Rolníky už práce na poli těžko uživí
06.03.2002 | Hospodářské noviny
Pšeničným polem nedaleko Pekingu projíždí prastarý volkswagen. Řídí ho Čao Chung-jü, Číňan se zarputilým výrazem ve tváři. "Ne, na mé bývalé pole vás vzít nemůžu," tvrdí sedmatřicetiletý taxikář. "Není to dobré místo," tvrdí.
Před jedenadvaceti lety odešel z vesnice Chou-čuang, vzdálené asi hodinu jízdy severozápadně od hlavního města Pekingu. Opustil rodinu, dobytek i neúrodnou půdu. Právě v době, kdy Teng Siao-pching odstartoval čínské ekonomické reformy. "V zemědělství jsem nevěřil," odůvodňuje Čao své tehdejší rozhodnutí.
Zkoušel se uživit jako dělník, léta vozil ryby do nově vznikajících supermarketů. Od roku 1993 jezdí s taxíkem. Vydělává asi desetkrát víc než kdysi na poli v Chou-čuangu. Stejně jako Čao se v následujících letech rozhodne nejméně 20 miliónů čínských zemědělců.
Na polích ještě dnes pracují dva ze tří Číňanů v produktivním věku. A to i přesto, že přelidněná země zažívá dynamickou industrializaci. Zemědělství už léta roste o polovinu pomaleji než hrubý domácí produkt. To samé platí i o mzdách rolníků v porovnání s platy obyvatel městských aglomerací.
Komunistická strana ví, že se na venkově schyluje k nepokojům. Letos se proto chce zaměřit hlavně na něj. Nižší daně, lepší vzdělání, více ochrany před konkurencí z členských zemí Světové obchodní organizace (WTO), to jsou jen některé z vládních slibů čínským zemědělcům.
"V zemi se množí zprávy o demonstracích, ale i sebevraždách zoufalých rolníků," tvrdí Čao. Jen v okolí metropole, kde je bída mnohem menší než na západě a severovýchodě země, už vesnice opustila třetina obyvatel.
Dramatická je situace v provincii Ťi-lin, srdci "čínské zlaté zóny", kde je vypěstováno 50 procent pšenice určené k exportu. Obchody ale váznou.
Obilí, kukuřice a sójové boby tu jsou o 70 procent dražší než na světových trzích. Důvod je prostý. Čínští zemědělci na malých políčkách vlastníma rukama dokážou vypěstovat jen zlomek toho, co denně vyprodukují moderní americké agrární komplexy.
Desetitisícům Číňanů nezbývá nic jiného než odejít do měst a hledat novou práci. Třeba takovou, která už téměř deset let živí Čao Chung-jüe.
Další články v kategorii Zemědělství
- Miliardář Jaromír Tesař získá plnou kontrolu nad Pozemkovým holdingem (29.07.2026)
- Umělá inteligence a senzory pomáhají s kontrolou porodů (28.07.2026)
- Zemědělci sklízí rychleji než loni, obilnin posekali polovinu, řepky dvě třetiny (28.07.2026)
- Nejsme pašeráci, jen přežíváme. Proč chudí Kolumbijci neopouštějí pěstování koky (28.07.2026)
- Ministerstvo zemědělství začne opět přijímat žádostí na podporu vodárenské infrastruktury. Na projekty přidá dalších 400 milionů korun (28.07.2026)
- Přebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda (27.07.2026)
- Petr Richter: Snažíme se zákazníkovi nabízet, co by si přál (27.07.2026)
- Dieselová krize sužuje chudé farmáře v Africe a Asii. Bez nafty vysychají pole (27.07.2026)
- Úroda ovoce bude letos kvůli mrazům a kroupám poloviční. Pojištěná není ani desetina sadů (27.07.2026)
- Živý venkov potřebuje místní hospodáře (27.07.2026)

Tweet



