státum snižovat platby zemedelským podnikum

· v souladu s vlastními zásadami zohlednujícími pocty pracovníku zamestnaných

· v zemedelských podnicích. "Usporené" prostredky by mely být prideleny na realizaci agro - enviromentálních programu.

Všechny návrhy mají být nápomocné vytvorení "Evropského modelu zemedelství", který by se mel vyznacovat:

· konkurenceschopným zemedelským sektorem uplatnujícím svoje výrobky na svetových trzích bez nadmerných dotací

· solidními výrobními metodami a postupy šetrnými k životnímu prostredí a schopnými uspokojit požadavky spotrebitelu na druh a kvalitu výrobku

· rozdílnými formami zemedelství, které krome orientace na produkci jsou zamereny na udržení krajiny v prirozeném a kulturním stavu, na rozvoj "životnosti" a aktivity venkovských komunit a na vytvárení a udržení pracovních príležitostí

· jednodušší a srozumitelnejší agrární politikou a jednoznacnou delicí cárou mezi kompetencemi Unie a jednotlivých clenských státu

· zemedelskou politikou z níž je zrejmé, že výdaje na její realizaci jsou oduvodnené službami, jejichž poskytování spolecnost od zemedelcu ocekává.