REGIONÁLNÍ ASPEKTY ROZVOJE VENKOVA VE STŘEDNÍ EVROPĚ

Regional aspects of rural regeneration in Central Europe.

Cyrila Marková

Adresa autora:

externí pracovnice Sociologické laboratoře PEF ČZU Praha

Abstract:

The contribution deals with the regional approach towards the solution of situation which has developed in rural areas of the Central Europe.The unemployment ranks among the most acute problems of these areas.The highest unemployment has been registered in small country villages.The main reasons of this phenomenon are: the lack of jobs close to domicile or in the near surroundings, their insufficient diversification, the incompatibility between the labour-market (from the standpoint of professions) and the qualification of applicants for jobs.

Abstrakt:

Příspěvek ukazuje regionální přístup k řešení situace, která vznikla ve venkovských oblastech střední Evropy. K nejzávažnějším problémům těchto oblastí patří nezaměstnanost. Největší nezaměstnanost mají malé venkovské obce. Hlavním důvodem je nedostatek pracovních příležitostí v místě bydliště či blízkém okolí, jejich nedostatečná diverzifikace, nesoulad mezi potřebami trhu práce ( z hlediska profesí) a kvalifikací uchazečů o práci.

Key words:

regional approach, rural areas, rural regeneration, unemployment

Klíčová slova:

regionální přístup, venkovské oblasti, rozvoj venkova, nezaměstnanost

Regionální politika zahrnuje velmi široký okruh problémů, které se dotýkají nejrůznějších aspektů vývoje jednotlivých oblastí. Zemědělská regionální politika musí - vycházet z historického vývoje regionů

- brát v úvahu jejich přírodní podmínky a uvažovat jejich možné změny ve vztahu k důsledkům pro životní prostředí

- zkoumat ekonomické podmínky regionů a

- současně sledovat i mimoekonomické podmínky v širokých souvislostech.

Regionální aspekty rozvoje venkova ve střední Evropě souvisejí především s problematikou obnovy venkova a s ní spojenou otázkou zaměstnanosti venkovského obyvatelstva.

Jde o otázky značně složité, jejichž řešení vyžaduje velmi citlivý přístup a musí vždy respektovat specifiky jednotlivých zemí. Důsledky transformace a privatizace v zemědělství nelze v žádném případě zobecňovat, neboť působí v jednotlivých zemích značně odlišně a silně ovlivňují životní i pracovní podmínky v celém venkovském prostoru. Projevuje se to především v otázkách nezaměstnanosti. Zatímco v ČR a SR je nezaměstnanost regionálně diferencována a její míra závisí na konkrétních podmínkách daného regionu, v Polsku se stává celoplošným regionálně málo diferencovaným problémem.

Ve svém referátu využívám výsledky výzkumu, který probíhal v rámci projektu "Dynamiky a směry politických, sociálních a ekonomických změn v Evropě". Tento projekt, zařazený do Programu Východ - Západ, řídil prof. Nigel Swain, náměstek ředitele Střediska pro středoevropská a východoevropská studia na Univererzitě v Liverpoolu. Na projektu spolupracovaly čtyři státy, vedle České republiky ještě Slovenská republika, Polsko a Maďarsko.

První fáze projektu započala pod názvem "Přechody od kolektivního k rodinnému hospodaření v post-socialistické střední Evropě". Jejím úkolem bylo získat podrobné informace o pozadí změn probíhajících v zemědělství a na venkově v souvislosti s postupem hospodářské reformy v jednotlivých státech, jejich regionálních odlišnostech a sociálních důsledcích.

Druhá, stěžejní fáze projektu, měla název "Zaměstnanost navenkově a obnova venkova v post-socialistické střední Evropě". Smyslem spolupráce zúčastněných zemí bylo pochopení procesů, které probíhají na trhu práce ve venkovských obcích střední Evropy, zkoumání rozvoje místních venkovských ekonomik a tvorba odpovídajících doporučení k rozvoji a obnově funkcí venkova.

I když šlo o srovnávací výzkum, byla plně respektována odlišnost výchozího stavu, podmínek a předpokladů rozvoje venkova v jednotlivých zemích. Na základě požadavků stanovených koordinátorem byly v každé ze čtyř zúčastněných zemí vybrány tři regiony charakterizované jako jádrová oblast, průmyslová periferie a zemědělská periferie. V těchto regionech se pak zkoumaly podmínky místního trhu práce a obnovy funkcí venkova. Výzkum probíhal na úrovni okresů a obcí, při čemž výběr obcí byl založen na odlišné strategii jejich rozvoje. Šetření se konalo technikou řízených rozhovorů a dotazníkovou akcí na vzorku vybraných domácností. Odpovídalo vždy 1000 dotazovaných z řad venkovského obyvatelstva. V ČR byly vybrány okresy Kutná Hora, Domažlice a Vsetín. Okres Kutná Hora reprezentoval jádrovou oblast a výzkum v něm probíhal v obcích Vrdy, Potěhy a Rataje. Okres Domažlice reprezentoval zemědělskou periferii a výzkum probíhal v obcích Klenčí, Chodeč a Lštění. A konečně okres Vsetín reprezentoval průmyslovou periferii a výzkum probíhal v obcích Karolínka, Ratiboř a Kelč.

Otázky, na které dotazovaní odpovídali, se týkaly místa hlavního pracoviště:

- zda bylo v místě bydliště

- v jiné obci

- v nejbližším městě

- vzdáleném městě

V případě, že šlo o nezaměstnaného, odpovídal, jak dlouho je bez práce, zda naposledy pracoval na plný nebo částečný úvazek, v jaké organizaci pracoval:

- veřejný sektor

- státní zemědělská organizace

- soukromá organizace

- zemědělské družstvo

U zaměstnaných se zkoumala velikost organizace, ve které pracují a odvětví, ve kterém organizace působí.

Zvláštní skupinu tvořily postojové otázky. Dotazovaní vypovídali, jak získali své poslední zaměstnání:

- zda na doporučení přítele nebo známého

- na upozornění příbuzného

- prostřednictvím Úřadu práce

- jiným způaobem

Měli se také vyjádřit, jak by reagovali, kdyby náhle ztratili zaměstnání:

- zda by byli ochotni změnit kvalifikaci

- dojíždět do práce

- změnit kvůli práci bydliště

- přijmout zaměstnání, které sice neodpovídá jejich profesi, ale bylo by v místě bydliště

Zaměstnaní museli také posoudit situaci, do které by je ztráta zaměstnání přivedla:

- zda by našli práci za stejných podmínek v místě bydliště

- museli by dojíždět

- museli by pracovat za horších podmínek

- zůstali by nezaměstnaní

Zaměstnaní vyjadřovali i svoje názory na současné zaměstnání (zda jsou s ním spokojeni, co od zaměstnání očekávají především, zda dobrý příjem, pracovní jistotu, krátkou pracovní dobu, příležitost k postupu, společenské uznání vykonané práce).

S touto otázkou úzce souvisela i další o hierarchii hodnot v osobním životě. Dotazovaní se měli vyjádřit, zda považují za důležité:

- úspěšnou pracovní kariéru

- hmotný blahobyt

- příležitost rozvíjet svoje zájmy

- život podle svých představ

- respekt a ocenění druhých

- vykonávaní vysoké funkce

- dobré osobní vztahy

- pracovní jistotu

- dostatek volného času.

Do širšího okruhu otázek týkajících se zaměstnanosti patřily i ty, které měly regionální zaměření. Na příklad, co by pomohlo rozvoji regionu, v němž dotazovaný žije. Alternativy byly:

- kdyby úspory lidí a výnosy podniků zůstaly v místě a byly použity pro kapitálové investice

- kdyby dostupné finanční prostředky byly použity pro rychlé zlepšení infrastruktury

- kdyby malým podnikatelům byly poskytnuty daňové úlevy

- kdyby zemědělství dostalo od státu větší podporu, zvláště větší dotace

- kdyby zahraničním investorům bylo prodáno více místních podniků

- kdyby bylo jedincům a podnikům ze zahraničí povoleno nakupovat pozemky, což by zvýšilo příliv zahraničního kapitálu¨

K některým výsledkům výzkumu

Všeobecně se ukázalo, že se začíná snižovat silná závislost venkovského obyvatelstva na místě bydliště. I když bytová otázka v těchto státech zdaleka není vyřešena, a získání nového bytu i výstavba rodiného domu (což je stále nejoblíbenější způsob bydlení na venkově), představuje značnou finanční investici, začíná se zvyšovat pohyb za prací. Zvýšení pracovní mobility lze jistě hodnotit kladně, zejména z hlediska přípravy vstupu států střední Evropy do Evropské Unie. Příčiny pracovní mobility jsou ovšem velmi rozmanité a často vycházejí ze zcela specifických podmínek jednotlivých oblastí.

Z celkového počtu dotazovaných v ČR odpovědělo 30% mužů a 33% žen, že mají hlavní pracoviště v místě bydliště. Na druhé straně 17% mužů a 15% žen mělo hlavní pracoviště v nejbližším městě.Celková situace je samozřejmě silně ovlivněna ekonomickým charakterem dané oblasti, zastoupením sekundární a terciární sféry.

Šetření potvrdilo, že se venkované těžko vžívají do situace, že mohou snadno ztratit zaměstnání.Více než čvrtina dotazovaných neuměla odpovědět na otázku: Co byste udělal, kdybyste ztratil zaměstnání? Značná část lidí na venkově setrvává v přesvědčení, že v případě ztráty zaměstnání získá práci za stejných podmínek, když bude ochotna dojíždět. Jen poměrně malo - 3% dotazovaných - předpokládalo, že by při ztrátě zaměstnání zůstalo krátkodobě nebo i dlouhodobě nezaměstnáno.

S otázkou ztráty a získání zaměstnání úzce souvisí otázka spokojenosti se současným zaměstnáním.Dotazovaní převážně uváděli, že jsou se svou prací spokojeni (60%), naopak velmi nespokojených bylo jen 1%. Z odpovědí se ovšem nedalo posoudit, nakolik jsou dotazovaní spokojeni hlavně proto, že si nechtějí zvykat na novou práci, protože zejména starší lidé jsou na venkově značně konzervativní.

Pro revitalizaci venkova a její další perspektivní možnosti je významné znát postoje lidí k práci. Z celkového počtu dotazovaných dávalo 62% nejvyšší prioritu dosažení dobrého příjmu. Naproti tomu dosažení pracovní jistoty dávalo nejvyšší prioritu 49% dotazovaných a 23% ji ohodnotilo druhým stupněm důležitosti. Krátkou pracovní dobu a dlouhý volný čas dotazovaní nepovažovali za příliš důležité. Nejvyšší prioritu jim přisuzovalo jen 13% dotazovaných. Důležitosti a významu vykonané práce přiřadila více než polovina dotazovaných první nebo druhý stupeň důležitosti. Tento výsledek je zajisté z hlediska perspektivy dalšího rozvoje venkova příznivý.

Závěr

Vyhodnocení odpovědí dotazníkového šetření i souběžně prováděných řízených rozhovorů ukázalo, že regionální rozvoj venkovských oblastí měl a stále má celou řadu specifických rysů.V každém státě se vytvořily problémové regiony, které vyžadují specifický přístup z hlediska řešení regionální politiky, a to nejen v zemědělství, ale především na obecné úrovni. Jako nejdůležitější se jeví vytvoření dostatečného počtu odpovídajících pracovních příležitostí v souladu s potřebami a možnostmi daného regionu a jeho širokého zázemí. Přitom je třeba posilovat sociální mobilitu venkovského obyvatelstva, která je v zemích střední Evropy stále na velmi nízké úrovni. Je to do velké míry ovlivněno nedostatečně řešenou bytovou politikou. Silná tradiční závislost venkovského obyvatelstva na místě bydliště se snižuje jen velmi zvolna.

Literatura:

Marková, C.: Komparace regionálního rozvoje v EU. Zemědělská ekonomika 1997, č.3,

s.105 - 111.

Marková, C.: Regionální politika ČR a EU ve vztahu k oblastem se specifickými podmínkami hospodaření. Zemědělská ekonomika 1996, č.2, s. 125 - 127.

Hrabánková, M. - Marková, C. - Kohoutová, B.: Aplikace platné regionální a strukturální politiky EU na podmínky českého zemědělství.(Výzkumná studie č.29),VÚZE, Praha 1996.

Hrabánková, M. - Němec, J. - Marková, C.: Regionální politika v zemědělství. (Výzkumná studie č.18), VÚZE, Praha 1994.