Rolníky už práce na poli těžko uživí
06.03.2002 | Hospodářské noviny
Pšeničným polem nedaleko Pekingu projíždí prastarý volkswagen. Řídí ho Čao Chung-jü, Číňan se zarputilým výrazem ve tváři. "Ne, na mé bývalé pole vás vzít nemůžu," tvrdí sedmatřicetiletý taxikář. "Není to dobré místo," tvrdí.
Před jedenadvaceti lety odešel z vesnice Chou-čuang, vzdálené asi hodinu jízdy severozápadně od hlavního města Pekingu. Opustil rodinu, dobytek i neúrodnou půdu. Právě v době, kdy Teng Siao-pching odstartoval čínské ekonomické reformy. "V zemědělství jsem nevěřil," odůvodňuje Čao své tehdejší rozhodnutí.
Zkoušel se uživit jako dělník, léta vozil ryby do nově vznikajících supermarketů. Od roku 1993 jezdí s taxíkem. Vydělává asi desetkrát víc než kdysi na poli v Chou-čuangu. Stejně jako Čao se v následujících letech rozhodne nejméně 20 miliónů čínských zemědělců.
Na polích ještě dnes pracují dva ze tří Číňanů v produktivním věku. A to i přesto, že přelidněná země zažívá dynamickou industrializaci. Zemědělství už léta roste o polovinu pomaleji než hrubý domácí produkt. To samé platí i o mzdách rolníků v porovnání s platy obyvatel městských aglomerací.
Komunistická strana ví, že se na venkově schyluje k nepokojům. Letos se proto chce zaměřit hlavně na něj. Nižší daně, lepší vzdělání, více ochrany před konkurencí z členských zemí Světové obchodní organizace (WTO), to jsou jen některé z vládních slibů čínským zemědělcům.
"V zemi se množí zprávy o demonstracích, ale i sebevraždách zoufalých rolníků," tvrdí Čao. Jen v okolí metropole, kde je bída mnohem menší než na západě a severovýchodě země, už vesnice opustila třetina obyvatel.
Dramatická je situace v provincii Ťi-lin, srdci "čínské zlaté zóny", kde je vypěstováno 50 procent pšenice určené k exportu. Obchody ale váznou.
Obilí, kukuřice a sójové boby tu jsou o 70 procent dražší než na světových trzích. Důvod je prostý. Čínští zemědělci na malých políčkách vlastníma rukama dokážou vypěstovat jen zlomek toho, co denně vyprodukují moderní americké agrární komplexy.
Desetitisícům Číňanů nezbývá nic jiného než odejít do měst a hledat novou práci. Třeba takovou, která už téměř deset let živí Čao Chung-jüe.
Další články v kategorii Zemědělství
- Zelený kruh: Jedy na hraboše, ústupky lovcům vlků a krajina bez ochrany. Komu slouží ministři Šebestyán a Červený? (17.04.2026)
- Zemědělci objevují zlatý důl v akumulaci: Bateriová úložiště mění pravidla hry (17.04.2026)
- Prazdroj inštaloval meteostanice na poslednej slovenskej chmeľnici (17.04.2026)
- Sedláci představili novému vedení MŽP své postoje k aktuálním tématům ochrany přírody (17.04.2026)
- Agrishow se stal nejnavštěvovanějším veletrhem v Brně od roku 2018 (16.04.2026)
- Jako první u nás vyrábí veganské víno. Je to pracnější, ale rozdíl je poznat, říká vinař Jaroslav Gracl (16.04.2026)
- Mléčný průmysl na Filipínách otevírá nové příležitosti i pro české dodavatele automatizace (16.04.2026)
- Ministerstvo zemědělství zvyšuje podíl lokálních potravin ve veřejném stravování (16.04.2026)
- Zemědělci mohou podle experta ušetřit vytvořením podrobné produkční mapy pozemků (15.04.2026)
- Zemědělci chtějí více moderních technologií. Brzdí je hlavně vysoké náklady a nedostatek lidí (15.04.2026)

Tweet



