Rezidua mykotoxinů v mléce
18.05.2000 | Odborné konference
Karel Zadražil
Katedra chovu skotu a mlékařství, AF, ČZU, Praha
Jakost poživatin je v posledních deseti letech předmětem zájmu spotřebitelů, kteří vyžadují zpřístupnění veškerých informací o reziduích cizorodých látek v poživatinách, ať již povolených (aditivních) nebo kontaminujících, při deklarování jakosti vstupních potravinářských surovin.
Stále ještě doznívají aféry s dioxiny v poživatinách v Belgii z počátku roku 1999. Zvláštní postavení mezi kontaminujícími látkami mají mykotoxiny, které jsou pravidelně zjišťovány v krmivech hospodářských zvířat. Přechod reziduí mykotoxinů z krmiv do živočišných produktů, a tím i do ostatních poživatin, byl v posledních letech předmětem mnoha modelových pokusů, jakož i namátkových kontrol.
Povinností všech výrobců potravin v České republice je podle paragrafu 3 odst. g “Zákona o potravinách a tabákových výrobcích ...” (24.dubna 1997) určit ve výrobním procesu technologické kritické body (HACCP - Hazard Analysis Critical Control Points), ve kterých je nejvyšší riziko porušení zdravotní nezávadnosti poživatin. Světová zdravotnická organizace (WHO) začala tento systém kontroly uplatňovat již v roce 1974.
Kritickým bodem v prvovýrobě mléka je kvalita krmiv pro dojnice a zejména kvalita krmivářských přísad (pokrutiny, ječné, pšeničné a ovesné šroty, siláže apod.). Plísně, zdroj mykotoxinů, se mohou vyskytnout jak v senážích, tak i v samotném nevhodně skladovaném seně. Z mykotoxinů byly sledovány: aflatoxiny - kyselina cyklopiazonová - deoxynivalenol a nivalenol - fumonisin - ochratoxin A a Toxin T-2, jakož i zearalenon. Vyčerpávající přehled o dosažených výsledcích v četných modelových (krmných) pokusech poskytuje práce švýcarských autorů (SPAHR a kol.,2000) z Bernu-Liebefeldu.
Z výše uvedených sledovaných mykotoxinů přicházejí v úvahu pouze rezidua aflatoxinů M1 (příp. B1) v syrovém mléce (příp. v tekutém mléce). Ve směrnici o cizorodých látkách Švýcarské konfederace (NN 1995) jsou uvedena maximální přípustná rezidua aflatoxinu M1:
v ČR
mléko a mléčné výrobky max. 50 ng/kg 0,0005 mg.kg-1
sýry max. 250 ng/kg dtto
kojenecká a dětská výživa max. 20 ng/kg 0,0001 mg.kg-1
ostatní poživatiny max. 5 m g/kg 0,005 - 0,02 mg.kg-1
Pro sumu aflatoxinů B1+B2+G1+G2
kojenecká a dětská výživa max. 10 ng/kg 0,001 - 0,002 mg.kg-1
ostatní poživatiny max. 5 m g/kg 0,02 - 0,04 mg.kg-1
Speciálně je sledován výskyt reziduí ochratoxinu A v kojenecké a dětské výživě a ve Švýcarsku je stanoveno max. 0,5 m g/kg sušiny, v České republice 0,01 mg.kg-1.
Mnohé modelové pokusy provedené v USA, Norsku, Švédsku a jiných zemích ukázaly na příznivé působení bachorového prostředí na odbourávání (destrukci, epoxidaci apod.) kontaminujících mykotoxinů, takže výskyt reziduí ostatních mykotoxinů v mléce nebyl zjištěn.
Vzhledem k tomu, že se při cílených kontrolách objevují pozitivní vzorky mléka na aflatoxiny M1 (příp. B1), je nutné znásobit osvětu mezi farmáři, neboť jenom farmáři jsou zodpovědní za případnou kontaminaci mléka rezidui těchto velmi nebezpečných cizorodých látek. Pečlivost a zodpovědnost farmářů - producentů mléka je jedinou účinnou prevencí, jak zachovat neporušenost lidského zdraví.
Další články v kategorii Zemědělství
- Aktuální plochy chmelnic v České republice (06.05.2024)
- Hladík není proti výstavbě dostupného bydlení na zemědělské půdě (06.05.2024)
- Udržitelným farmařením vstříc lepší budoucnosti. Maďarská rodina se snaží žít soběstačně (06.05.2024)
- Účinnost přípravků proti škůdcům klesá, uvedl výzkumník (04.05.2024)
- Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor (03.05.2024)
- Zpráva o erozi: Bahna z polí ubylo, ale farmářům se musí utáhnout šrouby (03.05.2024)
- Sněmovna schválila vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy (03.05.2024)
- Vinaři nepožadují po státu kompenzace za škody způsobené mrazy (03.05.2024)
- Agrární komora příští týden rozhodne o uspořádání protestů 22. května v Praze (02.05.2024)
- Musíme podpořit spotřebu biopotravin, apelují některé organizace (02.05.2024)