RESTRUKTURALIZACE PODNIKŮ V MARGINÁLNÍCH PODMÍNKÁCH

18.09.1998 | Odborné konference

restructuralization of enterprises in marginal conditions

Eva Rosochatecká , Josef Šroller

Adresa autorů:

Doc. Ing. Eva Rosochatecká, CSc. ,ČZU PEF Praha , Suchdol - Praha 6

telefon: 02 24382284

Prof. Ing. Josef Šroller, CSc. , ČZU AF Praha, Suchdol - Praha 6

telefon: 02 24382638

Souhrn:

Politické a ekonomické změny minulých let se nejvíce promítají do postavení zemědělců v marginálních podmínkách. Problematika podhorských oblastí je částečně řešena extenzifikací, rozšířením ploch trvalých i dočasných porostů s chovem skotu bez mléčné produkce. Dosahované ekonomické výsledky v těchto oblastech jsou velmi nepříznivé. Ztráta se pohybuje v rozmezí 816 až 1 374 Kč na hektar zemědělské půdy. Zadluženost podniků v těchto oblastech je od 158 do 201 %, dlouhodobé závazky jsou vyšší než vlastní jmění podniků. Nedostatečné finanční možnosti podniků ovlivňují negativně úroveň výživy rostlin, chemickou ochranu rostlin a modernizaci technologií.

Podrobnější vyhodnocování nákladů podle jednotlivých odvětví nemá v marginálních podmínkách v zemědělských podnicích prioritu, přednost má řešení nezaplacených pohledávek, restituční náhrady, zabezpečení odbytu.

Postupná restrukturalizace zemědělské výroby se vyvíjí třemi směry, ale je výrazně ovlivňována negativními ekonomickými výsledky.

Summary:

Political and economic changes in the last years are apparent mainly in a farmers position in marginal conditions. Problems of under-mountain areas are partially solved by extensification, by extending of areas of permanent and temporary growths with cattle breeding without milk production. Obtained economic results are very unfavourable in these areas. A loss is varying between 816 - 1374 crowns per hectare of agriculture land. Indebtedness of businesses in these areas is from 158 to 201 %, long-term obligations are higher than own businesses property. Insufficient financial possibilities of businesses influence negatively a level of plant nutrition, chemical plant protection, and technology modernisation. Cost evaluation in more detail according to particular branches is not of the fist priority in marginal conditions in agricultural businesses. The priority is given to solving of non-paid claims, restitution compensations, market security. Gradual restructuralisation of agricultural production is developing in three directions but it is significantly influenced by negative economic results.

Klíčová slova:

marginální podmínky, extenzifikace, ztrátovost, restrukturalizace, dotační politika, mimoprodukční funkce

Key words:

marginal conditions, extensification, loss, restructuralisation, grant policy, non-production functions

Změny, ke kterým došlo v minulých letech v zemědělství se nejvíce promítají do postavení zemědělců, ať již soukromých nebo družstev v marginálních podhorských a horských oblastech. Podniky, hospodařící v úrodnější, řepařské oblasti, se spíše a rychleji přizpůsobují tržnímu hospodářství, při stejných nákladech na hektar dosahují vyšších výnosů a lepší kvality produktů rostlinné výroby. V produkčních oblastech se stala rostlinná produkce -(obiloviny, řepka) základem rentability podniku. Zemědělské podniky v podhůří, které byly více zaměřeny na chov skotu, produkci mléka, se poklesem stavu skotu dostaly do ekonomických problémů, což je nutí ke změnám struktury, jak v rostlinné tak v živočišné produkci. Vzhledem k biologickým a klimatickým faktorům představuje zemědělství dlouhodobý výrobní cyklus, při samotné regulaci trhem nemá prvovýroba v krátkém cyklu jistou náhradu vynaložených nákladů .

V současné době je problematika podhorských oblastí částečně řešena extenzifikací, jedná se o rozšíření ploch trvalých i dočasných travních porostů s chovem skotu bez mléčné produkce. Tyto změny byly podporovány dotační politikou ministerstva zemědělství.

Do řešení problematiky marginálních oblastí se také zapojila ČZU Praha, která v rámci projektu, rozloženého do časového horizontu 1996 - 2000, si vytýčila za cíl optimalizaci pěstitelských systémů v marginálních oblastech, ověření a návrh pěstitelských systémů a postupů při snížené intenzitě produkce s požadovanou mírou rentability a udržení agroekosystému krajiny. Pro posouzení možnosti restrukturalizace zemědělské výroby v marginálních podmínkách, při dosažení odpovídající prosperity podniku byly vytipovány následující ekonomické aspekty : výchozí stav podniku - majetková a kapitálová struktura, výrobní zaměření včetně dosahovaných výnosů, rozbor nákladů, produktivita práce ,investiční náročnost používaných technologií, výnosnost a rentabilita.

Poznatky ze čtyř sledovaných podniků při řešení optimalizace rostlinné výroby v marginálních oblastech naznačují řadu problémů.

V obecné rovině restrukturalizace zemědělské výroby vyžaduje útlum neefektivních odvětví a tvorbu nových nosných programů. Obě změny jsou nákladově náročné. V prvém případě dochází k nevyužití již dříve vynaložených finančních prostředků, v druhém případě každý nový výrobní program je investičně náročný. Lze říci, že pozitivní ekonomické výsledky zemědělských podniků jsou předpokladem požadované restrukturalizace zemědělské výroby. Zemědělské podniky v marginálních podmínkách objektivně dosahují nižší výnosy, při stále rostoucích cenách vstupů, nevytváří dostatek zdrojů pro svůj rozvoj. Pokud zahrnu do marginálních podmínek pouze bramborářsko- ovesnou a horskou oblast, což představuje v České republice 24, 1 % ze zemědělského půdního fondu lze konstatovat, že negativní trend vývoje pokračuje i v roce 1997. Hospodářský výsledek běžného účetního období v bramborářsko-ovesné oblasti dosáhl u právnických osob ztrátu 816 Kč na hektar zemědělské půdy, což je o 64 % více oproti minulému roku. V horské oblasti byla dosažena ztráta 1 374 Kč na hektar z.p., zde došlo ke snížení ztráty oproti roku 1996 o 55 %. Míra zadluženosti podniků, počítaná jako poměr cizích zdrojů k vlastnímu jmění je velmi nepříznivá. V bramborářsko -ovesné oblasti se pohybuje v rozmezí sledovaných let od 170 do 158 % a v horské oblasti od 190 do 201 %. Podniky nemají stále dořešeny dopady transformačního zákona, dlouhodobé závazky se v těchto oblastech pohybují v rozmezí 18 120 - 20 356 Kč na hektar z.p. , což je vyšší částka než tvoří vlastní jmění. Tato skutečnost nepřináší příliš optimismu manažerům podniku a v podstatě nevytváří žádný prostor pro potřebnou modernizaci technologií. Výše bankovních úvěrů na jeden hektar v rozmezí 6 000 - 7 000 korun v obou oblastech je limitujícím faktorem pro poskytování dalších finančních prostředků od banky. Také nárůst nákladových úroků na jeden hektar v bramborářsko-ovesné oblasti o 43 % a v horské oblasti o 50 % oproti předcházejícímu roku ovlivňuje negativně hospodářské výsledky. Jen pro názornost , např. v horské oblasti v roce 1997 činily nákladové úroky 1 049 Kč na jeden hektar.

Ve struktuře tržeb převládají tržby ze živočišné výroby, dochází k jejich mírnému růstu, v bramborářsko-ovesné oblasti se pohybují v rozmezí 43 - 46 % z celkových tržeb, tržby z rostlinné výroby se pohybují v rozmezí 23 -28 %. Horská oblast má pouze okolo 8 % tržeb z rostlinné výroby, 45 - 48 % tržeb zabezpečovala živočišná výroba. Při porovnání absolutní výše tržeb na hektar v časové řadě od roku 1994 nedochází k výrazným změnám jak v rostlinné , tak v živočišné výrobě. Z toho lze usuzovat, že v těchto oblastech nedochází také k výrazným změnám ve struktuře výroby. Podniky při širším zaměření výroby reagují spíše na cenu a odbytové možnosti , v těchto oblastech se měnila / snižovala /výměra brambor, lnu, máku.

Tento trend potvrzují i konkrétní sledované podniky, kde můžeme říci, že výrobní zaměření je také dosti široké. Hlavním úkolem rostlinné výroby je produkce krmných obilovin, které slouží jednak pro vlastní potřebu (skot, mléčný skot a jatečná prasata ), jednak pro trh. K doplňkovým odvětvím, která mohou ovlivnit pozitivně ekonomické výsledky, patří pěstování trav na semeno, BIO obiloviny, léčivky, bezpluchý oves. Zde podniky reagují podle možnosti odbytu.

Další problém, který se zde ukazuje , vedle rychlých změn cen a nestabilních klimatických podmínek, je hospodaření na pronajatých pozemcích. Jedná se o vydávání náhradních restitucí Pozemkovým fondem, které se často děje bez ohledu na zájmy podniku, který má pozemek v nájmu. Ne vždy je dodržena roční výpověď. Tyto všechny okolnosti vedou k tomu, že plodinová skladba je sestavena pouze rámcově a při poklesu rentability se mění skladba plodin i skladba odrůd.

Z hlediska dosahovaných naturálních výnosů především v rostlinné výrobě, jsou rozdílné výsledky u sledovaných podniků ovlivněny finančními možnostmi. Jde opět o známý problém, hnojení u konvenčních plodin se neprovádí podle výživného stavu porostu, ale ve většině případů podle finančních možností podniku. Nízká úroveň hnojení, často minimální chemická ochrana plodin zapříčiňují, že hektarové výnosy jsou nižší, než odpovídá příslušné výrobní oblasti. Následuje provázanost na živočišnou výrobu, není vždy zabezpečena bilance jadrných krmiv pro vlastní potřebu, ta musí být doplněna nákupy.

Při posuzování úrovně a struktury nákladů pro potřeby úplné a neúplné kalkulace jednotlivých výrob se ukazuje také řada problémů. Opět obecně platí,že pro posouzení efektivnosti hospodaření zemědělského podniku je nutné analyzovat výrobní program, jednotlivá odvětví, jejich podíl na celkovém výsledku hospodaření podniku. Z toho pak lze odvodit nosné výrobky, s vysokým vlivem na podnikovou ekonomiku. V roce 1991 byly zrušeny oborové kalkulační vzorce a tím i povinnost sledovat náklady jednotlivých výrobků. Tím, že záznam prvotních nákladových informací u výrobců je nad rámec povinné účetní evidence, jsou přístupy podniků ve sledování nákladů podle jednotlivých výrobků výrazně odlišné. U relativně dobrých podniků se pokračuje ve sledování přímých a nepřímých nákladů na jednotlivé plodiny. Přesnější je sledování přímých nákladů, především intenzifikačního charakteru, ne vždy je dodržováno správné směrování nepřímých nákladů. Jako příklad mohu uvést námi sledované podniky,kde u řady plodin jsou rozdíly v jednotlivých letech např. u výrobní režie řádově v desítkách tisíc / ječmen jarní rozdíl 65 000 Kč v roce 1997 oproti roku 1996 při téměř stejné sklizňové ploše a obdobném hektarovém výnosu /. Podobně lze argumentovat u pomocné výroby. Přesto považuji za pozitivní, že dochází ke sledování nákladů podle jednotlivých výrobků. Existují také podniky, kde je rozděleno sledování nákladů pouze na rostlinnou výrobu, živočišnou výrobu jako celek. Z toho pak vyplývají další nepřesnosti,neboť značná část produkce rostlinné výroby se spotřebovává dále v podniku a vnitropodnikové ceny jsou tvořeny odhadem.

Se sledováním a hodnocením variabilních a fixních nákladů pro potřeby výpočtu příspěvku na úhradu jsme se ve sledovaných podnicích nesetkali . Můžeme říci, že problematika sledování a především vyhodnocování nákladů podle jednotlivých odvětví nemá v marginálních podmínkách v zemědělských podnicích prioritu vzhledem k dlouhodobě nepříznivým ekonomickým podmínkám. Přednost má řešení nezaplacených pohledávek, restituční náhrady, zabezpečení odbytu.

Další faktor, který se nepříznivě projevuje v hospodaření podniků je kvalita pracovních sil v zemědělských podnicích v těchto marginálních podmínkách. Stále nevyjasněné majetkové vztahy, především nedořešení prodeje státní půdy nájemcům, již uvedené náhradní restituce pozemků, u družstev dopad transformačního zákona v roce 1999 způsobuje, že v řadě podniků nejsou obsazeny základní manažerské funkce . Nízké platy a často nedostatek finančních prostředků na výplaty způsobuje, že i v místech, kde není dostatek jiných pracovních příležitostí, není zájem pracovat v zemědělském podniku. Nejčastěji se jeví problém zabezpečit živočišnou výrobu kvalifikovanými a zodpovědnými pracovníky.

V oblastech s nepříznivými půdně klimatickými podmínkami se již potvrdilo, že zde produkční funkce zemědělství nemá v tržním prostředí reálnou perspektivu efektivního uplatnění. Požadavek na snižování nákladů na výrobu zemědělských produktů vyzdvihuje do popředí zvláště v horských a podhorských oblastech mimoprodukční funkce zemědělství. Jedná se především o trvalé osídlení v oblasti, údržbu krajiny z hlediska ekologického i estetického. Problémy marginálních podmínek se také odrazily v regionálních programech příslušných okresů. I zde je zdůrazňovaná restrukturalizace zemědělské výroby,vytváření nových zemědělských aktivit spojených s rozvojem mimoprodukčních funkcí.

Přes veškeré ekonomické problémy v marginálních podmínkách můžeme hovořit o postupné restrukturalizaci, která byla ovlivněna dotačními tituly podporujícími zatravnění a zalesnění zemědělské půdy, údržbu krajiny v kulturním stavu, chov masného typu skotu. K tomu dále přistupuje kolísající trh s rostlinnými a živočišnými produkty, růst cen obilovin, nedostatek financí pro modernizaci technologií. Na základě těchto podmínek se vytváří oblasti , kde převažuje chov masného skotu v typické pícninářské oblasti s převahou luk, pastvin a víceletých pícnin na orné půdě, dále oblasti zaměřené na mléčný skot se zvýšenými plochami víceletých pícnin na orné půdě s přiměřenou produkcí zrnin pro vlastní spotřebu. Také zůstávají oblasti s širším zaměřením - oblasti s chovem prasat,drůbeže, i mléčného skotu s produkcí krmných obilovin pro vlastní potřebu a produkcí dalších tržních plodin /brambory,olejniny, semena trav aj./

Restrukturalizace zemědělské výroby v marginálních podmínkách se tedy pomalu vyvíjí, ale stále zůstává nesporným faktem, že dlouhodoběji může v těchto podmínkách hospodařit pouze rentabilní podnik, kterých však není mnoho. Podpora mimoprodukčních funkcí v těchto oblastech podle mého názoru zůstává spíše na verbální úrovni.

Závěrem lze říci, že konkrétní zemědělská politika, která se upřesňuje na Mze má i v marginálních podmínkách dostatečný prostor, ale i velký dluh.