Rozšíření musí schválit členské státy

Pro budoucí roli Čechů v Evropě budou nejdůležitější jednání o evropské ústavě, která odstartují na summitu v Soluni.

Faktickému vstupu Česka do Evropské unie nestojí v cestě už téměř nic. Do data oficiálního připojení k EU - 1.květnu 2004 - přesto zbývá ještě necelý rok. Evropa a spolu s ní i Češi budou nejprve očekávat, jak v září dopadnou referenda v Lotyšsku a Estonsku a zda připojení k EU schválí také parlament řecké části Kypru. Skončí-li ratifikace v těchto zemích stejně úspěšně jako v sedmi předchozích, začne se o budoucnost Evropy a České republiky hrát po celém kontinentu. Bude se rozhodovat především o tom, jak bude rozšířená EU vypadat, ale také o tom, zda si parlamenty členských států vůbec přejí, aby se EU rozrostla o deset nových členů. Jejich vstup totiž musí schválit každý parlament patnáctky, jinak se proces integrace zabrzdí. Především od poslanců v Rakousku a Německu se dá čekat, že znovu začnou oživovat staré problémy v česko-německých vztazích. Kandidát opoziční CDU-CSU na post kancléře a bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber dokonce před několika dny vyjádřil na srazu sudetských Němců zklamání nad tím, že se při jednáních o vstupu Česka do EU nepodařilo prosadit jejich zájmy. Mnohé si slibuje od Evropského parlamentu, kde chce prostřednictvím europoslanců z bavorské CSU za sudetské Němce bojovat. Při schvalování přístupových smluv v Evropském parlamentu dokonce před dvěma měsíci svým poslancům nařídil, ať hlasují proti vstupu ČR. Totéž se dá očekávat od dění v berlínském bundestagu. Zřejmě ani tam ale nedostanou Stoiberovy návrhy dostatečnou podporu ani od koaliční CDU. V rakouském parlamentu se určitě budou ozývat Svobodní, kteří již minulý rok požadovali zamezení vstupu ČR do EU. Ani tak se ale nedá očekávat, že by některý z národních parlamentů vstup Česka do unie zablokoval. Poslanci členských států totiž musejí schválit přistoupení všech deseti kandidátských zemí najednou. Zamezení vstupu jedné z nich by tedy znamenalo krach celého rozšíření. To zřejmě nebude chtít žádná z politických stran.

Britové - největší spojenci

Mnohem důležitější pro budoucí postavení Čechů v Evropě tedy budou jednání o evropské ústavě, která odstartují příští týden na summitu v řecké Soluni a budou po prázdninách pokračovat na mezivládní konferenci. Již při zasedání Konventu, který první návrh ústavy zpracoval, se vytvořila neformální skupina šestnácti až osmnácti spojenců z menších evropských zemí. Ta čelí návrhům Francie a Německa, které chtějí oslabit tzv. komunitární systém a žádají větší sílu pro velmoci. Podle šéfa diplomacie Cyrila Svobody stojí na straně menších zemí především Velká Británie - vicepremiér ji v sobotu jmenoval jako nejdůležitějšího spojence Česka v EU. Britům se do návrhu ústavy například podařilo prosadit původně český návrh rotačního předsednictví, předložený státním tajemníkem pro EU Janem Kohoutem. Návrh má zajistit spravedlivé střídání členských států v orgánech rozšířené EU. Navíc se zasadili o to, aby každý z členských států mohl vetovat společné pozice v zahraniční a bezpečnostní politice. Evropská otázka začne mocněji hýbat také domácí politikou, kde budou pokračovat střety mezi vládní koalicí a ODS. Také kvůli hledání národního postoje chce vicepremiér Svoboda založit národní diskusní fórum pro diskuse o Evropě. Podle plánů bude fórum organizovat Ústav mezinárodních vztahů a záštitu nad ním zřejmě převezme exprezident Václav Havel. Kvůli chystanému vstupu do EU se v centru pozornosti ocitne také státní správa. Půjde o její schopnost zpracovat projekty a čerpat prostředky z Evropské unie. Podle Svobody se budou muset změnit i výběrová řízení, protože EU neposkytne peníze na projekt, jenž provází neprůhledná soutěž.