Sad přetvořil v "ráj bonsají"

V zahradu japonského stylu přetvořil ovocný sad po rodičích známý pěstitel bonsají Jaroslav GLASER ze Staňkova. Vytvoření "ráje bonsají" obětoval mnoho let života a dosud prý není jeho "dílo" hotovo. "Tahle zahrada byla původně ovocným sadem. Postavili jsme si tady domek, a pak jsem k hrůze rodičů začal s přetvářením sadu," popisuje Jaroslav Glaser svoje začátky. Tehdy se už zajímal o pěstování alpinek a konifer. Z doby, kdy pracoval u masny, si domů navozil z vesnic kamenná koryta. Ta tehdy ještě nebyla v módě a lidé se jich zbavovali. Když si někdy v polovině 80. let v časopise přečetl pár řádek o bonsajích, rozhodl se to vyzkoušet.

"Materiálu jsem měl dost. O svých prvních bonsajích ale říkám, že to byly koule na klacku. "Zavraždil" jsem toho tehdy spoustu," vzpomíná na svoje začátky. Nejobtížnější prý bylo naučit se stromky pěstovat. "Až po několika letech přichází čas na tvarování. Mnozí to udělají naopak a o strom přijdou," popisuje pěstitel jednu z největších chyb u začátečníků.

Dnes už zahradu a skleník u Glaserů zdobí stovky bonsají. Ty se staly nejen koníčkem, ale i zdrojem obživy. "Trvá to třeba deset let, než lze miniaturu stromu nazvat bonsají. Není to ale zas až tak složité a lze ji vypěstovat takřka z čehokoli. Pro mne je to živé umělecké dílo," říká s láskou o bonsajích. Svoje zkušenosti předává i zájemcům, kteří si mohou v jeho zahradnictví zkusit bonsaj vypěstovat.

Jaroslav Glaser přiznává, že na zahradě tráví podstatnou část dne. "Péče o vše, co tady roste, zabere spoustu času," říká pěstitel, jehož bonsaje už byly oceněny na velkých výstavách v tuzemsku. A jak reagují lidé, kteří se přijedou na tu krásu podívat? "Většinou je to stručné. Doprčic, že jsem sem manželku vůbec bral," směje se Glaser.