Rozvojové země loni poprvé pěstovaly GM plodiny více než vyspělé

Rozvojové země loni poprvé v historii pěstovaly geneticky modifikované (GM) plodiny na větší výměře než vyspělý svět. Globální rozloha půdy, na níž se tyto plodiny v roce 2012 pěstovaly, se rozrostla o šest procent na nový rekord 170,3 milionu hektarů. Uvedla to výroční zpráva organizace ISAAA, která sleduje a podporuje využívání biotechnologií v zemědělství.

Za 17 let komerčního pěstování GM plodin se obhospodařovaná plocha zvýšila stonásobně z 1,7 milionu v roce 1996. "Biotechnologické plodiny jsou nejrychleji zaváděnou plodinovou technologií v moderní historii," uvedl k expanzi pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) po světě zakladatel a předseda ISAAA Clive James ve výroční zprávě organizace.

James také připomněl, že skeptici a odpůrci GMO kdysi považovali nástup biotechnologií v rozvojových zemích za nemožný a tvrdili, že jsou určeny jen pro vyspělé země. Rozvojové země přitom loni rozšířily plochu pro pěstování GM plodin o 11 procent a na globálním celku se podílely 52 procenty. V průmyslových zemích se rozloha plochy pro GM plodiny zvýšila o tři procenta.

GM plodiny loni pěstovalo rekordních 17,3 milionu zemědělců, což bylo asi o 600.000 více než v roce 2011. Přes 90 procent z nich byli malí farmáři z rozvojového světa.

Zpráva vysvětluje rychlé zavádění GM plodin v rozvojovém světě rostoucím povědomím o jejich výhodách. Ty podle zprávy spočívají nejen ve zvýšených výnosech, ale i v úspoře energie, práce lidí i strojů, ve snížené spotřebě pesticidů, vyšší kvalitě produkce a možnosti více sklizní do roka.

ISAA vypočítala, že GM plodiny, které takzvaní zelení aktivisté odmítají jako rizikové pro životní prostředí, za 15 let do roku 2011 ušetřily 473.000 tun pesticidů. Dále přispěly k ochraně biodiverzity ušetřením 108,7 milionu hektarů půdy a jen v roce 2011 se zasloužily o snížení emisí oxidu uhličitého o 23 milionů tun. To odpovídá ročním emisím více než deseti milionů automobilů.

Nové plodiny rovněž zmírnily chudobu více než 15 milionů malých farmářů, což spolu s jejich rodinami odpovídá asi 50 milionů lidem. "Biotechnologické plodiny zajišťují podstatné a udržitelné sociálně-ekonomické a ekologické přínosy," uvedl James.

Zdaleka na největší ploše se nadále pěstují biotechnologické plodiny ve Spojených státech, kde pro ně loni bylo vyčleněno 69,5 milionu hektarů. Na USA ale rychle dotahuje Brazílie, kde se rozloha půdy pro GM plodiny zvýšila o 21 procent na 36,6 milionu hektarů.

GM plodiny se loni pěstovaly v osmi průmyslových a 20 rozvojových zemích. Těchto 28 zemí se přitom na světové populaci podílí asi 60 procenty. Rozvojovému světu v tomto ohledu vedle Brazílie dominují Čína, Indie, Argentina a Jihoafrická republika, které se na globální rozloze půdy pro GMO loni podílely 46 procenty.

Pět zemí Evropské unie včetně Česka a Slovenska pěstovaly minulý rok Bt kukuřici odolnou proti zavíječi, což je jediná GM plodina, která se zde pěstuje, na rekordní rozloze 129.071 hektarů. To bylo o 13 procent více než v proce 2011.

Značná část evropských spotřebitelů odmítá biotechnologie pod vlivem kampaní zelených organizací a zastánců biopotravin, kteří prohlašují GMO za nebezpečné lidskému zdraví a přírodě. To ale odporuje globálnímu (otázka 8) vědeckému "konsenzu", který sdílejí i čeští vědci. Dlouhodobé výzkumy a testy po celém světě včetně Evropy taková rizika neprokázaly a výsledky ojedinělých dílčích studií naznačující negativní efekty následná ověřování zpravidla nepotvrzují nebo vyvracejí.