RÉVA VINNÁ květen 1998 - zpráva MZe ČR - 1. část (zkráceno)

Situacní a výhledová zpráva

RÉVA VINNÁ,

RÉVOVÉ VÍNO

KVETEN 1998

(1. cást)

Vydává Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Reditel odboru strategie a komodit MZe CR Ing. Jirí Dubec,

__________________________________________________________

Odpovedné odborné redaktorky:

Irena Pischnothová MZe CR

Dagmar Vyklická MZe CR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladu:

Ceský hydrometeorologický ústav, Praha

Ceský statistický úrad, Praha

Ceskomoravská vinohradnická a vinarská unie, Velké Bílovice

Ceská zemedelská a potravinárská inspekce, Brno

Generální reditelství cel, Praha

Ministerstvo financí, Praha

Ministerstvo zemedelství, Praha

Podnikatelská firma v oblasti norem, Praha

Ústrední kontrolní a zkušební ústav zemedelský, Brno

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky, Praha

Moravské a ceské víno, odborný mesícník, Praha

Vinarský obzor, odborný casopis pro vinohradnictví a vinarství, Velké Bílovice

Der Winzer, Klosterneuburg, Rakousko

Der Deutsche Weinbau, Neustadt an der Weinstraße, Nemecko

Autori touto cestou dekují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkum.

Situacní a výhledová zpráva Réva vinná, révové víno navazuje na zprávu vydanou v listopadu 1997. Použité údaje v této zpráve jsou zpracovány podle dostupných informací k 31.3.1998. Termín "vinarský hospodárský rok", který je ve zpráve používán, odpovídá v zahranicí užívanému ekvivalentu "marketingový rok".Pro komoditu réva vinná, révové víno zacíná vinarský hospodárský rok 1. 9. a koncí 31. 8. následujícího roku (v souladu s narízením ES c. 822/87).

Situacní a výhledové zprávy jsou pro všechny subjekty k dispozici na územních odborech MZe, na okresních pracovištích Agrární komory a v budove Ministerstva zemedelství. Dále vychází v príloze periodika Zemedelské listy, Agrární noviny, Agrospoj a Agronet.

OBSAH

Úvod

Souhrn

Zásahy státu u komodity réva vinná, révové víno

Svetový trh - vinohradnictví a vinarství v Evrope a ve vybraných svetových zemích

Pestování révy vinné v CR

ÚVOD

Vinohradnictví má v Ceské republice tisíciletou tradici. Behem posledních 10 let se snižuje plocha plodných vinic a zvyšuje se jejich vek. S narustajícím stárím vinic úzce souvisí i klesající rentabilita vinohradnictví v CR. V nejbližším období, s ohledem na vstup do EU, bude nutno venovat pozornost predevším kvalitní obnove vinic a rešení vinohradnictví na svazích, které je ve všech zemích EU podporováno. Dále bude nutné se rovnež zamerit na ozelenení vinic (pokryv pudy), címž se zabranuje erozi svahu a odplavování nejúrodnejší pudy. Neméne duležitou otázkou k rešení bude také ekologické vinohradnictví s integrovanou ochranou produkce hroznu, jako je tomu v zemích Evropského spolecenství.

Vinohradnictví se cástecne podílí na regionálním rešení zamestnanosti a udržování krajinotvorby. V Ceské republice jsou vhodné klimatické podmínky k pestování kvalitních hroznu révy vinné a toto odvetví má také dostatek kvalitních odborníku. Optimální rozloha vinic do doby našeho vstupu do EU by mela cinit 15 - 16 tis ha. Tato rozloha bude závislá na možnostech financních prostredku pro obnovu stávajících prestárlých vinic. Je nutno si uvedomit, že po vstupu CR do EU již nebude možno dále plochy vinic vzhledem k celkové nadprodukci hroznu a vína v EU rozširovat.

SOUHRN

V hospodárském roce 1997/98 bylo v CR podle údaju CSÚ 11 183 ha vinic, z nichž bylo sklizeno 35,8 tis. tun hroznu pri prumerném výnosu 3,20 t/ha. V porovnání s predchozím hospodárským rokem poklesla sklizen témer o 49 %. Produkce hroznu v tomto hospodárském roce byla nejnižší za posledních 12 let, i když se jednalo o jednu z nejkvalitnejších sklizní. Prícinou tak nízké sklizne hroznu byly zejména silné mrazy na prelomu roku 1996 a 1997, silné napadení peronosporou, u nekterých odrud révy vinné i sprchávání kvetu, ci místní krupobití. Vlivem velmi príznivého pocasí v dobe vyzrávání hroznu byla podle šetrení Ceskomoravské vinohradnické a vinarské unie cukernatost hroznu vysoká (prumer 18,1 stupnu normalizovaného moštomeru).

Podle výsledku šetrení CMVVU prumerné stárí vinic v CR v roce 1998 ciní 16,4 let, pricemž v jednotlivých vinarských oblastech je stárí vinohradu velmi rozdílné (14 až 28 let). Ke snižování veku vinic a zejména pak ke zvyšování rentability vinohradnictví je zapotrebí obnovovat vinice v optimálním rozsahu 600 ha rocne, stejne tak i klucit prestárlé vinice. Dosavadní obnova však neodpovídá potrebe prosté reprodukce vinic. V roce 1997 bylo nove vysázeno jen 300 ha vinohradu, z toho 270 ha na základe dotacních prostredku MZe. Ve srovnání s plochou nove vysázených vinic v roce 1996 to znamená pokles o 50 ha. V soucasné dobe je trend vysazovat kvalitnejší odrudy révy vinné na úkor odrud, poskytujících vysoké výnosy. Tento vývoj vytvárí predpoklady pro zvyšování podílu vína s prívlastkem na celkové produkci tuzemského vína v príštích letech. Zvyšuje se i podíl modrých odrud v nových výsadbách na úkor bílých odrud révy vinné. Ve výsadbách v roce 1997 se modré odrudy podílely približne 20 %.

V posledních letech se spotreba révového vína v CR mírne zvyšuje a pohybuje se v rozmezí 1,3 - 1,6 mil. hl rocne, tj. asi 12,6 -15,5 l/osobu/rok. Vzhledem k velmi nízké sklizni hroznu v roce 1997 bylo pro hospodárský rok 1997/98 v CR vyrobeno približne 250 tis. hl vína. Prihlédneme-li k zásobám vína z predchozího hospodárského roku, bude nezbytné dovézt v hospodárském roce 1997/98 približne 900 tis. hl vína. V roce 1997 vzrostla podle údaju CSÚ spotrebitelská cena bílého vína oproti roku 1996 o 4,20 Kc/l a cerveného vína o 5,70 Kc/l. S ohledem na situaci v sousedních evropských zemích se predpokládá, že se v roce 1998 spotrebitelské ceny vína zvýší v rozmezí o 4 - 6 Kc/l. Tento odhad platí za predpokladu dostatecného dovozu vína za sníženou celní sazbu. Pri nedostatku vína dovezeného za sníženou celní sazbu lze v roce 1998 ocekávat ješte vyšší cenový nárust.

Ve vinarském hospodárském roce 1996/97 byly do CR dovezeny produkty vinohradnictví a vinarství v celkové hodnote 1,67 mld. Kc. Nejvetší cástku tvoril dovoz sudového vína (588 mil. Kc), následoval dovoz stolních hroznu (482 mil. Kc), lahvového vína (251 mil. Kc) a hroznové štávy (167 mil. Kc).

Za osm mesícu vinarského hospodárského roku 1997/98 (od 1. 9. 1997 do 31. 3. 1998) dosáhl dovoz produktu vinohradnictví a vinarství hodnoty 1,14 mld. Kc. Dovoz sudového vína cinil 221,9 tis. hl v hodnote 239,4 mil. Kc, následuje dovoz stolních hroznu 14,8 tis. tun v hodnote 300,4 mil. Kc, hroznové štávy v objemu 24,1 tis. tun v hodnote 261,1 mil. Kc a dovoz lahvového vína v objemu 110,9 tis. hl v hodnote 170,3 mil. Kc. Podíl dovozu sudového vína v tomto období z EU dosáhl 64 %, pricemž dovoz z Itálie se podílí 54,7 % na celkovém dovozu sudového vína. Nejvetší množství lahvového vína bylo v tomto období dovezeno ze Španelska (70,1 %) a ze Slovenska (20,3 %).

Od roku 1993/94 dochází k rychlému nárustu dovozu hroznové štávy, zatímco vinný mošt k výrobe vína se v posledních dvou letech nedováží. V roce 1996/97 bylo do CR dovezeno témer 15 tis. tun hroznové štávy a za osm mesícu roku 1997/98 dovoz vzrostl již na 24,1 tis. tun. V roce 1996/97 pocházelo 80,1 % hroznové štávy z Madarska a za osm mesícu roku 1997/98 tento podíl vzrostl již na 90 % z celkového objemu dovezené hroznové štávy.

Vývoz vína z CR nedosahuje vysokého objemu. V hospodárském roce 1996/97 bylo vyvezeno 8,2 tis. hl vína, z toho 55 % vývozu smerovalo do EU. Na Slovensko smerovala témer polovina našeho vývozu lahvového vína. Za osm mesícu hospodárského roku 1997/98 cinil celkový vývoz vína 5,5 tis. hl. Nejvetší objem vývozu v tomto období predstavuje vývoz šumivého vína, kterého bylo témer 63 % vyvezeno na Slovensko. Vývoz lahvového vína v tomto období smeroval predevším na Slovensko (36 %), do Cíny (26,7 %) a do Kanady (6,3 %).

V soucasné dobe ciní výmera vinic na celém svete asi 7,7 mil. ha s celkovou produkcí hroznu okolo 58,4 mil. tun, pricemž k prímému konzumu je rocne urceno kolem 7 mil. tun hroznu. V celosvetové produkci vinných hroznu jsou na predních místech Evropa (kolem 61 %) a Asie (18 %). Nejvetšími producenty vinných hroznu v Evrope je Itálie, Francie a Španelsko. Sklizen hroznu v zemích Evropské unie byla v roce 1997 ve srovnání s rokem 1996 nižší v prumeru o 10 % v dusledku nepríznivých klimatických podmínek. Nízká sklizen byla témer ve všech zemích EU, krome Španelska.

ZÁSAHY STÁTU U KOMODITY

RÉVA VINNÁ, RÉVOVÉ VÍNO

Do zásahu státu u komodity réva vinná, révové víno jsou zahrnuty:

A. Celní opatrení podle platného celního sazebníku

B. Licencní politika podle vyhlášky FMZO c. 560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu

C. Danová politika - dan z pridané hodnoty, spotrební dan

D. Dotacní politika státu

E.Kontrola jakosti

F. Legislativa vztahující se ke komodite réva vinná, révové víno

A. Celní opatrení

Od 1. 1. 1998 je v platnosti Narízení vlády c. 312/1997 Sb., ze dne 3. 12. 1997, cástka 105, kterým byl vydán nový celní sazebník. Seznam doplnkových kódu celního sazebníku pri dovozu šumivého vína byl zverejnen ve vyhlášce Ministerstva financí z 28. 2. 1997 pod c. 46/1997 Sb., menící a doplnující vyhlášku MF c. 92/1993 Sb., kterou se provádejí nekterá ustanovení celního zákona. Dne 31. 1. 1998 vstoupilo v platnost Narízení vlády c. 17/1998 Sb., kterým se stanoví preferencní celní sazby pro dovoz nekterých zemedelských a potravinárských výrobku pocházejících z EU. Toto narízení pozbývá platnosti 31. 12. 1998.

Dnem 1. 7. 1996 vstoupily v platnost další dohody o zóne volného obchodu, které Ceská republika uzavrela s Estonskou republikou a Lotyšskou republikou. Další dohoda uzavrená se Státem Izrael vešla v platnost 1. 1. 1997, s Rumunskou republikou 1. 7. 1997 a se Slovinskem l. 4. 1998.

Celní kvóty zemedelských a potravinárských komodit

Smluvní celní sazby se uplatnují na dovážené zboží pocházející ze státu, který je smluvní stranou Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), nebo s nímž CR má uzavrenou dohodu, obsahující ustanovení o vzájemném poskytování doložky nejvyšších výhod. Smluvní celní sazby zahrnují celní koncese platné od 1. 1. 1998 podle výsledku Uruguayského kola GATT.

Smluvní celní kvóta je uplatnována u dovozu z clenských zemí WTO a zemí, kterým CR poskytuje doložku nejvyšších výhod.

Preferencní celní kvóta se vztahuje pouze na dovozy zboží pocházejícího ze zemí, se kterými má CR uzavrenou dohodu o zóne volného obchodu. Celní kvóty a preference jsou stanoveny uvedenými dohodami, které dále urcují pravidla pro stanovení a prokázání preferencního puvodu.

· Prehled smluvních a preferencních celních sazeb a kvót poskytovaných Ceskou republikou pri dovozu hroznu, vína, vinného moštu a hroznové štávy do CR

Smluvní celní sazba a kvóta WTO uplatnovaná pro rok 1998

Položka celního Název položky Celní kvóta Celní sazba v %

sazebníku

0806 10 93

0806 10 95 Vinné hrozny moštové 3 405,7 t 28,0

0806 10 97

2204 10 11-2204 30 98 Révové víno a vinný mošt 91 905 hl 25,0

Pramen: Celní sazebník

U komodity révové víno je na rok 1998 stanovena smluvní dovozní kvóta WTO u skupiny položek celního sazebníku 2204 ve výši 91 905 hl pri celní sazbe 25 %. Tato kvóta byla pocátkem brezna 1998 vycerpána. V soucasné dobe probíhá jednání v rámci celní unie k navýšení dovozní kvóty WTO na dovoz vína do CR o 400 000 hl.

B. Licencní politika

Dovozní a vývozní licence jsou udelovány na základe vyhlášky Ministerstva prumyslu a obchodu c. 56/1998 Sb., s platností od 1. 4. 1998, která je novelou vyhlášky FMZO c. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úredního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znení pozdejších predpisu. Príslušným orgánem pro prijímání žádostí a vydávání licencí je Licencní správa pri Ministerstvu prumyslu a obchodu CR. Pri udelování dovozní automatické licence zaplatí žadatel poplatek ve výši 500 Kc, za vývozní licenci zaplatí 0,5 % z hodnoty vyváženého zboží.

Pro komoditu révové víno platí pro dovoz pouze automatické licence, které jsou udelovány na základe žádosti jednotlivých žadatelu.

C. Danová politika

Dne 1. 1. 1998 nabyl úcinnosti zákon c. 208/1997 Sb., ze dne 31. 7. 1997, kterým se mení a doplnuje zákon CNR c. 588/1992 Sb., o dani z pridané hodnoty, ve znení pozdejších predpisu.

Dne 1. 1. 1998 vešel v platnost zákon c. 303/1997 Sb., ze dne 13. 11. 1997, kterým se mení a doplnuje zákon CNR c. 587/1992 Sb., o spotrebních daních, ve znení pozdejších predpisu, a mení zákon c. 303/1993 Sb., ve znení pozdejších predpisu. V § 37 v pol. 2204 "Vína dosycovaná CO2" podle § 35 odst. 1 písm. b) se sazba dane 12,20 Kc/l nahrazuje sazbou dane 16,40 Kc/l.

D. Dotacní politika

1. Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemedelství pro rok 1998

Ministerstvo zemedelství na základe podpurných programu podle zákona c. 252/1997 Sb., o zemedelství, vydalo pod cj. 5216/97-1000 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemedelství pro rok 1998.

· Dotacní titul 1. C - Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadu

Úcel: nezbytná obnova vinic, chmelnic, ovocných sadu.

Podpora: výsadba vinic, chmelnic, ovocných sadu.

Forma podpory: investicní, prímá nenávratná dotace.

Dotovaným subjektem je podnikatel (§ 2 zákona c. 513/1991 Sb.) podnikající v zemedelské výrobe. Jde o dotaci do výše 250 tisíc Kc/ha vysázené vinice, tj. výsadba ve vinarské oblasti uznanou sadbou na výmere minimálne 0,25 ha. V prípade vysázení vinic na pronajatém pozemku musí být k žádosti priložena nájemní smlouva (v prípade nájmu i souhlas vlastníka s výsadbou vinice), prípadne jiný doklad osvedcující oprávnení k užívání pozemku na dobu urcitou, minimálne 15 let.

Vysázená vinice musí být zachována minimálne po dobu 15 let. Príjemce podpory na obnovu vinic má povinnost požádat ÚKZÚZ o pridelení registracního císla (zaregistrování vinice) do jednoho mesíce po výsadbe.

· Dotacní titul 2. B - Udržování genetického potenciálu osiv a sadby

Úcel: podporit a zabezpecit dostupnost kvalitních odrud osiv a sadby.

Predmet podpory:

2. B. a) -Šlechtení odrud

- 2. B. a. 1. - Podpora na šlechtení nových, již rozpracovaných odrud révy vinné do výše 50 % prokázaných nákladu.

- 2. B. a. 2. - Podpora na testování množitelského materiálu s využitím imunoenzymatických metod do výše 50 % prokázaných prímých nákladu.

2. B. c) - Podpora na zkoušení puvodních ceských odrud v zahranicí do výše 100 % prokázaných nákladu. Vztahuje se na odrudy registrované nebo povolené v roce 1997 nebo 1998 ve státe zkoušení.

Subjekt: podnikatel (§ 2 zák. c. 513/1991 Sb.,), který zabezpecuje novošlechtení a udržovací šlechtení rostlin v souladu se zákonem c. 92/1996 Sb., vcetne navazujících vyhlášek a predpisu, u dotacního titulu

2. B. c) i vlastník šlechtitelského osvedcení podle zák. c. 132/1989 Sb.

Forma podpory: neinvesticní, nenávratná prímá dotace.

· Dotacní titul 9. A. b) - Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu

Predmet podpory: zverejnování výsledku odrudových zkoušek (seznamu doporucených odrud) a porádání výstav polních a zahradních plodin.

Subjekt: vystavovatel nebo komoditní svaz.

Forma podpory: neinvesticní, prímá nenávratná dotace.

Výše podpory: fixní cástka podle rozhodnutí MZe podle významu zverejnovaných výsledku a podle významu porádané výstavní akce.

· Dotacní titul 9. B. - Podpora poradenství v zemedelství a lesnictví

Predmet podpory:

9. B. a) ekonomické a výrobne-technologické poradenství pro rozhodování zemedelských podnikatelu poskytované formou individuálních konzultací (dále program Kroužky),

9. B. b) zpracování analýz hospodarení podniku a technologických procesu podniku (dále program DIGIT II).

Subjekt: úcastník poradenského programu Kroužky nebo DIGIT II.

Forma podpory: neinvesticní, prímá nenávratná podpora.

Výše podpory:

9. B. a) - v prvním roce pusobnosti kroužku do výše 80 % priznaných nákladu,

- ve druhém roce pusobnosti kroužku do 70 % priznaných nákladu,

- ve tretím roce pusobnosti kroužku do 60 % priznaných nákladu, a to vždy na jednoho plne vytíženého poradce (v následujících letech max. do výše 50 %). Pro rok 1998 se výše priznaných nákladu na jeden bod stanoví ve výši 20 000 Kc (na jednoho poradce bude vždy pripadat 20 bodu).

9. B. b) - do 60 % priznaných nákladu na zpracování analýz hospodarení podniku,

- do 60 % priznaných nákladu na školení poradcu,

- do 100 % priznaných nákladu na standardizaci.

· Dotacní titul 9. C - Informatika

Úcel: poskytovat zemedelcum pohotové a objektivní informace o aktuálních cenách zemedelských komodit na ceském trhu a duležité informace pro operativní podnikatelské rozhodování.

Predmet podpory:

9. C. a) - vybudovat a zabezpecit provoz nezávislého tržního informacního systému pro zemedelské komodity splnujícího kriteria tržních informacních systému zemí Evropské unie,

9. C. b) - vytvorit praktickou aktuální databázi duležitých technických, technologických, ekonomických a právních norem, normativu a praktických doporucení pro zemedelce a poradce vcetne variant ekonomického hodnocení využití stroju a výrobních technologií. Zajistit prezentaci databáze v tiskovém a elektronickém tvaru.

Subjekt: Agrární komora CR, VÚZE, zemedelské univerzity a další subjekty, které prokáží odbornou zpusobilost.

Forma podpory: neinvesticní, prímá nenávratná dotace.

Výše podpory: do 100 % prokázaných celkových základu.

Vyhodnocení dotacních prostredku za rok 1997

· Na dotacní titul 1. B byla vynaložena celková cástka 33,499 mil. Kc na obnovu 268 ha vinic. Bylo prijato 151 žádostí, z toho 148 bylo priznaných. Dotace cinila 125 tis. Kc/ha obnovené vinice.

· Na dotacní titul 2. B byla uvolnena cástka 691 674 Kc na udržovací šlechtení révy vinné. Financní prostredky vynaložené na práci s genofondem cinily 1,23 mil. Kc.

2. Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond

Pro rok 1998 došlo k úpravám programu PGRLF, jenž nyní zahrnuje tyto programy: Provoz, Zemedelec, Lesy, Krajina, Mládí, Agroregion, Nabyvatel, Restituent, KPV, Export a TOZ.

Program Export se pro rok 1998 doplnuje o nové programy:

- na podporu exportu ovoce a zeleniny a výrobku z nich,

- program "Organizace producentu ovoce a zeleniny mírného pásma"

- program "Sezónní zásoby" pro zpracovatele na nákup sezónních surovin od tuzemských producentu a skladování hotových výrobku z techto surovin.

· Narízení vlády c. 341/1997 Sb., kterým se stanovují podpurné programy k podpore mimoprodukcních funkcí zemedelství, k podpore aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpore méne príznivých oblastí. Úcinnosti nabývá od 1. 1. 1998 a podpora se podle tohoto narízení poskytuje v kalendárním roce 1998.

E. Kontrola jakosti

Orgánem dozoru nad zdravotní nezávadností a jakostí hroznu révy vinné a révového vína ustanovil zákon c. 115/1995 Sb., Ceskou zemedelskou a potravinárskou inspekci (CZPI). V sektoru víno byly v roce 1997 kontrolovány tyto skupiny: vína révová prírodní, šumivá vína, dezertní a dezertní korenená vína, perlivá vína, tokajská a rozlévaná vína, ovocná a ostatní vína.

Pri kontrole 1076 odebraných vzorku za rok 1997 bylo zjišteno celkem 653 nevyhovujících vzorku (tj. 61 %), nejvíce ve skupine révové víno prírodní. Nevyhovující vzorky vína predstavovaly celkový objem 1159 hl. Z celkového objemu odebraných vzorku bylo 977 vzorku tuzemských vín a nevyhovovalo 563 vzorku (tj. 58 %). Dalších 99 vzorku bylo odebráno u vína z dovozu a nevyhovovalo 90 vzorku (tj. 91 %). Podle místa provádené kontroly reprezentoval maloobchod 398 nevyhovujících vzorku, výroba 145 nevyhovujících vzorku, restaurace 73 a velkoobchod 37 nevyhovujících vzorku.

V rámci zdravotní nezávadnosti byl kontrolován obsah cizorodých látek ve víne, pricemž nevyhovelo 183 vzorku, z toho 163 nevyhovujících vzorku bylo ze skupiny révového vína prírodního, a to predevším obsahem nepovolených syntetických barviv (amarantu, azorubinu, brilantní cerni, tartrazinu a žluti SY). Dalším zjišteným nedostatkem byl obsah kyseliny sorbové (ojedinele benzoové) a vyšší obsah oxidu siricitého celkového a oxidu siricitého volného.

Pri analytických rozborech nevyhovelo 279 vzorku, vetšinou ze skupiny víno révové prírodní. Šlo predevším o neodpovídající obsah alkoholu, bezcukerného extraktu, cukru, redukujícího cukru a tekavých kyselin. Pri senzorických rozborech (337 nevyhovujících vzorku) nejvíce vzorku nevyhovelo z hlediska vune, chuti, barvy a vzhledu. Pri kontrole oznacování nevyhovelo pro neúplné oznacení 368 vzorku.

Pro cinnost Komise expertu MZe bylo inspektory odebráno 2248 vzorku, z toho bylo 763 z dovozu. Komise navrhla u 322 predložených vzorku sestupnení, 30 vzorku bylo navrženo vyradit, tzn. že tyto vzorky nemohly být uvedeny do obehu ani jako révové víno stolní.

Harmonizace CSN pro stolní hrozny s EU, resp. EHK/OSN

Norma

Druh EU, tj. císla CSN Rozdíly mezi

narízení harmonizace s CSN a normou EU

EHS a ES císlo název EHK/OSN1)

Stolní hrozny 1730/87 46 3041 Stolní hrozny P CSN obsahuje

révy vinné 93/91 révy vinné FFV-19:1992 i odrudy našeho

291/92 sortimentu (podle

1675/92 LPO). Rozdíly ve

dvou ustanoveních

Poznámka: 1) Zpusob harmonizace

P - prevzetí prekladu normy EHK/OSN

FFV - normy EHK/OSN "Fresh Fruit and Vegetables"

Pramen: L. Neumanová, podnikatelská firma v oblasti norem, Praha

F. Legislativa vztahující se ke komodite réva vinná, révové víno

Již tri sklizne hroznu v CR probehly podle zákona o vinohradnictví a vinarství c. 115/1995 Sb., a provádecí vyhlášky MZe CR c. 189/1995 Sb. Prijetí tohoto zákona bylo prvním krokem na dlouhé ceste ke slucitelnosti našeho vinarského práva s vinarským právem ES. To znamená, že ješte pred naším vstupem do EU bude muset vinarské právo CR prakticky odpovídat všem narízením ES v sektoru vína. Vinarské právo ES je obsaženo v témer 120 narízeních, 11 smernicích a dalších 9 predpisech nižší právní úrovne. Z toho duvodu je od roku 1996 rešen projekt MZe "Adaptace vinohradnictví a vinarství CR na podmínky EU a WTO". Jeho výstupy jsou preklady právních predpisu ES v sektoru vína, návrhy ustanovení pro naše vinarské právo a porovnání slucitelnosti jednotlivých predpisu ES s predpisy CR. Predpokládá se, že od 1. 1. 1999 bude zákon c. 115/1995 Sb., novelizován. Cílem novelizace je odstranit nekteré nedostatky soucasného zákona a dosáhnout vyšší slucitelnosti s vinarským právem ES.

Související ostatní zákony:

Zákon c. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znení pozdejších predpisu (zákon c. 132/1989 Sb.,),

Zákon c. 71/1967 Sb., o správním rízení (správní rád),

Zákon c. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním rádu (stavební zákon), ve znení pozdejších predpisu,

Vyhláška c. 85/1976 Sb., o podrobnejší úprave územního rízení a stavebním rádu, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 63/1986 Sb., v platném znení, o Ceské zemedelské a potravinárské inspekci,

Zákon c. 132/1989 Sb., o ochrane práv k novým odrudám rostlin a plemenum zvírat,

Zákon CNR c. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zrízení), ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 531/1990 Sb., o územních financních orgánech, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 229/1991 Sb., novela c. 30/1996 Sb., o pude,

Zákon CNR c. 114/1992 Sb., o ochrane prírody a krajiny, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 337/1992 Sb., o správe daní a poplatku, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon CNR c. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 587/1992 Sb., o spotrebních daních, ve znení pozdejších predpisu (zákon c. 303/1997 Sb.,),

Zákon c. 588/1992 Sb., o dani z pridané hodnoty, ve znení pozdejších predpisu (zákon c. 208/1997 Sb.,),

Zákon c. 634/1992 Sb., o ochrane spotrebitele, ve znení pozdejších zákonu (zák. 217/1993 Sb., 40/1995Sb., 104/1995 Sb., úplné znení 34/1996 Sb.,)

Zákon CNR c. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znení pozdejších predpisu,

Zákon c. 92/1996 Sb., o odrudách, osivu a sadbe pestovaných rostlin,

Zákon c. 147/1996 Sb., o rostlinolékarské péci a zmenách nekterých souvisejících zákonu,

Zákon c. 6/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky,

Zákon c. 61/1997 Sb., o lihu a o zmene a doplnení zákona c. 455/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu,

Vyhláška MZe CR c. 83/1997 Sb., o ochrane proti zavlékání škodlivých organismu pri dovozu, pruvozu a vývozu rostlin a rostlinných produktu,

Vyhláška MZe CR c. 84/1997 Sb., o úpravách registrace prípravku na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizacní prostredky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování,

Zákon c. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o zmene a doplnení nekterých souvisejících zákonu (c. 298/1997 Sb., 324/1997 Sb., 335/1997 Sb.),

Zákon c. 252/1997 Sb., o zemedelství,

Vyhláška MF c. 279/1997 Sb., kterou se provádejí nekterá ustanovení zákona c. 151/1997 Sb.,

o ocenování majetku,

Vyhláška MPO c. 56/1998 Sb., kterou se mení vyhláška FMZO c. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úredního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znení pozdejších vyhlášek.

SVETOVÝ TRH

Vinohradnictví a vinarství ve svete

V soucasné dobe je na svete asi 7,7 mil. ha vinic s celkovou produkcí hroznu okolo 58,4 mil. tun. Hrozny jsou zhruba z 85 % zpracovávány na víno, což predstavuje asi 350 mil. hl. K prímému konzumu je rocne urceno kolem 7 mil. tun stolních hroznu, z toho je asi 0,7 mil. tun zpracováno na hrozinky.

Ve svete v soucasnosti existují dva ruzné prístupy k vinohradnictví. V zemích EU se snižuje plocha vinic, zatímco na ostatních kontinentech je plocha vinic stabilní nebo se zvyšuje. Mimo clenských zemí EU není zvyšování plochy vinic omezováno. Napr. v Argentine byla zlikvidovaná tretina vinic bez vyplácení "prémií" a v soucasné dobe se osazují plochy podle prání bez jakýchkoli omezení. Proto se argentinské vinice rychle rozvíjejí v plantáže odrud révy vinné, které se pestují po celém svete: Cabernet-Sauvignon, Merlot, Cabernet franc, Syrah, Pino noir, Chardonay, Sauvignon blanc, Chenin. Stejne je tomu v USA, Chile, Cíne, Austrálii a na Novém Zélandu a také v jižní Africe. V Maroku a Tunisku se rovnež mohou vysazovat vinice volne, protože tyto zeme neprodukují dostatek vína ani pro uspokojení vlastní potreby.

S rychlostí, s jakou se rozširuje výsadba vinic s celosvetove vysazovanými odrudami, se vinarství vystavuje riziku rychlého nasycení národních i mezinárodních trhu víny tech odrud révy vinné, které jsou v soucasnosti moderní.

V Asii patrí k nejvýznamnejším producentum vinných hroznu Turecko, Cína, Írán, Indie, Ázerbajdžán, Uzbekistán a Sýrie. V Oceánii jsou nejvetšími vinarskými zememi Austrálie a Nový Zéland. Na americkém kontinentu patrí k nejvetším producentum vinných hroznu v Severní Americe USA a Mexiko. V Jižní Americe jsou na predních místech v produkci vinných hroznu Argentina, Chile a Brazílie.

V Africe se krome Jihoafrické republiky, která je nejvetším producentem révy vinné na tomto kontinente, pestuje réva vinná zejména v Maroku, Alžírsku, Egypte a Tunisu.

Prehled o vinohradnictví ve významných vinarských mimoevropských zemích

1995 1996 1997*

Zeme plocha produk. výnos plocha produk. výnos plocha produk. výnos

tis. ha tis. t t/ha tis. ha tis. t t/ha tis. ha tis. t t/ha

CELKEM 7 488,6 55 853,4 7 614,1 59 776,4 7 660,6 58 382,4

Cína 157,7 1 895,8 12,02 170,2 2 037,2 11,97 180,2 2 154,1 11,95

Írán 233,5 1 845,7 7,91 245,0 1 978,4 8,07 245,0 1 915,0 7,82

Indie 40,0 700,0 17,50 40,0 700,0 17,50 40,0 700,0 17,50

Ázerbajdžán 95,0 308,7 3,25 80,0 275,0 3,44 80,0 285,0 3,56

Uzbekistán 95,0 576,8 6,07 85,0 580,0 6,82 85,0 580,0 6,82

Sýrie 67,3 384,0 5,71 67,1 451,4 6,73 68,0 455,0 6,69

Izrael 5,0 89,9 17,99 5,0 88,8 17,75 5,0 90,0 18,00

USA 305,2 5 372,6 17,60 309,1 5 038,8 16,30 314,6 6 201,9 19,71

Argentina 206,4 2 854,8 13,83 205,6 2 039,9 9,92 205,6 2 039,9 9,92

Chile 113,6 1 526,2 13,44 116,2 1 629,9 14,03 125,0 1 650,0 13,20

Brazílie 60,6 825,4 13,62 60,0 733,6 12,22 57,2 913,4 15,97

Mexiko 42,8 475,9 11,11 43,6 535,2 12,28 43,6 535,2 12,28

Austrálie 62,5 769,4 12,30 65,0 1 086,8 16,72 71,5 934,5 13,08

Nový Zéland 6,1 74,5 12,19 6,7 75,3 11,24 6,5 72,0 11,08

Egypt 49,2 739,5 15,04 50,0 943,7 18,89 50,0 850,0 17,00

Alžírsko 56,3 158,7 2,82 55,4 132,3 2,39 56,0 135,0 2,41

Maroko 47,2 173,8 3,68 49,0 270,0 5,51 49,0 230,0 4,69

Tunis 27,0 105,8 3,92 28,0 107,0 3,82 28,0 115,0 4,11

Jihoafrická

republika 160,0 1 660,0 10,38 165,0 1 670,0 10,12 165,0 1 670,0 10,12

Poznámka: * = odhad

Pramen: FAOSTAT Database Results

Prehled o vinohradnictví v ostatních evropských zemí je uveden v tabulce v príloze c. 1.

Evropská unie

Ve všech clenských zemích EU je výsadba nové vinice podmínena tzv. "právem na opetovnou výsadbu" podle narízení (EHS) c. 822/87. Toto právo na výsadbu urcité plochy vinice získá ten, kdo vyklucil vinici o stejné ploše. Právo na opetovnou výsadbu trvá po dobu osmi let od provedeného klucení. Podle novely výše uvedeného narízení je pro poslední dva roky toto právo prodlouženo na dobu deseti let. Právo je za urcitých podmínek obchodovatelné v rámci jedné vinarské oblasti. Soucasne s tímto omezením výsadeb byla vinarum clenských zemí poskytnuta podpora za to, že se zcela zreknou urcité plochy vinic. Cílem je snížit celkovou plochu vinic vhodných k produkci stolního vína v rámci EU. Tímto zpusobem se podstatne snížily plochy vinic k produkci stolního vína ve Španelsku, Itálii, Francii, Portugalsku a Recku. Naproti tomu jsou každorocne poskytovány kvóty jednotlivým clenských státum EU na zvýšení plochy vinic, vhodných k produkci kvalitního vína ve stanovených oblastech (tzv. výsadba nad právo pro opetovnou výsadbu).

Sklizen hroznu v zemích Evropské unie byla v roce 1997 ve srovnání s rokem 1996 v prumeru o 10 % nižší, pritom méne chránené polohy mely sklizen hroznu až o 60 % nižší. Vydatné dešte a silné mrazy behem produkcního období spolu se slunecným pozdním létem v roce 1997 poznamenaly sklizen v celé Evrope. V Itálii a Nemecku bylo sklizeno nejnižší množství hroznu za nekolik desítek let. V Nemecku se jednalo již o ctvrtou po sobe následující podprumernou sklizen (kolem 81 hl/ha). V Rakousku bylo sklizeno nejmenší množství hroznu od roku 1985, ve Švýcarsku o 12 % a ve Francii o 7 % méne oproti roku 1996. Naproti tomu ve Španelsku byla v roce 1997 zaznamenána o 4 % vyšší sklizen, než byla v roce 1996. Celkove lze ríci, že sklizen hroznu byla sice nižší, ale kvalita hroznu byla nejvyšší za posledních 10 let (v nekterých regionech se mluví dokonce o sklizni století). Poprvé tak sklizen v tomto roce nepresáhla v zemích EU objem 50 mil. hl moštu, když ješte na zacátku 70. let byla prumerná sklizen 80 mil. hl.

Prehled o vinohradnictví v zemích EU

1995 1996 1997*

Zeme plocha produk. výnos plocha produk. výnos plocha produk. výnos

tis. ha tis. t t/ha tis. ha tis. t t/ha tis. ha tis. t t/ha

Belgie a Lucembursko 1,3 20,0 15,09 1,3 17,4 13,38 1,4 17,0 12,59

Francie 894,8 7 212,9 8,06 887,0 7 701,4 8,68 900,0 7 000,0 7,78

Itálie 899,1 8 447,7 9,39 896,3 9 556,6 10,66 896,3 8 000,0 8,93

Nemecko 103,3 1 148,0 11,12 102,4 1 170,0 11,42 102,4 900,0 8,79

Portugalsko 251,8 1 110,4 4,41 251,2 1 270,5 5,06 251,0 1 240,0 4,94

Rakousko 48,6 289,8 5,97 48,6 274,3 5,65 48,6 274,3 5,65

Recko 126,7 1 128,0 8,90 124,4 1 226,8 9,86 124,4 1 226,8 9,86

Španelsko 1 175,6 3 350,1 2,85 1 300,0 5 034,2 3,87 1 300,0 5 244,2 4,03

Velká Británie 0,5 2,0 4,00 0,5 2,0 4,00 0,5 2,0 4,00

EU CELKEM 3 501,7 22 708,9 3 611,7 26 253,2 3 624,6 23 904,3

Poznámka: * = odhad

Pramen: FAOSTAT Database Results

Ceny vína v zemích EU

Rada ES každorocne stanovuje orientacní cenu pro 6 druhu stolního vína. Pro hospodárský rok 1997/98 platí orientacní ceny stolního vína, uvedené v tabulce.

Druh vína Orientacní cena

R I /cervené víno 10 - 12 %/ 3,828 ECU/obj. %/hl

R II /cervené víno 13 - 14 %/ 3,828 ECU/obj. %/hl

R III /Modrý Portugal/ 62,15 ECU/hl

A I /bílé víno 10 - 12 %/ 3,828 ECU/obj. %/hl

A II /Sylvánské zel. a M.-Thurgau/ 82,81 ECU/hl

A III /Ryzlink rýnský/ 94,57 ECU/hl

Pramen: Narízení Rady (ES) c. 1418/97

Prumerné ceny sudového stolního vína na urcujících evropských trzích v breznu 1998

Druh stolního vína Francie Itálie Španelsko Nemecko

Cervené ECU/% alk./hl1 4,037 4,179 až 4,813 - -

(Kc/l)2 (16,20) (16,80 až 19,30)

Bílé ECU/% alk./hl1 - 2,837 až 3,673 2,045 65,576 až 70,4293

(Kc/l)2 (11,40 až 14,80) (8,20) (22,00 až 23,60)

Poznámka: 1) Jde o zelené ECU pro zemedelské produkty

2) Približná cena pro víno o obsahu alkoholu 12 % obj.

3) Cena je stanovena v ECU/hl

Pramen: Der Winzer, Klosterneuburg,

Der Deutsche Weinbau, Neustadt

Ceny cerveného vína se v roce 1997 v porovnání s predchozím rokem zvýšily o 20 %, u známých vín jako Chianti ješte více. Ceny bílého vína vzrostly v prumeru o 15 %.

V Rakousku se prímo "ze sklepa" a bez daní obchodovalo v lednu 1998 kvalitní sudové bílé víno za 24 Kc/l, kvalitní sudové cervené víno pak v rozmezí od 29 až 34 Kc/l. V Nemecku v lednu 1998 stálo sudové zemské víno 25 až 28,50 Kc/l, kabinet 28 až 28,50 Kc/l, sudový pozdní sber 34 až 38 Kc/l, sudový výber 49,50 až 53 Kc/l, sudový Modrý Portugal 53 až 62,50 Kc/l, sudové Burgundské modré 66,50 až 95,- Kc/l a sudový Dornfelder se obchodoval za 76 až 108 Kc/l.

Evropská komise ES schválila v únoru 1998 pro hospodárský rok 1998/99 další zmeny v sektoru vína. V ocekávání nového návrhu reformy organizace trhu vínem byl Komisi predložen príslušný soubor prozatímních opatrení. Mimo jiné obsahuje zejména prodloužení zákazu nových výsadeb a režim opatrení, týkající se trvalého rušení vinic, o jeden obchodní rok. Rovnež se navrhuje prodloužit oprávnení znovu vysázet nekterá jakostní a stolní vína o jeden další rok, protože nebylo vycerpáno 10 tis. ha, které byly k dispozici pro obchodní roky 1996/97 a 1997/98.

Svou polohou a témer stejnými klimatickými podmínkami pro vinohradnictví mají ze zemí EU Ceské republice nejblíže Nemecko a Rakousko.

Nemecko

Nemecká produkce vína se podílí na celosvetové produkci vína 3,4 % a je tím na ctvrtém míste v rámci Evropy (za Itálií, Francií a Španelskem). K nejcasteji pestovaným odrudám patrí Ryzlink rýnský a Müller-Thurgau, každá se pestuje témer na 22 % plochy vinic Nemecka. Dále každá z odrud Sylvánské zelené, Kerner a Burgundské modré zaujímá více než 7 % plochy nemeckých vinic. Modré odrudy tvorí celkem 20 % a bílé 80 % vinic. Za posledních 25 let se celková plocha vinic v Nemecku zvýšila o 25 tis. ha na soucasných 103 tis. ha. Behem posledních 25 let se podíl jednotlivých jakostních tríd vína výrazne nemenil. V letech 1973 až 1976 tvorilo stolní víno 0 až 5 %, kvalitní víno 17 až 68 % a víno s prívlastkem 24 až 83 % veškeré produkce vína. V letech 1993 až 1996 se na celkové produkci vína v Nemecku podílelo víno stolní 0,3 až 1,6 %, víno kvalitní 33 až 74 % a víno s prívlastkem 24 až 66 %. Výkyvy jsou dány rocníkem - nejkvalitnejším byl rocník 1976, z 90. let pak rocník 1993. Výnosy moštu se v devadesátých letech pohybují mezi 82 až 133 hl/ha, pricemž nejvyšších výnosu moštu se dosahuje ve vinarské oblasti Mosel-Saar-Ruwer (92 až 169 hl/ha) a nejnižších v Sasku (34 až 74 hl/ha). Do uvedeného rozpetí není zahrnut rok 1997, který i v Nemecku predstavoval nejnižší výnos posledního desetiletí.

V Nemecku spotrebuje prumerný obyvatel 23 litru vína za rok. Z toho ciní 9 litru nemecké víno, 9 litru víno zahranicní a 5 litru šumivé víno. Prumerná spotrebitelská cena vína se pohybuje okolo 6,70 DM/litr. Vývoz vína se v posledních deseti letech pohybuje mezi 2,3 až 2,7 mil. hl za rok. Nejvetší vývoz smeruje do Anglie, Nizozemí, Dánska (levnejší víno), Japonska (dražší víno), USA (dražší víno) a Francie. Celkem 75 % vývozu vína smeruje do zemí EU. Prumerná vývozní cena ciní 2,9 DM/hl, pricemž u vývozu mimo EU ciní prumerná vývozní cena 4,2 DM/hl.

Rakousko

Celková plocha vinic je v posledních letech stabilní a pohybuje se okolo 49 tis. ha. Nejpestovanejší odrudou révy vinné je Veltlínské zelené (36,7 %) následované Ryzlinkem vlašským (9 %). Z modrých odrud se nejvíce pestuje Zweigeltrebe (7,9 %), Frankovka (5,3 %) a Modrý Portugal (5,2 %). Produkce vína približne odpovídá spotrebe, ale spotreba tuzemského vína má klesající tendenci. Následkem škod ve vinicích, zpusobených v roce 1996 zimními mrazy, byl prumerný výnos hroznu v roce 1997 nižší asi o 14 % ve srovnání s rokem 1996. Poslední dve nízké sklizne hroznu znamenaly nedostatek rakouského vína na domácím trhu, a tím zvýšení jeho ceny. To s sebou prineslo velké snížení podílu rakouského vína v obchodech s potravinami. Avšak prímý prodej "ze dvora" se prakticky nezmenil a stále tvorí 50 % veškerého prodeje vína domácnostem v Rakousku. Co do podílu prodaného tuzemského a zahranicního vína v potravinárských obchodech v Rakousku došlo ke znacným zmenám ve 2. a 3. ctvrtletí roku 1997. V tomto období se oproti stejnému období v roce 1996 snížila nabídka a následne prodej tuzemského vína ze 76 % na 45 % a zbytek zaplnil dovoz. Ze zahranicních vín se zvýšil prodej italského vína ze 17 % na 19 %, objem prodeje francouzského a španelského vína se nezmenil, ale uvolnený prostor na trhu v podílu 28 % zaplnilo víno stolní vzniklé "rezáním" vín ze zemí EU a Madarska. Ve financním vyjádrení bylo nejdražším vínem víno francouzské, následované vínem rakouským a italským. Naopak stolní víno, vzniklé "rezáním" vín z ruzných státu, které rychle zaplnilo trh, se vyznacovalo podstatne nižšími cenami.

Zeme CEFTA

Vstupem Rumunska k zemím CEFTA se zvýšil podíl zemí CEFTA na evropské produkci vinných hroznu na 9,1 %. Rumunsko je nejvetším producentem hroznu a má i nejvetší plochy vinic. Za Rumunskem následuje Madarsko a Slovinsko.

Prehled o vinohradnictví v zemích CEFTA

1995 1996 1997*

Zeme plocha produk. výnos plocha produk. výnos plocha produk. výnos

tis.ha tis.t t/ha tis.ha tis.t t/ha tis.ha* tis.t t/ha*

CR 10,7 42,6 3,99 11,5 69,7 6,04 11,2 35,8 3,20

Madarsko 100,1 544,2 5,43 100,1 664,9 6,64 100,1 650,0 6,49

Slovensko 23,4 105,0 4,49 24,0 91,6 3,82 22,0 91,6 4,16

Slovinsko 20,1 101,5 5,06 20,0 141,7 7,08 20,0 141,7 7,08

Rumunsko 248,8 1 313,9 5,28 251,8 1 431,4 5,68 255,0 1 179,0 4,62

CEFTA CELKEM 403,1 2 107,2 . 407,4 2 399,3 . 408,3 2 098,1 .

Poznámka: * = odhad

Pramen: FAOSTAT Database Results

Prubeh pocasí

V minulém roce byl mimorádne slunecný a teplý podzim. Behem zárí a ríjna 1997 bylo srážek minimálne, takže hrozny mely výjimecnou príležitost plne vyzrát. Zima byla víceméne teplá bez vetších srážek, Presto v nekterých polohách došlo k cástecnému poškození ocek, nebot na prelomu ledna a února 1998 teplé dny príliš prudce vystrídaly mrazy pod -10 stupnu C. Toto poškození však v rámci CR nemá vetšího rozsahu, na rozdíl od škod, zpusobených v zime 1996, které se projevují ješte v roce 1998. Na zacátku vegetacního období v roce 1998 byla v pude nízká zásoba vody, mírne nadprumerné srážky byly až v dubnu. Rašení révy zacalo v prumeru o nekolik dní dríve než v minulých dvou letech. Vzhledem k dosavadnímu nižšímu úhrnu srážek v roce 1998 lze predpokládat, že v roce 1998 budou ve vinicích problémy s padlím révovým (oidiem). Podle stavu zacátkem kvetna nejsou duvody k podstatnému snížení výnosu hroznu.

Prehled o prubehu pocasí ve vybraných vinarských oblastech v roce 1997 a 1998 je uveden v príloze c. 5. Tabulky porovnávají prubeh prumerných mesícních teplot vzduchu a úhrnu srážek ve vybraných meteorologických stanic v jednotlivých mesících s dlouhodobými prumery.

PESTOVÁNÍ RÉVY VINNÉ V CR

Odhady ploch, sklizne a výnosu hroznu, které byly provedeny k 15. 9. 1997 statistickým úradem, byly vyšší, než cinila skutecnost. Sklizen hroznu v CR z celkové plochy 11 183 ha pro hospodárský rok 1997/98 dosáhla 35,8 tis. t pri prumerném výnosu 3,20 t/ha, což je témer o 49 % méne oproti sklizni pro rok 1996/97. Prícinou byly zejména mrazy, u nekterých odrud (napr. Veltlínské zelené) i sprchávání kvetu, silné napadení peronosporou ci místní krupobití. Príznivé pocasí v období vyzrávání hroznu ovlivnilo jejich vyšší cukernatost, která se pohybovala (podle šetrení CMVVU) kolem 18,1o NM (normalizovaného moštomeru). Byla to jedna z nejkvalitnejších a soucasne nejnižších sklizní posledních 12 let.

Ceskomoravská vinarská a vinohradnická unie (CMVVU) provedla v roce 1997 výberové šetrení o sklizni hroznu v CR v souboru 50 podniku, z nichž 46 pestuje révu vinnou na celkové ploše 2784,3 ha (tj. asi 23 % plochy vinic CR). 26 podniku prodávalo vypestované hrozny v celkovém množství 4 286,4 t (tj. asi 50 % hroznu sklizených v techto 46 podnicích) a 20 podniku nakupovalo hrozny v celkovém množství 7131,1 t (tj. asi 17 % hroznu sklizených v CR). Zbývající 4 podniky s celkovou plochou vinic 137,5 ha mají sídlo v ceském vinarském regionu (tj. asi 30 % ploch vinic v tomto regionu).

Približne polovina sklizených hroznu v roce 1997 ve sledovaném souboru podniku byla zpracována prímo v podnicích, kde byly hrozny vypestovány. Druhá polovina byla predmetem obchodu mezi pestitelem a zpracovatelem. Cást hroznu, vyprodukovaných sledovaným souborem pestitelu, byla jimi prodána mimo soubor sledovaných nakupujících podniku. Tímto smerem prodávali predevším hrozny o vyšší cukernatosti menším podnikum a fyzickým osobám za mírne vyšší ceny. Soucasne soubor nakupujících podniku získával hrozny i mimo sledované pestitelské podniky. Nakoupil hrozny nižší cukernatosti za nižší ceny. Predmetem obchodu byly v prevážné vetšine hrozny modré, zatímco bílé hrozny byly vetšinou zpracovávány prímo v podniku pestitele.

Vývoj ploch plodných vinic, sklizne a hektarových výnosu vinných hroznu

v letech 1960 - 1997 v CR

Ukazatel 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1989

Plocha (ha) 5 654 5 580 7 026 10 044 11 760 12 794 11 253

Sklizen (t) 10 782 10 915 43 099 78 323 82 917 4 408 51 316

Výnos (t/ha) 1,91 1,96 6,13 7,80 7,05 0,34 4,56

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

Plocha (ha) 11 122 11 233 11 028 *9 559 *10 331 *10 679 *11 540 *11 183

Sklizen (t) 81 152 78 711 78 475 51 209 64 522 42 620 69 694 35 758

Výnos (t/ha) 7,30 7,01 7,12 5,36 6,25 3,99 6,04 3,20

Poznámka: * nebyly shromáždeny údaje od všech respondentu

Pramen: CSÚ

Prehled ploch vinic, sklizne a prumerných výnosu v CR

Okres 1995* 1996* 1997*

ha tuny t/ha ha tuny t/ha ha tuny t/ha

Brno 643 2 481 3,86 643 3 596 5,59 687 2 223 3,23

Breclav 3 879 16 909 4,36 4 035 24 761 6,14 3 868 13 545 3,50

Hodonín 2 687 10 337 3,85 3 113 21 867 7,02 3 083 13 028 4,23

KM+PV+ZL 21 18 0,85 20 45 2,26 39 93 2,39

Uh. Hradište 459 1 870 4,07 785 4 143 5,28 781 2 832 3,63

Vyškov 24 39 1,64 20 100 5,02 - - -

Znojmo 2 393 8 789 3,67 2 362 13 282 5,62 2 313 2 790 1,21

CELKEM JMR 10 106 40 443 4,00 10 977 67 795 6,18 10 771 34 511 3,20

CELKEM Cechy 573 2 177 3,80 543 1 899 3,50 412 867 2,10

CELKEM CR 10 679 42 620 3,99 11 540 69 694 6,04 11 183 35 758 3,20

Poznámka: V roce 1997 jsou údaje okresu Vyškov zarazeny k okresum Kromeríž, Prostejov a Zlín.

* = nebyly shromáždeny údaje od všech respondentu

Pramen: CSÚ, ÚKZÚZ Brno

V soukromém vlastnictví roce 1997 bylo 78,7 % ploch vinic, 18,5 % ploch bylo ve vlastnictví družstevním, 1,5 % ploch ve vlastnictví státním a 1,3 % ploch spadá do vlastnictví ostatního.

Celková produkce vína v CR

Rok Množství v hl

1991/92 686 980

1992/93 682 840

1993/94 487 760

1994/95 525 000

1995/96 278 800

1996/97 470 000

1997/98 250 000

Pramen: CMVVU

Uplatnení legislativy ve vinarství a vinohradnictví v CR

Každý pestitel révy vinné, obhospodarující vinici (tj. pozemek osázený révou vinnou s minimálním poctem 200 keru, nebo presahující celkovou plochu 300 m2) je povinen podat žádost o registraci techto vinic na Ústredním kontrolním a zkušebním ústavu zemedelském (ÚKZÚZ). Povinná registrace vinic je stanovena zákonem c. 115/1995 Sb., a jeho provádecí vyhláškou c. 189/1995 Sb.

Aktuální stav povinné evidence vinic v CR podle zákona c. 115/1995 Sb.

K 25. 2. 1998 je podle evidence ÚKZÚZ zaregistrována celková plocha parcel s vinicemi o rozloze 14 736 ha, z toho osázená plocha ciní 10 817 ha u 16 710 pestitelu révy vinné, jimž bylo prirazeno 17 400 registracních císel vinic. Strukturu clenení evidované osázené plochy vinic dle jednotlivých kategorií výmery ukazuje tabulka. Vyplývá z ní, že v kategoriích 3 ary až 10 aru je evidováno 48,7 % všech pestitelu, ale výmera jejich vinic ciní pouze 4,9 % z evidované výmery. Nejpocetnejší je podle poctu pestitelu kategorie 10 aru až 1 ha, do níž spadá 48,5 % z celkového poctu pestitelu s plochou 14,2 % evidované výmery vinic. Nejvetší podíl vinic (75,6 % evidovaných ploch) je soustreden do 184 vinohradnických subjektu (1,1 % poctu všech evidovaných pestitelu) v kategorii nad 5 ha vinic. Prubežne jsou evidovány nové žádosti o registraci vinic, o zrušení registrace vyklucených vinic a o zmeny v evidenci vinic z duvodu prevodu na jiné pestitele.

V soucasnosti probíhá kontrola evidence vinic na základe § 19 a 20 zákona c. 115/1995 Sb. Byla provedena kontrola mladých vinic, na jejichž výsadbu byla pridelena státní dotace MZe v letech 1995 a 1996. Z 343 kontrolovaných pestitelu byly zjišteny nesrovnalosti u 115 subjektu, z toho 55 pestitelu révy vinné nebylo zaregistrováno (celkem 129,3 ha vinic), u 39 subjektu došlo k precíslování parcel a u 21 pestitelu se zmenil název firmy, príp. dotace byla udelena na jméno jiného spoluvlastníka, než který je v evidenci ÚKZÚZ. Pro získání podkladu k provádení kontrol evidence vinic v terénu navázal ÚKZÚZ spolupráci s reditelstvím Ceského úradu zememericského a katastrálního. Z evidence katastru nemovitostí jsou poskytovány podrobné mapové podklady a seznamy parcel s vinicemi. Pri zjištení závažných rozdílu mezi údaji z katastru nemovitostí a evidencí ÚKZÚZ bude provedena fyzická kontrola. Orientace ve stále se menících vlastnických a uživatelských vztazích k vinicím, ve zmenách parcelních císel a pozemkových úpravách a zajištení potrebného rozsahu kontroly bude možné pro kontrolní orgán pouze za široké spolupráce s pracovníky katastrálních úradu, obecních úradu, agronomu vinohradnických podniku, vedení zahrádkárských svazu a dalších.

Prehled stavu evidence vinic k 25. 2. 1998

Název oblasti Osázená plocha Pocet Prum. plocha na

v ha registracních císel registracní císlo v ha

Pražská 12,49 6 2,08

Melnická 166,26 18 9,24

Roudnická 64,15 9 7,13

Žernosecká 72,64 16 4,54

Mostecká 61,75 3 20,58

Cáslavská 20,75 3 6,92

Brnenská 615,29 512 1,20

Bzenecká 343,81 820 0,42

Mikulovská 2 551,47 2 765 0,92

Mutenická 902,94 2 740 0,33

Velkopavlovická 2 290,73 5 856 0,39

Znojemská 1 884,36 568 3,32

Strážnická 584,64 974 0,60

Kyjovská 442,65 1 065 0,42

Uherskohradištská 194,35 151 1,29

Podluží 549,77 1 860 0,30

Cechy - ostatní 3,63 8 0,45

Morava - ostatní 55,37 26 2,13

Cechy - celkem 401,67 63 6,38

Morava - celkem 10 415,38 17 337 0,60

CELKEM CR 10 817,05 17 400 0,62

Pramen: ÚKZÚZ Brno, oddelení vinohradnictví

Struktura registrací vinic k 25. 2. 1998

Kategorie vinic Registrované subjekty Osázená plocha

pocet % ha %

3 ar - 5 ar 1 888,00 11,30 75,7 0,70

5 ar - 10 ar 6 250,00 37,40 454,3 4,20

10 ar - 1 ha 8 104,00 48,50 1 536,0 14,20

1 ha - 2 ha 184,00 1,10 248,8 2,30

2 ha - 5 ha 100,00 0,60 324,5 3,00

5 ha a více 184,00 1,10 8 177,7 75,60

CR celkem 16 710,00 100,00 10 817,0 100,00

Pramen: ÚKZÚZ Brno, oddelení vinohradnictví

V roce 1997 je podle údaju CSÚ v Ceské republice 11 183 ha plodných vinic. Rozdíl mezi plochou vykazovanou ÚKZÚZ a oficiálními statistickými údaji je zpusoben jednak nesouladem údaju na katastrálních úradech se skutecností - vinicní plocha je zde evidována i po vyklucení vinice z duvodu neuskutecneného prevodu kultury vinice na ornou pudu. Dalším duvodem je to, že dosud cást pestitelu nepodala žádost k zaevidování bud z objektivních prícin (neujasnené majetkoprávní vztahy k pozemkum a vinicím, nedokoncené pozemkové úpravy, apod.), nebo proto, že cást pestitelu tuto svou zákonnou povinnost vedome ignoruje. Presnou výmeru plodných vinic v CR bude možno zjistit až na základe rádné celoplošné kontroly evidence vinic. Celoplošnou kontrolu však komplikují predevším uvedené nejasnosti v majetkoprávních vztazích a mapových podkladech.